Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Británie omezí styky s gruzínskou vládou. Oznámil to dnes podle agentury Reuters britský ministr zahraničí David Lammy v prohlášení odsuzujícím násilí vůči protestujícím a novinářům v jihokavkazské zemi. Omezení spolupráce se podle Lammyho bude týkat i spolupráce v oblasti obrany.
Sankce proti proruským gruzínským představitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim už zavedla Ukrajina či baltské země.
Před možnými sankcemi vládu v Gruzii varovala nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na jejich zavedení by se ovšem musely shodnout všechny členské země sedmadvacítky. Nejistá by byla v takovém případě pozice Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán podporuje vládu Gruzínského snu.
Pro zajištění bezpečnosti a stability Evropské unie je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nezbytné pokračovat v procesu rozšiřování. Dvořák to dnes řekl na úvod konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti. Ruská invaze na Ukrajinu nebo současná situace v Gruzii podle ministra připomněly, že pokud EU neposílí podporu kandidátským zemím včas, potenciální vakuum bude vyplněno Ruskem a jinými cizími vlivy.
„Věnujme pozornost Moldavsku a zemím západního Balkánu, které jsou sice na dobré cestě, ale jak jsme mohli vidět, tento pokrok může být bohužel velmi rychle zvrácen,“ řekl. Rozšíření je podle Dvořáka silným geopolitickým nástrojem, se kterým je nutné nakládat rozumně. „Unie musí pokračovat v tomto procesu při stanovení jasných a dosažitelných cílů pro kandidátské země, které budou plně reflektovat jejich snahu a také učiněný pokrok,“ dodal.
Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí v Kyjevě řekl kandidátovi na německého kancléře Friedrichu Merzovi, že ukrajinská strana očekává, že Berlín posílí schopnosti Ukrajiny na rakety dlouhého doletu. Ukrajinský prezident poděkoval Německu za „pomoc, kterou poskytla německá vláda, poslanci a lidé, kteří hostili ukrajinské uprchlíky od začátku války."
Ukrajinská strana potvrdila, že od Ruska získala těla válečných zajatců, kteří zahynuli letos v lednu, když se s nimi nedaleko hranic s Ukrajinou zřítilo letadlo.
Ukrajinský štáb pro otázky válečných zajatců podle serveru RBK Ukrajina uvedl, že „příslušné instituce v rámci trestního řízení zjišťují, zda pozůstatky těchto osob skutečně patří ukrajinským vojákům“.
Ruský TASS upravil svou zprávu, že prezident Putin rozhodl o azylu exprezidentovi Sýrie Asadovi. Teď píše, že rozhodnutí mohla učinit jen hlava státu.
Kyjev brzy získá 4,2 miliardy eur (105,5 miliardy Kč) z takzvané ukrajinské facility, tedy finančního nástroje EU na podporu Ukrajiny. Druhou platbu dnes schválila Rada EU, která zastupuje členské státy. Peníze jsou určeny na podporu makrofinanční stability a fungování veřejné správy země, která se již téměř tři roky brání ruské invazi.
„V dnes přijatém rozhodnutí Rada dospěla k závěru, že Ukrajina splnila nezbytné podmínky a reformy uvedené v Ukrajinském plánu pro získání finančních prostředků. Finance budou vyplaceny z nástroje na podporu Ukrajiny,“ uvedla Rada EU ve svém prohlášení. „Rada rovněž zdůraznila, že vzhledem k obtížné fiskální situaci na Ukrajině je důležité přidělit peníze co nejdříve,“ dodala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že chce v nadcházejících dnech hovořit s americkým prezidentem Joem Bidenem o pozvánce do NATO. „Plánuji v příštích dnech zavolat prezidentovi Bidenovi, abych s ním probral otázku pozvání do NATO,“ řekl Zelenskyj.
„On je současným prezidentem a mnoho věcí se řídí jeho názorem. Jednání s (Donaldem) Trumpem dříve, než převezme úřad, nedává příliš smysl,“ uvedl. Trump složí prezidentský slib 20. ledna, do té doby je šéfem Bílého domu Biden.
V Kyjevě je dnes kromě předáka německé konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze také estonský premiér Kristen Michal. Ten má rovněž v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.
Francie podpoří politický přechod v Sýrii a do země vyšle zvláštního vyslance, řekl dnes ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Británie zváží, zda přehodnotí svůj přístup k islamistickému uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které je v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada vůdčí silou. Turecko pak bude se změnou režimu usilovat o návrat syrských uprchlíků zpět do Sýrie, uvedla agentura AFP.
Barrot rozhlasové stanici France Info řekl, že Francie vyšle do Sýrie zvláštního vyslance v následujících dnech. Dodal, že pád režimu je velkou porážkou pro Rusko, protože by tím Moskva mohla ztratit přístup ke svým zařízením, která v Sýrie má.
Z Ruskem okupovaného Doněcku na východě Ukrajiny je hlášen výbuch auta, podle nepotvrzených informací při něm zemřel bývalý šéf věznice v Olenivce.
V Olenivce v červenci 2022 při ostřelování přišlo o život přes 50 ukrajinských vězňů, dalších 130 utrpělo zranění. Kyjev z jejich smrti obviňuje Rusko a spoluodpovědnost za ni přičítá Jevsjukovovi.
Ruské úřady trestně stíhají vojenského lékaře, který patrně lidem za úplatu vkládal do těla úlomky munice, aby mohli předstírat válečná zranění a získat za to odškodnění. Podle agentury RIA Novosti o případu informoval šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin.
Vojenský lékař podle Bastrykina spolupracoval se dvěma úředníky, kteří po jeho zákrocích do dokumentů vkládali údaje o zranění, které dotyčný poškozený podle smyšlené zprávy utrpěl. Na základě těchto dokladů pak získal odškodnění. Trojice si takto vydělala asi 12 milionů rublů (2,9 milionu Kč). Bastrykin nespecifikoval, kdy a v jakém ruském regionu se to dělo.
Server Meduza uvádí, že v březnu 2022 ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který stanovil odškodné tři miliony rublů za zranění, jež vojáci utrpí za celoplošné invaze na Ukrajinu. Letos v listopadu Rusko zvýšilo jednorázovou platbu za zranění s následkem invalidity na čtyři miliony rublů.
Rusko předalo Ukrajině těla válečných zajatců, kteří zemřeli letos v lednu, když se s nimi nedaleko hranic s Ukrajinou zřítilo letadlo. O předání podle ruskojazyčného servisu BBC informovala ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. Ukrajinská strana se k tomuto sdělení nevyjádřila.
Těla „byla předána. Bylo to dokončeno a já jsem tomu byla přítomna,“ řekla Moskalkovová. Kdy přesně Rusko pozůstatky ukrajinských válečných zajatců ukrajinské straně předalo, neuvedla.
Dopravní letoun Il-76 byl sestřelen 24. ledna v ruské Belgorodské oblasti u vsi Jablonovo vzdálené několik desítek kilometrů od hranic s Ukrajinou. Na jeho palubě bylo podle ruského ministerstva obrany 65 ukrajinských válečných zajatců, kteří měli být později vyměněni za zajaté Rusy, šest členů posádky a tři členové doprovodu. Všichni zemřeli.
O udělení azylu svrženému syrskému vůdci Bašárovi Asadovi a jeho rodině v Rusku rozhodl prezident Vladimir Putin. Novinářům to dnes podle státní agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Mluvčí neuvedl žádné podrobnosti o místě pobytu svrženého diktátora a spojence Moskvy. Nechtěl ani říct, kdy se Putin s Asadem naposledy setkali, v oficiálním prezidentově kalendáři podle něj setkání s Asadem na programu není.
Pro zajištění bezpečnosti a stability Evropské unie je podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) nezbytné pokračovat v procesu rozšiřování. Dvořák to dnes řekl na úvod konference s názvem 20 let tvoříme Evropu: Nové výzvy a příležitosti.
Ruská invaze na Ukrajinu nebo současná situace v Gruzii podle ministra připomněly, že pokud EU neposílí podporu kandidátským zemím včas, potenciální vakuum bude vyplněno Ruskem a jinými cizími vlivy.
„Věnujme pozornost Moldavsku a zemím západního Balkánu, které jsou sice na dobré cestě, ale jak jsme mohli vidět, tento pokrok může být bohužel velmi rychle zvrácen,“ řekl. Rozšíření je podle Dvořáka silným geopolitickým nástrojem, se kterým je nutné nakládat rozumně. „Unie musí pokračovat v tomto procesu při stanovení jasných a dosažitelných cílů pro kandidátské země, které budou plně reflektovat jejich snahu a také učiněný pokrok,“ dodal.
Podívejte se na ruské ztráty od začátku války k dnešnímu dni dle ukrajinské armády.
Ukrajina by se měla připravovat na to, že jí Spojené státy budou po střídání prezidentů poskytovat méně vojenské pomoci, naznačil v rozhovoru s televizí NBC News zvolený americký prezident Donald Trump. V prohlášení pak dodal, že boje na Ukrajině by se měly okamžitě zastavit a mělo by začít vyjednávání o míru. Podle Trumpa se Kyjev chce po letech ruské agrese s Moskvou dohodnout.
Vyjádření se objevila poté, co se nastupující hlava státu v Paříži setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump se vrátí do Bílého domu 20. ledna a jeho plány kolem ruské invaze na Ukrajinu jsou stále velmi nejasné. Neustále uvádí, že válku rychle ukončí, a dává najevo, že mu současná výše americké pomoci Ukrajině vadí, otevřeně však nemluví o jejím zastavení.
Na sídle velvyslanectví Sýrie v Moskvě dnes zavlála vlajka syrského opozičního hnutí, které v neděli svrhlo mnoholetý režim autoritářského prezidenta Bašára Asada. Rusko patří mezi největší Asadovy spojence a ruská média s odvoláním na zdroj v Kremlu v neděli informovala, že Asad s rodinou přiletěl do Moskvy a získal tam azyl.
Syrská vlajka využívaná Asadovým režimem a tvořená červeným, bílým a černým pruhem a dvěma zelenými hvězdami zmizela ze syrského velvyslanectví už během neděle. Dnes na balkon domu vyšlo několik lidí a vyvěsilo tam prapor se zeleným, bílým a černým pruhem a třemi červenými hvězdami. Ten doposud používaly syrské opoziční skupiny.
Zástupce diplomatické mise agentuře TASS řekl, že úřad pracuje „pod novou vlajkou v normálním režimu“.
Předák německé konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz, který má před únorovými předčasnými parlamentními volbami největší naděje na získání úřadu spolkového kancléře, dnes na Ukrajině jedná o obraně před ruskou invazí.
Informovala o tom agentura Reuters, která poznamenala, že ve srovnání se sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem je Merz zastáncem ostřejšího postupu proti Moskvě. Merz se příznivě kloní i k dodávkám střel s plochou dráhou letu Taurus, které Scholz Kyjevu poskytnout opakovaně odmítl.
„Chceme, aby tato strašná válka skončila co nejdříve a aby se do Evropy vrátil mír,“ řekl šéf německé opozice Merz po příjezdu do ukrajinské metropole. Poznamenal, že svou cestou chce ujistit ukrajinské vedení, že konzervativní unie Kyjev podporuje.
Ruská armáda v noci na dnešek nad ukrajinské území vyslala dvě řízené střely s plochou dráhou letu Ch-59/69 a 37 bezpilotních letounů. Informovalo o tom letectvo napadené země, podle kterého protivzdušná obrana obě střely a 18 dronů sestřelila.
Ukrajinské letectvo také ve své každodenní zprávě informovalo, že 18 ruských dronů zmizelo z radaru, pravděpodobně díky aktivním protiopatřením elektronického boje. Jeden zůstal v ukrajinském vzdušném prostoru. Úlomky sestřeleného bezpilotního letounu poškodily infrastrukturu několika soukromých firem ve Vinnycké oblasti v západní části Ukrajiny.
Za poslední den ztratil protivník 1220 lidí, 18 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ukrajinské ministerstvo obrany vyjádřilo vděčnost Spojeným státům za jejich neochvějnou podporu.
Děkujeme za pozonost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od ponděního rána.
Ukrajinští vojáci v Kurské oblasti o své operaci pochybují, někteří z nich z fronty dokonce odešli. A ti, kteří zůstali, často trpí nedostatkem spánku. Situace v místě není dobrá. „Situace se každým dnem zhoršuje. Nevidíme cíl. Naše země tady není," stěžoval si jeden z bojovníků. A nikdo nemluvil o tom, že by skutečně viděl severokorejské vojáky. Celý článek čtěte ZDE.
Zelenskyj rovněž uvedl, že ruské ztráty činí kolem 198.000 zabitých vojáků a více než 550.000 zraněných vojáků. "Jedním z klíčových rozdílů mezi ruskou armádou a ukrajinskými ozbrojenými silami je úroveň frontového lékařství, která je u nás výrazně vyšší," dodal.
Ukrajinský prezident podle agentury Blomberg naposledy zveřejnil odhad ukrajinských ztrát letos v únoru. Tehdy uvedl, že zemřelo 31.000 ukrajinských vojáků.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zemřelo 43.000 ukrajinských vojáků. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X. Dodal, že v 370.000 případech potřebovali zranění ukrajinští vojáci ošetření. Upozornil, že toto číslo zahrnuje také lehká a opakovaná zranění vojáků. Zhruba polovina zraněných ukrajinských vojáků se podle něj později vrací zpět do služby.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.