Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard Kč), informoval bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Předchozí spekulace hovořily o částce od šesti do 10 miliard eur. Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Za americkým prezidentem Donaldem Trumpem stojí slovenský premiér Robert Fico. Ve svém pátečním projevu na akci CPAC amerických konzervativců ospravedlnil ruskou agresi a obvinil prezidenta Ukrajiny z neochoty uspořádat volby. Stejně tak stojí za prohlášením, že Zelenskyj „válku skutečně potřebuje“.
„Nikdo nezpochybňuje, že ruské použití vojenské síly na Ukrajině bylo porušením mezinárodního práva. Rusko k tomu však mělo vážné bezpečnostní důvody, protože bylo dlouhou dobu uváděno v omyl ohledně rozšíření NATO,“ uvedl Fico v patnáctiminutovém projevu. Píše o tom například server Ukrajinska pravda.
Rezoluce navržená administrativou Donalda Trumpa pár dní před třetím výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu má pouhé tři odstavce. Návrh krátkého dokumentu, který má ČTK k dispozici, lituje „tragické ztráty životů v rusko-ukrajinském konfliktu“ a stručně připomíná, že smyslem OSN je udržování mezinárodního míru, bezpečnosti a mírové urovnávání sporů. Dokument pak v poslední větě požaduje „rychlý konec“ konfliktu a „trvalý mír mezi Ukrajinou a Ruskem“.
V textu není Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, nikde přímo označené jako viník nynějších bojů či země, která napadla svého souseda. Ruské jednotky překročily ukrajinskou hranici 24. února 2022 z přímého rozkazu prezidenta Vladimira Putina.
Spojené státy předloží Valnému shromáždění OSN návrh rezoluce o urovnání konfliktu na Ukrajině. Uvedl to na X ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj by měl být návrh přijat, jelikož nakreslí cestu k míru. Znovu opakuje, že americký prezident Donald Trump je odhodlán ukončit ukrajinský konflikt. Píše o tom agentura TASS.
Dohoda o nerostech mezi Ukrajinou a USA zatím není připravená k podpisu, uvádí ukrajinský server TV Nexta. Podle Volodomyra Zelenského ještě stále existuje řada problématických otázek, které je potřeba vyřešit, aby Ukrajina na dohodu přistoupila. Zdroje z prezidentské kanceláře například zmiňují, že stávající znění dohody je spíše jednostranným závazkem pro Ukrajinu.
Nejméně dva mrtvé a čtyři raněné si dnes vyžádalo ruské bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Pod troskami budov ještě mohou být další lidé, pátrání pokračuje, uvedl na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Jeho vyjádření citovala média. U Kupjanska v Charkovské oblasti ruský dron zasáhl automobil: dva civilisté, muž a žena ve věku 63 a 58 let, vyvázli se zraněním, vůz shořel, informovala ukrajinská policie.
Ukrajinci se v českém dopravním sektoru nejčastěji uplatňují jako řidiči autobusů, průvodčí, mechanici nebo v různých dělnických profesích. Na Letišti Václava Havla v Praze také nakládají zavazadla do letadel. Vyplývá to z odpovědí oslovených dopravců, dopravních podniků a Letiště Praha. Dopravci oceňují jejich znalost ukrajinštiny, někde je překážkou nedostatečná znalost češtiny. Počty ukrajinských zaměstnanců se od vypuknutí války na Ukrajině, na kterou v únoru 2022 zaútočilo Rusko, u jednotlivých zaměstnavatelů zvyšují mírně, maximálně o desítky.
České dráhy mají méně než 30 pracovníků ukrajinského původu. Většina z nich pracuje v servisních centrech. „Možnosti výraznějšího uplatnění občanů cizích zemí v provozu na železnici jsou primárně limitovány legislativním nastavením, které stanovuje jako 'úřední jazyk' na železnici češtinu a nutnost disponovat licencí strojvedoucího, která je podmíněna splněním výcviku a příslušných zkoušek a vydává ji Drážní úřad ČR,“ řekl ČTK mluvčí národního dopravce Filip Medelský.
Výběr fotografií z 24. února 2022 po vniknutí ruských vojsk na Ukrajinu. Snímky pochází z Kyjeva, někteří lidé se schovávali v krytech, jiní se snažili ihned utéct do zahraničí.
Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat i nadále. ČTK to u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Napadenou zemi Česko podle něj podporuje nejen diplomaticky, vojensky a humanitárně, ale například i prostřednictvím zdravotně-humanitárního programu ministerstva vnitra Medevac. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022.
V rámci programu Medevac podle Rakušana spolupracují čeští a ukrajinští lékaři. „Věnujeme se péči o raněné, pomáháme s léčbou posttraumatických stresových poruch nebo jsme podpořili humanitární práce na odstraňování min,“ uvedl dále ministr vnitra. Pokračuje podle něj i muniční iniciativa a Česko se také připravuje na pomoc Ukrajině po skončení války.
Česko v posledních měsících posílá na Ukrajinu desítky tisíc kusů velkorážové munice, za rok 2024 ČR pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. Za tři roky od začátku války Česko také poskytlo Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, podílelo se i na výcviku více než 7000 ukrajinských vojáků na území Česka a Polska.
ČR podle mluvčího v loňském roce pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky asi 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží. „A to včetně asi 500.000 kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm, na kterou se zaměřuje nejen muniční iniciativa, ale také další mechanismy financování,“ uvedl Šíma.
Spojené státy mohou Ukrajině vypnout internetové připojení Starlink, pokud se spolu nedohodnou na přístupu k ukrajinským nerostům. Podle tří zdrojů agentury Reuters tím Kyjevu pohrozili američtí vyjednavači. Projekt Starlink patří společnosti Space X Elona Muska, který je blízký americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a pro Ukrajinu a její armádu bránící se ruské agresi je životně důležitý.
Ukrajinská obrana v noci na dnešek zničila 82 z celkem 162 bezpilotních vzdušných prostředků, které proti bránící se zemi vyslaly ruské síly. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odkazem na sdělení vzdušných sil.
Drony typu Šáhed, ale i jiných druhů byly zničeny v Charkovské, Kyjevské, Černihivské a dalších deseti oblastech, plyne z vyjádření ukrajinských vzdušných sil. Škody byly zaznamenány v okolí ukrajinské metropole, v charkovském regionu, a také v Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti.
Generální štáb ukrajinské armády také ráno oznámil, že obránci v okolí města Pokrovsk nově zastavili tři desítky ruských útoků, celkem za posledních 24 hodin zaznamenala ukrajinská strana okolo 90 bojových střetů.
Vážení čtenáři, děkujeme za vaši dnešní pozornost. Zprávy týkající se války na Ukrajině zde najdete zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc.
Americký prezident Donald Tusk bude 9. května v Moskvě na oslavách konce druhé světové války v Evropě. Uvedl to dnes na svém webu francouzský týdeník Le Point s odvoláním na nejmenované zdroje.
Zprávu převzal ruský deník Kommersant, který připomněl, že ruský vůdce Vladimir Putin a Trump spolu minulý týden telefonicky hodinu a půl hovořili. Trump uvedl, že se domluvili okamžitě začít jednat o Ukrajině, a Putin pozval Trumpa do Moskvy
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj se na sociální síti X vyjádřil i ke společnému telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem. „Poděkoval jsem mu za příspěvek Německa k ochraně tisíců životů a za jeho vedení při posilování ukrajinské protivzdušné obrany. Od začátku rozsáhlé ruské invaze dosáhla celková pomoc Německa Ukrajině 43,6 miliardy eur. Ukrajinský lid si tak silnou podporu bude vždy pamatovat,“ uvedla hlava státu.
Zelenskyj Scholze informoval i o průběhu schůzky s americkým zmocněncem Kelloggem, který v tomto týdnu navštívil Ukrajinu, aby s jí jednal o možné dohodně o míru.
Více než tři čtvrtiny lidí v Česku souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněná také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi (ČT). Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklánějí k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území. Výsledky průzkumu z první poloviny února dnes na webu zveřejnila ČT.
Prezident Petr Pavel dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X. Ukrajina si váží podpory Čechů, uvedl po hovoru s Pavlem Zelenskyj v příspěvku na X. S hlavou českého státu podle něj mluvili o iniciativě v dodávkách dělostřeleckých granátů i další podpoře.
„Hluboce si vážíme toho, že i v těchto náročných časech stojí Češi bok po boku s Ukrajinou,“ uvedl po telefonátu ukrajinský prezident. „Naše diskuse se zaměřila na další kroky, společné plány a udržení silných, dobře odůvodněných pozic. Evropa musí mluvit jedním hlasem, aby dosáhla spravedlivého míru – a my toho dosáhneme. Diskutovali jsme také o pokračování české iniciativy v oblasti dodávek dělostřeleckých granátů a novém návrhu České republiky na podporu Ukrajiny,“ sdělil Zelenskyj.
„Už tři roky se účastní jednání a nic se neudělalo,“ řekl Trump o svém ukrajinském protějšku v rozhovoru s radiem Fox News. „Takže si nemyslím, že je příliš důležité, aby byl na schůzkách,“ dodal.
„Sledoval jsem ho, jak vyjednává bez karet. Nemá žádné karty a člověku je z toho špatně... Už toho mám dost,“ podotkl americký prezident o Zelenském. Návštěvu amerického ministra financí Scotta Bessenta v Kyjevě, při níž byl Zelenskému předložen návrh dohody o ukrajinských nerostech, Trump v rozhovoru označil za „zbytečnou a také nebezpečnou cestu“ a pak přirovnal Ukrajinu k Pásmu Gazy.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes v telefonátu ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Německo bude Ukrajinu podporovat, jak dlouho bude potřeba. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Politici se shodli, že o míru na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské agresi, se nesmí jednat bez Ukrajiny a bez Evropy.
„Spolkový kancléř ujistil, že Německo bude Ukrajinu v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery podporovat dál a tak dlouho, dokud se nepodaří dosáhnout spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru,“ stojí v prohlášení. Scholz a Zelenskyj se podle něj shodli, že u budoucích jednání o míru na Ukrajině musí být i ukrajinští zástupci a „o otázkách bezpečnosti Evropy se musí jednat společně s Evropany“.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na státní návštěvu. Ramaphosa o tom bez upřesnění termínu informoval na sociální síti X. Stalo se tak krátce poté, co se tento týden setkali v Rijádu zástupci Spojených států a Ruska a bez účasti ukrajinské strany jednali mimo jiné o válce na Ukrajině, která již tři roky čelí ruské invazi.
Polský prezident Andrzej Duda se v sobotu setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, uvedla dnes polská agentura PAP s odvoláním na diplomatické zdroje. Setkání se podle agentury uskuteční buď v Bílém domě či na okraj konzervativní konference CPAC. Trump se má příští týden v Bílém domě setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a britským premiérem Keirem Starmerem.
Duda dnes na sociální síti X také uvedl, že mu zavolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého Duda vybízel ke spolupráci s Trumpem.
„Není jiný jiný způsob, jak zastavit krveprolití a dosáhnout trvalého míru na Ukrajině, než s podporou Spojených států. Z tohoto důvodu jsem prezidentu Zelenskému navrhl, aby zůstal oddán klidné a konstruktivní spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem,“ napsal Duda. „Věřím, že dobrá vůle a poctivost tvoří základ vyjednávací strategie USA. Nepochybuji o tom, že prezidenta Trumpa vede hluboký smysl pro odpovědnost za globální stabilitu a mír,“ dodal polský prezident.
Americký prezident dnes v rozhovoru s Fox News uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu zároveň prohlásil, že Zelenskyj velmi ztěžuje uzavírání dohod.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.