Arménie a Ázerbájdžán uzavřely mír. V Bílém domě, nikoli v Kremlu

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev dorazili do Bílého domu v pátek večer středoevropského času. Naposledy se ve snaze odstranit trvající rozpory a přiblížit se k mírovému ukončení dlouhá léta trvajícího konfliktu sešli 10. července, avšak bez výrazného posunu.

„Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do nynějška, díky ´TRUMPOVI´,“ napsal šéf Bílého domu na své síti Truth Social před jednáním. Dodal, že jeho administrativa je s oběma zeměmi v kontaktu již delší dobu. Kromě mírové dohody ve Washingtonu prezident s lídry obou republik ležících v ruské sféře vlivu podepsal separátní dohody o ekonomické spolupráci.

„Kdo jiný než prezident Trump si zaslouží Nobelovu cenu míru?“ prohlásil před kamerami v Bílém domě Alijev.

Americká televize CBS s odkazem na zdroje z administrativy už před summitem informovala, že v rámci smlouvy získají USA práva na využívání 43kilometrového koridoru, kde má vzniknout takzvaná Trumpova silnice pro mezinárodní mír a prosperitu (TRIPP). Ta má podle zmíněných činitelů usnadnit přístup západních zemí do této oblasti.

Obě země se od března pokoušely dohodnout na mírové smlouvě a ukončit spor trvající téměř čtyři desítky let. Podpisu dohody ale bránily přetrvávající sporné body, které sahají od samotného vymezení hranic až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.

Muslimský Ázerbájdžán a Arménie se starověkou křesťanskou tradicí, které v roce 1991 získaly rozpadem Sovětského svazu nezávislost, byly ve sporu od konce 80. let o Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu. V roce 2023 Ázerbájdžán v bojích Karabach znovu získal, což vedlo k útěku asi 100.000 etnických Arménů do Arménie.

Zatímco Ázerbájdžán se mohl spolehnout na podporu etnicky příbuzného Turecka (včetně třeba dodávek smrtících dronů Bayraktar), Arménie považovala za oporu spojenectví s Ruskem. Moskva však příliš nepomohla – a nehrála už zřejmě ani větší roli při následných jednáních o míru. I díky tomu se otevřel prostor pro takové zprostředkování Spojeným státům.

Války o Náhorní Karabach

Sporná enkláva v jihozápadním Ázerbájdžánu byla ještě donedávna obydlená převážně etnicky arménským obyvatelstvem. V květnu 1921 byl Náhorní Karabach s převahou arménského obyvatelstva předán Ázerbájdžánu rozhodnutím bolševiků a byla vytvořena Náhorní karabašská autonomní oblast. Od konce 80. let ale o Karabach svedly Arménie, místní obyvatelé a Ázerbájdžán na druhé straně několik válek.

První začala poté, co se převážně arménské obyvatelstvo této oblasti na přelomu 80. a 90. let minulého století odtrhlo od Ázerbájdžánu. Krvavá války si vyžádala 30.000 mrtvých a Ázerbájdžán v ní ztratil přes deset procent území (včetně okolí Karabachu). Válka vyhnala z domovů podle některých odhadů až 800.000 Ázerbájdžánců. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované a oblast byla mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu. Boje skončily v roce 1994 příměřím, ale i pak byla hranice enklávy stále neklidná a plná občasných přestřelek.

Do konfliktu, který začal jako občanská válka mezi karabašskými Armény a Ázerbájdžánem, byla brzy zavlečena také Arménie, podporující Karabach vojensky, morálně i finančně. Ázerbájdžán tehdy obviňoval z podpory Arménů i Moskvu, Jerevan si stěžoval na tureckou pomoc Ázerbájdžánu. Konflikt provázela řada masakrů civilního obyvatelstva a pogromů.

Druhá válka o Náhorní Karabach vypukla v září 2020. Z jejího vyprovokování se navzájem obvinili Arméni i Ázerbájdžánci. Ukončila ji mírová dohoda, kterou Arménie, Ázerbájdžán a Rusko podepsaly 10. listopadu 2020. Arménie ve válce ztratila 4005 vojáků, Ázerbájdžán 2853. Na každé straně bylo zabito podle odhadů kolem 150 civilistů. Arménie ale ve válce přišla o několik okresů a zemi prohraná válka uvrhla do politické krize. Rusko vyslalo do Karabachu po skončení války podle různých zdrojů 2000 až 3000 vojáků.

Úspěchy Ázerů

V důsledku územních zisků Ázerbájdžánu ve válce z roku 2020 se stal jediným pozemním spojením Arménie s enklávou Lačinský koridor. Situace kolem Náhorního Karabachu se opět vyhrotila začátkem srpna 2022, kdy Ázerbájdžán oznámil dobytí několika arménských pozic a zničení arménských cílů. Arménie požádala Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby nařídil Ázerbájdžánu přerušit silniční blokádu Náhorního Karabachu. Stovky Ázerbájdžánců, kteří se označovali za ekologické aktivisty, předtím od poloviny prosince blokovaly Lačinský koridor na protest proti údajné nelegální těžbě. Počínání Baku v této enklávě označil Jerevan za etnické čistky. Ázerbájdžán odmítl, že by koridor záměrně blokoval.

Situace se zcela změnila po 20. září 2023, kdy Ázerbájdžán po jednodenní vojenské operaci obnovil svou svrchovanost v Náhorním Karabachu a karabašské úřady kapitulovaly. Na každé straně padlo asi 190 vojáků či bojovníků, jednodenní konflikt si také vyžádal smrt asi deseti civilistů a pěti příslušníků ruského kontingentu. Jejich automobil se dostal podle ruských úřadů pod palbu ázerbájdžánských vojáků. Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanjan o několik dní později podepsal dekret o zrušení všech státních institucí s platností od 1. ledna 2024. Většina z asi 120.000 Arménů, kteří žili v Náhorním Karabachu, pak uprchla do Arménie ve strachu z ázerbájdžánských represí navzdory prohlášením z Baku, které slibovalo respektovat jejich práva. Exodus Arménů někteří experti označili za válečný zločin.

Karabašská republika zanikne! Masový úprk z oblasti pokračuje, prezident Arménie mluví o čistkách

Po kapitulaci vypukly v Jerevanu demonstrace, na kterých se sešly tisíce lidí. Arménskému premiérovi Nikolu Pašinjanovi vyčítali, že na ázerbájdžánský útok adekvátně nereagoval. Pašinjan uvedl, že Jerevan se na dohodě o příměří mezi Ázerbájdžánem a úřady Náhorního Karabachu nijak nepodílel a zkritizoval ruskou misi, že neudělala dost pro odvrácení útoku ázerbájdžánských sil na oblast. V říjnu 2023 přijel poprvé do oblasti v roli hlavy státu ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, který v tamním největším městě vyvěsil ázerbájdžánskou vlajku.

Ázerbájdžán zároveň i přes kapitulaci karabašských úřadů dříve uvedl, že bude stíhat podle něj zločinné separatistické vedení Náhorního Karabachu. Ázerbájdžánské bezpečnostní složky například zadržely bývalého prezidenta karabašské republiky Arajika Harutjunjana, kterého úřady obvinily mimo jiné z terorismu a vedení „agresivní války“. Arménie zatýkání bývalých vůdců enklávy odsoudila. Zmínila přitom několik bývalých vůdců regionu, kromě Harutjunjana jmenovala také někdejší prezidenty Arkadije Gukasjana, Baka Saakjana nebo někdejšího šéfa parlamentu Davita Išchanjana. Soud s nimi začal letos v lednu.