Influencerka obdržela ocenění od ukrajinské rozvědky: Dříve se živila eskortem
Ukrajinská influencerka a bývalá eskortní pracovnice Ksjuša Manekenová obdržela 3. března ocenění od Obranné rozvědky Ukrajiny. S vyznamenáním se kráska pochlubila na sociálních sítích. Její příspěvek vyvolal vlnu rozporuplných reakcí.
„Vojenské zpravodajství, zvláště ve válečné zemi, je komplikovaná věc. Z pochopitelných důvodů zpravodajské služby nemohou odhalit všechny způsoby své činnosti široké veřejnosti,“ uvedlo k vyznamenání ředitelství rozvědky podle serveru The New Voice of Ukraine.
Zástupci ministerstva a zpravodajských služeb dále uvedli, že rekrutují lidi z různých odvětví a s různým sociálním postavením k tomu, aby plnili státní úkoly. Manekenová se vyznamenáním pochlubila na sociálních sítích. Dodala, že se k udělení bude moci vyjádřit až po válce.
Vyznamenání jí vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak předal u příležitosti setkání s ukrajinskými bloggery. „Chtěli jsme navázat spolupráci se známými influencery, abychom mohli lépe čelit ruským dezinformacím na internetu,“ vysvětlil Podoljak.
Modelčin příspěvek vyvolal vlnu reakcí. Ať už kvůli její minulosti, kdy se živila jako eskortní pracovnice, nebo kvůli jejímu kontroverznímu názoru na poloostrov Krym. „Je jedno, čí je,“ měla prohlásit. Manekenová se vůči kritice osočila. „Naši lidé asi Ukrajině nevěří, když si myslí, že se takové ocenění dostává jen tak,“ kroutila hlavou.
Svá slova ohledně Krymu později vrátila zpět. „V té době jsem jako mnoho jiných nechápala, co se děje. Myslela jsem si, že nejdůležitější je, aby všichni byli naživu a zdraví. Od té doby se toho hodně změnilo,“ korigovala svůj názor.
„Bylo by skvělé, kdyby se každý snažil udělat vše pro to, aby zemi přiblížil vítězství,“ pokračovala krásná bloggerka. „Nezáleží na tom, co o tobě říkají ostatní, jestli jsi na fotce oblečený nebo polonahý, nezáleží ani na tom, jakým jazykem mluvíš. Je důležité být člověkem a dělat, co miluješ,“ dodala Manekenová.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
