Moskva posílá na frontu „šrot“ z dob Stalina. Ukrajina už má díky pomoci Západu víc tanků
Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu má napadená země víc tanků než Rusko, informoval server Newsweek. Tento stav ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich jsou veliké ztráty na ruské straně. Vladimir Putin se proto rozhodl vytáhnout ze starých skladů a muzeí tanky T-54 a T-55, jejichž první modely se začaly vyrábět ve 40. letech minulého století na povel tehdejšího sovětského vůdce Josifa Stalina, jak uvedl deník Mirror.
Ukrajina má poprvé větší počet tanků než Rusko, vyplývá to z údajů zveřejněných Kielským institutem pro ekonomiku, který sleduje podporu zasílanou na Ukrajinu. Od vypuknutí války totiž země obdržela 471 tanků, přičemž dalších 286 by jich měla ještě dostat.
Podle think tanku Mezinárodního institutu pro strategické studie sídlícího ve Velké Británii měla Ukrajina na počátku invaze 953 bojových tanků. O 558 tanků přišla, ale zemi se podařilo zabavit dalších 545 ruských tanků.
Naproti tomu Rusko mělo před válkou přibližně dvojnásobek tanků než Ukrajina. Na začátku roku 2023 pak mělo Rusko údajně 1800 tanků, ale od počátku války v únoru roku 2022 přišla o 2082 tanků. Tyto údaje pocházejí od nizozemského zpravodajského webu Oryx. Podle Ukrajiny nicméně Rusko přišlo o 4000 tanků.
Je velice obtížně ověřit přesné údaje o ztrátách na obou stranách, nicméně Rusko muselo ze svých skladů oprášit staré ruské tanky.
Podle expertů je na vině špatné plánování, nedostatečná odbornost v prvních týdnech války, nedostatečný výcvik a malá snaha opravit poškozené tanky.
Stalinovy rezavějící tanky
Vladimir Putin tak musel do války poslat staré tanky z ruských skladů a muzeí. Mezi nimi jsou bojová vozidla T-54 a T-55. Podle posledních zpráv tyto tanky mířily na frontu přes Krym.
Tanky také někdo natočil ve Voroněžské oblasti, která je nedaleko hranic s Ukrajinou.
Tanky T-54 původně nechal vyrábět Stalin po ukončení 2. světové války v roce 1946. Podle všeho nicméně Putin posílá do boje vylepšenou verzi z 50. let, která je tedy stejně stará jako ruský diktátor.
Rusko začalo tanky dovážet před několika měsíci z ruského města Arseňjev v Přímořském kraji, kde se nachází 1295. centrální tanková rezervní a skladovací základna.
Existují však teorie, že Rusko z nich udělalo „kamikadze tanky“ schopné operovat na „autopilota“, takže v tanku můžou být nastražené bomby.
Další zprávy zase uvádějí, že historické tanky byly přestavěny v továrnách na Uralu.
Klíčovými nedostatky těchto tanků je nedostatek dálkoměrů a balistických počítačů, primitivní mířidla a nedostatečná stabilizace děl.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
