Pavel: Rusko hrozí jadernou apokalypsou, musí ustoupit. Stíhačky Ukrajině? Teď ne, až později
V této fázi války na Ukrajině je podle příštího českého prezidenta Petra Pavla téměř nemožné mluvit s ruským vedením. Musí nejprve projevit ochotu jednat a předložit alespoň rámec mírového návrhu, řekl v rozhovoru s francouzským listem Le Monde. Uvedl také, že je z dlouhodobého hlediska pro dodávky stíhaček Ukrajině, a vyjádřil přesvědčení, že Česko nemůže sehrávat roli mostu mezi Západem a Východem. Chce vážnou diskuzi o budoucnosti Visegrádu (V4).
„Jak můžete mluvit s někým, kdo vede agresivní válku, téměř každý den posílá rakety na civilní cíle a vyhrožuje světu jadernou apokalypsou?“ ptá se v rozhovoru Pavel, podle něhož musí nejprve Moskva změnit svůj postoj.
Jedenašedesátiletý bývalý generál se vyslovil pro dodávky dalších zbraní Ukrajině, v delším časovém horizontu i stíhaček. „Ale v této fázi si myslím, že by to pravděpodobně zkomplikovalo situaci,“ poznamenal s tím, že z technického hlediska vyžaduje dodávka nových letounů a výcvik pilotů nejméně šest měsíců. Ruskem napadená země podle něj teď potřebuje hlavně více pozemní techniky, zejména tanků, obrněných vozidel a dělostřelectva.
Česko podle Pavla už dosáhlo svých limitů, pokud jde o podporu Ukrajiny těžkou technikou. Má ale za možné, aby Praha časem na Ukrajinu poslala tanky Leopard, které dostane z Německa, i když by to představovalo určité riziko pro obranyschopnost země. SRN má Česku dodat 14 tanků Leopard 2A4.
Pavel byl také dotázán na „proruské a pročínské postoje“ dvojice svých předchůdců v úřadu, tedy Václava Klause a Miloše Zemana. Oba podle něj sdíleli myšlenku být mostem mezi Západem a Východem, kterou ovšem Pavel má za „velmi zvláštní ambici“. Žádná pozice veprostřed podle něj neexistuje a Česko si musí uvědomit, do jakého světa patří, a sice do světa demokracií, nikoli světa autoritářských režimů různého stupně.
Setkání Babiše a Macrona? „Je to zapomenuto“
Na otázku o zemích Visegrádu, mezi nimiž má Maďarsko zásadně odlišné názory na podporu Ukrajiny a vztahy s Ruskem, Pavel řekl, že bude nutné zahájit velmi vážnou debatu o budoucnosti uskupení. Zároveň ale uvedl, že je mnohem snazší se nějakého rámce zbavit, než ho znovu vybudovat. „Ani maďarské vedení tu není navždy. Dříve, nebo později dojde ke změně,“ podotkl na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána.
Francouzský deník se Pavla také zeptal na schůzku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s Andrejem Babišem v období krátce před českými prezidentskými volbami, v nichž Pavel Babiše nakonec předčil. „Není to tragické, je to minulost. Je to zapomenuto,“ uvedl k tomu Pavel, který setkání v minulosti kritizoval.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
