Netradiční pomoc pro ukrajinské vojáky od studenta práv z Česka: Kamion přestavěný na lázně!
Student ukrajinského původu Vasyl Kapustej žije už více než dvacet let v České republice. Od začátku Ruské invaze na Ukrajinu se snaží ve volných chvílích pomáhat zemi, v níž se narodil. Nyní zorganizoval ambiciózní projekt, který se povedlo díky organizaci Help To Ukraine Today zrealizovat za pouhé dva měsíce. Jedná se o kamion předělaný na pojízdné lázně, uvnitř jsou sprchy, pračky, a dokonce i sauna.
Už na počátku války Vasyl v rozhovoru pro Blesk uvedl, že je hrdý na to, jak Česká republika ihned konala a posílala Ukrajině pomoc. Sám Kapustej dlouhodobě podporuje 128. horskou údernou zakarpatskou brigádu a 24. mechanizovanou brigádu krále Daniela na Donbase.
K výročí války si pro vojáky z druhé zmíněné jednotky připravil speciální dárek. Podařilo se mu vybrat peníze a za pouhé dva měsíce zorganizovat nezvyklou proměnu kamionu.
Koruna z náboje
„Jde o kamion, který jsme uvnitř předělali na sprchy, prádelnu a saunu, aby jsme zlepšili vojákům na frontě jejich polní podmínky,“ popsal Kapustej. „Tento pojízdný komplex je zcela soběstačný a bude jezdit po celé brigádě a poskytovat skoro 5000 vojákům možnost normálně se osprchovat, oholit, vyprat a osušit si uniformy a také relaxovat v sauně,“ doplnil.
V den výročí války Vasyl osobně odjel na Ukrajinu, aby se účastnil předávky speciálního kamionu. Ten za pouhé dva měsíce proměnila k nepoznání organizace Help To Ukraine Today.
Sám Kapustej tento prádelno-lázeňský komplex označil za dosud největší projekt, na němž se podílel. Vojáci jsou za speciální kamion velmi vděční a studentovi předali speciální korunu vytvořenou z náboje, který měl zničit nepřátelský tank.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
