Írán byl kreativní při pašování dronů do Ruska. Používal i státní aerolinky
Írán propašoval do Ruska nové, technologicky vyspělé ozbrojené drony dlouhého doletu s pomocí lodí a státní letecké společnosti. Tyto drony ruská armáda využívá ve válce na Ukrajině. S pomocí zdrojů z této blízkovýchodní země obeznámených s výrobou a prodejem bezpilotních letounů to zjistil britský list The Guardian.
Nejméně 18 bezpilotních letounů bylo dodáno ruskému námořnictvu poté, co ruští důstojníci a technici v listopadu loňského roku přijeli na návštěvu do Teheránu, kde jim byla předvedena celá řada íránských technologií.
Při té příležitosti si desetičlenná ruská delegace vybrala šest bezpilotních letounů Mohadžír-6, které mají dolet kolem 200 kilometrů a pod každým křídlem nesou dvě rakety, spolu s 12 bezpilotními letouny Šáhed-191 a Šáhed-129, které jsou rovněž schopné provádět údery vzduch-země.
Na rozdíl od známějších dronů Šáhed-131 a Šáhed-136, které ruští vojáci široce využívají k útokům proti ukrajinským cílům ve stylu kamikadze, tyto drony létají ve vyšších výškách. Jejich úkolem je shodit bomby a vrátit se neporušené na základnu.
Toto odhalení dokládá, jak se od začátku ruské invaze na Ukrajinu ještě více upevnily vztahy mezi Íránem a Ruskem, které sdílejí nepřátelské postoje vůči Spojeným státům.
Loni v srpnu američtí představitelé uvedli, že Írán začal v červnu Rusku předvádět bezpilotní letouny Šáhed-191 a Šáhed-129, a dodali, že očekávají, že je Teherán prodá Moskvě. Od září byly na Ukrajině sestřeleny bezpilotní letouny Mohadžír-6; jeden z nich v listopadu ukázali ukrajinští představitelé v Kyjevě novinářům deníku The Guardian.
Rusko, kterému se stále více nedostává raket k udržení brutální bombardovací kampaně na ukrajinská města, se obrátilo na Írán a také na Severní Koreu, aby doplnilo své zásoby. Mnozí na Ukrajině se obávají, že Rusko plánuje provést velký útok v době ročního výročí války 24. února.
Rusko se patrně snaží získat vyspělejší drony, které by byly srovnatelnější s tureckými Bayraktary TB2, protože Ukrajina je čím dál tím efektivnější při zastavování menších sebevražedných dronů, které musí před útokem letět nízko.
Dodávky zmařil Izrael
Většinu z dronů poslaných do Ruska tajně vyzvedlo íránské plavidlo na základně na pobřeží Kaspického moře, a pak na moři předalo lodi ruského vojenského námořnictva, uvádějí zdroje, které cituje list The Guardian. Další pak byly poslány na palubě letadel íránských státních aerolinek. Írán také poslal do Moskvy techniky, aby pomohli drony zprovoznit.
Drony vyrobila stejná továrna ve městě Isfahán, která se 28. ledna stala terčem patrně izraelského dronu. Američtí oficiální činitelé naznačili, že podle jejich přesvědčení Izrael k útoku motivovaly obavy o vlastní bezpečnost a nesnažil se zasahovat do války na Ukrajině.
Poslední dodané drony byly podle zjištěných informací zapojeny do bojů na Ukrajině 20. listopadu loňského roku. Před zmíněným lednovým útokem patrně izraelského dronu byly očekávány další dodávky. Útok ale zřejmě způsobil citelné škody na výrobě nejpokročilejších íránských zbraňových systémů včetně naváděných střel a dronů.
Drony Mohadžír-6, které Rusko dostalo v listopadu, mohou zůstat ve vzduchu až šest hodin a fungují na elektřinu. Mohou nést 40kilogramové bomby a obsahují vysoce přesné zobrazovací a naváděcí systémy.
Šáhed-129 nese těžší, 60kilogramový náklad, ale může zůstat ve vzduchu jen čtyři hodiny. Šáhed-191 může letět pět hodin se 70kilogramovým nákladem. Uvádí se, že oba využívají upravený motor vyrobený původně v Německu, dodal The Guardian.
Paměť není jen otázkou historie, ale aktivní silou, která ovlivňuje, jak společnosti reagují na válku, komu vyjadřují solidaritu a jak si vytvářejí kolektivní identitu. Shodli se na tom odborníci na přednášce během konference Asociace pro paměťová studia s názvem Za krizemi. Podle nich historická zkušenost, lokální trauma i symbolické příběhy hrají zásadní roli v tom, jak jednotlivé státy a společnosti vnímají současné konflikty - včetně války na Ukrajině či situace na Blízkém východě.
Litevská politoložka Dovilé Budrytéová zmínila koncept takzvané zástupné identifikace s Ukrajinou, který je patrný zejména ve státech východní Evropy. V Pobaltí a dalších zemích podle ní vzniká sdílená identita, která Ukrajinu vnímá jako nás a Rusko jako kolonizátora. Proces podle Budrytéové nezačal až po roce 2022, ale už po ruské anexi Krymu v roce 2014.
Donald Trump v rozhovoru s BBC vyjádřil přesvědčení, že Británie by v případě potřeby pomohla USA s obranou a zároveň zpochybnil, zda totéž platí i pro unijní členy NATO, a to i poté, co souhlasili s navýšením výdajů na obranu. To také podle něj sehrálo roli v jeho rozhodnutí nepodepsat obchodní dohodu s EU.
„Jedním z problémů NATO, jak jsem řekl, je, že my za ně musíme bojovat, ale budou oni skutečně bojovat za nás, pokud by jsme byli ve válce?“ tázal se Trump a vzápětí si odpověděl: „Nejsem si jistý, zda to mohu říct, ale řeknu toto, věřím, že Spojené království by s námi (po našem boku) bojovalo.“ „Myslím, že by byli s námi. Nemyslím si to o spoustě dalších zemí,“ dodal šéf Bílého domu. Řada zemí Evropské unie, včetně vojáků z České republiky, se přitom po boku Spojených států v minulých letech podílela například na operacích v Afghánistánu či v Iráku.
Hrozba amerických cel Rusko spíše uklidnila než vyděsila. V analýze zveřejněné zpravodajským serverem veřejnoprávní BBC to uvedl redaktor ruské sekce Steve Rosenberg. Připomněl, že moskevská burza po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa vzrostla o 2,7 procenta. To podle něj ukazuje, že očekávání byla ještě dramatičtější.
„Rusko se připravovalo na mnohem horší sankce,“ napsal Rosenberg. Klid v Moskvě podle něj pramení mimo jiné z toho, že sekundární cla na obchodní partnery Ruska vstoupí v platnost až za 50 dní, což dává Kremlu čas na přípravu reakce nebo uplatnění zdržovací taktiky.
