Číňané varují: „Neviditelná ruka využívá ukrajinskou krizi.“ USA vytkli chybnou politiku
Spojené státy by měly změnit svou „chybnou“ politiku vůči Číně, nebo dojde ke „konfliktu a konfrontaci“. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil čínský ministr zahraničí Čchin Kang na tiskové konferenci pořádané na okraj zasedání čínského parlamentu. Zopakoval také výzvu Pekingu k dialogu s cílem ukončit konflikt na Ukrajině.
„Americké vnímání Číny je pokřivené. Spojené státy považují Čínu za hlavního rivala a nejvážnější geopolitickou výzvu,“ řekl Čchin, podle nějž se „americko-čínské vztahy zcela odchýlily od rozumného směřování“. USA se snaží Čínu omezovat a potlačovat, místo aby s ní zdravě soutěžily, uvedl Čchin.
Vztahy mezi Washingtonem a Pekingem jsou dlouhodobě napjaté kvůli řadě otázek, včetně demokraticky řízeného Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii, ruské invaze na Ukrajinu, již čínská vláda odmítla odsoudit, či obchodních záležitostí. V poslední době se americko-čínské vztahy dále zhoršily poté, co USA nechaly u svého pobřeží sestřelit balón, který byl podle amerických vyjádření součástí rozsáhlého čínského programu vzdušné špionáže. Čína krok kritizovala a uvedla, že se jednalo o civilní balón určený k meteorologickému pozorování.
Ohledně války na Ukrajině dnes čínský šéf diplomacie vznesl obvinění ze snahy konflikt stupňovat, žádnou zemi jako viníka ale přímo nejmenoval. „Neviditelná ruka využívá ukrajinskou krizi, aby posloužila jisté geopolitické agendě,“ uvedl Čchin a opět apeloval na řešení konfliktu prostřednictvím jednání.
Čínský prezident Si Ťin-pching od ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru několikrát jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským ale zatím nemluvil. Tento fakt je v rozporu s tvrzením, že Čína zastává neutrální postoj, řekla ukrajinská chargé d'affaires v Pekingu Žanna Leščynská na výročí invaze.
Američtí představitelé nedávno rovněž varovali, že Peking zvažuje poskytnout Moskvě vojenskou pomoc, včetně zbraní a munice. Čína označuje tato tvrzení za očerňující kampaň.
Čínský ministr zahraničí Čchin Kang dnes prohlásil, že Čína musí rozvíjet své vztahy s Ruskem, protože situace ve světě je čím dál neklidnější. Schůzky čínského a ruského prezidenta jsou oporou vzájemných vztahů, dodal.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
Německo zahájilo komerční provoz už druhého terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Wilhelmshavenu na severozápadě země. Plovoucí jednotky na opětovné zplynování LNG fungují v Brunsbüttelu, Stade a na dvou místech ve Wilhelmshavenu. S budováním terminálů na LNG začalo Německo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska.
Druhý terminál v přístavu Wilhelmshaven zahájil dnes komerční provoz po několikaměsíčním zkušebním chodu. „Pravidelný provoz terminálu Wilhelmshaven 2 s plovoucí skladovací jednotkou a jednotkou na zpětné zplynování ‚Excelsior' může nyní přispět k zajištění dodávek a naplnění zásobníků plynu před příští topnou sezonou,“ uvedl generální ředitel společnosti DET Peter Röttgen.
„Mám radost, že o zapojení do SAFE požádalo 19 států včetně Lotyšska. Investujeme společně, investujeme více a investujeme evropsky,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní obdržela žádosti o financování na celých 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) dostupných pro program SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Mezi žadateli je i Česko.
Evropská unie se podle von der Leyenové snaží posilovat ukrajinskou obranu, zároveň ale musí převzít odpovědnost i za vlastní bezpečnost a obranu.
