Žoldáky z Wagnerovy skupiny označily USA za nadnárodní zločineckou organizaci. Zmrazily jí majetek
Americké ministerstvo financí dnes označilo ruskou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalilo na ni další sankce. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se sankce vztahují na osoby i společnosti napojené na wagnerovce. Spojené státy také skupině, která na Ukrajině nasadila asi 50 000 bojovníků, zmrazily majetek. Washington přijal i další opatření vůči lidem s vazbami na ruskou armádu.
Spojené státy už v prosinci Wagnerovu skupinu, která v bojích na Ukrajině hraje stále větší roli, obvinily z toho, že část zbraní pro boje na Ukrajině získala i ze Severní Koreje. I proto už minulý týden oznámily další sankce.
Podle Reuters se nová opatření ministerstva financí týkají řady subjektů a lidí na několika kontinentech, kteří podle Washingtonu podporují vojenské aktivity wagnerovců.
Americké ministerstvo zahraničí zase uvalilo sankce na další firmy a lidi s vazbami na ruský vojensko-průmyslový komplex. Zavede také vízová omezení vůči 531 členům ruské armády.
Wagnerovu skupinu založil před více než osmi lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin. Ochránci lidských práv ji viní z válečných zločinů v Sýrii a na východní Ukrajině, kde žoldnéřské jednotky působí od roku 2014. Skupina se od loňského února rovněž účastní bojů v rámci speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. V jejích řadách bojují také lidé naverbovaní z ruských věznic.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
