Český velvyslanec v Kyjevě: Musíme posílit sankce proti ruským celebritám a propagandistům
Pro Ukrajinu je důležité posílit sankce proti propagandistům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, proti celebritám, které ovlivňují názory v ruské společnosti. Ukrajinská strana také bude naléhat na posílení postihů vůči ruským bankám či sankcí, které by znemožňovaly ruskému vojensko-průmyslovému komplexu vyrábět. V rozhovoru to ČTK řekl český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula. Ve druhé polovině března se v ukrajinském hlavním městě uskuteční takzvané sankční fórum, kterého by se měli účastnit sankční koordinátoři, případně další zástupci ze západních zemí.
Propagandisté ruského režimu podle ukrajinské strany znevažují západní hodnoty. „Jsou to lidé, kteří vystupují proti Ukrajině, proti ukrajinským partnerům. Zároveň bez omezení cestují do zemí Evropské unie, do USA. Pokud to jsou umělci, tak koncertují, tráví tam dovolenou, jejich děti tam studují,“ uvedl Matula. „Určitě bude ukrajinská strana dál naléhat na to, aby byly posíleny sankce proti ruským finančním institucím, proti bankám,“ řekl. Dále očekává ukrajinské požadavky na posílení obchodních omezení a sankcí, které by znemožňovaly ruskému vojensko-průmyslovému komplexu vyrábět. „Určitě se bude dál jednat o sankcích, které by znemožňovaly vývoz takzvaného duálního zboží,“ dodal.
Na konci února Evropská unie přijala desátý balík sankcí, který obsahuje kromě jiného větší restrikce vývozu zboží dvojího využití, opatření proti subjektům podporujícím válku, šířícím propagandu nebo dodávajícím drony, jež Rusko využívá k útokům. Ukrajinská strana podle Matuly vnímá, že v předešlém půlroce při českém předsednictví v Radě EU byly přijaty hned tři sankční balíčky.
Otázkou podle velvyslance je, do jaké míry sankce na ruské hospodářství působí. Nejsou pro něj devastující, ale často se projevují až se zpožděním, míní. „Už letos se očekává pokles hrubého domácího produktu v Rusku až o nějakých pět nebo šest procent,“ uvedl. V energetice jsou podle něj postihy markantní, protože Rusko v podstatě přišlo o evropský trh pro vývoz plynu a potýká se s nižšími cenami i s nižším objemem vývozu ropy.
Západ si podle Matuly uvědomuje, že Ukrajina válku nesmí prohrát. „Pokud Ukrajina válku prohraje, tak to bude pro Rusko signál, že může jít dál ve svých imperiálních ambicích. Moc nepochybuji o tom, že pokud by skutečně padla Ukrajina, tak je jenom otázka času, kdy bude chtít Rusko jít dál,“ míní velvyslanec. Pro Ukrajinu jsou z hlediska vojenské pomoci nyní prioritní dodávky systémů protivzdušné obrany a dělostřelecká munice, řekl.
Ukrajina do NATO? Až po válce
Ukrajina podle Matuly dává najevo, pokud jde o problematiku vstupu do Severoatlantické aliance (NATO), že je připravena a odhodlaná bránit euroatlantický prostor a západní hodnoty. „Podporujeme členství Ukrajiny v NATO, jakmile to bude možné. Momentálně to v době, kdy trvá válka, možné není,“ uvedl.
Česko zároveň jednoznačně podporuje přístupový proces Ukrajiny do EU. „Ukrajinská strana dělá všechno pro to, aby sedm podmínek, které stanovila Evropská komise v rámci kandidátského statusu, naplnila co nejdříve. Není to jednoduché za normální, standardní situace. Ukrajina je v nestandardní situaci, přesto i v době války dělá posuny při plnění podmínek, přijímá potřebné zákony. Samozřejmě důležité potom bude, aby zákony byly také implementovány v praxi,“ poznamenal velvyslanec.
Ukrajinské vedení má podle něj výhodu v tom, že má podporu veřejnosti, co se týče vstupu do EU i NATO. „Ukrajinci chtějí být součástí našeho prostoru. Nechtějí být součástí postsovětského prostoru a určitě nechtějí být součástí Ruska,“ dodal Matula.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil frontové jednotky v Záporožské oblasti. Oznámil to na síti X, kde zveřejnil fotografie a video. Zelenskyj tento týden řekl, že v Záporožské oblasti a také v Pokrovsku v Doněcké oblasti Rusové zvyšují počet i rozsah útoků.
„Vyslechl jsem si hlášení o operační situaci v tomto úseku, nepřátelské aktivitě a ztrátách v řadách okupantů. Hovořil jsem s vojáky o rozhodnutích potřebných k posílení obrany v orichivském směru - personálu, určitých typů zbraní a vybavení včetně lehkých obrněných vozidel a prostředků k vedení elektronického boje,“ napsal Zelenskyj. Zdůraznil, že vedení činí vše, aby posílilo bojující jednotky.
Německý kancléř Merz a Zelenskyj se dnes také dohodli, že budou nadále koordinovat úsilí o uzavření příměří a trvalého míru na Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání ruské invazi. "Německo spolu se západními partnery zvýší tlak na Moskvu, aby Rusko přiměli k vážným jednáním," stojí ve vládním prohlášení.
Podle něj kancléř s prezidentem hovořil také o ukrajinských uprchlících. Zelenskyj slíbil, že se bude věnovat otázce rostoucího počtu mladých ukrajinských mužů, kteří odjíždějí z Ukrajiny do zemí Evropské unie. V Německu se v posledních měsících mnohonásobně zvýšil počet mladých Ukrajinců, kteří žádají o mezinárodní ochranu. Podle německého ministerstva vnitra to souvisí s rozhodnutím ukrajinské vlády umožnit mužům ve věku od 18 do 22 let vyjíždět za hranice země.
Německo očekává, že Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a v reformách v oblasti právního státu. V telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz, informoval mluvčí německé vlády. Hovor se uskutečnil den poté, co kvůli korupčnímu skandálu v energetice skončili dva ukrajinští ministři.
„Prezident Zelenskyj informoval o vyšetřování korupce namířeném proti dvěma členům jeho vlády, kteří mezitím rezignovali. Přislíbil přitom plnou transparenci, dlouhodobou podporu nezávislých protikorupčních úřadů a další rychlá opatření, aby znovu získal důvěru ukrajinského obyvatelstva, evropských partnerů a mezinárodních dárců,“ stojí v prohlášení německé vlády.
Merz v rozhovoru se Zelenským podle mluvčího vlády zdůraznil, že očekává, že „Ukrajina bude energicky pokračovat v boji proti korupci a dalších reformách, zvlášť v oblasti právního státu“.
