Expert o předvolební vřavě na Slovensku: Proč se Ficovi daří a co čeká Slovensko po volbách?

Jak se Slovensko dostalo do situace, ve které se nyní nachází?

Slovensko má za sebou v něčem dynamičtější vývoj než Česká republika. První půlku 90. let si prožilo pod vládou Mečiara a někdy kolem roku 1998 se to zdánlivě podařilo zlomit jeho prohrou, respektive neschopností sestavit koaliční vládu. Následně to pokračovalo s tím, že se Robertu Ficovi a jeho straně Směr, když byla u moci, podařilo postupně až infiltrovat a obsadit stát.

Vznikla poměrně negativní situace, která vyvrcholila vraždou novináře Kuciaka v roce 2018, po které následovaly velké protesty. Pak vyhrává volby Matovičovo hnutí s populistickou rétorikou a tam se zejména v posledních letech projevilo, že ten populismus při správě země úplně nefunguje.

Radikálnější vlny jsou na Slovensku mnohem výraznější než u nás. Dalo by se mluvit o tom, že Slovensko je výrazně rozdělenější země s velkou různorodostí regionů, tamní instituce nejsou tak zakotvené jako u nás, jsou tam velké nejistoty v bezpečnostním a soudním aparátu. Je vidět, že z hlediska identity se lidé přimykají k východu, řeší, zda patří na západ, na východ, výrazná část slovenské populace je tam mnohem rusofilnější než česká populace. 

Ficovovu stranu poprvé v průzkumu předehnalo jiné hnutí, v dalším ale Směr-SD zase vedl

Co se stane, když Robert Fico volby vyhraje?

Myslím, že hlavní otázka nezní, jestli Fico vyhraje, nebo nevyhraje volby, ale jestli bude schopen složit nějakou koalici a vládnout, nebo se zopakuje „Mečiarův efekt“ – vyhraje, ale nebude skládat reálnou koalici. Tam může jít až o jednotky poslanců, komu nabídne koalici, s kým se bude spojovat. Bude záležet, jak silní budou další hráči jako Progresivní Slovensko nebo Pellegriniho Hlas, naopak jak silné budou další subjekty jako Republika nebo krajní strany, jak to dopadne v rámci strany SaS nebo právě OLaNO s Matovičovým hnutím. Situace je krajně nevyzpytatelná, Fico ale bude patrně na čele.

A pokud by přece jen složil vládu…

Otázka je, jestli se pak předvolební rétorika takhle silně přelije do reality. Jedna věc je, co by se dělo se Slovenskem vnitropoliticky. Ve chvíli, kdy ze strany Roberta Fica padají slova jako pomsta nebo vyrovnávání účtů, tak by opět hrozilo obsazování státních institucí jeho lidmi, pokud by vyhrál. Je tam mnohem silnější oligarchizace, propojení politiky s nějakým byznysem, který si řeší svoje zájmy. Takže vnitropoliticky by se Slovensko asi vydalo směrem, kde by chtěl Fico opět obsadit prostor a víc se podobat Viktoru Orbánovi, byť tu sílu nemá.

Druhá věc je, co by to udělalo mezinárodně. Nemyslím si, že v první fázi by šlo o vystupování z EU nebo NATO, ale možná by se ta země mohla trochu blížit tomu, co předvádí Orbán. Přestože je Maďarsko součástí EU a NATO, tak je výrazně vstřícnější vůči Rusku a skeptičtější vůči obecné evropské politice. Tento proces by byl na Slovensku asi pomalejší, na mezinárodním poli by to bylo mnohem méně radikální než uvnitř slovenské společnosti.

Postupně by to však mohlo začít být relativně nebezpečné, i pro Rusko by Ficova výhra a silná exekutivní pozice mohla být výhodná v rámci zpochybňování sankcí. Jde také o celkovou roli Slovenska, jehož hranice se nachází blízko války. 

Přestřelky po bitce politiků na Slovensku: Fica podpořil Klaus, Čaputová natočila vzkaz voličům

Jak moc by se Fico vydal Orbánovým směrem?

Nemyslím si, že by na to měl sílu. Hlavně Slovensko je vlastně místem rychlých změn, zatímco Orbán buduje svou pozici poměrně déle. Kromě toho Ficovi jde nejen o politické, ale také o vlastní přežití ve smyslu svobody, protože je z minulosti spojený s mnoha kauzami. Mnohé kriminální kauzy se prolínají s tou politickou rovinou. Není tam stejná síla, rozhodně ne dlouhodobě budovaná.

Do jaké míry by se Slovensko přiklonilo k Rusku nebo Číně? „SMER – SSD v případě účasti ve vládě a po ukončení válečného konfliktu na Ukrajině podnikne nezbytné kroky k základní standardizaci vztahů mezi Slovenskou republikou, celou EU a Ruskou federací,“ píše Směr na svých stránkách.

Podle mě by to proměnilo situaci, bylo by to spíš pozvolné, ne velmi rychlé. Změnila by se role Slovenska v celoevropské politice, kdy agenda tamní vlády by byla vstřícnější k Rusku, ať už jde o sankce. Týká se to i vztahu k válce, kde vzývají paradoxně mír v tom smyslu, že Rusko ji nezavinilo a podobně. To je nějakým způsobem nebezpečné pro to znejistění východu Evropy či východní hranice Evropské unie.

Co by taková situace znamenala pro Visegrádskou skupinu?

Myslím si, že V4 už neexistuje. V4 by musela mít společný vektor zájmů, a pokud tady byla nějaká idea 90. let, tak se za posledních 30 let poměrně výrazně proměnila. Každá země se vydala trochu jiným směrem, Polsko chce sehrávat poměrně výraznou velmocenskou roli mezi Ukrajinou a Ruskem, Orbán pracuje na maďarské identitě, která je svým způsobem izolacionistická, Slovensko se trochu propadlo do mezinárodního chaosu a Česko je v daný moment výsostně západní. V4 už nevidím jako životaschopný koncept vzhledem k realitě, která ve všech 4 zemích nastala.

A jak by Ficovo vítězství ovlivnilo vztahy s Českem?

Aktuálně má vláda Petra Fialy trochu jiné hodnoty než Robert Fico. Prezident Pavel se poměrně jasně vyjádřil, vůči němu se zase vyhranil Fico. Následující dva roky by byly mnohem složitější, co se týče komunikace se slovenskou reprezentací, názorově i hodnotově by to bylo postavené na jiné platformě. Ale zase spíše nahlížejme do budoucna, Českou republiku čekají za dva roky volby a bude záležet, jak se bude chovat naše politická reprezentace vzešlá z těchto voleb.

Je Fico za politickým zenitem?

To záleží, co míníme zenitem. Podle všech byl politicky mrtvý už po roce 2018, kdy se pokoušel různými kličkami, ať už prostřednictvím kandidatury na ústavního soudce, nějak pojistit. Teď hraje vysokou hru, která se mu z hlediska podpory zatím daří, takže bych to nepodceňoval. Maximálně může být za zenitem v tom smyslu, že se může dojít ke zmíněnému Mečiarově efektu.

Avšak obávám se, že slovenské volby nejsou až tak o Robertu Ficovi, ale o rozbitém politickém spektru. V čele je vedle Roberta Fica Progresivní Slovensko, které spíš, než že by mělo jen progresivní liberální názory, tak spojuje ty, kteří nechtějí volit Fica. Dále je tam Pellegriniho hlas, který je odštěpek těch rozumnějších a prozápadnějších od Fica, pak tam máte Matovičovy populisty, Republiku, Kotlebu s protofašisty, máte tam Slovenskou národní stranu, konzervativní KDH…

„Strašná hanba.“ Expert o rvačce expremiéra a exministra: Je Matovič provokatér a Kaliňák mafián?

Je velmi složité v celém tom spektru nalézt společnou cestu nebo jmenovatel, ten problém je v celém tom spektru a jeho rozbitosti, kdy možné koalice se budou skládat z jednotlivých poslanců, mnohdy se budou spojovat nespojitelní.

Proč se Ficovi tak daří?

Je to o tom, co si v sobě slovenská politika nese. Fico spíš využívá toho, co už tam je. Využívá silnou sociální kartu a slibuje lidem, že se o ně bude starat. Hraje také s nacionální kartou, když jeho lídři oslovují lidi na setkáních „Slovenky a Slováci“. Představa, že někdo na náměstích řekne „Češky a Češi“, zní divně. Propojuje se tam ta sociální a nacionální oblast, navíc představuje silného vůdce, slovenský volič potřebuje silného vůdce, výraznou osobnost.

V rámci Evropy se hovoří o nějakém příklonu ke krajní pravici – v Itálii je premiérkou konzervativní Giorgia Meloniová, na Slovensku se možná stane premiérem Robert Fico… Jak to vnímáte?

Obecně někteří hovoří o tom, že liberální demokracie je vytlačována populistickou demokracií. To nemusí být jen případ Fica, ale i krátkodechých populistických vůdců, kteří rychle získají podporu, a pak nedokážou spravovat stát. Navíc tu probíhá určitá krize identit, přičemž společná evropská identita bohužel nefunguje a mnozí z těchto vůdců znovu vytahují spíš nacionalismus. Hraje se tu na nějakou světlou minulost tradic, není to ani tak neokonzervatismus, jako spíš neotradicionalismus.

Možná je to obecný trend krize identit, který se týká mnoha zemí a na Slovensku se objevuje ve vyhrocenější míře. Rozhodně to však není jen věc Slovenska, jen je to tam hodně vidět.