Putin plánuje vyrazit do Číny poprvé během invaze. S Lukašenkem jednal nakonec 3 dny
Ruský prezident Vladimir Putin plánuje letos v říjnu navštívit Čínu, kde se zúčastní mezinárodního fóra v rámci iniciativy nová Hedvábná stezka. S odvoláním na Putinova poradce Jurije Ušakova o tom dnes informovala ruská média.
Ruského prezidenta Vladimira Putina na akci letos v březnu pozval jeho čínský protějšek Si Ťin-pching při návštěvě Moskvy.
Putin Čínu navštívil naposledy před únorem 2022, kdy vydal pokyn ruské armádě zaútočit na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
„Je známo, že jsme dostali pozvánku, a zamýšlíme jet do Číny v době, kdy se bude konat fórum Jeden pás, jedna stezka,“ odpověděl dnes Ušakov na otázku ohledně Putinovy možné návštěvy Číny. Zmínil tak čínský projekt ekonomické diplomacie označovaný také jako nová Hedvábná stezka.
Peking je nyní nejvýznamnějším spojencem Ruska, které kvůli svému válečnému tažení čelí západním sankcím. Čína tato opatření kritizuje a odmítá ruskou invazi na Ukrajinu odsoudit, zároveň však těží z nižších cen za ropu a plyn, kterou už Rusko nemůže prodávat do Evropy.
Putin jednal s Lukašenkem
Jednání mezi Putinem a jeho běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem se z původně plánovaného jednoho dne nakonec protáhla na tři dny, napsal server BBC News. Jednání dnes skončila bez prohlášení prezidentů pro tisk. Zda se na něčem konkrétním dohodli, není jasné.
Lukašenko je hlavním Putinovým spojencem v Evropě. V neděli, na začátku Lukašenkovy návštěvy v Rusku, podle BBC Putin svého běloruského kolegu ujistil, že je ochoten změnit svůj rozvrh, aby s ním mohl podrobně probrat některá důležitá témata. Dnes ale po skončení dlouhých jednání mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že schůze sloužila k „výměně podnětů a seřízení času“ a že během ní nebyla uzavřena žádná dohoda.
„Právě v rámci velmi úzkých a řádných vztahů prezidenti synchronizují svoji pozici, seřizují si čas,“ uvedl Peskov. Přiblížil, že lídři mimo jiné hovořili o ruských žoldnéřích z Wagnerovy skupiny, o hospodářské spolupráci nebo o „vnějších hrozbách po obvodu“ Běloruska a Ruska. V pondělí podle agentury TASS státníci společně navštívili Valámský klášter v Karélii na severu Ruska.
Snaha o aktivnější zapojení Běloruska?
Analytici se podle BBC domnívají, že Putin se od začátku války na Ukrajině snaží Lukašenka přesvědčit k aktivnějšímu zapojení Běloruska, ale že běloruskému lídrovi se zatím dařilo přímému zapojení Minsku do konfliktu vyhnout.
Pozornost namířená na Bělorusko se nedávno zvýšila po Putinovu a Lukašenkovu oznámení o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území a zejména poté, co do Běloruska začali ve větším počtu proudit členové Wagnerovy skupiny. Jejich přesun do Běloruska následuje po krátké červnové vzpouře skupiny proti ruskému armádnímu vedení.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
