Čína zásobuje ruskou armádu: Firmy včetně státní zbrojovky posílají Rusům pušky i součástky do dronů
Čínské firmy, včetně jedné napojené na vládu v Pekingu, poslaly subjektům v Rusku 1000 pušek, ochrannou výstroj nebo součástky k dronům, které lze využít k vojenským účelům. Po vyhodnocení celních a obchodních dokumentů o tom informoval server Politico. Tyto dodávky se podle něj uskutečnily mezi loňským červnem a prosincem.
Čínská státní zbrojařská firma Norinco poslala pušky loni v červnu ruské společnosti Techkrim, jež obchoduje také s ruským státem a armádou. Jde o model, který je v celních dokumentech označován jako civilní lovecká puška, ale který podle různých zdrojů používají bezpečnostní složky v Číně, na Filipínách, v Jižním Súdánu a v Paraguayi. Zda tyto zbraně během nynější invaze na Ukrajinu používá i ruská armáda, není jasné. K odběratelům v Rusku od čínských firem také přes Turecko koncem loňského roku mířilo 12 zásilek součástek k dronům a 12 tun ochranné výstroje.
Politico uvádí, že ačkoli z dostupných dat nevyplývá, že by Peking prodával Rusku velké množství zbraní, které by pak mohlo využít v bojích na Ukrajině, ukazuje se, že dodává ruským subjektům zboží dvojího využití. Jde o první potvrzení toho, že Čína posílá ruským firmám pušky a ochrannou výstroj. Čínská společnost DJI jisté malé ruské distribuční firmě přes Saúdskou Arábii v listopadu a prosinci poslala části dronů, jako jsou baterie a kamery. Tato společnost, jež je na americkém sankčním seznamu kvůli dodávkám bezpilotních letounů pro využití v provincii Sin-ťiang, přitom loni v dubnu oznámila, že přerušuje obchodní aktivity v Rusku a na Ukrajině.
Rusko kromě dronů spoléhá také na dodávky zahraničních navigačních a satelitních technologií nebo součástek k vozidlům.
Politico píše, že čínská ambasáda ve Washingtonu v reakci na informace o dodávkách zboží dvojího využití Rusku uvedla, že Peking se „zasazuje o mírová jednání“. „Čína tuto krizi nevytvořila. Není stranou v této krizi a neposkytuje žádné ze stran v tomto konfliktu zbraně,“ řekl mluvčí velvyslanectví.
Několik stovek lidí dorazilo před ruskou ambasádu v Praze, aby si společně připomněli výročí invaze v roce 1968 a vyjádřili podporu Ukrajině.
Do Knihovny Jiřího Mahena v Brně přibylo na 300 nových ukrajinských publikací různých žánrů, spolu se stávajícími asi 200 tituly tvoří Ukrajinskou poličku. Knihovna ji slavnostně otevřela dnes, kdy si lidé připomínají 57. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Kromě symboliky jde i o vyjádření solidarity vůči Ruskem napadené zemi, uvedli představitelé knihovny. Podle ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče je dnešní den mementem, že svoboda nikdy není samozřejmostí. Stejně jako Češi tehdy, i Ukrajinci dnes věří, že pravda a svoboda zvítězí, řekl velvyslanec.
„Tento den připomíná okupaci Československa v roce 1968, událost, kterou dnes bohužel sdílí i Ukrajina. Věříme, že knihy dokážou dát lidem v těžké situaci kousek domova i naděje,“ uvedl mluvčí knihovny Petr Pospíšil. Dodal, že police s ukrajinskou literaturou se v současnosti nacházejí ve více než 60 státech, v České republice je ta brněnská druhá po Praze.
Bělorusko zvažuje cesty, jak efektivně zvýšit výrobu raket a jak vybavit své raketové systémy jadernými hlavicemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl šéf běloruské bezpečnostní rady. Bělorusko je blízkým spojencem Ruska a ve středu dalo najevo, že usiluje o posílení vojenské spolupráce s Íránem.
„Dynamika vojenských hrozeb a podstatný nárůst vojenských výdajů našich západních sousedů nás nutí stále věnovat bedlivou pozornost otázce obranných schopností Běloruska, Ruska a naší unie,“ citoval Reuters dnešní vyjádření běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Minsk musí modernizovat výrobu raket, řekl Lukašenko po jednání s dalšími běloruskými činiteli.
