Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Jakákoli mírová dohoda o Ukrajině vyjednaná za zády Ukrajinců a Evropanů je odsouzena k neúspěchu, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se dnes ráno setkala s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem, odpoledne se v Bruselu zúčastní jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance.
„Žádná dohoda za našimi zády nebude fungovat, jakákoli dohoda bude vyžadovat účast Ukrajiny i Evropy,“ řekla Kallasová novinářům po příjezdu do sídla NATO. Evropa bude podle ní pokračovat v podpoře Ukrajiny, jakákoli rychle uzavřená dohoda „nezastaví zabíjení“, dodala.
Musíme zajistit, aby se ruský prezident Vladimir Putin již nikdy v budoucnu nepokusil obsadit ani kilometr čtvereční ukrajinského území, uvedl šéf NATO Mark Rutte během společného prohlášení s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem. Ukrajinský ministr poděkoval všem státům NATO za neustálou podporu, kterou válkou zmítané zemi poskytují. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu uplynou brzy tři roky.
„Musíme dosáhnout toho, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, až začnou mírové rozhovory. A zajistit, že až mírové rozhovory skončí, výsledek bude trvalý, tedy že Vladimir Vladimirovič Putin se už nikdy v budoucnosti nepokusí obsadit ani jeden čtvereční kilometr Ukrajiny. To je klíčové,“ prohlásil Rutte před začátkem schůzky s ukrajinskou stranou. „Abychom se tam dostali, musíme posílit vojenskou pomoc Ukrajině,“ dodal šéf NATO.
Ukrajina přijde o území a o možnost členství v NATO, napsal na sociální síti slovenský premiér Robert Fico k řešení války na Ukrajině po telefonátu prezidentů Spojených států a Ruska. Podle něj mezi poražené bude patřit také Evropská unie, kterou opět kritizoval za její přístup v uvedeném konfliktu. Americký prezident Donald Trump po telefonátu s ruským kolegou Vladimirem Putinem řekl, že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tu rozpoutala před téměř třemi lety Moskva.
Podle Fica o Ukrajině rozhodnou Trump s Putinem a nikdo jiný. „Prezidentovi Putinovi zůstane území na Ukrajině, které vojensky kontroluje, a záruka, že Ukrajina nikdy nebude členem NATO,“ uvedl Fico, který na sociální síti také sdílel fotku ze společné schůzky s Putinem. Ukrajina podle Fica přijde o třetinu území, nerostné bohatství a na jejím území budou cizí armády.
Vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země, shodují se politici vládní koalice v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotazy ČTK. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Za studenou sprchu označil dnes list Ukrajinska pravda středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Trump vytváří novou realitu, ve které Ukrajina rychle ztrácí subjektivitu,“ píše komentátor listu o „míru s Ukrajinou bez Ukrajiny“. Zdůraznil, že úkolem Ukrajiny a jejích evropských spojenců je rychle změnit tok tohoto příběhu, dokud to má ještě smysl.
Jakkoli administrativa Trumpova předchůdce Joea Bidena čelila jakkoli oprávněné kritice ohledně vojenské pomoci Ukrajině, pevně se držela zásad, že načasování mírových rozhovorů s Rusy by měl určovat Kyjev a Ukrajina by do jednání měla vstupovat v co nejsilnější pozici. Za neotřesitelnou také pokládala zásadu „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“, připomněl deník.
Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy neočekává úplné vynechání Evropy z jednání o míru na Ukrajině. Středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem odráží Trumpův specifický přístup k zahraniční politice, uvedl na dotaz ČTK. Rektor Ostravské univerzity a amerikanista Petr Kopecký se domnívá, že by Ukrajina jen stěží přijala řešení dojednané jen Ruskem a USA.
Neměli bychom dělat kompromisy narušující územní celistvost nebo suverenitu Ukrajiny. Řekl to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v rozhovoru s francouzským deníkem Le Monde. Šéf ukrajinské diplomacie také zdůraznil, že strategickým cílem Ukrajiny je členství v NATO.
O zradě Evropské unie, hluboké propasti v koalici podporující Ukrajinu, ale také o tom, že by Evropa neměla být překvapena, píší v komentářích evropské deníky po středečním telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem, v němž se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
„Není přehnané dojít k závěru, že Trump zradil EU, když (předtím) po tři roky byly dialog a porozumění mezi Bruselem a Washingtonem klíčové pro obranu Kyjeva,“ píše španělský list El Mundo po telefonátu, o němž dopředu nevěděli ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ani evropští spojenci.
Kremlu imponuje postoj nové administrativy Spojených států, odhodlané udělat vše, aby ukončila válku na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Středeční telefonický rozhovor Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa pokládají v Kremlu za velice důležitý, protože kontakty s USA na nejvyšší úrovni v posledních letech chyběly, dodal Peskov podle agentury TASS.
Rusko předalo Ukrajině osm dětí. Se svými příbuznými se setkaly na moskevském velvyslanectví Kataru, který předání dětí zprostředkoval, uvedla dnes ruská státní agentura TASS. Ukrajina se ještě nevyjádřila. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20.000 dětí z Ukrajiny do Ruska či na okupovaná území. Nazpět se jich podle úřadů podařilo dostat asi čtyři stovky.
Ukrajina zvýšila dovoz zemního plynu prostřednictvím plynovodu ze Slovenska, odkud začala znovu odebírat surovinu minulý týden. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, který dříve kritizoval vládu v Kyjevě za ukončení tranzitu plynu na Slovensko, proudí na Ukrajinu ruský plyn. Ukrajina, která se už téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, nakupuje podle dřívějších informací plyn v zahraničí po sérii ruských raketových útoků na její plynárenská zařízení.
Dodávky plynu ze Slovenska na Ukrajinu ve středu stouply na 12,2 milionu metrů krychlových, zatímco v předchozích dnech dosahovaly kolem sedmi milionů metrů krychlových. Na dovoz plynu ve směru ze Slovenska využívá Ukrajina záložní plynovod, prostřednictvím kterého Slovensko v roce 2014 zahájilo zpětné dodávky suroviny do sousední země jako součást tehdejší evropské reakce na přerušení toku plynu z Ruska pro ukrajinské odběratele.
Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 140 dronů, z nichž se 85 podařilo sestřelit a dalších 52 bezpilotních strojů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. Nálety dronů způsobily škody v Oděské a Charkovské oblasti, dodalo. Podle médií ruské drony útočily na dunajský přístav Reni, ležící na jihu Ukrajiny u hranic s Rumunskem a Moldavskem, kde se podle tamních úřadů zřítily dva ruské drony.
Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 83 ukrajinských dronů: 37 nad Brjanskou, po 12 nad Kurskou a Lipeckou oblastí, devět nad Tverskou a tři nad Belgorodskou, Kalužskou, Smolenskou a Voroněžskou oblastí a jeden nad Rostovskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině, je přesvědčena německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Řekla to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk, v němž také uvedla, že nebyla dopředu informována o telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
„Není možné mít rozhovory bez Ukrajiny...jde o evropský mír, proto se toho musíme účastnit,“ poznamenala šéfka německé diplomacie. „Musí to být mír, který chrání suverenitu Ukrajiny a především zajistí, že už se nikdy nebude opakovat taková brutální útočná válka na evropském kontinentu,“ uvedla. Dodala, že není možné, aby přerušení bojů bylo pro Rusko jen příležitostí připravit se na ofenzivu proti dalším evropským zemím.
Německo lituje toho, že Spojené státy Rusku nabízejí ústupky ještě před zahájením jednání o míru na Ukrajině. Řekl to před dnešním jednáním Severoatlantické rady NATO v Bruselu německý ministr obrany Boris Pistorius. Také případné budoucí členství Ukrajiny v NATO by podle něj nemělo být předem smeteno z jednacího stolu.
Ruské drony při útoku na Ukrajinu narušily vzdušný prostor Moldavska, na zemi pak vybuchly, uvedla dnes na platformě X prezidentka Maia Sanduová. Není to první případ svého druhu, ruské drony a střely v minulosti narušily i vzdušný prostor Rumunska a Polska, které jsou členskými státy NATO. Moldavské ministerstvo zahraničí si podle médií předvolalo ruského velvyslance, aby protestovalo.
„Ruská válka proti Ukrajině opět přešla do Moldavska. Drony šáhed narušily náš vzdušný prostor, dva explodovaly na naší půdě a ohrozily životy Moldavanů,“ napsala Sanduová. „Rusko nerespektuje žádné hranice, útočí na civilisty, šíří teror. Jeho válka proti Ukrajině je zločinná. Nechte nás, mírumilovné národy, na pokoji,“ vzkázala do Moskvy.
Telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není zradou Ukrajiny, uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth před jednáním v Bruselu. Hegseth zdůraznil, že šéf Bílého domu ve středu hovořil s oběma stranami, tedy s ruským prezidentem i s jeho ukrajinským protějškem, a jeho cílem je „zastavit zabíjení a zajistit mír“. Donald Trump je podle něj „nejlepší vyjednavač na této planetě“.
Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko uvedl, že na něj ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) uvalila sankce. Obvinil zároveň svého nástupce v úřadu prezidenta Volodymyra Zelenského z toho, že za tímto krokem stojí. Napsala to agentura Reuters. Zelenskyj ve svém pravidelném poselství národu bez podrobností uvedl, že RNBO učinila rozhodnutí, které zveřejní dnes.
Porošenko krok Rady národní bezpečnosti a obrany proti své osobě označil za protiústavní a politicky motivovaný. Politik, jenž stojí v čele největšího opozičního bloku v ukrajinském parlamentu, podrobnosti sankcí nezveřejnil, ale tvrdil, že za akcí stojí osobně současná hlava státu, píše Reuters. „Zelenskyj dnes zasadil kolosální ránu naší vnitřní jednotě, která... byla naší hlavní zbraní v boji proti agresorovi,“ uvedl Porošenko s odkazem na válku, kterou proti Ukrajině rozpoutalo před takřka třemi roky Rusko.
Ministři obrany Severoatlantické aliance budou dnes v sídle NATO v Bruselu jednat o další podpoře Ukrajině a zvýšení obranných výdajů jednotlivých zemí. Schůzce bude předsedat generální tajemník NATO Mark Rutte, poprvé se jednání zúčastní i nový americký ministr obrany Pete Hegseth. Česko bude zastupovat ministryně Jana Černochová.
Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že se pravděpodobně setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Saúdské Arábii. Informovala o tom agentura Reuters nebo stanice BBC.
Trump si telefonoval také se Zelenským. "Diskutovali jsme o různých tématech souvisejících s válkou, ale především o schůzce, která se chystá na pátek v Mnichově, kde delegaci povedou viceprezident J.D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Doufám, že výsledky schůzky budou pozitivní", sdělil Trump s odkazem na mnichovskou bezpečnostní konferenci.
Prezidentská kancelář zveřejnila snímky z jednání Volodymyra Zelenského s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.
Bessent na společné tiskové konferenci řekl, že dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem o vzácných nerostech by mohla po skončení války Ukrajině zaručit bezpečnost jako součást širší mírové dohody, kterou plánuje prezident Trump. Svou návštěvu v Kyjevě označil za důkaz, že Trumpova vláda je odhodlána válku rychle ukončit, a za signál, že Spojené státy stojí na straně Ukrajiny, která už téměř tři roky čelí ruské agresi.
Kontaktní skupina pro obranu Ukrajiny (UDCG), které se zúčastnilo více než 50 zemí včetně Česka, projednala další podporu Ukrajině v podobě vojenského materiálu nebo navyšování kapacit ukrajinského obranného průmyslu. Informovalo o tom české ministerstvo obrany na svém webu.
Na jednání Ramsteinské skupiny, jak se UDCG také nazývá, poprvé dorazil i nový americký ministr obrany Pete Hegseth. Českou republiku zastupovala ministryně Jana Černochová, která spojence vyzvala, aby zvážili poskytnutí peněz na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu, čímž by se zvýšila role Evropy v podpoře této Ruskem napadené země. Důležité je podle ní také posilovat ukrajinský obranný průmysl, aby země mohla sama zásobovat svou armádu.
Hegseth na schůzce potvrdil, že Spojené státy "nikam neodchází", budou se i nadále angažovat v evropské bezpečnosti a budou také dál podporovat Ukrajinu.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od čtvrtečního rána.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenkyj označil na sociálních sítích rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za smysluplný. "Nikdo nechce mír víc než Ukrajina. Společně s USA plánujeme naše další kroky k zastavení ruské agrese a zajištění trvalého a spolehlivého míru. Jak řekl prezident Trump, pojďme to udělat," napsal mimo jiné Zelenskyj. Také s ním by se měl Trump setkat osobně.
I had a meaningful conversation with @POTUS. We long talked about opportunities to achieve peace, discussed our readiness to work together at the team level, and Ukraine’s technological capabilities—including drones and other advanced industries. I am grateful to President Trump… pic.twitter.com/2SIOTX3jEp
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 12, 2025
Spojené státy výměnou za Američana Marka Fogela propustí Rusa Alexandra Vinnika, který byl v USA stíhán za praní špinavých peněz prostřednictvím kryptoměny bitcoin a loni se přiznal k jednomu obvinění.
Trump označil dohodu o výměně vězňů za skutečně spravedlivou a řekl, že je jiná, než jaké byly v předchozích letech. Odmítl však říct, zda kvůli Fogelově propuštění jednal přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvedla AP. Dnes americký prezident oznámil, že měl s Putinem dlouhý hovor a že chce s Moskvou úzce spolupracovat.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.