Moskva posílá na frontu „šrot“ z dob Stalina. Ukrajina už má díky pomoci Západu víc tanků
Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu má napadená země víc tanků než Rusko, informoval server Newsweek. Tento stav ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich jsou veliké ztráty na ruské straně. Vladimir Putin se proto rozhodl vytáhnout ze starých skladů a muzeí tanky T-54 a T-55, jejichž první modely se začaly vyrábět ve 40. letech minulého století na povel tehdejšího sovětského vůdce Josifa Stalina, jak uvedl deník Mirror.
Ukrajina má poprvé větší počet tanků než Rusko, vyplývá to z údajů zveřejněných Kielským institutem pro ekonomiku, který sleduje podporu zasílanou na Ukrajinu. Od vypuknutí války totiž země obdržela 471 tanků, přičemž dalších 286 by jich měla ještě dostat.
Podle think tanku Mezinárodního institutu pro strategické studie sídlícího ve Velké Británii měla Ukrajina na počátku invaze 953 bojových tanků. O 558 tanků přišla, ale zemi se podařilo zabavit dalších 545 ruských tanků.
Naproti tomu Rusko mělo před válkou přibližně dvojnásobek tanků než Ukrajina. Na začátku roku 2023 pak mělo Rusko údajně 1800 tanků, ale od počátku války v únoru roku 2022 přišla o 2082 tanků. Tyto údaje pocházejí od nizozemského zpravodajského webu Oryx. Podle Ukrajiny nicméně Rusko přišlo o 4000 tanků.
Je velice obtížně ověřit přesné údaje o ztrátách na obou stranách, nicméně Rusko muselo ze svých skladů oprášit staré ruské tanky.
Podle expertů je na vině špatné plánování, nedostatečná odbornost v prvních týdnech války, nedostatečný výcvik a malá snaha opravit poškozené tanky.
Stalinovy rezavějící tanky
Vladimir Putin tak musel do války poslat staré tanky z ruských skladů a muzeí. Mezi nimi jsou bojová vozidla T-54 a T-55. Podle posledních zpráv tyto tanky mířily na frontu přes Krym.
Tanky také někdo natočil ve Voroněžské oblasti, která je nedaleko hranic s Ukrajinou.
Tanky T-54 původně nechal vyrábět Stalin po ukončení 2. světové války v roce 1946. Podle všeho nicméně Putin posílá do boje vylepšenou verzi z 50. let, která je tedy stejně stará jako ruský diktátor.
Rusko začalo tanky dovážet před několika měsíci z ruského města Arseňjev v Přímořském kraji, kde se nachází 1295. centrální tanková rezervní a skladovací základna.
Existují však teorie, že Rusko z nich udělalo „kamikadze tanky“ schopné operovat na „autopilota“, takže v tanku můžou být nastražené bomby.
Další zprávy zase uvádějí, že historické tanky byly přestavěny v továrnách na Uralu.
Klíčovými nedostatky těchto tanků je nedostatek dálkoměrů a balistických počítačů, primitivní mířidla a nedostatečná stabilizace děl.
Prezidenti Ukrajiny a Srbska podali zprávu o telefonickém rozhovoru, uvedl server BBC.
V komuniké na webových stránkách ukrajinského prezidenta se uvádí: „Existují oblasti, ve kterých si země mohou vzájemně pomoci. Diskutovány byly také možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti v regionu. Obě země mají o to stejný zájem a budou na tom pracovat.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve svém příspěvku na Facebooku označil rozhovor s Volodymyrem Zelenským za otevřený a smysluplný. „Shodli jsme se, že existuje prostor pro vzájemnou podporu, na které budeme společně i nadále pracovat,“ napsal Vučić.
Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko k evropským sankcím nepřipojilo. Mezitím je známo, že munice vyrobená v Srbsku je na Ukrajinu dodávána prostřednictvím třetích zemí; sám Vučić to v několika rozhovorech uznal a uvedl, že kupující srbské munice s ní mohou volně nakládat, jak uznají za vhodné.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu den předtím vyjádřil. Řekl, že „poslední věc, kterou chceme, je vidět, jak jsou zbraně a střelivo vyrobené v našem bratrském Srbsku používány proti našim vojákům“, ale dodal, že Kreml chápe, že Srbsko je „pod bezprecedentním tlakem“.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC.
„Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS.
Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA.
Americká herečka, modelka, filmová režisérka a velvyslankyně dobré vůle UNICEF Angelina Jolie navštívila město Cherson. O návštěvě informoval zdroj agentury Ukrinform. Bývalý člen chersonské městské rady Vitalij Bohdanov také zveřejnil fotografii s herečkou na webu Facebooku.
