8 palčivých otázek k válce na Ukrajině: Může být Putin svržen a chce Rusko způsobit jadernou katastrofu?

Dotazu se ujal Dominic Waghorn. „Ne, k tomu nedojde. Vladimir Putin má prsty v celé struktuře moci Ruska. Jde o takovou moc, která mu dovoluje ovládat ty nejmocnější postavy Ruska včetně vládních institucí, agentur, armády, rozvědky, kontrarozvědky a dalších tajných služeb,“ vysvětlil expert. „Opravdu je tak, řekněme, zakořeněný v bezpečnostním aparátu Ruska, že si ani nedokážu představit, že by někdo mohl ohrozit jeho pozici, ať už zevnitř nebo zvenčí,“ navázal Waghorn.

„Pokaždé, když se objevily náznaky nespokojenosti s válkou, protesty proti ní, nebo jen protesty proti mobilizaci, bylo to tvrdě potlačeno. Prominentní kritiky poslal rychle do vězení. V Rusku je zaveden systém na rozpoznávání obličejů, Putin má takovou kontrolu nad lidem jako nikdy předtím,“ objasnil.

„Jak skončili ostatní diktátoři? Třeba irácký Saddám Husajn byl svržen po spojenecké invazi, nebo libyjský Muammar Kaddáfí byl sesazen a zabit po povstání a vojenské intervenci ze strany NATO. Podle životopisců je Putin až posedlý osudem Kaddáfího a opakovaně si pouští záběry toho, jak byl diktátor zabit,“ zakončil Waghorn s tím, že i když ho možná nečeká osud jako Husajna nebo zmiňovaného Kaddáfího, pokud Rusové na Ukrajině prohrají a ztratí i Krym, pro Putina to může znamenat konec v čele země.

„V ideálním světě by Putin musel stáhnout všechny svoje síly ze všech okupovaných ukrajinských území, teprve potom by se řešilo mírové vyrovnání. Jenže Krymu se Putin nebude chtít pustit, bude se bránit historickými důvody a většina západních expertů a vojenských analytiků je toho názoru, že silou bude pro Ukrajinu náročné získat poloostrov zpět,“ vysvětlil vojenský analytik Sean Bell s tím, že Ukrajina by měla problém ovládnout i oblasti na východním Donbasu, kde  se už skoro 10 let drží u moci proruští separatisté, a to i když by se stáhla ruská vojska.

„A ačkoli konečné rozhodnutí ohledně mírových jednání a kompromisu bude ukrajinské, Západ se bude snažit udržet současnou úroveň vojenské podpory - navěky; v důsledku toho se dá očekávat rostoucí mezinárodní tlak – na obou stranách – na nalezení řešení probíhající války,“ domnívá se Bell. „Ani jedna strana nechce prohrát, ale kompromis bude třeba. I když Ukrajina možná bude muset postoupit území, aby si zajistila mír, nemusí to nutně značit odměnu pro Putinovu nelegální a brutální invazi,“ podotkl expert s tím, že Putin chtěl zastavit „rozšiřování NATO“, a jím rozpoutaná válka měla naprosto opačný účinek.

„Putin chtěl obnovit slávu Ruska, místo toho jeho země za jeho brutální agresi platí vysokou ekonomickou a diplomatickou cenu. Zelenskyj bude potřebovat bezpečnostní záruky, než přistoupí na jakýkoliv kompromis, který bude téměř jistě muset být robustnější než pouhé písemné prohlášení nebo ruský slib,“ dodal Bell. „Přestože žádná ze stran ještě není připravena jednat, lze předpokládat, že koncem tohoto roku uvidíme rostoucí mezinárodní podporu pro kompromisy,“ zakončil Bell.

„Letectvo a vzdušná síla je základ každé ofenzivy,“ odpovědi se ujal bývalý ředitel bezpečnostního think tanku RUSI Michael Clarke. „Ukrajina byla zatím úspěšná v likvidaci ruských náletů, což vedlo k tomu, že se ruská letadla povětšinou drží mimo ukrajinský vzdušný prostor,“ navázal odborník, který se domnívá, že pro ukrajinské letectvo to bude stále těžší a těžší, až protiofenziva začne. Clarke je toho názoru, že Rusové zasvětí nespočet letadel k prolomení ukrajinského jádra ofenzivy.

„Ukrajinci budou potřebovat, aby všechny jejich pozemní systémy protivzdušné obrany a také letectvo fungovaly bezproblémově, efektivně a hlavně excelentně,“ zdůraznil Clarke.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko a jeho zdravotní stav jsou v posledních týdnech v zájmu novinářů poté, co na pár dní zmizel, byl prý hospitalizován, se mluvilo i o tom, že je Lukašenko po smrti. Běloruský režim to nekomentoval, ale ihned zveřejnil sadu fotek a video ze schůzky s vojenskými veliteli. Lukašenko vypadal slabě, hlas měl ochraptělý a sotva mluvil. Laici i odborníci se začali ptát, co by jeho smrt znamenala pro Putina a válku, přece jen dva diktátoři jsou nejbližší spojenci.

Lukašenkovo nahnuté zdraví: Co stane, pokud dlouholetý diktátor zemře? A jak to zasáhne válku?

„Většina lidí v Bělorusku nesouhlasí s Lukašenkovým režimem a státní byrokracií, ale elity a bezpečnostní složky zůstávají Lukašenkovi až překvapivě věrné,“ poukázala moskevská korespondentka Sky News Diana Magnayová. „Dá se očekávat, že v rámci elit by se vytvořily nové skupiny a spojenectví, jakmile by zmizely vazby s Lukašenkem. Bezpochyby by se snažilo zasáhnout i Rusko a najít proruského kandidáta na post prezidenta,“ prohlásila.

„Tomu by bylo zřejmě těžké předejít, Lukašenko z Běloruska udělal v podstatě vazalský stát Moskvy,“ na druhé straně podle Magnayové Bělorusové touží po změně po téměř třicetiletém Lukašenkově diktátu. „Pokud by došlo k takovému neklidu a protestům jako třeba v roce 2020, Putin by nemusel mít tolik zdrojů – vzhledem k válce na Ukrajině, aby je uklidnil. To by mohl otevřít prostor pro návrat demokracie,“ dodala novinářka s tím, že by se do země mohla vrátit lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, mohli by být propuštěni političtí vězni apod.

„Pokud Ukrajina skutečně zahájí tolik očekávanou jarní ofenzívu, bude to poslední ze série taktických střetnutí ve snaze dostat všechny ruské vojáky z ukrajinského území,“ načal vojenský analytik Sean Bell. „Než se začneme zabývat touto otázkou, stojí za to se podívat na to, co znamená zvítězit v kontextu právě této války. Většina vojenských analytiků dospěla k závěru, že v tomto konfliktu nebudou žádní vítězové – cena zaplacená v podobě ztracených životů a zdevastované země zanechá nesmazatelnou stopu pro budoucí generace jak pro Ukrajinu, tak pro Rusko,“ prohlásil Bell.

„Navíc to vypadá, že se Kyjevu pravděpodobně nepodaří osvobodit všechny okupované oblasti, Moskva si zase nezvládne podrobit celou Ukrajinu. To znamená, že ani jedna strana plně nenaplní své cíle,“ dodal Bell. „A je nutné zdůraznit, že přes veškerou svou neskonalou odvahu a houževnatost, by se ukrajinští obránci nezvládli bránit ruskému náporu bez západních zbraní či finanční podpory. Tato pomoc není neomezená, byť by se o tom dalo dohadovat. Pro ty, kteří považují válku za nevyhratelnou, jsou další dodávky zbraní jen záminkou k pokračování konfliktu,“ nechal se slyšet analytik.

„Ani jedna strana není připravená na nějaký kompromis, mírová jednání jsou tak zbytečná. Nicméně ruská válečná mašina utrpěla šílené ztráty – na životech i technice. Ukrajina rovněž přichází o vojenskou techniku, nicméně je schopná si zajistit dodej ze Západu od spojenců, i přes ztráty na životech se Kyjevu podařilo osvobodit některé z okupovaných částí své země,“ dodal Bell.

Co bude po válce? Co bude s Ruskem, když vyhraje Ukrajina? Rozpadne se na menší části? Co bude dál? Co bude pak? To jsou velmi zásadní otázky, poznamenal bezpečnostní analytik Michael Clarke. Rozpad Ruska na dílčí části? „To je pravděpodobně jeden z výsledků, které by Kyjev uvítal,“ domnívá se expert.

„Co se fragmentace Ruska týče, někteří odhadují, že to začne na Kavkaze. Je třeba zdůraznit, že většina západních analytiků tento názor nezastává na základě toho, že tvrdé diktatury je velmi těžké odstranit, a to navzdory Putinovým opakovaným neúspěchům. Ale nikdo na Západě nemůže kontrolovat ani ovlivňovat to, co se v Rusku stane v důsledku této války,“ doplnil Clarke.

„Ukrajina dala jasně najevo, že nebude sdílet detaily ohledně své strategie se žádným ze svých západních spojenců. Expertům tak nezbývá než analyzovat těch několik málo informací, co mají, sledovat satelitní snímky a spekulovat, kdy a odkud ukrajinská protiofenziva přijde,“ uvedl vojenský expert Sean Bell s tím, že klamné manévry jsou často tou nejlepší strategií, avšak možnosti kudy vést protiofenzivu jsou relativně omezené.

„Většina expertů se shoduje na tom, že Ukrajina má 3 velké možnosti. Za prvé pokračovat ve strategii a vytlačovat Ruska v Donbasu, to bylo efektivní loni. Primárním problémem je, že některé oblasti mají opevněné pozice a byly ústředním bodem pro některé z dosud nejvíce vyčerpávajících bitev války,“ nastínil Bell. Řeka Dněpr nabízí Rusům přírodní obranu na východním břehu, tudíž je podle Bella druhou možností Ukrajiny postupovat na Krym. „Jenže tady by byla třeba velká bitva, vylodění ve stylu Dne D, to by byla velká výzva s vysokými ztrátami,“ dodal Bell.

„Pak je tu třetí možnost, a to naprosto odříznout pozemní spojení mezi Krymem a Donbasem. Jedná se o rozsáhlou frontu, a pokud se podaří Ukrajincům prorazit ruskou obrannou linii, mohly by se ukrajinské síly dostat k pobřeží a izolovat okupanty na východě a donutit je stáhnout se na Krym,“ vysvětlil analytik.

Záporožská jaderná elektrárna, největší svého druhu v Evropě, se nachází na území, které v současnosti okupují Rusové. Jejich tamní správa například v pondělí 22. května oznámila, že elektrárna byla převedena do záložního režimu, a zcela tak odpojena od dodávek elektřiny zvenčí. A takové zprávy od Rusů chodí běžně, západní pozorovatelé se snaží situaci mírnit s tím, že elektrárna je pod dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Sean Bell připomněl, že ve všech loni v březnu zatrnulo, když Rusové vnikli do jejího areálu, kde i hořelo. „Jaderná elektrárna je pro Rusy důležitá, protože poskytuje většinu proudu pro Krym, poloostrov je i závislý na vodě z Chersonské oblasti,“ to je jeden z důvodů, proč si Bell nemyslí, že by Kreml záměrně vyvolal jadernou katastrofu. „V tom se shoduje většina odborníků, nicméně z hlediska blížící se ukrajinské protiofenzivy je tu i otázka, jak moc je elektrárna zabezpečená. Kyjev rozhodně plánuje Rusy odsud vytlačit,“ podotkl Bell.

„Naštěstí jsou samotné reaktory silně vyztuženy a je nepravděpodobné, že by byly poškozeny, nicméně podpůrná infrastruktura - z velké části životně důležitá pro bezpečný provoz elektrárny - je zranitelná,“ komentoval Bell. „Sečteno a podtrženo, Rusko by mělo z jaderné katastrofy jen malý užitek, může však mnohé získat tím, že využije svou přítomnost v elektrárně ke zpomalení nebo zabránění nadcházející ukrajinské jarní ofenzívy,“ zakončil analytik.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

22:23

19. 4. 2024

Vážení čtenáři, se zpravodajstvím z války na Ukrajině dnes končíme. Přihlásíme se opět v sobotu ráno, dobrou noc.

21:51

19. 4. 2024

Ruské rakety v přístavu Pivdennyj v Oděse zasáhly dva terminály specializované na zemědělskou produkci, z nichž jeden patří známé singapurské firmě Delta Wilmar. Ta na Ukrajině podniká od roku 2004, od té doby zde investovala více než 300 milionů dolarů a vytvořila okolo tisícovky pracovních míst.

21:13

19. 4. 2024

Česko vydá na Ukrajinu Timura Treťjakova odsouzeného na 22 let vězení za nájemnou vraždu řidiče Sazky a za pokus o vraždu arménského podnikatele. Televizi Nova to potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Nova uvedla, že Treťjakov by se mohl na Ukrajině zapojit do bojů při obraně proti ruské agresi. Kdy muž z Česka odjede, záleží podle televize na tom, kdy pro něj Ukrajina pošle eskortu.

Treťjakov se podle pravomocného rozsudku vydal v listopadu 2007 vraždit na pražské Vinohrady. Dostal zakázku, aby tam zlikvidoval podnikatele, který jezdil v luxusním voze bentley. Shodou okolností tehdy na daném místě zastavil s jiným autem téže značky řidič ředitele společnosti Sazka. Treťjakov šoféra zastřelil. O dva týdny dříve navíc Treťjakov napadl na Václavském náměstí arménského podnikatele, kterého devětkrát bodl nožem. Napadenému cizinci zachránila život včasná operace.

Zobrazit celý online