Promořování není pozitivní! Epidemiologové pro Blesk o epidemii chřipky: Je na vrcholu? A kdy udeří covid?

„V letošním roce je nárůst nakažených v některých věkových kategoriích oproti loňsku až o desítky procent. Celkově je to ale stále v hranicích běžné chřipkové sezónní epidemie,“ sdělil Blesku Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity, kde je též děkanem. Míní, že je velmi pravděpodobné, že chřipková epidemie nyní skutečně vrcholí.

Viroložka o očkování dětí proti chřipce: Jak děti ochrání vakcína? Není potřeba žádná injekce!

„Jedním z ukazatelů vrcholu je, že se nemocnost rozšířila do všech věkových skupin, byť stále dominuje v kategorii do 14 let věku. To je ale normální. V této populaci běžně onemocní nějakých 20-30 procent, dospělých bývá postiženo chřipkou zhruba 10 procent,“ sdělil Blesku Prymula. Dalším náznakem pak je zploštění křivky, tedy že počet nově nakažených už není tak rapidní. „Po vánočních svátcích došlo k prudkému nárůstu. Zatímco během předposledního týdne roku 2024 byl nárůst okolo 30 procent, v tom posledním šlo již jen o 16 procent,“ doplnil bývalý ministr zdravotnictví.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nevidí dle svého vyjádření pro Blesk důvod k zavádění celoplošných opatření. „Krajské hygienické stanice dobře nastavují potřebná protiepidemická opatření podle aktuální situace v jednotlivých regionech,“ uvedl ministr.

Epidemiolog Maďar upozornil, že v některých letech má epidemická křivka ještě i druhý vrchol, ten je ale obvykle menší než první. „Letos bych už významnější druhý vrchol nečekal, jelikož ten první nastává poměrně pozdě,“ osvětlil odborník.

Chřipková epidemie v Česku začíná! Kde je nejvíc nemocných a jak je na tom covid?

„Od začátku letošního roku jsme zaznamenali asi 38 úmrtí. To znamená, že chřipka dokáže být velmi nepříjemná a v některých individuálních případech to onemocnění probíhá středně těžce, není úplně lehké,“ popsal Prymula. Úmrtí na samotnou chřipku, respirační onemocnění způsobené virovou infekcí, tvoří jen zlomek celkového počtu zesnulých – většinou jde spíše o komorbidity, tedy chřipka zhorší stav pacienta, který se již potýká s jiným onemocněním. „Řada úmrtí se opravdu skrývá za jiné problémy, takže se to dá teoreticky dopočítat z počtu osob, které v té sezóně zemřou, kdy ten počet je vyšší než v době, kdy tu chřipka není,“ řekl Prymula.

Podle Prymuly se také ukazuje, že chřipka typu A, která má zpravidla těžší průběh, v posledních dnech či jednotkách týdnů je na ústupu. „Více v poslední době přibývá záchytů chřipky typu B,“ osvětlil epidemiolog.

Epidemiolog Prymula míní, že vliv covidové pandemie, během které běžná respirační onemocnění prakticky vymizela, by se už měl »poměrně smazávat«. „Viděli jsme kompenzační roky, kdy tady byla zvýšená nemocnost u různých respiračních onemocnění, a to zejména v těch prvních dvou postcovidových sezónách,“ uvedl. Dle Prymuly jsme se třeba u pneumokokových onemocnění, která působí například nebezpečný zápal plic, už dostali na hodnoty před covidem.

Pediatr Cyril Matějka alias Děckař: 5 největších mýtů v léčbě! Co na chřipku a jak na teplotu?

Když k prostupování viru populací nějakou dobu nedojde, například vlivem povinných protipandemických opatření a následně je to umožněno, populace je dle Maďara logicky vnímavější následkem absence protilátek u těch, kteří by jinak nemoc prodělali a přežili. „Promořování ale není pozitivní proces. Aby to někdo nechápal tak, že covidové roky bez chřipky mají pro populaci negativní následky. Jinými slovy, řada sezón bez přerušení promořovacího procesu může mít kumulativně více obětí než pauza a potom zvýšená vnímavost populace,“ osvětlil děkan Maďar.

Promořování je dle Maďara průběžně spojené s určitým počtem obětí nákazy a „zbytečně vysokou“ nemocností.

Podle Maďara větší roli v tom, jak silná je epidemie, hraje podobnost cirkulujících chřipkových virů v porovnání s předchozí sezónou. „Čím jsou si s loňskem podobnější, tím je epidemie mírnější. A naopak,“ sdělil Maďar.

Přetrvávající vliv covidové pandemie, která začala téměř před 5 lety, je tak spíše v psychologické rovině. „Covid samozřejmě měl poměrně velký vliv na vnímání infekčních onemocnění. Po covidu se to procento těch, kteří o sebe dbají, mírně zvýšilo. Na druhou stranu také narostlo procento lidí, kteří se stali odpůrci očkování,“ popsal Prymula. Co se chřipky týče, naprosto většinová populace dle odborníka situaci příliš neřeší a jen čeká, zdali chřipku dostane, nebo ne.

Ministr zdravotcnitví Vlastimil Válek pro Blesk uvedl, že „apeluje na dodržování respirační hygieny, časté mytí rukou, ohleduplnost k ostatním a základní preventivní opatření, jako je větrání a omezení kontaktu v případě nemoci“.

Skokový nárůst chřipky a covidu: Postihuje hlavně seniory, experti doporučují očkování

Maďar míní, že je nepochopitelné, proč je v ČR proočkovanost proti chřipce pod 10 %. „Kdyby u nás byla proočkovanost proti chřipce na úrovni vyspělých zemí západní Evropy (běžná proočkovanost se v západní Evropě pohybuje mezi 60-80 procenty, v USA i přes 90 procent, pozn.red.), a to u všech, nejen rizikových osob, a kdyby se lidé s příznaky chovali zodpovědněji vůči svému okolí, vypadalo by to u nás každoročně s nemocností mnohem lépe,“ sdělil. Vysoká nemocnost přináší dle epidemiologa vedle nepříjemného strádání a obětí na životech i zbytečně velké ekonomické ztráty státu.

V minulém roce se také často medializoval fenomén tzv. long-flue – „dlouhá chřipka“, analogicky k long-covidu. Dle obou epidemiologů byl vyvolaný zájem spíše mediálním výtvorem nežli to, že by šlo o něco nového. Podle Prymuly se odborníci, stejně jako u long-covidu, neshodnou. „Řada expertů namítá, že dlouhé rekonvalescenční období vidíme u řady infekčních onemocnění. Z toho pramení vlastně jakási analogie s tou chřipkou – i po chřipce totiž můžeme mít velmi dlouhý protahující se průběh, kdy se s problémy setkáváme delší dobu, ať už jde o chronickou únavu, bolesti kloubů či celou řadu dalších projevů,“ vysvětlil Prymula.

Hana s long covidem má naději! Na experimentální léčbu jste jí přispěli milionem korun

„Není to nový fenomén, který by změnil hrozící rizika a vedl ke změnám z hlediska prevence či léčby. To hlavní, čím nás viry chřipky ohrožují, zůstalo stále stejné,“ ubezpečil Maďar.

Aktuálně cirkulující subvarianty omikronu jsou dle odborníků násobně infekčnější než původní wuhanská varianta, která k nám dorazila z Číny před 5 lety. „Jejich infekčnost je na úrovni reprodukčního čísla spalniček, které patří k nejinfekčnějším nemocem vůbec. Následkem toho se koronavirus masivně šíří populací v průběhu celého roku a velká část lidí onemocní i několikrát za rok,“ osvětlil Maďar. Vlivem mnoha mutací však už virus není tak nebezpečný. Ohrožuje hlavně starší seniory a velmi nemocné osoby.

Šíření viru HMPV budí obavy: Opatření jako za pandemie covidu? Experti radí, jak se chránit

Podle Prymuly nejsme nyní u covidu schopni přesně říci, jestli epidemiologická vlna přijde v říjnu, v listopadu či v lednu nebo v únoru, protože jednotlivé vlny bývají delší a různým způsobem se posunují. „Vlna, která začínala už někdy na sklonku letních dovolených, se táhla až do října, kdy kulminovala a pak šla dolů. A nyní jsme u covidu na velmi nízkých číslech,“ popsal vývoj Prymula.

Prymula také uvedl, že nic nyní nenasvědčuje tomu, že bychom měli očekávat nějaké dramatické změny u covidu. „Obavy z mutací a nové varianty jsou na místě u jiného onemocnění, a to sice u případného šíření ptačí chřipky. Ta by mohla zmutovat a šířit se mezilidsky, což by byl obrovský problém. Právě proto, aby nedošlo k přenosu na lidskou populaci, dochází k vybíjení milionů kuřat a drůbeže tam, kde dojde k zavlečení ptačí chřipky do chovů,“ doplnil odborník.