Čína zásobuje ruskou armádu: Firmy včetně státní zbrojovky posílají Rusům pušky i součástky do dronů
Čínské firmy, včetně jedné napojené na vládu v Pekingu, poslaly subjektům v Rusku 1000 pušek, ochrannou výstroj nebo součástky k dronům, které lze využít k vojenským účelům. Po vyhodnocení celních a obchodních dokumentů o tom informoval server Politico. Tyto dodávky se podle něj uskutečnily mezi loňským červnem a prosincem.
Čínská státní zbrojařská firma Norinco poslala pušky loni v červnu ruské společnosti Techkrim, jež obchoduje také s ruským státem a armádou. Jde o model, který je v celních dokumentech označován jako civilní lovecká puška, ale který podle různých zdrojů používají bezpečnostní složky v Číně, na Filipínách, v Jižním Súdánu a v Paraguayi. Zda tyto zbraně během nynější invaze na Ukrajinu používá i ruská armáda, není jasné. K odběratelům v Rusku od čínských firem také přes Turecko koncem loňského roku mířilo 12 zásilek součástek k dronům a 12 tun ochranné výstroje.
Politico uvádí, že ačkoli z dostupných dat nevyplývá, že by Peking prodával Rusku velké množství zbraní, které by pak mohlo využít v bojích na Ukrajině, ukazuje se, že dodává ruským subjektům zboží dvojího využití. Jde o první potvrzení toho, že Čína posílá ruským firmám pušky a ochrannou výstroj. Čínská společnost DJI jisté malé ruské distribuční firmě přes Saúdskou Arábii v listopadu a prosinci poslala části dronů, jako jsou baterie a kamery. Tato společnost, jež je na americkém sankčním seznamu kvůli dodávkám bezpilotních letounů pro využití v provincii Sin-ťiang, přitom loni v dubnu oznámila, že přerušuje obchodní aktivity v Rusku a na Ukrajině.
Rusko kromě dronů spoléhá také na dodávky zahraničních navigačních a satelitních technologií nebo součástek k vozidlům.
Politico píše, že čínská ambasáda ve Washingtonu v reakci na informace o dodávkách zboží dvojího využití Rusku uvedla, že Peking se „zasazuje o mírová jednání“. „Čína tuto krizi nevytvořila. Není stranou v této krizi a neposkytuje žádné ze stran v tomto konfliktu zbraně,“ řekl mluvčí velvyslanectví.
Rozsáhlý pondělní výpadek internetu v německém Spolkovém sněmu nebyl dílem hackerů. S odkazem na interní dopis zaslaný poslancům a správcům sítě o tom dnes informovala agentura DPA. Podle dopisu se jednalo o přetížení systému. Porucha nastala v den, kdy Spolkový sněm navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což vyvolalo spekulace o kybernetickém útoku.
„Jednalo se o technický problém, takže nyní kybernetický útok jako příčinu můžeme vyloučit,“ stojí v dopise. Podle něj internet vypadl kvůli přetížení mezi dvěma IT centry parlamentní správy. Ani Spolkový úřad pro bezpečnost v informační technice (BSI) nezjistil nic, co by nasvědčovalo, že by byl pondělní výpadek internetu důsledkem hackerského útoku.
Ruská tajná služba FSB uvedla, že v Lipecké oblasti zadržela čtyři mladistvé za pokus o sabotáž na ropovodu Družba. Potrubí, kterým teče ruská a kazašská ropa do střední Evropy, se v minulosti stalo terčem opakovaných útoků Ukrajiny. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Informace nebylo možné nezávisle ověřit, Kyjev se k věci nevyjádřil.
„Plánovali s použitím podomácku vyrobeného výbušného zařízení provést sabotáž na nadzemním úseku magistrálního ropovodního systému 'Transněfť - Družba',“ uvedla FSB s tím, že čtyři mladiství byli ve věku 14 až 17 let.
Ukrajinský prezident dnes v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu podle Reuters dále uvedl, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure, ani de facto. Na Donbasu také podle něj nevznikne žádná "svobodná ekonomická zóna" pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu. Po pondělních jednáních Ukrajiny s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně o ukončení války, kterou v únoru 2022 zahájilo Rusko invazí do sousední země, zůstává otázka územních ústupků Kyjeva vůči nárokům Moskvy hlavní překážkou dosažení možné dohody.
