Útlak aktivistů: Putin před volbami brojí proti lidsko-právním skupinám i monitorovacímu hnutí
Ruský soud dnes nařídil zatčení jednoho z čelných představitelů hnutí Golos, které monitoruje průběh voleb v Rusku, Grigorije Melkonjance. Stalo se tak poté, co ve čtvrtek ruské bezpečností složky provedly u řady zástupců této skupiny domovní prohlídky. Při té příležitosti byl také zadržen Melkonjanc, který působí jako spolupředseda hnutí, informuje portál Meduza. V září čekají Rusko volby různé úrovně, v několika regionech se bude rozhodovat o gubernátorech a poslancích místních zákonodárných sborů. V Moskvě budou lidi volit starostu.
Golos vznikl v roce 2000 a od té doby usiluje o ochranu práv voličů a zabývá se nezávislým monitoringem hlasování. Ruské úřady proti němu už řadu let podnikají kroky s cílem zastavit jeho činnost. Už v roce 2013 Moskva Golos označila za takzvaného zahraničního agenta a v roce 2016 soud nařídil likvidaci tehdejší asociace. Skupina ale fungovala dál jako hnutí bez právnické osoby. V roce 2021, měsíc před volbami do ruské Státní dumy, nicméně ruské úřady hnutí Golos přidaly na nový seznam zahraničních agentů, čímž mu znovu zkomplikovaly fungování.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla jít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. Je to výrazný posun oproti dřívějším výzvám Trumpa k tomu, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, píše agentura AP.
Nové tažení proti představitelům Golosu ruské úřady opět načasovaly na dobu, kdy do voleb zbývá jen několik týdnů. K urnám voliči vyrazí 10. září. Zatčení Melkonjance soud nařídil na dva měsíce, tedy do 17. října. Čtvrteční domovní prohlídky provedly ruské složky u 14 představitelů hnutí v osmi ruských regionech včetně Moskvy a Petrohradu, informovala agentura RIA Novosti. Z prohlídky u Melkonjance zveřejnily videozáznam, na němž aktivista vyplňuje formuláře.
V březnu příštího roku čekají Rusko prezidentské volby. Administrativa ruského prezidenta Vladimira Putina si podle informací portálu Meduza stanovila cíl zajistit Putinovo vítězství s alespoň 80 procenty hlasů, což by bylo jeho historicky největším úspěchem ve volbách.
Konec Sacharovova centra
Soud v Moskvě dnes nařídil rozpustit sdružení Sacharovovo centrum, jednu z posledních výsep ochránců lidských práv v Rusku, uvedla agentura AFP. Jde podle ní ze strany ruských úřadů o pokračující boj za potlačení kritických hlasů po ruské invazi na Ukrajinu.
Sdružení podle soudu nezákonně organizovalo akce v Rusku mimo vytyčenou oblast působení. AFP podotýká, že to je už nejméně potřetí za poslední dobu, co ruské úřady rozhodly o likvidaci spolku s názory kritickými vůči politice Kremlu. Stejný osud postihl letos v lednu například Moskevskou helsinskou skupinu, jednu z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv, kterou v roce 1976 založili sovětští disidenti. V dubnu zas soud ze stejných důvodů nařídil uzavření analytického střediska Sova, jednoho z předních výzkumných center v zemi, které monitoruje nacionalistická a rasistická hnutí v Rusku.
Moskva zpřísnila svůj dohled nad opozicí a lidskoprávními skupinami loni v únoru, souběžně s vpádem ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské úřady už dříve přidaly Sacharovovo centrum do registru takzvaných zahraničních agentů, čímž ho podrobily přísnější úřední kontrole. Následně sdružení na začátku letošního roku nařídily, aby opustilo své historické prostory v Moskvě. Místo bylo téměř 30 let symbolem ruské občanské společnosti, hostilo stovky debat, kulturních akcí a zahrnovalo i muzeum sovětských zločinů, podotýká AFP.
Centrum založené v roce 1996 se hlásí k odkazu fyzika, disidenta a držitele Nobelovy ceny za mír Andreje Sacharovova (1921-1989).
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.