Žoldáky z Wagnerovy skupiny označily USA za nadnárodní zločineckou organizaci. Zmrazily jí majetek
Americké ministerstvo financí dnes označilo ruskou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalilo na ni další sankce. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se sankce vztahují na osoby i společnosti napojené na wagnerovce. Spojené státy také skupině, která na Ukrajině nasadila asi 50 000 bojovníků, zmrazily majetek. Washington přijal i další opatření vůči lidem s vazbami na ruskou armádu.
Spojené státy už v prosinci Wagnerovu skupinu, která v bojích na Ukrajině hraje stále větší roli, obvinily z toho, že část zbraní pro boje na Ukrajině získala i ze Severní Koreje. I proto už minulý týden oznámily další sankce.
Podle Reuters se nová opatření ministerstva financí týkají řady subjektů a lidí na několika kontinentech, kteří podle Washingtonu podporují vojenské aktivity wagnerovců.
Americké ministerstvo zahraničí zase uvalilo sankce na další firmy a lidi s vazbami na ruský vojensko-průmyslový komplex. Zavede také vízová omezení vůči 531 členům ruské armády.
Wagnerovu skupinu založil před více než osmi lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin. Ochránci lidských práv ji viní z válečných zločinů v Sýrii a na východní Ukrajině, kde žoldnéřské jednotky působí od roku 2014. Skupina se od loňského února rovněž účastní bojů v rámci speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. V jejích řadách bojují také lidé naverbovaní z ruských věznic.
Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.
Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.
Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
