Únosy a mučení dětí, znásilňování, hromadné popravy. Komisař OSN popsal válečné hrůzy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.
Úřad upozornil, že bilance obětí je pravděpodobně silně podhodnocená, protože zahrnuje pouze případy, které se podařilo ověřit. Ve sledovaných šesti měsících úřad potvrdil úmrtí 1605 civilistů a zranění 4382 lidí. Uvedl, že oproti předchozím šesti měsícům, v nichž zdokumentoval úmrtí nebo zranění 15.032 lidí, se počet civilních obětí snížil.
Velké množství obětí podle úřadu zapříčinilo nahodilé používání výbušných zbraní. Civilních obětí je podle něj čtyřikrát více na územích pod kontrolou ukrajinských sil než v oblastech, které na Ukrajině ovládla ruská armáda.
OHCHR také zdokumentoval 214 případů svévolného zadržení Ukrajinců na územích okupovaných ruskými silami a 91 případů svévolného zadržení v oblastech pod kontrolou Kyjeva. Na územích pod kontrolou Ukrajiny byli lidé většinou takto zadržovaní kvůli podezření, že kolaborují s ruskými silami.
Úřad vysokého komisaře také vyjádřil znepokojení nad unášením a mučením dětí nebo jiným špatným nakládáním s dětmi. V jednom případě podle něj ruské síly unesly pět dospívajících chlapců, které pak mučily. Potvrdil rovněž 133 případů sexuálního násilí, které mají souvislost s válkou. Většina z nich se podle něj odehrála na Ruskem okupovaných územích, často během takzvaného filtračního procesu.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie patrně v souvislosti s darováním vojenského materiálu bránící se Ukrajině. Podle slovenských médií kriminalisté zadrželi bývalého šéfa jedné ze slovenských zbrojovek a chtěli zadržet také exministra obrany Jaroslava Nadě, který je ale na dovolené v Kanadě.
Podle portálu Aktuality.sk se EPPO zabývá slovenským nákupem a následným darováním munice na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovensku část jeho vojenské pomoci věnované sousední zemi proplatila EU.
„Čekal jsem takovéto divadýlko už několik měsíců. Potřebují překrývat svou neschopnost, ožebračování občanů a zlodějiny, tak hledají témata,“ komentoval Naď policejní akci. Dodal, že do vlasti se vrátí v závěru června a bude vyšetřovatelům k dispozici.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci na úterý vzrostl na 26, píše Ukrajinska pravda poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla.
V jiné zprávě, kterou OHCHR podle Reuters taktéž zveřejnil během dneška, úřad upozornil na špatné nakládaní obou stran s válečnými zajatci. Ve zprávě napsal o hromadné popravě 15 ukrajinských válečných zajatců a 25 ruských zajatců.
