Český velvyslanec v Kyjevě: Musíme posílit sankce proti ruským celebritám a propagandistům
Pro Ukrajinu je důležité posílit sankce proti propagandistům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, proti celebritám, které ovlivňují názory v ruské společnosti. Ukrajinská strana také bude naléhat na posílení postihů vůči ruským bankám či sankcí, které by znemožňovaly ruskému vojensko-průmyslovému komplexu vyrábět. V rozhovoru to ČTK řekl český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula. Ve druhé polovině března se v ukrajinském hlavním městě uskuteční takzvané sankční fórum, kterého by se měli účastnit sankční koordinátoři, případně další zástupci ze západních zemí.
Propagandisté ruského režimu podle ukrajinské strany znevažují západní hodnoty. „Jsou to lidé, kteří vystupují proti Ukrajině, proti ukrajinským partnerům. Zároveň bez omezení cestují do zemí Evropské unie, do USA. Pokud to jsou umělci, tak koncertují, tráví tam dovolenou, jejich děti tam studují,“ uvedl Matula. „Určitě bude ukrajinská strana dál naléhat na to, aby byly posíleny sankce proti ruským finančním institucím, proti bankám,“ řekl. Dále očekává ukrajinské požadavky na posílení obchodních omezení a sankcí, které by znemožňovaly ruskému vojensko-průmyslovému komplexu vyrábět. „Určitě se bude dál jednat o sankcích, které by znemožňovaly vývoz takzvaného duálního zboží,“ dodal.
Na konci února Evropská unie přijala desátý balík sankcí, který obsahuje kromě jiného větší restrikce vývozu zboží dvojího využití, opatření proti subjektům podporujícím válku, šířícím propagandu nebo dodávajícím drony, jež Rusko využívá k útokům. Ukrajinská strana podle Matuly vnímá, že v předešlém půlroce při českém předsednictví v Radě EU byly přijaty hned tři sankční balíčky.
Otázkou podle velvyslance je, do jaké míry sankce na ruské hospodářství působí. Nejsou pro něj devastující, ale často se projevují až se zpožděním, míní. „Už letos se očekává pokles hrubého domácího produktu v Rusku až o nějakých pět nebo šest procent,“ uvedl. V energetice jsou podle něj postihy markantní, protože Rusko v podstatě přišlo o evropský trh pro vývoz plynu a potýká se s nižšími cenami i s nižším objemem vývozu ropy.
Západ si podle Matuly uvědomuje, že Ukrajina válku nesmí prohrát. „Pokud Ukrajina válku prohraje, tak to bude pro Rusko signál, že může jít dál ve svých imperiálních ambicích. Moc nepochybuji o tom, že pokud by skutečně padla Ukrajina, tak je jenom otázka času, kdy bude chtít Rusko jít dál,“ míní velvyslanec. Pro Ukrajinu jsou z hlediska vojenské pomoci nyní prioritní dodávky systémů protivzdušné obrany a dělostřelecká munice, řekl.
Ukrajina do NATO? Až po válce
Ukrajina podle Matuly dává najevo, pokud jde o problematiku vstupu do Severoatlantické aliance (NATO), že je připravena a odhodlaná bránit euroatlantický prostor a západní hodnoty. „Podporujeme členství Ukrajiny v NATO, jakmile to bude možné. Momentálně to v době, kdy trvá válka, možné není,“ uvedl.
Česko zároveň jednoznačně podporuje přístupový proces Ukrajiny do EU. „Ukrajinská strana dělá všechno pro to, aby sedm podmínek, které stanovila Evropská komise v rámci kandidátského statusu, naplnila co nejdříve. Není to jednoduché za normální, standardní situace. Ukrajina je v nestandardní situaci, přesto i v době války dělá posuny při plnění podmínek, přijímá potřebné zákony. Samozřejmě důležité potom bude, aby zákony byly také implementovány v praxi,“ poznamenal velvyslanec.
Ukrajinské vedení má podle něj výhodu v tom, že má podporu veřejnosti, co se týče vstupu do EU i NATO. „Ukrajinci chtějí být součástí našeho prostoru. Nechtějí být součástí postsovětského prostoru a určitě nechtějí být součástí Ruska,“ dodal Matula.
Slovensko a Ukrajina podepsaly při dnešním společném jednání členů vlád dohody o spolupráci, o úpravě režimu na hranicích i řešení odkupů nemovitostí.
Polský soud zamítl vydání Ukrajince podezřelého z podílu na poškození baltského plynovodu Nord Stream v roce 2022 do Německa. Podle polské tiskové agentury PAP také zrušil jeho vazbu. Policie zatkla muže, kterého úřady identifikovaly jako Volodymyra Z., na konci září poblíž Varšavy na základě evropského zatykače vydaného německým soudem.
Evropská komise uvítala možnost setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v Budapešti pod podmínkou, že to „posune mírový proces“ na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí komise Olof Gill. Trump ve čtvrtek oznámil, že se podruhé v tomto roce setká s Putinem. Datum nebylo oznámeno, ale jednání se má uskutečnit v Maďarsku.
„Jakékoli setkání, které pokročí v procesu nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině, je vítáno,“ řekl mluvčí unijní exekutivy. Brusel podle agentury AFP naznačil, že majetek ruského prezidenta a ministra zahraničí Sergeje Lavrova je v současné době v EU zmrazen, nicméně není jim „výslovně zakázáno cestovat“ do zemí sedmadvacítky.
„Žijeme v reálném světě. Setkání se ne vždy konají ve formátu, který bychom si přáli, ale pokud nás přiblíží ke spravedlivému a trvalému míru pro Ukrajinu, pak je musíme uvítat,“ dodal Gill.
