Vyšetřovatelky ruských zvěrstev pro Blesk: Rusové deportují i postižené Ukrajince! Kvůli propagandě
Vyšetřovatelky válečných zločinů na Ukrajině z koalice Ukraine 5AM na setkání s českými novináři v Praze promluvily o řadě hrůz, které musí Ukrajinci každodenně prožívat. „Jenom během tohoto roku bylo zabito 461 dětí a 929 dětí bylo zraněno,“ řekla jedna z vyšetřovatelek. Děti jsou také Rusy reedukovány, dochází k nuceným deportacím občanů, pronásledováním a osočováním z terorismu a extremismu. To však není zdaleka vše. „Rusko násilně zorganizovalo mobilizační kampaň na okupovaném území, takže někteří Ukrajinci byli násilně odvedeni do ruské armády. To je mezinárodní zločin,“ sdělila vyšetřovatelka Olga Skrypnyková Blesk Zprávám. Co dalšího řekly o tribunálu a Vladimiru Putinovi?
Podle slov Maryny Chromychové, která je výkonnou ředitelkou DEJURE Foundation, think-tanku a advokačního centra, které se zabývá reformou soudnictví na Ukrajině, potrvá ještě dlouho, než se povede dokončit boj za spravedlnost. „Pravděpodobně to zabere roky a možná dokonce i dekády pro všechny z nás dokončit tento boj za spravedlnost a demokracii v naší zemi,“ řekla novinářům.
Koalice Ukraine 5AM sestává z pěti organizací, byla založena den po invazi 25. února 2022, uvedla na setkání Chromychová. Název vznikl tak, že se v 5 hodin ráno probudili ve chvíli, kdy začala invaze. O den později už zakládali koalici v protibombových krytech.
Chromychová vyjmenovala, k jakým válečným zločinům jejich koalice sbírá důkazy: „V posledních letech, hlavně v tom posledním, ruské bomby a rakety zasahují mírumilovná ukrajinská města. Ruští vojáci ostřelují a ničí strategickou infrastrukturu a civilní objekty, jako jsou nemocnice, školky a školy. Střílejí na veřejnou dopravu a ambulantní vozy, které převáží raněné nebo mrtvé civilisty včetně dětí. Znásilňují ženy, muže. Mučí úředníky, novináře, aktivisty na okupovaném území.“
„Bylo zabito 461 dětí“
Mariia Sulialinová, obránkyně lidských práv, pracuje jako projektová manažerka v Centru občanského vzdělávání „Almenda“, které od roku 2014 dokumentuje porušování lidských práv na Krymu. Promluvila o aktuální situaci týkající se válečných zločinů páchaných na dětech. „Nyní Ukrajina zdokumentovala šest druhů násilí proti dětem. Jenom během tohoto roku bylo zabito 461 dětí a 929 dětí bylo zraněno. Stále neznáme přesná čísla, protože nemáme přístup na okupovaná území,“ sdělila Sulialinová novinářům.
„Měli bychom mít na paměti, že to nejsou jenom čísla, smrt každého dítěte je tragédie pro rodinu,“ dodala.
Promluvila také o tom, že Rusové vyvíjejí nadměrné úsilí v reedukaci ukrajinských dětí. Chtějí, aby byli věrni Ruské federaci. „Jedním z cílů Ruské federace je zničit Ukrajinu jako národ a děti jsou zranitelné. Rusové se hodně snaží ukrajinské děti převychovat, aby smazali jejich ukrajinskou identitu, nebo se snaží vytvořit takové podmínky, aby se jejich identita nemohla vyvíjet, aby se z ukrajinských dětí stali v podstatě ruští občané a ruští patrioti,“ pokračovala Sulialinová. Podle jejích slov chce mít Rusko v budoucnu možnost tyto děti rekrutovat do Ozbrojených sil Ruské federace.
Její slova potvrdila také Alena Lunová, ředitelka advokacie Centra pro lidská práva ZMINA. „Snaží se z našich dětí vychovat Rusy, dokonce podporují Krymské Tatary nebo jiné původní obyvatele a jiné menšiny, ale ne Ukrajince. Ve škole se nevyučuje ukrajinština,“ sdělila Lunová Blesk Zprávám.
Deportace kvůli propagandě?
Rusové také deportují ukrajinské občany z okupovaných území na území Ruské federace. „První zprávy o deportacích jsme začali dostávat už od začátku invaze. Nyní mluvíme o milionech Ukrajinců, kteří byli deportováni na území Ruské federace, nemůžou se vrátit domů, nemůžou odejít z Ruska,“ řekla Lunová novinářům. Dále uvedla, že v tuto chvíli nejsou známa přesná čísla, protože Ukrajina nemá pod kontrolou část své hranice s Ruskem.
Rusové také deportují postižené lidi. „Máme zařízení pro dospělé s Downovým syndromem a jinými onemocněními nervové soustavy, jsou to například dospělí, kteří nemůžou mluvit, nemůžou chodit. Rusové deportovali tyto instituce na území Ruské federace a to je skutečně otázkou, proč mají potřebu Ukrajince deportovat. Moje teorie je, že tyto dospělé lidi potřebují k propagandě. Potřebují ukázat v každé části Ruské federace, že se Ukrajinci pokusili utéct z takzvaného kyjevského režimu. Jinak si to nedokážu vysvětlit,“ okomentovala Lunová pro Blesk Zprávy.
Nucené odvody a obviňování z terorismu
Rusko mobilizuje Ukrajince na okupovaných částech země, aby se připojili k ruské armádě. „Rusko násilně zorganizovalo mobilizační kampaň na okupovaném území, takže někteří Ukrajinci byli násilně odvedeni do ruské armády. To je mezinárodní zločin. Bohužel část z nich byla poslána na Ukrajinu, aby se zúčastnila nepřátelství vůči Ukrajině od 24. února minulého roku. Stejná situace nastala v nově okupovaných územích Ukrajiny, jako je Cherson, Záporoží, Doněcko, Luhansko. Je to tragická situace, protože tito lidé byli zabiti Ozbrojenými silami Ukrajiny, a ty nemohou přestat bojovat, takže to je také válečný zločin spáchaný Ruskou federací. Ukrajinské úřady řekly, aby se tito zmobilizovaní vzdali. Je to teď jediná možnost, jak zůstat naživu,“ vysvětlila předsedkyně správní rády The Crimean Human Rights Group (Krymská skupina pro lidská práva) Olga Skrypnyková Blesk Zprávám.
Olga Skrypnyková se zaměřuje na dokumentaci, analýzu a informování úřadů, mezinárodních organizací a médií o situaci v oblasti lidských práv a o válečných zločinech na okupovaném Krymu. Vede snahy shromáždit a předložit důkazy mezinárodním soudům.
Rusko obviňuje lidi, kteří se postavili proti okupaci, z terorismu a extremismu. „Hodně politických vězňů jsou ukrajinští Krymští Tataři, kteří jsou aktivisté, a Rusko proti nim používá protiextremistickou legislativu. Tito lidé jsou obviňováni z teroristických útoků, ale to není pravda, protože skutečný důvod perzekuce těchto lidí je kvůli jejich aktivní pozici vůči okupaci,“ sdělila Skrypnyková Blesk Zprávám.
Uvedla příběhy dvou žen, které byly obviněny: „Například mnoho z nich jsou civilní novináři, kteří se snaží ukázat situaci ohledně lidských práv na Krymu. Jako příklad uvedu 67letou ženu Halinu Dovhopolovou ze Sevastopolu, to je jedno z měst na Krymu, která byla ukrajinskou aktivistkou. Pomáhala ukrajinským dobrovolníkům s humanitární pomocí, nicméně byla obviněna ze špionáže a takzvaný soud na Krymu ji odsoudil k 12 letům vězení. Teď je v ruském vězení, ve kterém jí hrozí, že přijde o život, protože jsou tam nelidské podmínky.“
„Samozřejmě mnoho lidí z okupovaného území jsou v detenčním středisku na Krymu, například Irina Hropcová. Pracovala jako IT specialistka a jen dobrovolničila v regionu svého syna, když přišli ruští vojáci. Byla také obviněna z mezinárodního terorismu, takže teď je v detenčním středisku na Krymu,“ řekla Blesk Zprávám. Dodala, že podobných příběhů jsou tisíce.
Začátek vyšetřování sahá až do roku 2016
S vyšetřováním válečných zločinů na Krymu se začalo už v roce 2016. „Myslím, že proces vyšetřování válečných zločinů a porušování lidských práv na Krymu začal v roce 2016, kdy jsme měli nového koordinátora ukrajinské prokuratury na Krymu, ale tento úřad se samozřejmě nachází v Kyjevě,“ řekla Skrypnyková Blesk Zprávám.
Vyšetřování probíhá na mezinárodní úrovni. „Od roku 2017 ukrajinská občanská společnost společně s ukrajinskou prokuraturou začala dokumentovat válečné zločiny a poté jsem s výsledky tohoto vyšetřování šla k národním soudům, ale bohužel teď nemáme žádnou šanci přivést ke spravedlnosti některé členy ruských tajných služeb či některé ruské policisty. Ale toto vyšetřování probíhá na mezinárodní úrovni a myslím, že to je velmi důležité,“ uvedla Skrypnyková pro Blesk Zprávy.
„Nyní máme investigativní proces založený na Generální prokuratuře Ukrajiny, přičemž tento proces zahrnuje spolupráci s organizacemi občanské společnosti, jako je naše organizace Crimean Human Rights Group a naše koalice Ukraine 5AM. Ukrajina dále spolupracuje s různými mezinárodními subjekty, například prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu navštívil Kyjev, Borodjanku, Irpiň a Buču. Nyní Mezinárodní trestní tribunál sbírá důkazy. Na Generální prokuratuře Ukrajiny máme mnoho skupin expertů s různým zaměřením, jsou mezi nimi i zahraniční odborníci,“ shrnula Skrypnyková Blesk Zprávám.
Putin za mřížemi je přáním každého Ukrajince
Ukrajinci se v současnosti snaží vymyslet, jaký druh tribunálu budou v budoucnu potřebovat. „Zatím nemáme jeden nápad, jaký druh tribunálu budeme v budoucnu potřebovat. To je důvod proč nyní, hlavně jako zainteresované strany na Ukrajině, vedeme diskuzi, jaký druh tribunálu by to mohl být? To bude nicméně v budoucnu kvůli obrovskému počtu případů válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jeden z nápadů je zřídit tribunál pro zločin agrese kvůli agresi z roku 2014, kdy začal ozbrojený konflikt. Nebylo by to nicméně pro všechny zločiny, protože část těchto zločinů bude vyšetřovat Mezinárodní trestní tribunál,“ vysvětlila Skrypnyková Blesk Zprávám.
Již se uskutečnilo několik případů, kdy byl pachatel válečného zločinu na Ukrajině potrestán. „Ukrajina má několik příkladů, kdy byli někteří ruští vojáci zatknuti ukrajinskými autoritami poté, co země osvobodila některé své regiony, jako například Kyjevskou oblast a Charkovskou oblast. Tito ruští vojáci byli obviněni z mezinárodních zločinů jako mučení, zabíjení civilistů. A máme několik příkladů, kdy byli potrestáni ukrajinským soudem,“ uvedla Skrypnyková. Připustila, že případů není mnoho, ruští vojáci poté, co ukrajinské síly získají své území zpátky, mohou utéct.
Ukrajinci chtějí hlavně přivést ke spravedlnosti ruského prezidenta Vladimira Putina. „Pro nás je důležitější přivést ke spravedlnosti Putina a ostatní vysoké představitele Ruska. Naše koalice Ukraine 5AM nyní pracuje na vytvoření takového mechanismu pro Putina a ostatní, kteří zorganizovali tuhle válku proti Ukrajině. Pro nás je důležitější dovést ke spravedlnosti Putina, Šojgua a ostatní, kteří skutečně zorganizovali invazi a poslali ruské vojáky na Ukrajinu,“ zakončila Skrypnyková.
„Putin za mřížemi je vánočním přáním každého Ukrajince, a nejenom vánočním, to je to, co chceme, až bude konec,“ přisvědčila Alena Lunová pro Blesk Zprávy.
Ruský prezident Vladimir Putin nenařídil prodloužit jím vyhlášené velikonoční příměří, uvedl mluvčí Kremlu Peskov. Proklamované příměří vyprší ve 23:00 SELČ.
Rusko za dnešní den ostřelovalo ukrajinské pozice ve více než 900 případech, z čehož zhruba polovina byla těžkou výzbrojí. Zdokumentováno je také přes 400 útoků malých ruských dronů. Na různých úsecích fronty provedla ruská vojska celkem 46 útočných operací, napsal Zelenskyj na X s tím, že to vyplývá z hlášení, kterému mu dnes odpoledne poskytl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
"V toreckém frontovém úseku naše jednotky bohužel padly do ruské léčky. Několik vojáků bylo zabito," dodal Zelenskyj.
Velikonoce nedaleko fronty: Lidé v obci Lukashivka na Ukrajině u Rusy poničeného kostela.
