Čína zásobuje ruskou armádu: Firmy včetně státní zbrojovky posílají Rusům pušky i součástky do dronů
Čínské firmy, včetně jedné napojené na vládu v Pekingu, poslaly subjektům v Rusku 1000 pušek, ochrannou výstroj nebo součástky k dronům, které lze využít k vojenským účelům. Po vyhodnocení celních a obchodních dokumentů o tom informoval server Politico. Tyto dodávky se podle něj uskutečnily mezi loňským červnem a prosincem.
Čínská státní zbrojařská firma Norinco poslala pušky loni v červnu ruské společnosti Techkrim, jež obchoduje také s ruským státem a armádou. Jde o model, který je v celních dokumentech označován jako civilní lovecká puška, ale který podle různých zdrojů používají bezpečnostní složky v Číně, na Filipínách, v Jižním Súdánu a v Paraguayi. Zda tyto zbraně během nynější invaze na Ukrajinu používá i ruská armáda, není jasné. K odběratelům v Rusku od čínských firem také přes Turecko koncem loňského roku mířilo 12 zásilek součástek k dronům a 12 tun ochranné výstroje.
Politico uvádí, že ačkoli z dostupných dat nevyplývá, že by Peking prodával Rusku velké množství zbraní, které by pak mohlo využít v bojích na Ukrajině, ukazuje se, že dodává ruským subjektům zboží dvojího využití. Jde o první potvrzení toho, že Čína posílá ruským firmám pušky a ochrannou výstroj. Čínská společnost DJI jisté malé ruské distribuční firmě přes Saúdskou Arábii v listopadu a prosinci poslala části dronů, jako jsou baterie a kamery. Tato společnost, jež je na americkém sankčním seznamu kvůli dodávkám bezpilotních letounů pro využití v provincii Sin-ťiang, přitom loni v dubnu oznámila, že přerušuje obchodní aktivity v Rusku a na Ukrajině.
Rusko kromě dronů spoléhá také na dodávky zahraničních navigačních a satelitních technologií nebo součástek k vozidlům.
Politico píše, že čínská ambasáda ve Washingtonu v reakci na informace o dodávkách zboží dvojího využití Rusku uvedla, že Peking se „zasazuje o mírová jednání“. „Čína tuto krizi nevytvořila. Není stranou v této krizi a neposkytuje žádné ze stran v tomto konfliktu zbraně,“ řekl mluvčí velvyslanectví.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
„Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.
