Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
V Kyjevě lidé protestovali před americkou ambasádou proti Donaldu Trumpovi. Podívejte se na aktuální snímky.
Prezidenti a premiéři zemí EU si dnes přes videokonferenci vyslechli zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o jeho pondělním setkání se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Podle předsedy Evropské rady Antónia Costy byly tyto informace velmi užitečné pro přípravu mimořádného summitu EU, který se uskuteční příští čtvrtek 6. března.
„Pokračujeme v úzké evropské koordinaci, dnes prezident Emmanuel Macron informoval lídry EU o svém setkání s Donaldem Trumpem začátkem tohoto týdne ve Washingtonu,“ napsal na sociální síti X Costa.
Dodal, že mimořádný summit na počátku března přijme rozhodnutí o evropské podpoře Ukrajiny a o posílení evropské obrany.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle agentur znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války.
Starosta druhého největšího ukrajinského města Charkova Ihor Terechov informoval o dvou zraněných ve výškové budově, do které narazil ruský dron.
Dva v úterý zadržení Francouzi se přiznali k pondělnímu útoku na ruský konzulát v Marseille na jihu Francie. Oba pracují v Národním centru vědeckého výzkumu (CNRS), uvedla s odvoláním na tamní prokuraturu agentura Reuters.
Státní zastupitelství už v úterý sdělilo, že jde o „významné osoby“. Podle místního deníku La Provence dotyčné v pondělí večer spatřila policie na demonstraci na podporu Ukrajiny.
Ruský Gazprom musí uhradit energetické společnosti ČEZ více než miliardu korun za krácení objednaných dodávek plynu během roku 2022. Rozhodl o tom rozhodčí tribunál Mezinárodní obchodní komory (ICC), který tak vyhověl žalobě ČEZ. ČTK o tom dnes informoval mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž. V případě, že ruská státní firma nezaplatí, chce ČEZ nárok vymáhat exekučně.
ČEZ zahájil arbitrážní řízení proti Gazpromu v Ženevě předloni kvůli krácení dohodnutých dodávek plynu. Situace kolem obchodu s plynem se zkomplikovala, když ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.
V Kyjevské oblasti při náletu ruských dronů zahynul jeden člověk, další dva utrpěli zranění, informoval šéf správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Tělo oběti našli hasiči při hašení požáru rodinného domu. Šéf oblastní správy informoval o zraněných a o poškození nejméně pěti rodinných domů a dvou obytných budov. Také zveřejnil záběry zachycující noční práci hasičů.
Rusko přes noc zničilo 130 dronů, většinou nad Krasnodarským krajem na jihu země, tvrdí Moskva. Terčem byl podle sociálních sítí přístav v Tuapse.
Ruský dronový útok na Kyjevskou oblast v noci na dnešek zabil jednu osobu a další nejméně čtyři zranil, uvedl šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.
Ruský dronový útok na Kyjevskou oblast v noci na dnešek zranil 19letou ženu a způsobil požár rezidenční budovy, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.
„Byla hospitalizována s poraněním hlavy,“ napsal Kalašnyk na telegramu. Zároveň zveřejnil záběry zachycující, jak hasiči v noci bojují s požárem rezidenční budovy.
Agentura Reuters uvedla, že se jí okolnosti požáru nepodařilo nezávisle ověřit, ale že jí jeden svědek sdělil, že v okolí Kyjeva slyšel výbuchy, které patrně souvisely s ukrajinskou protivzdušnou obranou.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Americký prezident Donald Trump chce zhruba za dva týdny začít prodávat „Trumpovy zlaté karty“, které by za cenu pěti milionů dolarů (téměř 120 milionů korun) umožnily svému majiteli trvalý pobyt ve Spojených státech. Podle tiskových agentur to dnes řekl médiím v Bílém domě. Majitelé karet by v zemi vytvářeli pracovní místa a platili daně, prohlásil prezident. Do nového imigračního programu by se podle Trumpa mohli zapojit i ruští oligarchové.
„Bohatí lidé přijedou do této země, když si koupí tuto kartu. Budou bohatí, budou úspěšní a utratí spoustu peněz, zaplatí hodně na daních a zaměstnají mnoho lidí,“ řekl podle AFP Trump.
Podotkl rovněž, že by do USA mohli díky zlatým kartám přicházet i ruští oligarchové. „Znám některé ruské oligarchy, co jsou dobří lidé,“ prohlásil. USA stejně jako Evropa kvůli ruské invazi na Ukrajinu řadě oligarchů napojených na režim prezidenta Vladimira Putina zakázaly vstup do země.
Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství k válce na Ukrajině. Novinky a zprávy vám budeme přinášet zase od zítřejšího rána, prozatím přejeme dobrou noc.
Starmer a Macron vítají Trumpovu roli v úsilí o dosažení míru Ukrajině, píše AFP.
Mluvčí Starmerova úřadu uvedl, že oba lídři spolu dnes odpoledne telefonovali a zopakovali, že Ukrajina musí být v centru jakýchkoli mírových jednání a že Evropa je připravena sehrát svou roli. Francouzský prezident se s Trumpem setkal v pondělí v Bílém domě a Starmer bude ve Washingtonu s prezidentem USA hovořit ve čtvrtek.
Tiskové agentury informují, že o nadcházejícím víkendu hodlá Starmer uspořádat jednání evropských lídrů, které má navázat na obdobné rokování v Paříži z minulého týdne. Schůzku ve francouzské metropoli Macron svolal v reakci na kontakty Spojených států a Ruska, které vyvolaly obavy, že Washington a Moskva hodlají o příměří na Ukrajině čelící ruské invazi jednat bez Evropanů.
Evropa pro svoji bezpečnost potřebuje silné Německo, potřebuje německé peníze pro obnovu Ukrajiny a vyzbrojení Ukrajiny a Evropy na odstrašení Ruska. Na veřejné debatě o budoucnosti Ukrajiny na Anglo-americké vysoké škole v Praze to dnes uvedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Pro mír v Evropě lze podle něj nejvíce udělat výrazným navýšením nejen výrobní kapacity v Evropě, ale i výzbroje a dodávek ukrajinské armádě a evropským armádám. A na vyzbrojení i obnovu zničené Ukrajiny jsou potřeba peníze. Největším aktérem, který v tomto dokáže cokoliv udělat, je jednoznačně Německo, míní Kopečný.
Britský premiér a francouzský prezident vítají roli lídra, které se ujal prezident Trump v úsilí o mír na Ukrajině, stojí v prohlášení Downing Street.
Společnost Starlink uvedla, že je plně oddána poskytovat služby Ukrajině „Jakékoli zvěsti o opaku jsou kategoricky nepravdivé,“ uvedla společnost. Je také známo, že Polsko poskytne Ukrajině další terminály Starlink, řekl tamní ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. Varšava podle něj do konce roku 2024 převedla do Kyjeva 24 400 terminálů. Nová várka byla objednána v listopadu 2024 a postupně přichází na Ukrajinu.
Na válku na Ukrajině myslí v Německu i během karnevalového průvodu Rose Monday v Kolíně nad Rýnem. Jedna z dekorací znázorňovala ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského s „kladivem lásky“, které míří na hlavu ruského prezidenta Vladimira Putina.
Maďarsko požaduje vyškrtnutí osmi osob ze sankčního seznamu EU a nové záruky pro jednání o dodávkách plynu, jinak nebude souhlasit s prodloužením sankcí proti Rusku a Bělorusku. Informují o tom diplomatické zdroje v Bruselu, které cituje mimo jiné agentura Reuters.
Maďarský ministr zahraničí Pétér Szijjártó v pondělí řekl, že jeho země nebude souhlasit s „uspěchaným“ prodloužením sankcí vůči jednotlivcům. Podmínkou Maďarska pro prodloužení sankcí Evropské unie proti ruským a běloruským občanům je, aby bylo ze seznamu sankcionovaných staženo osm konkrétních jmen.
Věc se bude projednávat opět na pracovní úrovni. Bez dohody nynější sankce vyprší 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Jeden člověk zemřel a 14 utrpělo zranění při ruském vzdušném úderu na rezidenční čtvrť města Kramatorsk na východě Ukrajiny. Informovala o tom dnes ukrajinská policie, podle níž jsou mezi zraněnými i čtyři děti.
Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa dostávají první trhliny. Podle jeho vyjádření se totiž v úterý mělo konat druhé kolo rozhovorů mezi Spojenými státy a Ruskem v Saúdské Arábii. Putinův režim však oznámil, že dnes do Rijádu nikoho nevyšle. Celý článek čtěte ZDE.
Realistické a zvládnutelné rozpočtově, z hlediska kapacit i toho, jak se uzavírají smlouvy a modernizuje česká armáda, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a zástupci českého obranného průmyslu. Zopakoval, že dosažení tří procent HDP je záležitostí několika let.
„My jsme se dnes na té debatě také shodli, že navyšování musí jít postupně, protože peníze, které se dávají do naší bezpečnosti a obrany, musí být vynaloženy dobře, musí dávat smysl, nedá se opravdu z roku na rok zvýšit ze dvou procent na tři,“ řekl. Konkrétní počet let, který bude potřeba k dosažení tří procent, nechtěl předjímat.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie ještě před rokem 2030 by byl pro českého ministra Martina Dvořáka příjemným překvapením. Cesta Kyjeva do nynější sedmadvacítky je ale ještě dlouhá a je potřeba splnit množství důležitých reforem, připomněl dnes ministr pro evropské záležitosti v Bruselu.
Možný vstup Ukrajiny do EU před rokem 2030 v případě, že země bude pokračovat v reformách stejně rychle a stejně kvalitně jako dosud, v pondělí zmínila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. V Kyjevě si společně s řadou dalších evropských politiků a ukrajinskými partnery připomněla třetí výročí ruské invaze. Ukrajina, která usiluje o vstup do EU i NATO, se od února 2022 ruské agresi brání s podporou západních spojenců.
Vývoz vojenského materiálu z ČR na Ukrajinu loni podle aktuálních odhadů vzrostl meziročně nejmíň o třetinu, řekla dnes po setkání se zástupci zbrojařů na ministerstvu obrany šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Rok 2023 byl přitom podle ní rekordní.
ČR díky své muniční iniciativě patří mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu, uvedla ministryně. Loni tam z Česka směřovalo 1,5 milionu kusů velkorážové munice. V dodávkách chce ČR pokračovat i letos.
„Pokud máme pokračovat v muniční iniciativě, potřebujeme dostatek finančních prostředků od těch donátorů. Zatím nám pomoc financovat přislíbila Kanada, Nizozemsko, Dánsko, samozřejmě se zapojuje i ČR,“ řekla Černochová. Příspěvky od partnerů podle ní v této chvíli dosahují stovek milionů eur.
Rusové včera zaútočili na Kosťantynivku. Podívejte se na aktuální snímky.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.