Ruský prezident Vladimir Putin patříval mezi největší hráče na diplomatickém poli, obrážel summity a konference, cestoval po světě a v Kremlu nebo v Soči přijímal světové politiky. Ještě v únoru 2022, jen pár týdnů předtím, než rozpoutal svou válku na Ukrajině, jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. S brutální agresí, které se dopouští v sousední zemi, se Putinovi zavřely dveře na Západ a o řadu spojenců přišel. Někteří mu ale zůstali. Kdo? Kdo podporuje jeho tažení na Ukrajině, při kterém Rusové zabíjejí tisíce civilistů včetně dětí a které uvrhlo svět do krize?
Putinovi poslední spojenci: Kdo ještě podporuje Rusko?
1.Plná podpora
Když loni 24. února vtrhla ruská vojska na území Ukrajiny, na Kyjev začaly dopadat rakety, bojovalo se v Charkově, Rusové postupovali na Mariupol, svět a hlavně Evropa se probudily do nové reality, kterou si mnozí lidé ani nepředstavovali, že by v této době mohla nastat. I přestože se válčí na různých místech světa, Evropa byla do té doby vlastně ušetřena, náhle však čelila největšímu konfliktu od dob druhé světové války.
Státy v čele s NATO a Evropskou unií rychle odsoudily ruskou brutalitu, jenže to nebylo stoprocentní, Putinovi stálé zůstávají věrní spojenci a nejde jen o běloruského diktátora Alexandra Lukašenka.
2.Věrné Bělorusko
Bělorusko a Rusko nesdílejí jen hranice, pojí je také ekonomické a politické vazby. Navíc obě země mají v čele podobně smýšlející muže. Putin dokonce pomohl Lukašenkovi, když Bělorusové protestovali proti jeho vládě v letech 2020 až 2021, bez podpory Ruska by se Lukašenko u moci neudržel. Snad i proto běloruský diktátor svolil k tomu, aby si ruská armáda v Bělorusku postavila základny, oficiálně vysvětlené jako stanoviště pro společné vojenské cvičení.
Místo tréninku však došlo k hromadění ruských vojáků u ukrajinských hranic. Kromě Lukašenkovy rétoriky, která je plně v souladu s Kremlem, rostou i obavy, že by se země mohla aktivně zapojit do války a vyslat na Ukrajinu vlastní armádu. V březnu navíc Lukašenko a Putin oznámili, že budou do Běloruska umístěné ruské taktické jaderné zbraně.
3.Asadova Sýrie
Syrský prezident Bašár al-Asad neměl pro Putina nic jiného než slova chvály v otázce invaze na Ukrajinu, Západ obvinil z hysterické reakce na „manévr Ruska“. Asad čelí obviněním z válečných zločinů za použití chemických zbraní, diskutuje se i o tom, že mu je mělo poskytnout právě Rusko. „Sýrie stojí na straně Ruské federace,“ nechal se slyšet Asad. Zapojení Ruska do války v Sýrii ho v minulosti udrželo u moci. Stejnou taktiku, kterou Rusové aplikovali v Sýrii, vidíme i na Ukrajině – jejich cíle jsou často nemocnice a školy.
A v Sýrii se šíří také ruská propaganda a Asadův režim se snaží Rusko popularizovat, a to do té míry, že se pořádají festivaly ruské kultury a v televizi se hrají ruské národní písně.
4.Dronová velmoc Írán
Podle zdrojů americké rozvědky je Írán zásadním vojenským partnerem Ruska, poskytuje mu například drony Šáhed, Mohadžer a Araš. V listopadu 2022 vyslal Írán do Ruska své rakety, munici, tanky i raketomety, uvedl deník Wall Street Journal. Moskva na oplátku poskytla obrannou kooperaci včetně protivzdušných systémů. Irán dlouhodobě usiluje o nákup moderních ruských stíhaček.
21:2516. 6. 2025
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
21:1616. 6. 2025
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Zobrazit celý online19:3716. 6. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
5.Antiamerická Severní Korea
A kde ještě našel Putin podporu? Například u severokorejského diktátora Kim Čong-una, jeho vláda z celé nastalé situace na Ukrajině viní „západní a hlavně americkou hegemonii“. KLDR a Rusko sdílí svoje protizápadní a „antiNATO“ postoje. Podle nedávných informací dokonce Severní Korea zásobuje ruskou armádu zbraněmi a municí.
6.Venezuela
Kreml oznámil, že venezuelský lídr Nicolas Maduro je silným podporovatelem Putina, toto prohlášení přišlo na začátku války. Maduro a Putin jsou v telefonickém spojení a kromě obchodních vztahů řeší i strategické. Venezuelské ministerstvo zahraničí v plném rozsahu „papouškuje“ kremelskou rétoriku a přiživuje svoje vlastní protiamerické postoje. Během politické krize ve Venezuele stojí Putin na straně Madura, jasně se postavil za výsledky prezidentských voleb, které opozice i západní pozorovatelé považují za zfalšované. Obě země spolu provedly vojenské cvičení.
7.Kuba
Stejně jako Venezuela, také Kuba podpořila Rusko a po vypuknutí války svalila vinu na USA a Západ. Vztahy obou států mají dlouhou historii a sahají do éry Sovětského svazu, konkrétně do vlády Nikity Chruščova, který nechal umístit jaderné střely na Kubu, čímž spustil karibskou krizi. Kuba rovněž patří mezi státy, které v roce 2014 uznaly anexi Krymu.
8.Myanmar (Barma)
Barmská junta také vyslovila podporu Putinovi a jeho válce a teritoriální ambici na Ukrajině. „Zaprvé si myslíme, že to bylo správné rozhodnutí – konsolidovat svou suverenitu, zadruhé je to ukázkou toho, že Rusko je světová velmoc,“ zaznělo v prohlášení junty. Barmská vláda v exilu se však postavila na stranu Ukrajiny a ruské akce ostře odsoudila.
Čím si Rusko vysloužilo podporu barmské junty? Podle všeho armádu zásobuje stíhačkami, drony, ozbrojenými vozidly a systémy protivzdušné obrany.
9.Váhavé státy
List Daily Mail odkázal na analýzu Economist Intelligence Unit, podle níž se snížil počet států, které stoprocentně odsuzují ruskou agresi na Ukrajině, a to z loňských 131 na 122. Podle expertů je za tím upadající ekonomika, některé země se otevřely vztahům s Ruskem hlavně na obchodním poli. To ukazuje, že se rozšiřuje tábor podporující Rusko, jde třeba o Jihoafrickou republiku nebo Botswanu, které byly ještě minulý rok neutrální.
Kreml se pak soustřeďuje především na „velké hráče“, jako je Čína.
10.Drahá přítelkyně Čína
Západní sankce svírají ruskou ekonomiku, pomocnou ruku v tomto případě jako jediný mocný stát nabídla Rusku Čína. Na posledním summitu, kdy čínský prezident Si Ťin-pching přijel do Moskvy, dva lídři oznámili, že vztah a přátelství mezi jejich státy „nemá hranic“. Putin a Si se označují za „drahé přátele“. A to i přesto, že v posledních letech měla Čína i poměrně přátelské vztahy s Ukrajinou.
Z Pekingu rovněž zaznívá prokremelská a proputinovská rétorika, a země dokonce zvýšila dovoz ruské ropy. Navzdory tomu Čína sama sebe označuje za neutrální stát v otázkách války na Ukrajině, často kritizuje Západ za dodávky zbraní na Ukrajinu a požaduje návrat k mírovým jednáním. V únoru pak čínští představitelé předložili dvanáctibodový mírový plán. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že části plánu by teoreticky zvážil, jako celek ho však odmítá. Zvláště kvůli postoupení území Rusku.
11.Indie
Indický premiér Naréndra Módí a jeho vláda veřejně Rusko a jeho agresi neodsoudili, zároveň ani Putinovi neprojevili podporu. Indie však odolává výzvám Západu, aby na Rusko vyvíjela tlak. Při společném setkání s Putinem v září 2022 lídři prohlásili, že partnerství jejich zemí je „nezlomitelné“. Nicméně indický premiér ruskému prezidentovi řekl, že „není čas na válku“, zdráhá se ale ukázat prstem na Rusko, které konflikt rozpoutalo.
Místo aby vyjádřil lítost nad nespočtem nevinných obětí války, Módí opakovaně připomíná rostoucí cenu potravin. Stejně jako Čína i Indie zvýšila dovoz ruské ropy, Rusko je rovněž jedním z největších dodavatelů zbraní do Indie. Tento obchodní vztah je však vzhledem k vývoji na Ukrajině v ohrožení, samotnému Rusku zbraně dochází, podle mnohých expertů je to dopad západních sankcí. Indická vláda se tak shání po západních moderních zbraních pro svou armádu.
12.Jihoafrická republika a další africké státy
Podle průzkumů to byla právě JAR, která během roku změnila svůj postoj k ruské válce na Ukrajině, ze svého neutrálního postavení se přiklonila na stranu Ruska. Dokazuje to například, že letos v lednu přizvala Rusko a Čínu k vojenskému cvičení. Posílilo to vztah mezi Pretorií a Moskvou a svědčí to o tom, že ruští oligarchové mají „v kapse“ jihoafrickou vládnoucí stranu ANC.
Nicméně společné cvičení s Ruskem a přítomnost ruských válečných lodí ve vodách JAR odsoudil například přední jihoafrický deník Daily Maverick. „Nemorální, hloupé, nepraktické,“ objevilo se v komentáři ke cvičení. O příklonu k Rusku mluví i to, že jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa v dubnu na sjezdu ANC oznámil, že JAR vystoupí z Mezinárodního soudního soudu (ICC), který podle něj vydal „nespravedlivý“ zatykač na Putina. Nicméně kancelář prezidenta urychleně stáhla jeho prohlášení a označila ho za chybu a nedorozumění.
Také Mali a Burkina Faso změnily svůj postoj a kloní se k Rusku, důvodem je zřejmě přítomnost wagnerovců v zemi.
13.Brazílie
Za rok války na Ukrajině došlo v Brazílii k vládnímu zemětřesení, prezidentské křeslo neobhájil Jair Bolsonaro a do čela země se dostal Luiz Inácio Lula da Silva. Nicméně to nezměnilo přístup země k válce. Bolsonaro vystupoval proti sankcím uvaleným na Rusko s tím, že Rusko podporuje jeho stanovisko ohledně Amazonského deštného pralesa. Byl to ale rovněž Bolsonaro, kdo v OSN hlasoval pro rezoluci odsuzující ruskou invazi.
„Brazílie si nebude vybírat jednu ze stran,“ řekl k válce. Nástup Luly byl na Západě přijímán pozitivně, hlavně kvůli odklonu od Bolsonarova autoritářství. Jenže jeho výroky o válce na Ukrajině jasně vypovídají o sympatiích ke Kremlu. V dubnu konečně Lula vystoupil s výzvou, aby Putin stáhl své vojáky z ukrajinského území a aby spolu Kyjev a Moskva vyjednávaly. Nechal se však slyšet, že by se Ukrajinci „výměnou za mír měli vzdát Krymu“. To pobouřilo ukrajinskou vládu.
14.Turecko, Kolumbie, Katar
To je trojice zemí, jež se od podpory Ukrajiny přesunula k neutrálnímu postoji. Podle odborníků „to státy hrají na obě strany“, důvod je jednoduchý – ekonomika.
Turecko má přitom klíčovou roli, jako člen NATO je přímo zapojen do jednání s Ukrajinou a jejími dalšími západními spojenci. Ankara má však také velmi úzké vazby na Moskvu, takže vlastně jako jedna z mála zemí, natož členů NATO, vede otevřený dialog s Kremlem. Turecko se zasadilo o vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou, která sice nikam nevedla, ale zásadní postavení vlády Recepa Erdogana je nepopiratelné. Ankara byla rovněž zapojená do vyjednání o obilné dohodě.
Kolumbie odmítla výzvu USA na zaslání zbraní na Ukrajinu, za což si vysloužila uznání Ruska. Pro Katar je válka příležitostí – Evropská unie se zbavuje závislosti na ruské ropě, na tomto poli by ji mohl nahradit právě Katar, alespoň částečně.
Video Putin jako kůl v plotě: Nechali ho potupně dlouze čekat na Erdogana.Video se připravuje ...- Související
Témata:
