Putin plánuje vyrazit do Číny poprvé během invaze. S Lukašenkem jednal nakonec 3 dny
Ruský prezident Vladimir Putin plánuje letos v říjnu navštívit Čínu, kde se zúčastní mezinárodního fóra v rámci iniciativy nová Hedvábná stezka. S odvoláním na Putinova poradce Jurije Ušakova o tom dnes informovala ruská média.
Ruského prezidenta Vladimira Putina na akci letos v březnu pozval jeho čínský protějšek Si Ťin-pching při návštěvě Moskvy.
Putin Čínu navštívil naposledy před únorem 2022, kdy vydal pokyn ruské armádě zaútočit na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
„Je známo, že jsme dostali pozvánku, a zamýšlíme jet do Číny v době, kdy se bude konat fórum Jeden pás, jedna stezka,“ odpověděl dnes Ušakov na otázku ohledně Putinovy možné návštěvy Číny. Zmínil tak čínský projekt ekonomické diplomacie označovaný také jako nová Hedvábná stezka.
Peking je nyní nejvýznamnějším spojencem Ruska, které kvůli svému válečnému tažení čelí západním sankcím. Čína tato opatření kritizuje a odmítá ruskou invazi na Ukrajinu odsoudit, zároveň však těží z nižších cen za ropu a plyn, kterou už Rusko nemůže prodávat do Evropy.
Putin jednal s Lukašenkem
Jednání mezi Putinem a jeho běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem se z původně plánovaného jednoho dne nakonec protáhla na tři dny, napsal server BBC News. Jednání dnes skončila bez prohlášení prezidentů pro tisk. Zda se na něčem konkrétním dohodli, není jasné.
Lukašenko je hlavním Putinovým spojencem v Evropě. V neděli, na začátku Lukašenkovy návštěvy v Rusku, podle BBC Putin svého běloruského kolegu ujistil, že je ochoten změnit svůj rozvrh, aby s ním mohl podrobně probrat některá důležitá témata. Dnes ale po skončení dlouhých jednání mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že schůze sloužila k „výměně podnětů a seřízení času“ a že během ní nebyla uzavřena žádná dohoda.
„Právě v rámci velmi úzkých a řádných vztahů prezidenti synchronizují svoji pozici, seřizují si čas,“ uvedl Peskov. Přiblížil, že lídři mimo jiné hovořili o ruských žoldnéřích z Wagnerovy skupiny, o hospodářské spolupráci nebo o „vnějších hrozbách po obvodu“ Běloruska a Ruska. V pondělí podle agentury TASS státníci společně navštívili Valámský klášter v Karélii na severu Ruska.
Snaha o aktivnější zapojení Běloruska?
Analytici se podle BBC domnívají, že Putin se od začátku války na Ukrajině snaží Lukašenka přesvědčit k aktivnějšímu zapojení Běloruska, ale že běloruskému lídrovi se zatím dařilo přímému zapojení Minsku do konfliktu vyhnout.
Pozornost namířená na Bělorusko se nedávno zvýšila po Putinovu a Lukašenkovu oznámení o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území a zejména poté, co do Běloruska začali ve větším počtu proudit členové Wagnerovy skupiny. Jejich přesun do Běloruska následuje po krátké červnové vzpouře skupiny proti ruskému armádnímu vedení.
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP.
„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
