V Rusku se v době války daří sexuálním orgiím: Lidé chtějí odbourat stres a splnit si tajná přání
V Rusku se na pozadí invaze na Ukrajinu daří sexuálním večírkům. Poptávka po nich vzrostla. Lidé se chtějí navzdory špatným nebo zmanipulovaným zprávám z bojiště rozptýlit a bavit. Divoké swingers party jedou na plné obrátky. Problémem je ale mobilizace. Podniky pořádající sexuální večírky pomalu přichází o zaměstnance.
Stas z Belgorodu si z války nic moc nedělá. Ač město leží poměrně blízko frontové linie a občas se i tam ozve výbuch, rozmanitost jeho sexuálního života se prý ani trošku nezměnila. Jak uvedl, ve městě se dokonce pravidelně konají swingers party a návštěvnost je více než hojná.
Stejně je tomu tak prý i v celém Rusku. „S naprostou jistotou mohu říci, že letos chodí na swingers akce více lidí,“ přiznal pro server Insider Ilja Lukičev, vedoucí projektu Svoi Lyudi. Pod záštitou organizace připravuje sexuální večírky již roky.
Jak popsal, atmosféra v komunitě je i přes probíhající konflikt velmi klidná. Má to své odůvodnění. „V komunitě je přísně zakázáno diskutovat o politice. Za jedno porušení přijde varování, za druhé už vyhazov,“ vysvětlil. Jeho klienti se zkrátka chtějí věnovat pouze sexu a na neduhy skličující reality zapomenout.
Válce se ovšem stoprocentně nikdo nevyhne. Dva z organizátorů sexuálních divočin už museli narukovat. „To nám ale stále nezabránilo konat velké akce pro dvě stě lidí,“ chvástal se Lukičev. Aby taky ne, jde o výdělečné podnikání. Za vstup na akci musí každý účastník zaplatit v přepočtu zhruba 1 600 korun.
Podobné akce pod názvem Kinky Party pořádá Ruska Taisja Blanchová. Ač zmínila, že po začátku invaze se lidé lekli a na divoké party přestali chodit, situace se rychle obrátila k lepšímu. Paradoxně poté, co začala částečná mobilizace. „Poptávka náhle vyskočila natolik, že jsme museli předčasně ukončovat předprodej, v sále bylo úplně narváno,“ zmínila se o jedné z akcí.
„Lidé si zkrátka najednou začali plnit své skryté touhy. Na pozadí toho, co se děje, si uvědomili, že teď je ten správný čas,“ vysvětlila spolu organizátorka Táňa Dmitrievová. Popsala ale i negativní stránku povolávacích rozkazů. „Přišli jsme o polovinu lidí, co se nám stará o muziku. Také jsme přestali produkovat videa, mobilizovali našeho střihače,“ uvedla.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
