Žoldáky z Wagnerovy skupiny označily USA za nadnárodní zločineckou organizaci. Zmrazily jí majetek
Americké ministerstvo financí dnes označilo ruskou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalilo na ni další sankce. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se sankce vztahují na osoby i společnosti napojené na wagnerovce. Spojené státy také skupině, která na Ukrajině nasadila asi 50 000 bojovníků, zmrazily majetek. Washington přijal i další opatření vůči lidem s vazbami na ruskou armádu.
Spojené státy už v prosinci Wagnerovu skupinu, která v bojích na Ukrajině hraje stále větší roli, obvinily z toho, že část zbraní pro boje na Ukrajině získala i ze Severní Koreje. I proto už minulý týden oznámily další sankce.
Podle Reuters se nová opatření ministerstva financí týkají řady subjektů a lidí na několika kontinentech, kteří podle Washingtonu podporují vojenské aktivity wagnerovců.
Americké ministerstvo zahraničí zase uvalilo sankce na další firmy a lidi s vazbami na ruský vojensko-průmyslový komplex. Zavede také vízová omezení vůči 531 členům ruské armády.
Wagnerovu skupinu založil před více než osmi lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin. Ochránci lidských práv ji viní z válečných zločinů v Sýrii a na východní Ukrajině, kde žoldnéřské jednotky působí od roku 2014. Skupina se od loňského února rovněž účastní bojů v rámci speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. V jejích řadách bojují také lidé naverbovaní z ruských věznic.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
