Čína zásobuje ruskou armádu: Firmy včetně státní zbrojovky posílají Rusům pušky i součástky do dronů
Čínské firmy, včetně jedné napojené na vládu v Pekingu, poslaly subjektům v Rusku 1000 pušek, ochrannou výstroj nebo součástky k dronům, které lze využít k vojenským účelům. Po vyhodnocení celních a obchodních dokumentů o tom informoval server Politico. Tyto dodávky se podle něj uskutečnily mezi loňským červnem a prosincem.
Čínská státní zbrojařská firma Norinco poslala pušky loni v červnu ruské společnosti Techkrim, jež obchoduje také s ruským státem a armádou. Jde o model, který je v celních dokumentech označován jako civilní lovecká puška, ale který podle různých zdrojů používají bezpečnostní složky v Číně, na Filipínách, v Jižním Súdánu a v Paraguayi. Zda tyto zbraně během nynější invaze na Ukrajinu používá i ruská armáda, není jasné. K odběratelům v Rusku od čínských firem také přes Turecko koncem loňského roku mířilo 12 zásilek součástek k dronům a 12 tun ochranné výstroje.
Politico uvádí, že ačkoli z dostupných dat nevyplývá, že by Peking prodával Rusku velké množství zbraní, které by pak mohlo využít v bojích na Ukrajině, ukazuje se, že dodává ruským subjektům zboží dvojího využití. Jde o první potvrzení toho, že Čína posílá ruským firmám pušky a ochrannou výstroj. Čínská společnost DJI jisté malé ruské distribuční firmě přes Saúdskou Arábii v listopadu a prosinci poslala části dronů, jako jsou baterie a kamery. Tato společnost, jež je na americkém sankčním seznamu kvůli dodávkám bezpilotních letounů pro využití v provincii Sin-ťiang, přitom loni v dubnu oznámila, že přerušuje obchodní aktivity v Rusku a na Ukrajině.
Rusko kromě dronů spoléhá také na dodávky zahraničních navigačních a satelitních technologií nebo součástek k vozidlům.
Politico píše, že čínská ambasáda ve Washingtonu v reakci na informace o dodávkách zboží dvojího využití Rusku uvedla, že Peking se „zasazuje o mírová jednání“. „Čína tuto krizi nevytvořila. Není stranou v této krizi a neposkytuje žádné ze stran v tomto konfliktu zbraně,“ řekl mluvčí velvyslanectví.
Náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev jednal s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou o muniční iniciativě. Na svém webu to dnes oznámil ukrajinský resort obrany, podle něhož zástupci obou zemí projednali termíny dodávek a dostupné objemy dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Bojev poděkoval Česku za důslednou podporu při zajišťování dělostřeleckých nábojů. Vyjádření AMOS ČTK zjišťuje.
„Naší prioritou je získání munice většího dosahu, která dává ukrajinským vojákům výhodu na bojišti,“ uvedl Bojev. „Česká republika hraje mimořádně důležitou roli v této iniciativě, která zaručuje stabilní dodávky granátů ozbrojeným silám,“ dodal ukrajinský činitel. Česká delegace podle prohlášení ukrajinského ministerstva poskytla mimo jiné informace o současném stavu smluv týkajících se muničních dodávek. Více podrobností Kyjev nesdělil. Kde se schůzka odehrála, není z prohlášení jasné.
Obrazem: Ruský prezident Vladimir Putin se setkal s maďarským premiérem Viktorem Orbánem v Senátním paláci Kremlu v Moskvě v Rusku.
Belgický premiér varoval EU, že „ukvapené“ dohody o reparačních půjčkách by poškodily možnou mírovou dohodu, informují média. „Ukvapené přijetí navrhovaného schématu reparačních půjček (pro Ukrajinu) povede k tomu, že my v Evropské unii v podstatě, jako vedlejší efekt, bráníme dosažení možné mírové dohody,“ napsal belgický premiér Bart de Wever v dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen, který viděla agentura Reuters. O dopise informovaly také agentury AFP, Financial Times a Politico.
„Navrhovaný systém je podle mého názoru zásadně chybný,“ napsal de Wever a dodal, že historicky se zmrazený majetek během válek nepoužíval. Místo toho se tento majetek používal k dosažení dohod po skončení konfliktu, obvykle ve formě reparací od poražené strany.
Belgie drží většinu zmrazených ruských aktiv, která chce EU použít k financování Ukrajiny. Brusel se staví proti těmto plánům s odkazem na finanční a právní rizika. „Dovolte mi použít analogii s leteckou havárií: letadlo je nejbezpečnější dopravní prostředek a šance na jeho havárii jsou nízké, ale pokud k ní dojde, následky jsou katastrofální,“ cituje de Wevera agentura AFP.
