9°C
„Neuvědomily jsme si, jak velké emoce osoba S. Bandery v části české společnosti vyvolává. My ho vnímáme jako bojovníka za samostatnou a demokratickou Ukrajinu proti Stalinovské sovětské diktatuře a vězně zatčeného nacistickým gestapem,“ uvedly v příspěvku.
Podotkly též, že nechtěly nikoho v Česku, kde žijí již mnoho let, provokovat. „Moc si zdejších lidí vážíme. Ještě jednou se omlouváme za název akce, který vyvolal tolik emocí, nenávisti, příběhů a nepravd. Přejeme si mír a klid bez fašismu i nacismu pro Ukrajinu i pro Českou republiku,“ dodaly. Akce se teď jmenuje Ukrainian Party.
Velké emoce
Původní název lidem na sociálních sítích hnul žlučí. „Moje maminka, babička, děda a strýc byli volynští Češi, kteří se po 2. světové válce vrátili zpět do Čech. Z jejich vyprávění co tam banderovci napáchali, mi ještě teď běhá mráz po zádech,“ uvedla například jedna z diskutujících na sociální síti.
Proti původnímu názvu se vymezil i primátor Plzně Roman Zarzycký. „Bandera byl válečný zločinec. Banderovci mají na svědomí masakry i na československém obyvatelstvu. Podobné akce jsou pro mě nepřijatelné,“ uvedl.
Pohled historika
Pro některé je Bandera hrdina, pro jiné válený zločinec. Ti mu připisují zvěrstva, které v letech 1943 až 1944 spáchala ve Volyni a Haliči Ukrajinská povstalecká armáda, označovaná též za banderovce.
„Tahle zvěrstva připsat Banderovi tak úplně nejde, on se na tom podílet nemohl, i kdyby chtěl,“ řekl Miroslav Breitfelder z katedry historie Pedagogické fakulty Západočeské univerzity (ZČU).
Vězněm v Německu
Bandera byl tehdy uvězněn v Německu. „V roce 1941 se podílel, i když u toho přímo nebyl, na obnovení ukrajinské samostatnosti pod německým patronátem. Němci o nic takového nestáli, takže Banderu zavřeli,“ vysvětlil Breitfelder.
Bandera byl vězněn v Berlíně, pak v koncentračních táborech Sachsenhausen a Oranienburg, kde zůstal do roku 1944. Jednalo se ale o „fešácký“ kriminál.
Zvěrstva na všech stranách
Mezitím různé frakce Ukrajinské povstalecké armády, kterou Bandera nezakládal a na jejíž činnosti se nemohl podílet, bojovaly na území Ukrajiny proti všem. Proti Polákům a jejich tzv. Armiji Krajove, která spadala pod Londýn, Rudé armádě, Němcům.
„Po vzoru Německa chtěli etnicky čistou Ukrajinu. A tím docházelo k velkým masakrům obyvatel. Armija Krajova se k Ukrajincům nechovala také dobře. Vypalování vesnic bylo vzájemné. Ale počet obětí na polské straně byl mnohem vyšší než na ukrajinské, Ta byla mnohem brutálnější,“ objasnil Breitfelder.
Chruščov nařídil vraždu
„Bandera se po propuštění Němci v roce 1944 na Ukrajinu podle některých pramenů krátce vrátil, podle jiných už nevrátil. Jisté je, že od roku 1945 žil v Německu,“ dodal Breitfelder.
V roce 1959 nařídil Chruščov Banedru zavraždit a tak se i stalo. Pohřben byl v Mnichově.
Banderovci a Československo
Až do roku 1947 na Ukrajině a v Polsku probíhaly boje mezi banderovci, Rudou armádou a polskou armádou, která patřila vznikajícímu komunistickému státu.
„Asi 300 banderovců se v roce 1947 pokusilo přejít přes Československo do Německa. Proti nim se postavilo 15 tisíc vojáků a příslušníků SNB. Projít se podařilo asi 60 mužům,“ dodal historik.
VIDEO: Stepan Bandera: Hrdina Ukrajiny, nebo válečný zločinec?
Stepan Bandera: Hrdina Ukrajiny, nebo válečný zločinec? Videohub
