Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Ruská armáda ztratila ve válce proti Ukrajině téměř 250 000 vojáků, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během svého projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Zelenskyj tvrdil, že jen v bojích v Kurské oblasti ztratila Moskva téměř 20 000 vojáků. Kromě toho bylo podle prezidenta od 24. února 2022 zraněno celkem přes 610 000 ruských vojáků.
Prezident Petr Pavel v debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci také jednoznačně podpořil budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden řekl, že si v rámci mírového plánu Ukrajinu neumí představit v NATO.
Se Spojenými státy, v jejichž čele od ledna stojí republikánský prezident Donald Trump, musí podle českého prezidenta Pavla Evropa nyní hovořit otevřeně, a bude-li třeba, i velmi přímočaře. „Musíme se ozvat, musíme být sebevědomí,“ řekl. Zájem na dobrém transatlantickém partnerství přitom podle něj mají obě strany, nejen Evropa.
Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. V debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.
V sedmi nemocnicích Krajské zdravotní v Ústeckém kraji našlo od začátku války na Ukrajině práci 145 Ukrajinců. Mezi nimi i lékařka Kataryna Perepelycjaová, která se do vlasti vrátit nechce, nový domov našla s dcerou a manželem v Teplicích. S kolektivem je spokojena stejně jako s mateřskou školou. S negativními reakcemi vůči sobě se setkala, ale snaží se nepřipouštět si je, řekla. Zdravotníci z Ukrajiny jsou pro Krajskou zdravotní (KZ) jednoznačně přínosem, řekla mluvčí KZ Miloslava Kučerová.
Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Rusko podle něj nechce v současnosti mír, nepřipravuje se na dialog.
Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle agentury TASS uvedl, že ruská protivzdušná obrana dnes nad ránem odrazila masivní útok bezpilotních prostředků. O možných škodách se nezmínil, útok se podle něj obešel bez zranění.
Podle ruského úřadu pro letectví Rosaviacija musel být dnes dočasně přerušen provoz na sedmi letištích v centrální a jižní části evropského Ruska.
„Kvůli zajištění bezpečnosti letů civilních letadel byla dočasná omezení pro přistávání a odlety dnes brzy ráno zavedena na letištích: Astrachaň, Vladikavkaz, Volgograd, Groznyj, Kaluga, Saratov a Uljanovsk,“ uvedl úřad. Podle TASS byla později opatření odvolána.
Evropa bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba, uvedl německý kancléř Olaf Scholz. Nadiktovaný mír Německo nepodpoří, nebyl by trvalý, dodal.
Uprchlíci z Ukrajiny potřebují nejčastěji pomoc s vyřízením pobytu, zdravotního pojištění a získáním zaměstnání. Vysokou návštěvnost mají kurzy češtiny. Pražský magistrát už žádné centrum pomoci uprchlíkům neprovozuje. Na jejich činnost navázalo v lednu 2024 Ukrajinské centrum Nusle. V Praze je nyní, tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, registrováno přes 99 700 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Praha loni na podporu uprchlíků vydala 80 milionů korun, v roce 2023 to bylo 96,1 milionu a v roce 2022 to bylo 500,6 milionu korun. Vyplývá to z informací organizace Pražský Majdan, Centra pro integraci cizinců a Tadeáše Provazníka z tiskového odboru pražského magistrátu.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 bezpilotních letounů. Cíl podle ukrajinského letectva žádný z nich nezasáhl.
„Nepřítel zaútočil 70 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi různých typů,“ uvedlo letectvo na Telegramu s tím, že celkem 33 dronů bylo sestřeleno v Mykolajivské, Charkovské, Poltavské, Dněpropetrovské, Záporožské a Doněcké oblasti.
Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v neděli v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.
„Pravděpodobně to bude velmi, velmi obtížné. A samozřejmě ve všech obtížných situacích máte šanci,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. „Ale budeme mít malou šanci přežít bez podpory Spojených států. Myslím, že je velmi důležitá, rozhodující,“ dodal.
Ukrajina od února 2023 zaznamenala 6 129 případů použití munice obsahující nebezpečné chemické látky ruskými vojáky, informovalo ministerstvo zahraničí.
Rusko zintenzivňuje používání chemických látek na bojišti na Ukrajině. Od začátku války ukrajinské jednotky monitorují a zaznamenávají použití nebezpečných chemických látek při útocích.
S ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá smysl vyjednávat, protože lže a mění předem dohodnutá pravidla. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila Julija Navalná, vdova po zesnulém předákovi ruské opozice Alexeji Navalném. Uvedla to agentura AFP. V neděli uplyne rok od smrti Navalného, který zemřel náhle v ruském vězení.
„Nemá smysl snažit se s Putinem vyjednávat,“ řekla Navalná. „I když se pro jednání s Putinem rozhodnete, tak pamatujte, že bude lhát,“ uvedla. „Zradí. Změní pravidla na poslední chvíli a přinutí vás hrát jeho hru,“ dodala.
Zelenskyj s americkým viceprezidentem J. D. Vancem jednal také o vznikající dohodě o nerostných surovinách. Prezident Trump požaduje přístup ke kovům vzácných zemin výměnou za dosavadní americkou pomoc.
Média dnes informovala, že Ukrajinci návrh dohody předali Američanům. Zelenského jednání s viceprezidentem ale skončilo bez oznámení dohody. „Naše týmy budou na dokumentu dál pracovat,“ napsal Zelenskyj na síti X. Podle informací agentury Reuters žádá Ukrajina bezpečnostní garance.
Americký viceprezident J. D. Vance se dnes na okraj Mnichovské bezpečnostní konference setkal s Alicí Weidelovou, která je kandidátkou Alternativy pro Německo (AfD) na spolkovou kancléřku. S odvoláním na své zdroje o tom informovala německá veřejnoprávní televize ZDF. Spolupředsedkyně AfD Weidelová na síti X ocenila viceprezidentův projev na konferenci jako vynikající. O AfD se zajímají německé tajné služby kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám.
Vance v Mnichově hovořil o údajnému ústupu od svobody slova v Evropě. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům, kteří si podle něj přejí hlavně omezení masové migrace. Kritizoval také údajné pronásledování populistických stran v Evropě.
Petr Pavel v Mnichově hovořil s Trumpovým zvláštním zmocněncem USA pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. „Mluvili jsme především o předpokladech spravedlivého míru pro Ukrajinu. Je zásadní, aby Ukrajina i Evropa byly plnohodnotnými stranami jednání, do kterého musí Ukrajina vstoupit silná a dosáhnout takových záruk, které zabrání jakékoli budoucí ruské agresi,“ uvedl na síti X.
Ruská celní služba oznámila, že její pracovníci zadrželi na moskevském letišti Vnukovo osmadvacetiletého občana Spojených států. Tvrdí, že měl v zavazadle želé s kanabinoidy, tedy látkami vyskytujícími se mimo jiné v konopí. Informoval o tom dnes nezávislý server Meduza.
„Muž přiletěl z Istanbulu. Při celní kontrole jeden z jeho kufrů označil služební ovčák,“ uvedla ruská federální celní služba, podle níž úřady muže podezírají z pašování „značného množství omamných látek“. Jeho jméno nesdělily. Celní služba uvedla, že muže zadržela v pátek 7. února. Podle agentury TASS zatčený tvrdil, že mu dražé předepsal lékař v USA.
Projev amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci zněl, jako kdyby chtěl Vance s Evropou vyvolat roztržku. Řekla to dnes šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Vanceův projev kritizovali i německý ministr obrany Boris Pistorius či norský premiér Jonas Gahr Störe. Americký viceprezident využil svůj projev na bezpečnostním fóru ke kritice Evropy kvůli údajnému odklonu od svobody slova.
„Když jsem tu řeč poslouchala, přišlo mi to, jako kdyby chtěli vyvolat roztržku. A my s našimi přáteli nechceme vyvolávat roztržky,“ uvedla v diskusním panelu na mnichovské konferenci Kallasová. Dodala, že spojenci by se měli soustředit na velké hrozby, jako je ruská agrese vůči Ukrajině.
Saúdská Arábie podpořila návrh na uspořádání summitu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským protějškem Vladimirem Putinem v Rijádu, uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí.
Prohlášení přišlo několik dní poté, co Trump uskutečnil samostatné telefonáty s Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Království (Saúdské Arábie) je pro uspořádání summitu v Saúdské Arábii a potvrzuje své trvalé úsilí o dosažení trvalého míru mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedlo ministerstvo.
Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.
„Musíme ještě více hovořit, více pracovat a více připravit plán, jak zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ řekl Zelenskyj po jednání s Vancem. Dříve v panelové debatě řekl, že je ochoten setkat se s Putinem, předcházet tomu ale musí společný mírový plán vyjednaný s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s Evropany.
Ruský prezident Vladimir Putin sestavuje tým zkušených vyjednavačů, kteří se zapojí do jednání se zástupci amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném ukončení války na Ukrajině, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s touto záležitostí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 13. února potvrdil, že Moskva po telefonátu mezi Putinem a Trumpem začala sestavovat delegaci pro jednání se Spojenými státy. V Putinově týmu budou údajně Jurij Ušakov, jeho dlouholetý zahraničněpolitický poradce a bývalý ruský velvyslanec v USA, Sergej Naryškin, ředitel Služby zahraniční rozvědky (SVR), a Kirill Dmitrijev, šéf Ruského fondu přímých investic a blízký spolupracovník Putinovy nejmladší dcery Kateriny Tichonovové.
Ruská vláda povolila několika společnostem upustit od modernizace více než desítky elektráren po celé zemi kvůli nedostatku finančních prostředků, informovala ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na nařízení zveřejněné den předtím na vládních internetových stránkách.
Ačkoli ruští představitelé do značné míry odmítají dopad západních sankcí, varovných signálů o stavu ruské ekonomiky stále přibývá.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je prezident Vladimir Putin. Setkání ale musí předcházet mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Zelenskyj uvedl, že dostal od amerického prezidenta Trumpa osobní telefonní číslo. Označil ho za klíčovou osobu pro řešení války na Ukrajině.
Svět míří k multilateralismu a velké země musejí převzít odpovědnost při prosazování a dodržování zásad právního státu. Dnes to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil čínský ministr zahraničí Wang I. V projevu kritizoval americká cla a zmínil se také o ruské invazi na Ukrajinu, když řekl, že Evropa by v mírovém procesu měla hrát důležitou roli.
Svět podle Wanga čelí velkým úkolům a proměnám. „Není pochyb o tom, že svět míří k multilateralismu,“ řekl. Poznamenal, že Čína byla vždy zastáncem skutečného multilaterálního uspořádání, které je založené na právu a na tom, že hlas každé země je slyšet. Ujistil, že Čína zůstává v měnícím se světě prvkem jistoty.
Spojené státy podle ukrajinského prezidenta Zelenského nikdy nepočítaly s Ukrajinou v NATO, a to ani za administrativy prezidenta Bidena.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.