Únosy a mučení dětí, znásilňování, hromadné popravy. Komisař OSN popsal válečné hrůzy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.
Úřad upozornil, že bilance obětí je pravděpodobně silně podhodnocená, protože zahrnuje pouze případy, které se podařilo ověřit. Ve sledovaných šesti měsících úřad potvrdil úmrtí 1605 civilistů a zranění 4382 lidí. Uvedl, že oproti předchozím šesti měsícům, v nichž zdokumentoval úmrtí nebo zranění 15.032 lidí, se počet civilních obětí snížil.
Velké množství obětí podle úřadu zapříčinilo nahodilé používání výbušných zbraní. Civilních obětí je podle něj čtyřikrát více na územích pod kontrolou ukrajinských sil než v oblastech, které na Ukrajině ovládla ruská armáda.
OHCHR také zdokumentoval 214 případů svévolného zadržení Ukrajinců na územích okupovaných ruskými silami a 91 případů svévolného zadržení v oblastech pod kontrolou Kyjeva. Na územích pod kontrolou Ukrajiny byli lidé většinou takto zadržovaní kvůli podezření, že kolaborují s ruskými silami.
Úřad vysokého komisaře také vyjádřil znepokojení nad unášením a mučením dětí nebo jiným špatným nakládáním s dětmi. V jednom případě podle něj ruské síly unesly pět dospívajících chlapců, které pak mučily. Potvrdil rovněž 133 případů sexuálního násilí, které mají souvislost s válkou. Většina z nich se podle něj odehrála na Ruskem okupovaných územích, často během takzvaného filtračního procesu.
Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy, se dohodla s Evropským parlamentem na ukončení dovozu plynu z Ruska do podzimu 2027. Rada to oznámila v příspěvku na sociální síti X.
Toto opatření „přispěje k ukončení jakékoliv závislosti na ruském plynu a posílí energetickou bezpečnost EU“, uvádí se v prohlášení.
EU chce postupně ukončit dovoz ruské ropy a plynu ve snaze připravit Kreml o příjmy, které využívá k financování války na Ukrajině.
Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance budou ve středu na svém zasedání v Bruselu řešit zejména navyšování obranných výdajů a pokračující pomoc Ukrajině. Do sídla NATO nedorazí americký ministr zahraničí Marco Rubio, zastupovat by ho měl jeho náměstek Christopher Landau. Podle šéfa NATO Marka Rutteho má Rubio nabitý program a „nic by za tím nehledal“. Česko bude reprezentovat odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Slovenští politici po úterním jednáním s Okamurou dali najevo, že s nástupem nové české vlády, kterou formují hnutí ANO spolu s SPD a Motoristy, věří ve zlepšení politických vztahů mezi Českem a Slovenskem. Ty poznamenalo loňské rozhodnutí kabinetu Petra Fialy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky.
Kabinet slovenského premiéra Roberta Fica například zastavil po svém předloňském nástupu do úřadu vojenskou pomoc ze státních zásob poskytovanou Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo v únoru 2022. Fico opakovaně kritizoval nejen přístup Evropské unie k tomuto konfliktu, ale také sankce EU proti Rusku za jeho agresi vůči sousední zemi.
V jiné zprávě, kterou OHCHR podle Reuters taktéž zveřejnil během dneška, úřad upozornil na špatné nakládaní obou stran s válečnými zajatci. Ve zprávě napsal o hromadné popravě 15 ukrajinských válečných zajatců a 25 ruských zajatců.
