Chaotická a bizarní, hodnotí svět vzpouru v Rusku. „Co to mělo být?“ ptají se v Německu
Za chaotické a bizarní označuje světový tisk víkendové události v Rusku, kde se při pokusu o ozbrojenou vzpouru vydala soukromá žoldnéřská Wagnerova skupina směrem na Moskvu. Zatímco ani tisk, ani experti nemohou s jistotou promluvit o důsledcích tohoto nevydařeného puče, zahraniční média se shodují, že vzpoura ukázala trhliny v neochvějné autoritě ruského prezidenta Vladimira Putina. S největší pravděpodobností také podle nich pomůže ukrajinské armádě, která od ruské invaze z loňského roku čelila nejen ruské armádě, ale právě i bojovníkům Wagnerovy skupiny.
„Putin vládne demonstrací síly. Ruská krize ale odhalila jeho slabé stránky,“ píše americký list The Washington Post (WP), podle kterého se Rusové tváří v tvář sobotnímu dramatu museli potýkat s novou realitou, ve které dříve nezpochybnitelné „autority autoritářského státu“ ukázaly, že nejsou všemocné, nýbrž zranitelné a nejisté. S odkazem na americké činitele nicméně WP dodává, že je příliš brzy na to, aby se daly určit možné dlouhodobé důsledky víkendového sporu.
„Putin se vyhnul krveprolití, ale za cenu oslabení své autority,“ píše v podobném duchu francouzský deník Le Monde. O „oslabeném a vyděšeném“, či „poníženém“ Putinovi píší i britské listy, přičemž list Daily Mail spekuluje, zda nyní ruský prezident po vzoru známého sovětského vůdce proti svým nepřátelům nezakročí ve stylu „stalinistických čistek“. Za „obrovské ponížení“ víkendový vývoj označuje ale i ekonomický list The Financial Times, podle kterého „nepovedený puč odhalil hluboké nedostatky Putinova režimu“.
„Co to mělo být?“ ptá se v komentáři list Süddeutsche Zeitung, podle kterého se na malý okamžik o uplynulém „bizarním“ víkendu zdálo možné cokoliv – i pád Moskvy či Putina.
Vzniklý chaos nicméně nahrál do karet ukrajinské armádě, zejména kvůli „nejistému statusu“ Wagnerovy skupiny, píše list The New York Times (NYT). Frontová linie na Ukrajině se sice podle něj v blízké budoucnosti nejspíš výrazně nezmění, podle nezávislých analytiků či amerických představitelů mohou však ukrajinské jednotky využít chaosu a slábnoucí morálky ruských vojáků k tomu, aby se pokusily o postup.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
List připomíná, že část ukrajinských sil wagnerovce popisuje jako nejlépe vybavené bojovníky ze všech ruských a proruských jednotek. Podle jiných se od ostatních ruských vojáků lišili především nadstandardním výcvikem. Podle NYT teď ale není jasné, zda se budou wagnerovci po ozbrojené vzpouře i nadále účastnit bojů na Ukrajině.
„Jejich osud je otázkou,“ podotýká NYT.
