Hlavní hygienička o žloutence v Česku: Případů bude přibývat. Jak dlouho je člověk infekční?
Žloutenka typu A, neboli nemoc špinavých rukou o sobě dává opět vědět v plné síle. A to nejen ve světě, ale i u nás. Kolik je nakažených? Jak moc nebezpečná může být? Komu nákaza hrozí nejvíce a jak se jí bránit? Řeč bude i o očkování. Nejen na to se v Epicentru ptala Bára Holá hlavní hygieničky a ředitelky Státního zdravotního ústavu Barbory Mackové.
V loňském roce Státní zdravotní ústav zaznamenal 636 infikovaných včetně dvou úmrtí. Letos jsme po prvním čtvrtletí již na více než polovině případů: „Evidujeme už 320 případů onemocnění žloutenkou od začátku roku,“ uvedla Barbora Macková.
Podle jejích slov to nebude konečné číslo. „Počet nakažených bude velmi pravděpodobně stoupat, ten trend se zejména u infekčních onemocnění nezastaví ze dne na den,“ vysvětlila a dodala, že je důležité, aby si lidé byli vědomi rizika a věděli, jak se chránit: „Abychom nějakým způsobem společně pomáhali zabránit šíření viru v populaci.“
Nejvíce případů hygienici aktuálně evidují v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ale nákaza se šíří i jinde. „Potom ve Středočeském kraji a v Praze,“ upřesnila Macková s tím, že Česko není výjimkou. „I v ostatních evropských státech evidují zvýšené výskyty nebo zvýšené počty případů. A v této chvíli nejvíce v Maďarsku a Slovensku,“ vyjmenovala.
Nemoc se snadno šíří ve skupinách, kde je obtížné dodržovat základní hygienická pravidla. „Jsou to velké kolektivy malých dětí anebo mladých lidí, kde nemusí třeba na tu hygienu v některých ohledech tolik dbát,“ upozornila Macková. Zdůraznila především význam důkladného mytí rukou, nesdílení předmětů a vyvarování se pití ze společných hrnečků.
Žloutenka na dovolené
Nebezpečí ale číhá i na dovolené. „Člověk se může nakazit i kontaminovanou potravou a vodou. Pokud je například ovoce, které nepřevařujeme, omyto kontaminovanou vodou, lze se i tímto způsobem nakazit,“ popsala Macková.
Záludná inkubační doba
Záludností této nemoci je i dlouhá inkubační doba, která může trvat až 50 dní. „Ty první příznaky většinou bývají chřipkovité – bolest hlavy, teplota, rýma – a až poté přichází nevolnost nebo zažívací potíže,“ uvedla hygienička. Typický příznak, tedy žluté zabarvení kůže a očí, se objevuje až v pozdější fázi, kdy už jsou postižena játra.
Obzvláště znepokojivé je, že nakažený člověk může virus šířit ještě předtím, než se u něj projeví první příznaky. „Člověk je nakažlivý už přibližně v polovině té inkubační doby, tedy zhruba dva týdny předtím, než vůbec nějaké příznaky má,“ upozornila Macková. Infekční je přitom i poté, co se příznaky projeví – a to další dva týdny. „Proto je strašně důležité nejen to mytí rukou, ale vlastně i očkování,“ doplnila hlavní hygienička Barbora Macková.
Jo jo, nejhorší je sláma u kravína.....