Pavel: Rusko hrozí jadernou apokalypsou, musí ustoupit. Stíhačky Ukrajině? Teď ne, až později
V této fázi války na Ukrajině je podle příštího českého prezidenta Petra Pavla téměř nemožné mluvit s ruským vedením. Musí nejprve projevit ochotu jednat a předložit alespoň rámec mírového návrhu, řekl v rozhovoru s francouzským listem Le Monde. Uvedl také, že je z dlouhodobého hlediska pro dodávky stíhaček Ukrajině, a vyjádřil přesvědčení, že Česko nemůže sehrávat roli mostu mezi Západem a Východem. Chce vážnou diskuzi o budoucnosti Visegrádu (V4).
„Jak můžete mluvit s někým, kdo vede agresivní válku, téměř každý den posílá rakety na civilní cíle a vyhrožuje světu jadernou apokalypsou?“ ptá se v rozhovoru Pavel, podle něhož musí nejprve Moskva změnit svůj postoj.
Jedenašedesátiletý bývalý generál se vyslovil pro dodávky dalších zbraní Ukrajině, v delším časovém horizontu i stíhaček. „Ale v této fázi si myslím, že by to pravděpodobně zkomplikovalo situaci,“ poznamenal s tím, že z technického hlediska vyžaduje dodávka nových letounů a výcvik pilotů nejméně šest měsíců. Ruskem napadená země podle něj teď potřebuje hlavně více pozemní techniky, zejména tanků, obrněných vozidel a dělostřelectva.
Česko podle Pavla už dosáhlo svých limitů, pokud jde o podporu Ukrajiny těžkou technikou. Má ale za možné, aby Praha časem na Ukrajinu poslala tanky Leopard, které dostane z Německa, i když by to představovalo určité riziko pro obranyschopnost země. SRN má Česku dodat 14 tanků Leopard 2A4.
Pavel byl také dotázán na „proruské a pročínské postoje“ dvojice svých předchůdců v úřadu, tedy Václava Klause a Miloše Zemana. Oba podle něj sdíleli myšlenku být mostem mezi Západem a Východem, kterou ovšem Pavel má za „velmi zvláštní ambici“. Žádná pozice veprostřed podle něj neexistuje a Česko si musí uvědomit, do jakého světa patří, a sice do světa demokracií, nikoli světa autoritářských režimů různého stupně.
Setkání Babiše a Macrona? „Je to zapomenuto“
Na otázku o zemích Visegrádu, mezi nimiž má Maďarsko zásadně odlišné názory na podporu Ukrajiny a vztahy s Ruskem, Pavel řekl, že bude nutné zahájit velmi vážnou debatu o budoucnosti uskupení. Zároveň ale uvedl, že je mnohem snazší se nějakého rámce zbavit, než ho znovu vybudovat. „Ani maďarské vedení tu není navždy. Dříve, nebo později dojde ke změně,“ podotkl na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána.
Francouzský deník se Pavla také zeptal na schůzku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s Andrejem Babišem v období krátce před českými prezidentskými volbami, v nichž Pavel Babiše nakonec předčil. „Není to tragické, je to minulost. Je to zapomenuto,“ uvedl k tomu Pavel, který setkání v minulosti kritizoval.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
