Únosy a mučení dětí, znásilňování, hromadné popravy. Komisař OSN popsal válečné hrůzy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.
Úřad upozornil, že bilance obětí je pravděpodobně silně podhodnocená, protože zahrnuje pouze případy, které se podařilo ověřit. Ve sledovaných šesti měsících úřad potvrdil úmrtí 1605 civilistů a zranění 4382 lidí. Uvedl, že oproti předchozím šesti měsícům, v nichž zdokumentoval úmrtí nebo zranění 15.032 lidí, se počet civilních obětí snížil.
Velké množství obětí podle úřadu zapříčinilo nahodilé používání výbušných zbraní. Civilních obětí je podle něj čtyřikrát více na územích pod kontrolou ukrajinských sil než v oblastech, které na Ukrajině ovládla ruská armáda.
OHCHR také zdokumentoval 214 případů svévolného zadržení Ukrajinců na územích okupovaných ruskými silami a 91 případů svévolného zadržení v oblastech pod kontrolou Kyjeva. Na územích pod kontrolou Ukrajiny byli lidé většinou takto zadržovaní kvůli podezření, že kolaborují s ruskými silami.
Úřad vysokého komisaře také vyjádřil znepokojení nad unášením a mučením dětí nebo jiným špatným nakládáním s dětmi. V jednom případě podle něj ruské síly unesly pět dospívajících chlapců, které pak mučily. Potvrdil rovněž 133 případů sexuálního násilí, které mají souvislost s válkou. Většina z nich se podle něj odehrála na Ruskem okupovaných územích, často během takzvaného filtračního procesu.
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo video, na kterém jeho vojáci chodí kolem zničených panelových domů v ukrajinském Pokrovsku. Toto město a sousední Myrnohrad se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt.
Na videu, které bylo podle agentury Reuters natočené v jižní části Pokrovsku, vojáci hlídkují na vylidněné ulici a jeden z nich tlačí vozík se zdravotnickými nosítky. Podle záběrů nic nenasvědčuje tomu, že by čelili odporu ze strany ukrajinských obránců.
Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský to řekl po skončení dnešního jednání v Bruselu. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
V jiné zprávě, kterou OHCHR podle Reuters taktéž zveřejnil během dneška, úřad upozornil na špatné nakládaní obou stran s válečnými zajatci. Ve zprávě napsal o hromadné popravě 15 ukrajinských válečných zajatců a 25 ruských zajatců.
