Nechala jsem tam všechno: Věra (70) utekla z Náhorního Karabachu. Neví, zda se ještě někdy vrátí

„Nechala jsem tam všechno. Nevím, co mě čeká. Nemám nic. Nic nechci,“ řekla v úterý Reuters ve velkém hotelu ze sovětské éry na arménské straně hranice s Ázerbájdžánem.

„Můžeme žít ve stanech, jen aby děti mohly žít své životy,“ poznamenala vdova, která má dvě dcery, čtyři vnoučata a tři pravnoučata. „Nikomu bych nepřála vidět to, co jsem viděla,“ pronesla dále s odkazem na zmíněnou střelbu, hlad, chaos a utrpení.

Někdejší učitelka dějepisu agentuře vyprávěla, jak Ázerbájdžánci začali střílet v její vesnici. „Boje pokračovaly celý den. Byli jsme strašně vyděšení. Dva dny jsme žili v jeskyni,“ řekla. Následně se dostali na základnu ruských vojáků, kteří mají v Karabachu roli mírových sil, kde zůstala s rodinou asi týden. Poté se vydali na cestu do Arménie.

Přes 28 tisíc uprchlíků z Náhorního Karabachu uteklo do Arménie. Obávají se etnických čistek

Ve spěchu si při útěku nestihla vzít s sebou ani fotky svého syna Artura, který zemřel v pouhých 18 letech během bojů v první karabašské válce s Ázerbájdžánem, která se odehrávala v letech 1988 až 1994, píše Reuters. „Zbyla mi jen jeho fotka v telefonu. To je vše, co po svém Arturovi mám,“ řekla Petrosjanová.

Nyní sní o návratu do Náhorního Karabachu - neboli Arcachu, jak mu říkají Arméni, ale život pod nadvládou Ázerbájdžánu - nepřátel jejích předků - je pro ni nemyslitelný. „Už se tam nedá žít. Nemají s nikým slitování. Všichni se strašně bojí,“ řekla.

Petrosjanová je jednou z přibližně 120.000 etnických Arménů, jejichž svět se obrátil vzhůru nohama poté, co Ázerbájdžán minulý týden spustil bleskovou ofenzívu s cílem převzít nad sporným hornatým regionem kontrolu. Poté, co ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů, bylo dojednáno příměří a karabašské úřady kapitulovaly. Z Náhorního Karabachu kvůli tomu odcházejí tisíce lidí, kteří mají strach z pronásledování a etnických čistek.

Nové boje v Náhorním Karabachu: Nejméně 25 mrtvých, úřady přistoupily na ruský návrh příměří

Arméni z Náhorního Karabachu už dříve Reuters popsali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu a fakticky žili pod obležením. Ázerbájdžán totiž měsíce blokoval či omezoval provoz Lačinského koridoru, který je jedinou pozemní spojnicí mezi Karabachem a Arménií.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku tehdy ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků v roli mírových sil.