„Velký bratr“ v Moskvě: Rusko pátrá po brancích pomocí kamer rozpoznávající obličeje
Moskevské úřady používají systém kamer, který umí rozpoznávat obličeje, k vyhledávání branců. Ruské státní agentuře TASS to řekl vojenský komisař metropole Maxim Loktěv. Prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal zákon, jenž zpřísňuje restrikce pro ty, kdo se vyhýbají odvodu, a umožní posílat povolávací rozkazy elektronicky.
„Moskevský kamerový systém se používá k určení místa bydliště brance,“ uvedl Loktěv, podle něhož je jedním z hlavních problémů to, že branci nebydlí v místě registrace, a úřady jim tak nemohou předat předvolání.
Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že Moskva v roce 2017 oznámila, že na systém, jenž využívá technologii rozpoznávající obličeje, bylo napojeno přes 3000 kamer.
Loktěv dále uvedl, že informace o mužích, na které se vztahuje branná povinnost, poskytují úřadům také pracoviště a vzdělávací zařízení. S takovými informacemi o člověku nebude těžké mu oznámit, aby se dostavil na vojenský komisariát, uvedl Loktěv.
Tisíce mužů unikly do zahraničí
Šéf Kremlu na konci března podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 147 000 Rusů ve věku od 18 do 27 let. Minulý týden pak posvětil zákon o elektronickém doručování předvolání na vojenskou správu a o postizích pro odpírače služby v armádě, včetně zákazu cest do zahraničí.
Opatření ztíží život mnoha mužům, kteří se každé jaro a podzim - kdy se konají odvody - snaží vyhnout roční branné povinnosti, a také těm, které úřady povolaly do vojenské služby loni v rámci částečné mobilizace kvůli ruské invazi na Ukrajině, podotkl Reuters. Povinná vojenská služba v Rusku podle agentury představuje zásobárnu mladého vycvičeného personálu, který mohou úřady povzbuzovat nebo na ně vyvíjet nátlak, aby se přidali k profesionální armádě.
Od loňského září, kdy Putin vyhlásil částečnou mobilizaci na podporu „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, jak Moskva nazývá svou invazi, bylo povoláno do zbraně více než 300 000 někdejších vojáků, připomněla už dříve agentura Reuters. Vyhlášení mobilizace přimělo loni tisíce mužů k útěku do zahraničí.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase ráno.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.
Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde.
