Putin plánuje vyrazit do Číny poprvé během invaze. S Lukašenkem jednal nakonec 3 dny
Ruský prezident Vladimir Putin plánuje letos v říjnu navštívit Čínu, kde se zúčastní mezinárodního fóra v rámci iniciativy nová Hedvábná stezka. S odvoláním na Putinova poradce Jurije Ušakova o tom dnes informovala ruská média.
Ruského prezidenta Vladimira Putina na akci letos v březnu pozval jeho čínský protějšek Si Ťin-pching při návštěvě Moskvy.
Putin Čínu navštívil naposledy před únorem 2022, kdy vydal pokyn ruské armádě zaútočit na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
„Je známo, že jsme dostali pozvánku, a zamýšlíme jet do Číny v době, kdy se bude konat fórum Jeden pás, jedna stezka,“ odpověděl dnes Ušakov na otázku ohledně Putinovy možné návštěvy Číny. Zmínil tak čínský projekt ekonomické diplomacie označovaný také jako nová Hedvábná stezka.
Peking je nyní nejvýznamnějším spojencem Ruska, které kvůli svému válečnému tažení čelí západním sankcím. Čína tato opatření kritizuje a odmítá ruskou invazi na Ukrajinu odsoudit, zároveň však těží z nižších cen za ropu a plyn, kterou už Rusko nemůže prodávat do Evropy.
Putin jednal s Lukašenkem
Jednání mezi Putinem a jeho běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem se z původně plánovaného jednoho dne nakonec protáhla na tři dny, napsal server BBC News. Jednání dnes skončila bez prohlášení prezidentů pro tisk. Zda se na něčem konkrétním dohodli, není jasné.
Lukašenko je hlavním Putinovým spojencem v Evropě. V neděli, na začátku Lukašenkovy návštěvy v Rusku, podle BBC Putin svého běloruského kolegu ujistil, že je ochoten změnit svůj rozvrh, aby s ním mohl podrobně probrat některá důležitá témata. Dnes ale po skončení dlouhých jednání mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že schůze sloužila k „výměně podnětů a seřízení času“ a že během ní nebyla uzavřena žádná dohoda.
„Právě v rámci velmi úzkých a řádných vztahů prezidenti synchronizují svoji pozici, seřizují si čas,“ uvedl Peskov. Přiblížil, že lídři mimo jiné hovořili o ruských žoldnéřích z Wagnerovy skupiny, o hospodářské spolupráci nebo o „vnějších hrozbách po obvodu“ Běloruska a Ruska. V pondělí podle agentury TASS státníci společně navštívili Valámský klášter v Karélii na severu Ruska.
Snaha o aktivnější zapojení Běloruska?
Analytici se podle BBC domnívají, že Putin se od začátku války na Ukrajině snaží Lukašenka přesvědčit k aktivnějšímu zapojení Běloruska, ale že běloruskému lídrovi se zatím dařilo přímému zapojení Minsku do konfliktu vyhnout.
Pozornost namířená na Bělorusko se nedávno zvýšila po Putinovu a Lukašenkovu oznámení o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území a zejména poté, co do Běloruska začali ve větším počtu proudit členové Wagnerovy skupiny. Jejich přesun do Běloruska následuje po krátké červnové vzpouře skupiny proti ruskému armádnímu vedení.
Severoatlantická aliance kvůli aktuálním hrozbám převede obranné plánování pro Dánsko, Švédsko a Finsko z operačního velitelství v nizozemském Brunssumu do amerického Norfolku. Dnes to podle agentury DPA oznámil vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich. DPA poznamenala, že pod Norfolk již nyní spadají Atlantik, Arktida, Grónsko, Island, Norsko a Británie.
„Vzhledem k celosvětové koordinaci našich protivníků je nezbytné co nejvíce posílit euroatlantický prostor a upevnit naši přítomnost na severu,“ řekl Grynkewich na strategickém velitelství NATO v belgickém městě Mons. Poznamenal, že Norfolk je strategickým mostem mezi Severní Amerikou a Evropou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přivítal v Kyjevě prezidenta Kyperské republiky Níkosa Christodúlídésa. Podívejte se na nové snímky.
Zájem o koupi zahraničních aktiv ruské ropné společnosti Lukoil projevil rovněž maďarský petrochemický koncern MOL. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. MOL se tak připojil k rostoucí skupině zájemců o tato aktiva, do níž patří také například americké ropné společnosti Exxon Mobil a Chevron, píše Reuters. Společnost MOL již v roce 2014 převzala síť čerpacích stanic, kterou firma Lukoil provozovala v České republice.
Spojené státy v říjnu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvalily na společnost Lukoil nové sankce, které firmu přiměly k rozhodnutí prodat zahraniční aktivity. Americké ministerstvo financí v listopadu zájemcům povolilo jednat s Lukoilem o převzetí jeho zahraničních aktivit do 13. prosince. Případná transakce by vyžadovala souhlas ministerstva.
