Epidemie žloutenky v Česku: Už přes 1000 případů žloutenky typu A, nejvíc od roku 2009

Nákaza se šíří převážně špinavýma rukama, které jsou znečištěné i malým množstvím stolice. Odborníci proto apelují zejména na důkladné mytí rukou, virus na nich přežívá řádově hodiny, na předmětech až dny. Často se šíří v dětských kolektivech nebo na místech s výskytem většího množství lidí. Nakažení jsou infekční 50 dní.

Mezi nemocnými jsou podle ECDC hlavně lidé bez domova, uživatelé drog nebo osoby žijící ve špatných hygienických podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči.

Z krajů je letos nejvíce nemocných v Praze (370), Středočeském (181) a Moravskoslezském kraji (113). Podle ECDC nejde v zemích o jednotlivá ohniska, ale o přenos v propojených oblastech či sociálních skupinách.

Evropský úřad varuje: V Česku, na Slovensku a v Maďarsku je epidemie žloutenky

Příznaky žloutenky A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se objeví pro záněty jater typické zežloutnutí kůže a bělma očí, tmavá moč, světlá stolice a svědění kůže. Devět z deseti nemocných ale podle dřívějšího vyjádření zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZU Kateřiny Fabiánové žádné příznaky nemá. „Nákaza vnímavého člověka, pokud nedodržuje hygienu, je velmi snadná,“ uvedla v květnu.

Cíleně se v současné době podle SZÚ proti hepatitidě A očkují bezdomovci a další rizikové skupiny, včetně očkování po kontaktu s nakaženým. Vakcinaci ale doporučují odborníci i dalším skupinám. Zájemci si teď musí vakcínu zaplatit, potřeba jsou dvě dávky v ceně zhruba 1700 korun.

Podle ECDC je také potřeba přizpůsobit osvětu potřebám a znalostem populace s vyšší pravděpodobností nákazy. „Poskytovat informace v několika jazycích, přizpůsobené různým úrovním gramotnosti, a řešit fámy a dezinformace, které mohou kolovat,“ doporučuje centrum.