Karabašská republika zanikne! Masový úprk z oblasti pokračuje, prezident Arménie mluví o čistkách

Prezident karabašské republiky Samvel Šahramanian podepsal dekret o zrušení všech státních institucí do 1. ledna 2024. Mezinárodně neuznaný státní útvar tak do toho dne přestane existovat. S odvoláním na místní úřady o tom dnes informují zahraniční tiskové agentury.

Náhorní Karabach spravují posledních zhruba 30 let etničtí Arméni, minulý týden ho však po bleskové vojenské ofenzivě ovládl Ázerbájdžán.

Vojenská operace Ázerbájdžánu

Minulý týden v úterý zahájilo Baku v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Baku požadovalo, aby karabašští vojáci složili zbraně a separatistická vláda ukončila svou činnost.

Dekret v tomto smyslu nyní podepsal prezident karabašské republiky, přičemž dokument cituje dohodu o příměří z minulého týdne, napsala agentura AP. Podle dohody Baku umožní „svobodný, dobrovolný a nerušený pohyb“ obyvatel Náhorního Karabachu.

V regionu před začátkem konfliktu z minulého týdne žilo podle dostupných informací kolem 120 000 etnických Arménů. Někteří obyvatelé už dříve popsali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu a fakticky žili pod obležením.

Davy uprchlíků

Z Náhorního Karabachu nyní odcházejí desetitisíce lidí, kteří mají strach z pronásledování a etnických čistek. „Stát poskytuje vhodné bydlení všem, kteří nemají předem určené místo pobytu,“ cituje z prohlášení arménské vlády agentura AFP. Ta zároveň připomíná, že Ázerbájdžán v neděli otevřel takzvaný Lačinský koridor, což je jediná pozemní spojnice mezi Karabachem a Arménií, kterou Baku mnoho měsíců blokovalo.

Agentura Reuters označila současnou situaci za exodus, který nemá na jižním Kavkaze obdoby od války, která oblast zasáhla v 90. letech. Tehdy prchaly i statisíce Ázerbájdžánců.

Nechala jsem tam všechno: Věra (70) utekla z Náhorního Karabachu. Neví, zda se ještě někdy vrátí

Arménský prezident: Je to akt etnické čistky

„Exodus Arménů z Náhorního Karabachu pokračuje. Naše analýza ukazuje, že v nadcházejících dnech už v Náhorním Karabachu žádní Arméni nebudou. Je to akt etnické čistky, před kterým jsme varovali mezinárodní společenství,“ uvedl šéf arménské vlády Pašinjan podle agentury AFP. Svět vyzval, aby jednal a Ázerbájdžán potrestal.

Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle ruské agentury TASS Pašinjanovo obvinění z etnických čistek odsoudilo a odmítlo. Arménský premiér se podle resortu snaží „zmařit úsilí Ázerbájdžánu poskytovat humanitární pomoc a reintegrační proces“. Baku už dříve uvedlo, že obyvatele Karabachu nenutí k odchodu a region integruje do Ázerbájdžánu.

Pašinjan dnes také obvinil Ázerbájdžánce ze "svévolného zadržování" Arménů na kontrolních stanovištích. "Jejich práva by měla být chráněna na mezinárodní scéně," uvedl arménský premiér.

Zadržený Vardanjan

Ve středu ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely v Lačinském koridoru jednoho z vůdců regionu – bývalého šéfa kabinetu neuznané karabašské republiky Rubena Vardanjana. Dnes ho obvinily z několika trestných činů včetně financování terorismu.

Baku minulý týden naznačilo, že bude usilovat o trestní stíhání některých separatistů. Jerevan uvedl, že se bude snažit zajistit Vardanjanovi ochranu a docílit jeho vydání do Arménie.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994.

Masakry civilistů v devadesátkách

Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.

Zejména boje v 90. letech poznamenaly četné masakry civilistů. Pašinjan už dříve obvinil Rusko, se kterým má Arménie podepsanou bezpečnostní smlouvu, že jeho mírové síly rozmístěné v regionu nyní neudělaly dost pro odvrácení útoku ze strany Ázerbájdžánu.