„Velký bratr“ v Moskvě: Rusko pátrá po brancích pomocí kamer rozpoznávající obličeje
Moskevské úřady používají systém kamer, který umí rozpoznávat obličeje, k vyhledávání branců. Ruské státní agentuře TASS to řekl vojenský komisař metropole Maxim Loktěv. Prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal zákon, jenž zpřísňuje restrikce pro ty, kdo se vyhýbají odvodu, a umožní posílat povolávací rozkazy elektronicky.
„Moskevský kamerový systém se používá k určení místa bydliště brance,“ uvedl Loktěv, podle něhož je jedním z hlavních problémů to, že branci nebydlí v místě registrace, a úřady jim tak nemohou předat předvolání.
Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že Moskva v roce 2017 oznámila, že na systém, jenž využívá technologii rozpoznávající obličeje, bylo napojeno přes 3000 kamer.
Loktěv dále uvedl, že informace o mužích, na které se vztahuje branná povinnost, poskytují úřadům také pracoviště a vzdělávací zařízení. S takovými informacemi o člověku nebude těžké mu oznámit, aby se dostavil na vojenský komisariát, uvedl Loktěv.
Tisíce mužů unikly do zahraničí
Šéf Kremlu na konci března podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 147 000 Rusů ve věku od 18 do 27 let. Minulý týden pak posvětil zákon o elektronickém doručování předvolání na vojenskou správu a o postizích pro odpírače služby v armádě, včetně zákazu cest do zahraničí.
Opatření ztíží život mnoha mužům, kteří se každé jaro a podzim - kdy se konají odvody - snaží vyhnout roční branné povinnosti, a také těm, které úřady povolaly do vojenské služby loni v rámci částečné mobilizace kvůli ruské invazi na Ukrajině, podotkl Reuters. Povinná vojenská služba v Rusku podle agentury představuje zásobárnu mladého vycvičeného personálu, který mohou úřady povzbuzovat nebo na ně vyvíjet nátlak, aby se přidali k profesionální armádě.
Od loňského září, kdy Putin vyhlásil částečnou mobilizaci na podporu „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, jak Moskva nazývá svou invazi, bylo povoláno do zbraně více než 300 000 někdejších vojáků, připomněla už dříve agentura Reuters. Vyhlášení mobilizace přimělo loni tisíce mužů k útěku do zahraničí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval maďarského premiéra Viktora Orbána, aby neblokoval vstup Ukrajiny do Evropské unie. Stalo se tak poté, co Orbán jako jediný z představitelů členských států EU odmítl návrh na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou. Informovala o tom agentura AFP.
„Opravdu bychom si přáli, aby nás maďarský premiér podpořil, nebo alespoň neblokoval,“ řekl Zelenskyj. „Myslím, že Viktor Orbán má Ukrajině, která v současné době chrání celou Evropu před Ruskem, co nabídnout,“ pokračoval. Zároveň však dodal, že vzhledem k patové situaci on sám maďarskému premiérovi nemá co nabídnout.
Ukrajinská prokuratura dnes oznámila, že začala vyšetřovat zabití dvou civilistů ruskými vojáky u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě země jako válečný zločin. Dříve ruští blogeři tvrdili, že dva seniory zabili za pomoci dronů ukrajinští vojáci, připomněl server BBC News.
„Podle poznatků z vyšetřování ruští vojáci 3. listopadu 2025 u vsi Kruhljakivka u Kupjanska zasáhli FPV drony dva neozbrojené civilisty. Oběti šly po cestě a držely bílou vlajku na znamení, že nebojují. V důsledku úmyslného útoku (civilisté) i jejich pes zahynuli na místě,“ napsala prokuratura na telegramu.
„V okolí se nenacházely žádné vojenské objekty, ani vojenské pozice. Tento cynický zločin je dalším důkazem, že ruští vojáci systematicky ignorují normy mezinárodního humanitárního práva a práva civilistů na život,“ dodala.
Německo příští rok zvýší pomoc určenou Ukrajině o zhruba tři miliardy eur (73 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters uvedlo spolkové ministerstvo financí. Původní návrh rozpočtu počítal se sumou 8,5 miliardy eur (207 miliard Kč), napsal deník Handelsblatt, který o navýšení s odvoláním na své zdroje informoval jako první. Německo patří k největším zbrojním podporovatelům Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi.
„S naší podporou budeme pokračovat tak dlouho, dokud to pro obranu před ruskou agresivní válkou bude nutné,“ citovala agentura Reuters mluvčího ministerstva financí.
