Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Ruské síly za posledních 24 hodin podnikly 170 útoků na pozice ukrajinských vojsk, přičemž se soustředily na Kurachovskou a Pokrovskou frontu, uvedl Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny na facebooku.
Ukrajinský dron se v noci na dnešek zřítil v areálu skladu ropy ve Světlogradu ve Stavropolském kraji na jihu Ruska. Na telegramu o tom informoval gubernátor tohoto regionu Vladimir Vladimirov. Nikomu se podle něho nic nestalo. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek podle ministerstva obrany v Moskvě zničila 83 ukrajinských bezpilotních letounů. Ukrajinské letectvo informovalo o zneškodnění 31 ruských dronů a jedné střely.
„V noci na dnešek se na pozemku skladu ropy ve městě Světlograd zřítil ukrajinský bezpilotní letoun. Nikomu se nic nestalo. Na místě pracují záchranné složky,“ citují Vladimirova agentury. Telegramový kanál Baza zveřejnil video okamžiku zásahu skladu. Po výbuchu tam vznikl požár. Informace o jeho rozsahu a škodách v areálu nejsou k dispozici.
Předseda zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů Mike Turner se domnívá, že Spojené státy a spojenci v NATO by měli být připraveni „přímo zaútočit na severokorejské jednotky“, pokud se zapojí do bojových operací na Ukrajině na straně Ruska.
Turner se rovněž domnívá, že Ukrajina by měla na ruské útoky odpovědět údery hluboko na ruském území. Zdůraznil, že zapojení severokorejských sil do války proti Ukrajině by mělo být pro USA a NATO červenou linií a spojenci by neměli vyloučit útoky na severokorejské jednotky, pokud budou bojovat na Ukrajině.
Kyjev připravuje dokument o bilaterální spolupráci s Budapeští, aby "vyjasnil nedorozumění" mezi oběma zeměmi v řadě otázek, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj 31. října.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pátek ráno, dobrou noc.
Šéf autonomní Baškortské republiky, která se nachází na pomezí evropské a asijské části Ruska, oznámil nálet tří ukrajinských dronů na místní průmyslové podniky. Nálet si nevyžádal oběti či raněné, ujistil Radij Chabirov. Ve správním středisku Ufě, která leží asi 1500 kilometrů východně od Moskvy, úřady podle serveru BBC News načas uzavřely letiště, což se obvykle děje, pokud se v blízkosti vyskytují nepřátelská bezpilotní letadla. Terčem se staly podniky petrochemického průmyslu, napsal místní server Prufy.ru, podle kterého se kvůli náletu evakuovaly dva závody.
„První z bezpilotních letounů se zřítil na území jednoho z podniků a způsobil minimální škody v podobě rozbitých oken. Dva další spadly v průmyslové zóně,“ uvedl Chabirov na sociální síti. Podniky podle něj fungují normálně. Na místě jsou vyšetřovatelé a záchranáři. Situace je pod kontrolou úřadů, ujistil.
Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina neudělá žádné územní ústupky bez ohledu na výsledky amerických voleb nebo míru pokračující podpory ze strany Spojených států.
„Nový americký prezident může podporu Ukrajině buď posílit, nebo snížit. Snížení podpory by dalo Rusku více šancí nás okupovat a omezilo by naši schopnost vyhrát tuto válku. To je fakt,“ řekl Zelenskyj.
Blinken očekává, že severokorejští vojáci, kteří jsou v Rusku, budou proti Ukrajině nasazeni v příštích dnech. Má to za znak ruské slabosti.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski doufá, že NATO povolí Varšavě použít své systémy protivzdušné obrany proti ruským raketám nad Ukrajinou, pokud budou představovat hrozbu pro Polsko.
Wroński připomněl, že polský ministr zahraničí již dříve vyzval síly NATO, aby se zapojily do zachycování ruských raket mířících na Polsko nad ukrajinským územím, a „opakovaně čelil kritice v rámci NATO“ za tento postoj.
Zelenskyj oznámil, že Ukrajina v nejbližších dnech očekává vojenský střet se severokorejskou armádou. Podle něj Rusko plánuje v brzké době použít severokorejské vojáky na bojišti na Ukrajině. „Je to otázka dnů, nikoli měsíců,“ poznamenal.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Putin testuje reakci světa na přítomnost severokorejských vojenských sil v Kurské oblasti, a poznamenal, že reakce je zatím „nulová“. Uvedl to v rozhovoru pro jihokorejskou televizi KBS.
Prezident zdůraznil, že severokorejská armáda již byla rozmístěna v ruské Kurské oblasti, kde ukrajinské síly provádějí vojenskou operaci. Poznamenal, že „se zatím nezúčastnili bojů, ale zúčastní se“, a domnívá se, že toto zapojení je otázkou „dnů, nikoli měsíců“.
Americká vláda má informace o tom, že v ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou je aktuálně asi 8 000 severokorejských vojáků. Dnes to na zasedání Rady bezpečnosti OSN řekl podle agentur zástupce americké velvyslankyně při OSN Robert Wood.
Mluvčí Pentagonu před několika dny potvrdil, že několik tisíc severokorejských vojáků se přesouvá do ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou a malý počet jich tam už je.
Moskva vyrozuměla prostřednictvím zpravodajských kanálů západní spojence Kyjeva o nasazení severokorejských vojáků do války proti Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Rusko podle něj testuje reakci Západu a - pokud bude slabá - zapojí do bojů ještě více vojáků z KLDR. Rusko nyní podle ukrajinského prezidenta také připravuje dohodu se Severní Koreou o nasazení „velkého počtu civilistů“ na práci v ruských zbrojovkách.
Ruský prezident Vladimir Putin „testuje, co se stane, pokud nasadí (severokorejský) kontingent. Pokud se nic nestane - a já považuji dosavadní reakci za nulovou - pak tento kontingent zvětší,“ řekl ukrajinský prezident jihokorejské televizi KBS podle portálu RBK-Ukrajina. Na reakci Západu podle Zelenského záleží, zda Rusko do války pošle tři tisícovky, anebo 100.000 severokorejských vojáků. „To už nebude jen kontingent, ale dvě armády bojující proti jediné armádě Ukrajiny,“ dodal.
V Rusku se podle ukrajinské rozvědky již nachází 12.000 vojáků z KLDR, z nichž část již byla přemístěna do Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky. Až dosud Ukrajina nezaznamenala, že by se severokorejští vojáci zapojili do boje. Ale ukrajinská armáda útok Rusů a Severokorejců očekává v nejbližší době, připomněl portál.
Vojenský soud v Moskvě dnes k 16 letům za mřížemi odsoudil studenta Ibragima Orudževa, který podle obžaloby plánoval podpálit budovu vojenské správy, oznámila státní agentura TASS. Odsouzen byl za terorismus, první tři roky si má odpykat ve věznici, zbytek trestu v trestanecké kolonii s přísným režimem. Student se hájil tvrzením, že si jen fotografoval otvírací hodiny úřadu.
Policisté jej zatkli loni v listopadu, když fotografoval u budovy vojenské správy. Orudžev před soudem trval na své nevině a hájil se, že si jen fotografoval otvírací hodiny úřadu, aby se mohl u vojenské správy zaregistrovat a následně se nechat odvést do armády k povinné službě, jak vyžaduje zákon.
Generální státní zastupitelství v Německu dnes podalo obžalobu proti muži, kterého policie letos v dubnu zatkla kvůli podezření, že společně s komplicem chystal sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Deník Süddeutsche Zeitung napsal, že v nynější obžalobě jde ale o to, že se obžalovaný Dieter S. v minulosti zřejmě účastnil bojů na východní Ukrajině po boku proruských separatistů.
Podle německých vyšetřovatelů Dieter S. od prosince 2014 do září 2016 bojoval v jednotkách samozvané Doněcké lidové republiky. Účastnil se podle nich bojů na letišti v Doněcku v zimě 2014/2015 a v červnu 2015 v Marjince. O toto městečko separatisté podporovaní Ruskem sváděli těžké boje s ukrajinskou armádou. Dieter S. je obžalovaný z členství v zahraniční teroristické skupině. Dál bude o případu rozhodovat vrchní zemský soud v Mnichově.
Další obvinění vůči Dieterovi S. se týká toho, že pro ruský stát sháněl informace o vojenské infrastruktuře v Německu a plánoval sabotážní akce. Podle informací listu Süddeutsche Zeitung byl od loňského října v kontaktu se svým někdejším nadřízeným v bojové jednotce proruských separatistů, který měl podle německých vyšetřovatelů vazby na ruské tajné služby. Podle vyšetřovatelů spolu mluvili o tom, kolik cílů v Německu by mohl sledovat. Rozhodli se, že se Dieter S. zaměří na výcvikový prostor americké armády v bavorském Grafenwöhru, kam od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajině přijíždějí na výcvik ukrajinští vojáci.
Ukrajinské úřady postupně aktualizují své údaje k ruskému útoku na město Charkov, kde ve středu pozdě večer zasáhla ruská řízená letecká puma devítipodlažní bytový dům. Útok podle nich nepřežili tři lidé: chlapci ve věku 12 a 15 let a jeden dospělý muž. O osud patnáctiletého Ukrajince panovaly nějakou dobu obavy, když se s ním nedalo spojit. Na 35 lidí utrpělo zranění, napsala stanice BBC.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí další ukrajinské vsi - obce Jasna Poljana, která se nachází asi 20 kilometrů jihozápadně od města Kurachove. Server Meduza napsal, že po dobytí města Selydove zahájila invazní armáda operaci s cílem obklíčit Kurachove, které web označil jako logistický uzel ukrajinských jednotek v jižní části Donbasu.
Ruské ozbrojené síly už v mechanizované koloně pronikly na východní okraj Kurachove, kde utrpěly ztráty techniky, píše Meduza a dodává, že ruské síly k městu postupují ze severu - od Selydove, a z jihu - od Vuhledaru. Obou těchto měst se invazní armáda nedávno zmocnila.
Americká společnost Google dostala v Rusku pokutu více než dva sextiliony rublů, což je číslo, kdy po dvojce následuje 36 nul. V korunách pokuta činí 480 kvintiliard, tedy 480 a za tím 33 nul. Důvodem je, že firma ze své platformy YouTube odstranila státní a provládní účty. Pokuta je mnohem vyšší než hrubý domácí produkt (HDP) celého světa, zhruba 2,6 biliardy Kč.
Právník Ivan Morozov agentuře TASS řekl, že pokud nebude pokuta zaplacena do devíti měsíců, každý další den se zdvojnásobí. Počet dní není omezen. Google se může vrátit na ruský trh pouze v případě, že rozhodnutí soudu splní.
„V tento den v roce 2001 Ukrajina vyřadila svůj poslední jaderný nosič,“ připomněl na Twitteru americký ekonom Roman Sheremeta, zakladatel Americké univerzity v Kyjevě. „Odměnou jim bylo napadení Ruskem, rozbombardování měst na prach, zatímco Západ vyjadřuje 'vážné obavy' a hovoří o 'řízení eskalace'. Ukrajina se vzdala svého sovětského jaderného arzenálu, tehdy třetího největšího na světě, výměnou za bezpečnostní záruky USA, Spojeného království a Ruska. Tehdy lidé tomuto kroku tleskali. Dnes můžeme s jistotou říci, že to byla vážná chyba.“
Ruské invazní síly zaútočily v noci na dnešek na důležitý most v Oděské oblasti. Podle serveru Ukrajinska pravda útok mířil na most přes jezero Dnistrovskyj liman u obce Zatoka. Informace o škodách zatím nejsou k dispozici. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
„Nepřítel zaútočil na most přes Dněsterský liman v obci Zatoka v Oděské oblasti. Z poloostrova Krym byly vypáleny dvě balistické rakety Iskander-M/KN-23 a z taktických letounů nad Černým mořem osm řízených střel Ch-59/69,“ uvedlo letectvo ve svém ranním hlášení na platformě Telegram.
Most je důležitým spojením pro železniční a automobilovou dopravu v regionu a od začátku ruské invaze v únoru 2022 se stal terčem útoků několikrát. Zda ho Rusové poškodili při posledním úderu, není jasné. Místní úřady informovaly o rozsáhlém vzdušném útoku na oblast ve středu večer, aniž poskytly podrobnosti o následcích.
Z Charkova přišly fotografie, kterak ruský útok v noci ze středy na čtvrtek poničil panelák. Podle starosty Ihora Terechova úder zničil několik pater devítipatrové budovy. Zemřel tam dvanáctiletý hoch. „Patnáctiletý chlapec je stále pod troskami, záchranáři se ho snaží dostat ven. Dalších 34 lidí je zraněno. Desítky lidí přišly o střechu nad hlavou,“ uvedl dopoledne na Twitteru Anton Heraščenko.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informuje, že v Černihivské oblasti zadržela dva kolaboranty, kteří špehovali obranné síly a snažili se bránit mobilizaci v západní oblasti Ukrajiny. „Muži tajně zaznamenávali směry jízdy železničních vlaků ozbrojených sil a veřejně vyzývali osoby podléhající vojenské službě, aby se vyhnuly odvodu. Operativci SBU zjistili, že 41letý místní obyvatel, bývalý člen zakázané Komunistické strany Ukrajiny, se dostal do povědomí FSB již v roce 2015. Po celoplošné invazi byl nakonec naverbován a instruován, aby v Bukovině vytvořil vlastní agenturní síť,“ hlásí SBU. „Šířil kremelské narativy, popíral legitimitu státní moci na Ukrajině a snažil se vytvářet alternativní 'místní vlády'.“
Podívejte se na aktuální ztráty ruského vojska podle ukrajinské armády. Čísla není možné nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Oct. 31, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/17b5dicIy1
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) October 31, 2024
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.