
Uvnitř jedné z nejsilnějších ukrajinských brigád: Proč není protiofenziva tak rychlá?

Velitel 37. brigády námořní pěchoty, jedné z nejsilnějších ukrajinských jednotek, popsal, jak proběhly boje s Rusy, které vedly k znovuzískání ztraceného území. A proč se Ukrajincům nedaří rychlejší postup? Rusové se poučili z chyb, okomentoval velitel pro Rádio Svobodná Evropa.
„Naplánovali jsme protiofenzivu, přišli jsme, rozdrtili dvě ruské brigády a mlátili je, dokud nestáhli všechny zálohy,“ řekl na začátku června Anatolij, velitel praporu 37. brigády námořní pěchoty, o průlomu na frontě na jihu od Velyke Novosilky v ukrajinské Doněcké oblasti.
Jedněmi z nejpozoruhodnějších událostí během protiofenzivy byly 10kilometrový postup do bývalé ruské obrany podél řeky Mokri Jaly a osvobození sedmi vesnic. Brigády (35., 36., 37. a 38.), které vycvičilo NATO, a vybavení jim dodal Západ, patří k nejsilnějším útočným silám země.
Během útoku používal prapor Anatolije rychlé západní transportéry jako francouzský AMX-10 RC, obrněné bojové vozidlo a americké vozy odolné vůči minám pojmenované Oshkosh M-ATV. Stříleli během pohybu, aby omráčili ruské síly, dokud se vojáci nerozmístí, vysvětlil Anatolij. Pod dohledem dronů, které sledovaly bitevní pole, se mariňáci vrhli na nepřátelské zákopy a zapojili se do riskantního boje nablízko.
„Jdete kupředu po nepřátelské linii s minami pod nohama a pálí na vás ze tří směrů. Není to hezký pocit,“ řekl novinářům Anatolij, zatímco měl položené ruce na kalašnikovu, který si s sebou vzal jako trofej.
Poté, co strávil několik let ve válce a celou svoji dospělost v armádě, 34letý velitel uvedl, že ztratil „mladický romantismus“ a zvykl si na „každodenní zabíjení nepřátel“.
„Skončí to naším vítězstvím“
Anatolij zavedl novináře do velitelství jednotky, které je vykopané hluboko v zemi. Tady je prostor pro malou skupinu lidí, která určuje další vojenské akce na jejich úseku fronty. Zde se nacházejí desítky monitorů, které zobrazují mapy bojiště. Ukrajinské jednotky jsou označeny zeleně a ruské červeně. Stěny ze dřeva jsou pokryty výtisky leteckých snímků z dronů.
„Všechny boje probíhají v reálném čase,“ řekl Anatolij a položil prst na malý červený čtvereček označující ruskou pozici na mapě. „Zítra je zlikviduji.“
Nejbližší zelený bod na mapě je ukrajinská pozice, která se nachází 194 metrů od Rusů. Příkop, znovu dobytý a čerstvě prohloubený, byl obsazen hrstkou vojáků včetně 23letého Jurije, 36letého Viktora a 42letého Serhije, kteří byli všichni nedávno povoláni a vycvičeni.
Nebyl jediný den bez ostřelování, řekl Serhij. Pověsil si na větev mokré triko, aby uschlo na slunci, ale teď je děravé jako švýcarský sýr.
Podle Viktora, který obsluhuje protidronovou pušku, přilétá nepřátelský dron každou půlhodinu. Zaznamenává cíle pro dělostřelectvo nebo se snaží shodit výbušninu.
Někdy jsou muži nuceni poslouchat ruskou hymnu, kterou hrají vojáci na druhé straně fronty. Smějí se tomu, přestože jsou unavení a ve stresu. Viktor vykouří až dvě krabičky cigaret denně. Serhij si myslí, že válka bude trvat „neurčitou dobu“. Jurij věří, že to „brzy skončí naším vítězstvím“.
„Vyhraje ten nejchytřejší“
Anatolij řekl, že Rusové se poučili z chyb, které pomohly Ukrajině získat zpět značné množství okupovaného území v předchozím roce. Nyní vybudovali solidní a chytrou obranu a zkopírovali některé ukrajinské taktiky, uvedl velitel. „V tom, jak obě strany vedou tuto válku, je hodně rafinovanosti a nakonec je vítěz ten nejchytřejší,“ řekl.
Útočným operacím předchází odminovací práce, která je často prováděna v noci. Cílem je uvolnit cestu k bližšímu střetnutí. Tato strategie, přijatá po počátečních pokusech rychle prorazit obranné linie pomocí mechanizovaných a obrněných sil, pomohla omezit ztráty na mužích a vybavení. Nicméně pokrok je také omezený, protože obsazení kilometru území může trvat týden bojů.
Anatolij dále uvedl, že brigády námořní pěchoty budou v budoucnu pokračovat v útočných operacích. „Budeme tlačit dopředu, dokud si nezapálím cigaretu v houpací síti na břehu Azovského moře,“ zasnil se velitel.
„Nevím, co se stane za měsíc nebo dva, a nevím, co se stane zítra,“ řekl Anatolij a po odmlce dodal: „Abych byl přesný, vím, co se stane zítra, ale to ti neřeknu.“
O týden později veřejně dostupné zdroje ukázaly, že červená pozice nacházející se 194 metrů od příkopu obsazeného Jurijem, Viktorem a Serhijem, byla označena zeleně. Je tedy nyní v držení Ukrajiny a ne Ruska.