Český expert o vývoji války na Ukrajině: Chystá Rusko ofenzivu na jihu? A jak jsou na tom armády?
Vše nasvědčuje tomu, že v jižní části frontové linie na Ukrajině ruská armáda připravuje ofenzivu, míní Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. V současné době podle něj dynamika konfliktu značně stagnuje. Petráš to uvedl pro ČTK. Válka na Ukrajině trvá téměř 11 měsíců, ruská armáda do země vpadla loni 24. února.
Obě strany podle Petráše ztratily operační iniciativu v celé délce frontové linie. „Důvodem je především absence těžké mechanizované techniky, zbraní a munice, která je nezbytná k vedení efektivní manévrovací operace,“ uvedl Petráš. Asi nejvíce je nyní skloňovaná oblast Bachmutu, kde se především ze strany ruské armády vojenské operace nyní vedou formou početně malých uskupení pozemních jednotek, poukázal.
„Otázkou je, zda tento přístup způsobily ztráty na živé síle a technice, či se jedná o záměr ve smyslu změny taktiky. Vedle toho se obě strany potýkají s nedostatečnou leteckou podporou pozemních operací, což je nezbytný předpoklad k získání území a jeho kontrole. Tento nedostatek je vcelku logický při pohledu na předválečný stav a možnosti ukrajinské armády, avšak značně překvapující na straně ruské,“ podotkl Petráš.
Poměr sil na obou stranách by podle něj změnily případné dodávky tanků na Ukrajinu od západních zemí. Hovoří se především o tancích Leopard německé provenience, Abrams z USA, britských Challengerech, případně lehkých tancích AMX 10 francouzské výroby. „Ať už bude počet této techniky jakýkoliv, nelze to bohužel automaticky považovat za změnu ve vývoji konfliktu ve prospěch Ukrajiny. Celkový poměr těžké techniky jde stále ve prospěch Ruska, což je sice faktor důležitý pro vedení války, ne však rozhodující,“ uvedl Petráš.
Podle něj rozhodujícím faktorem, který může zvrátit vývoj konfliktu na jednu či druhou stranu, je úroveň vycvičenosti posádek tanků, začlenění této techniky do jednotek a především pak schopnost velení operace efektivně a koordinovaně s dalšími druhy sil zasadit tyto jednotky v bojové sestavě proti nepříteli. „Dodávky tanků ukrajinské armádě v určitém počtu je věc jedna, vycvičení v rámci posádek i v rámci bojového uskupení a jejich zasazení ve vhodnou chvíli na patřičném místě je pak věc druhá, a řekněme, z hlediska operačního umění, i daleko důležitější,“ zdůraznil Petráš.
Tankové a mechanizované jednotky samy o sobě podle Petráše mnoho nezmůžou. „Má-li být veden úspěšný boj na zemi, je nutné mít dělostřeleckou, a především leteckou podporu, ideálně s ovládnutím vzdušného prostoru nad operačním územím. Kombinace takovýchto schopností se ale Ukrajině v současné době nedostává. Ovšem identický problém má i ruská strana, a proto je dosavadní vývoj konfliktu takový, jaký je,“ zhodnotil odborník.
Vše podle Petráše nasvědčuje tomu, že se v jižní části frontové linie ruská armáda připravuje na ofenzivu, pravděpodobně s příchodem jara. Opevňovací práce a posilování pozic by podle něj nasvědčovalo tomu, že se má jednat o předpolí k následné snaze o přechod delty Dněpru a znovuzískání části území na západním břehu této řeky. „Důvodem k vedení těchto aktivit bude pravděpodobně snaha odříznout celkový přístup Ukrajiny k Černému moři a zajistit bezpečnost na anektovaném Krymu,“ míní Petráš.
„8. srpna 2008: Přesně před 17 lety napadlo Rusko Gruzii. Stejně jako 21. srpna 1968 v Československu byla i tehdy invaze maskována jako bratrská pomoc,“ tweetuje Ministerstvo zahraničí ČR. „Nadále pevně podporujeme svrchovanost a územní celistvost Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích.“
Peking je potěšen, že Rusko a Spojené státy udržují kontakty a zlepšují své vztahy s cílem nalézt politické řešení války na Ukrajině, řekl čínský prezident Si Ťin-pching v telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Informovaly o tom agentury Nová Čína a Reuters. Kreml podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin informoval Siho o výsledcích svého středečního jednání se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem. Putin hovořil také s indickým premiérem Naréndrou Módím nebo běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Hovor čínského a ruského prezidenta se podle čínské státní televize CCTV uskutečnil na žádost Moskvy. Peking hodlá zachovat svůj postoj, podle kterého jsou zapotřebí mírové rozhovory a diplomatické řešení konfliktu, citovala čínskou hlavu státu televize.
USA a Rusko připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky, píše agentura Bloomberg. Putin chce kontrolu nad celým Donbasem.
V centrální části fronty pak budou ruské jednotky podle něj nadále usilovat o dobytí Bachmutu a získání celé oblasti pod svou kontrolu. „Byť se nejedná o strategicky významné území a jeho zisk nebude mít zásadní vliv na vývoj konfliktu, pro Rusko má toto území značný symbolický význam,“ uvedl Petráš. Mimo jiné jde o vstupní bránu na území separatistických republik.
