18°C
Konflikt Ruska s NATO se přiblížil? Vojenský expert promluvil i o Putinově jaderné hrozbě
Rusko v poslední době podniká čím dál častější útoky na Oděskou oblast. Nejednou raketa přistála v nebezpečné blízkosti s hranicemi Rumunska, které je součástí NATO. Nad Polskem proletěla ruská letadla a wagnerovci se usídlili v blízkosti hranic země. V neklidu jsou také Lotyšsko a Litva. Hrozí konflikt NATO s Ruskem? A jakou roli v tom všem hrají jaderné zbraně? Vojenský stratég Ing. Zdeněk Petráš, Ph.D. z Univerzity obrany (UNOB) v Brně odpovídal Blesk Zprávám na palčivé otázky.
Blesk Zprávy: Rusko nyní často útočí na Oděskou oblast a už se stalo, že to bylo v nebezpečné blízkosti u hranic s Rumunskem. Jak moc je reálné, že by příště mohla ta raketa opravdu dopadnout na území Rumunska, které patří do NATO, a případně, jaký by potom byl ten nejpravděpodobnější scénář, který by následoval?
Zdeněk Petráš: Tuto situaci si dost dobře nedokážu představit, že by Rusko cíleně mířilo na Rumunsko. Pokud by k něčemu takovému došlo, tak jsem přesvědčen, že by to spíše byl nějaký technický problém nebo problém v rámci stanovení cílů, které mají být v této oblasti zasaženy.
Zcela určitě nelze předpokládat, že by Rusko cíleně chtělo zasáhnout cíle, které leží na území Rumunska. A pokud by došlo k něčemu takovému, znovu říkám - spíše by se mělo jednat o technický problém nebo problém v určování cílů, pak je tady řada platforem, jak už na úrovni aliance nebo úrovni aliance a dalších zemí, včetně Ruska, kdy by došlo nejdříve k diplomatickým politickým jednáním a objasňování takového aktu, než by vůbec došlo k nějakému otevřenému boji a v podstatě střetu mezi Rumunskem, tedy aliančními silami a Ruskem.
Takže mluvit o tom, že by při ostřelování Oděsy mohlo dojít i k cílenému zásahu objektů na území Rumunska, což by mělo vést ke konfliktu mezi Ruskem a aliancí, tak to jsou opravdu pouhé spekulace a vše se to pohybuje jenom v rámci nějakých hypotéz a teorií, které nemají prakticky opodstatnění.
Kromě Rumunska je to i Polsko, případně Lotyšsko a Litva, které se nacházejí blízko konfliktu. Co znamená, že se ruské letouny proletěly nad Polskem? Co znamenají letáky od wagnerovců? Lze to považovat za provokace, nebo proč se to vlastně děje?
Přesně tak. Je to součástí určitého systému provokací nebo strategie provokování. Nemá to opodstatnění v tom, že by se přímo chystala agrese vůči pobaltským zemím, které jsou pochopitelně součástí Severoatlantické aliance a jako takové jsou i součástí systému kolektivní obrany.
Jedná se o provokace, ať už organizované z úrovně nejvyšších politických a vojenských špiček Ruska, či jenom nějaké, řekněme, individuální snahy, tendence ze strany vyšších stupňů velení, ale dá se to brát jako součást nějaké připravované agrese vůči této zemi? Je to, jak už jste zmínila i vy, součást provokace, součást informační války, součást hybridního konfliktu, kdy je snaha nějakým způsobem destabilizovat, demoralizovat či působit negativně na místní obyvatelstvo.
Takže se asi dá říct, že nehrozí, že by Rusko zaútočilo na Polsko.
Jak na Polsko, tak na pobaltské státy, tak na zmiňované Rumunsko. Tady opravdu je nejprve potřeba si uvědomit při pohledu na konflikt na Ukrajině, co je nebo co bylo prvotním cílem Putina, kremelského vedení a Ruské federace při agresi útoku na Ukrajinu.
Jaký je vlastně předpokládaný politický cíl této operace, vojenský cíl této operace? A já se přikláním k té myšlence, k té teorii víceméně tak pragmatické, realistické, že cílem není získání celého území Ukrajiny a dále pokračování v otevřené agresi vůči dalším sousedním zemím, tedy zemím, které patří do Severoatlantické aliance, ale tím cílem bude opravdu získání vojenské kontroly a posléze i politické a civilní kontroly nad současnými okupovanými územími Ukrajiny, což znamená většinová část Donbasu, část Záporoží a přístup na Krymský poloostrov.
Dalo by se říct, že má Rusko strach z NATO?
Tak strach, jsou to protivníci, stojí proti sobě. Jak Rusko, tak Severoatlantická aliance aplikují nějakou strategii, která má za cíl protivníka odstrašit od provedení nějaké přímé agrese, samozřejmě jak na straně aliance, tak na straně Ruska se realizují určité plány, které mají za cíl nějak porovnat vojenskou sílu, vojensko-ekonomický potenciál jak Ruska, tak Severoatlantické aliance.
A řekl bych, za současného stavu věcí, potenciál vojenský a vojensko-ekonomický Ruska v podstatě nedosahuje té výše a těch schopností, které by mu dovolovaly provést otevřenou agresi vůči Severoatlantické alianci, vůči kterékoliv zemi, a jak známo, podle článku pět Severoatlantické smlouvy útok proti jakékoliv zemi Severoatlantické alianci či vůči vícero zemím Severoatlantické aliance je útok proti celé alianci a aliance jako taková by se postavila vůči této agresi.
Takže si myslím, že pokud se na situaci Putin a kremelské vedení dívá realisticky, nemůže za současného stavu věcí uvažovat o tom, že by se spustila otevřená agrese, vojenská agrese vůči Severoatlantické alianci.
Rusko vlastně často vyhrožuje použitím jaderných zbraní. Často tak zní z úst například bývalého ruského prezidenta Medveděva. Myslíte, že ty vyhrůžky jsou tedy součástí taktiky Ruska?
Je to jednoznačně. Je to součást informační války, je to součást hybridní války, je to součást strategie zastrašování, kdy se jedná především o to působit na veřejnost protivníkovy strany, snažit se ho zastrašit, ale jak, řekněme, z vojenského hlediska, tak z ekonomického hlediska za současného stavu věcí, za současné úrovni globalizace ve světě by použití jaderných zbraní na strategické úrovni v podstatě nepřineslo efekt té straně, která by to použila, a samozřejmě ta strana, která by byla cílem těchto útoků, tak tam by v podstatě došlo k principu tzv. vzájemně zaručené destrukce.
To je ta známá zkratka MAD neboli mutually assured destruction, kdy obě strany ví, že potenciál jaderných zbraní, které mají, by v podstatě znamenal při konání konfliktů, při použití těchto zbraní zničení obou dvou stran, což ať si můžeme o Putinovi myslet cokoliv, o jeho psychickém stavu, o úrovni jeho myšlení, tak to zcela brání tomu, aby tyto zbraně použil a de facto přivedl k destrukci nejenom Ruskou federaci, ale de facto, řekněme, celý svět nebo tu civilizovanou část současného světa.
Ztráty obrněné techniky, která by měla ruské pěchotě otevřít cestu do ukrajinských měst a vesnic, přesáhly 10.000 kusů. Při tomto tempu ztrát by Rusko přibližně za rok mohlo přijít o schopnost zásobovat bojující armádu nezbytným množstvím techniky, upozornil server The Moscow Times, zakázaný ruskými úřady.
Od začátku války Rusko přišlo o 10.037 kusů obrněné techniky, spočítal specializovaný nizozemský web Oryx, který který na základě fotografií a záběrů z otevřených zdrojů vede statistiky zničených zbraní na ukrajinském bojišti. Uvedený údaj zahrnuje 3376 tanků, včetně 159 nejmodernějších T-90 různých verzí, 5000 bojových vozidel pěchoty a výsadkářů a obrněných transportérů a více než 1500 dalších obrněných vozidel.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) oznámila, že po 32 letech musela ukončit svou činnost v Rusku. Stalo se tak poté, co jí ruské ministerstvo spravedlnosti v létě zrušilo registraci, bez které pobočky zahraničních nevládních organizací nesmějí v Rusku působit, uvedl list Kommersant. Lékaři bez hranic se v poslední době starali o ukrajinské uprchlíky na západě Ruska, kde také pomáhali obyvatelům ostřelovaného pohraničí, dodal server Meduza.
Lékaři bez hranic působili v Rusku od roku 1992 a za tu dobu v zemi uskutečnili desítky programů, sahající od pomoci bezdomovcům či nakaženým virem HIV až po po spolupráci s úřady a akademiky při zavádění pokročilých metod léčby tuberkulózy. Působili v různých regionech, včetně Moskvy, Petrohradu či Čečenska.
Lidská práva jsou v Rusku pošlapávána čím dál víc, upozornila ve své dnes zveřejněné zprávě zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová. Například odsouzených politických vězňů je v zemi nyní 1372, stojí v dokumentu, podle něhož jsou stále ostřeji pronásledováni především kritici ruské války proti Ukrajině.
„Nyní je tu strukturální, státem podporovaný systém pošlapávání lidských práv,“ konstatovala Bulharka, kterou Rada OSN pro lidská práva do funkce zvláštní zpravodajky jmenovala loni. Systém je podle její zprávy zaměřený na potlačování občanské společnosti a politické opozice. Obránci lidských práv, novináři a kritici války jsou obžalováváni pod průhlednými záminkami a odsuzováni k dlouhým trestům vězení, upozorňuje zpráva.
Ve vazbě tito lidé údajně mučení, uvádí zpráva. Političtí vězni jsou drženi na samotkách, jiní jsou nuceně posíláni do psychiatrických klinik.
