Ruská rozvědka se snaží verbovat špiony z církví v USA. Agenti mají u sebe „vydírací složky“
Agenti ruské rozvědky se pokusili získat špiony z církví ve Spojených státech amerických, píše server Newsweek. To vedlo k intervenci FBI. Jeden z podezřelých měl u sebe spisy údajně určené k vydírání členů církve.
Agenti ruské rozvědky se pokusili naverbovat zdroje z církví ve Spojených státech amerických, což vedlo k intervenci FBI. Ten varoval ruské pravoslavné a řecké ortodoxní křesťanské farnosti před možnými snahami ruských špionů k tomu, aby využili jejich kostely k náboru. Jeden podezřelý ruský agent se údajně pokusil členy církve vydírat.
Ortodoxní křesťanství je populární náboženství v Rusku a na Ukrajině, ale především v Rusku. Ruská větev církve také veřejně podpořila invazi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu, což vyvolalo třenice s farnostmi po celém světě. Vůdce ruské pravoslavné církve patriarcha Kirill také vyvolal polemiku kvůli jeho vazbám na Putina, stejně jako kvůli kázání, které vyzvalo mobilizované jednotky, aby „šly statečně plnit svou vojenskou povinnost“.
Novináři Andrej Soldatov a Irina Boroganová uvedli, že zkontrolovali dokumenty FBI, které „identifikují aktivity vysoce postaveného člena oddělení zahraničních vztahů ruské pravoslavné církve, kterého FBI podezřívá z napojení na ruskou rozvědku“.
Spisy za účelem vydírání
FBI uvedlo, že existují důvody k podezření, že vysoký úředník na ruském ministerstvu pro vnější církevní vztahy, který nedávno odcestoval do Ameriky, byl „ruským zpravodajským důstojníkem“.
„Jeho cílem ve Spojených státech bylo podle varování naverbovat duchovenstvo ruské pravoslavné církve a dalších pravoslavných církví,“ napsali Soldatov a Boroganová.
Úředník byl údajně zastaven a prohledán zaměstnanci celní a pohraniční ochrany USA, když přijel do Spojených států v roce 2021. Měl prý mít u sebe dokumenty týkající se ruské zahraniční zpravodajské služby.
Úředník měl také údajně spisy o členech církve za účelem jejich vydírání, aby pracovali pro Kreml.
„Podle oznámení FBI měl ruský státní příslušník také u sebe ‚složky týkající se procesu náboru zdroje/agenta‘ a také spisy o zaměstnancích církve, včetně podrobných biografických informací o nich a členech jejich rodin – informace, které podle FBI naznačují, že by mohly být použity k vydírání zaměstnanců církve, aby se účastnili špionážních operací,“ píše Newsweek.
„Církev je ráda, že ji lze použít“
Soldatov se minulý týden objevil na CNN, aby diskutoval o svých zprávách o napojení Kremlu na pravoslavnou církev ve Spojených státech.
Moderátorce Erin Burnettové řekl, že moskevské agentury nejenže „našly cestu, jak církev využít, ale že církev je zjevně docela ráda, že ji lze použít“.
Když byl dotázán na velikost ruské zpravodajské sítě v amerických pravoslavných církvích, Soldatov řekl, že „je to velká platforma, protože ruská pravoslavná církev je zde ve Spojených státech velmi dobře reprezentovaná a ve skutečnosti se zvětšuje“.
Podle Usreligioncensus.org je ve Spojených státech od roku 2020 více než 2000 ortodoxních křesťanských farností.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
