Medveděv poslal další výhrůžku NATO: Porážka Ruska na Ukrajině může vyvolat jadernou válku, tvrdí
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes varoval Severoatlantickou alianci, že porážka Ruska na Ukrajině by mohla vyvolat jadernou válku. Podle agentury Reuters vyjádření odráží míru znepokojení Moskvy nad zvýšenými dodávkami západních zbraní Ukrajině.
„Porážka jaderné mocnosti v konvenční válce může vyvolat jadernou válku,“ uvedl na telegramu spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Medveděv, který nyní působí jako místopředseda vlivné bezpečnostní rady. „Jaderné mocnosti nikdy neprohrály velké konflikty, na nichž by závisel jejich osud,“ dodal bývalý prezident z let 2008 až 2012, jehož vyjádření na sociálních sítích byla v posledních měsících často vyhroceně protizápadní.
Představitelé NATO a dalších spojenců Ukrajiny, kteří se mají v pátek sejít na letecké základně Ramstein v Německu k rozhovorům o další vojenské podpoře Ukrajiny, by se podle něj měli zamyslet nad riziky svého počínání.
Rusko a Spojené státy jsou zdaleka největší jaderné mocnosti, vlastní přibližně 90 procent jaderných hlavic na světě. Konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní spočívá na prezidentu Putinovi.
Na otázku, zda Medveděvovy výroky znamenají, že Rusko eskaluje krizi na novou úroveň, dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odpověděl: „Ne, to rozhodně neznamená.“ Podle něj je Medveděvovo vyjádření plně v souladu s ruskou jadernou doktrínou, která umožňuje jaderný úder v reakci na „agresi proti Ruské federaci konvenčními zbraněmi, když je ohrožena samotná existence státu“.
Putin označuje ruskou „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině za existenční boj s agresivním a arogantním Západem a v minulosti prohlásil, že Rusko použije všechny dostupné prostředky na svou obranu i ochranu svého lidu proti jakémukoliv agresorovi.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
