Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská invazní armáda na Ukrajině již o více než 770 000 vojáků.
Podle OSN bylo na Ukrajině v období od 24. února 2022 do 30. listopadu 2024 zabito přes 12 340 civilistů a více než 27 830 jich bylo zraněno.
Tvrzení, že příslušníci protivzdušné obrany jsou kvůli nedostatku vojáků přeřazováni k pěchotě, jsou „nevěrohodná a nesprávná“, uvedl 21. prosince Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.
Maďarsko jedná s Moskvou a Kyjevem o zachování dodávek plynu přes Ukrajinu, uvedl 21. prosince premiér Viktor Orbán. Ukrajina uvedla, že neprodlouží dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území, která vyprší 31. prosince. Toto rozhodnutí vyvolalo obavy Maďarska a dalších zemí a Orbán nyní naznačil možné netradiční řešení, jak udržet trasu pro Budapešť otevřenou.
„Nyní zkoušíme takový trik. Co kdyby plyn v době, kdy vstoupí na území Ukrajiny, už nebyl ruský, ale byl by už ve vlastnictví kupujících,“ řekl v komentáři pro Reuters.
Slovenský premiér Robert Fico se v pondělí chystá do Ruska jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách plynu do Evropy, řekl v pátek srbský prezident Aleksandar Vučić a dnes o tom informoval slovenský deník Pravda. Kreml ale zatím tuto informaci nepotvrdil a slovenský deník čeká na odpověď od úřadu premiéra.
Podle Vučiče chce Fico s Putinem hovořit o tom, že Ukrajina má v úmyslu od 1. ledna zastavit tranzit plynu do Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu zopakoval, že jeho země neprodlouží tranzit ruského plynu přes své území. Platnost dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu skončí v závěru letošního roku.
Ukrajinské síly 20. prosince úspěšně zaútočily na ruské pozice, přičemž místo pěchoty použily pouze pozemní drony a bezpilotní letouny, tvrdí armádní mluvčí.
V projevu v národní televizi seržant Volodymyr Dehtiarov, mluvčí Chartijské brigády Národní gardy Ukrajiny, uvedl, že při útoku u obce Lyptsi severně od Charkova byly použity „desítky jednotek robotické a bezpilotní techniky“ podporované pozorovacími drony.
Dvě ruská letiště pozastavila lety poté, co ukrajinské drony zaútočily na Kazaň, informují média a úředníci. Ruská státní média Kommersant informovala, že letiště v Kazani i v sousedním Iževsku pozastavila lety.
Německý ministr obrany Boris Pistorius vyzval ke zvýšení obranného rozpočtu země, jako hlavní důvod uvedl Rusko, informoval 21. prosince německý Spiegel. „Od roku 2028 potřebujeme obranný rozpočet ve výši nejméně 80 miliard, spíše 90 miliard eur ročně, abychom splnili požadavky, které máme kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci,“ řekl Pistorius. „Pokud Putin zaútočí, musíme být schopni vést válku,“ dodal.
Ze 113 dronů vyslaných Rusy během dnešní noci na ukrajinské území se podařilo ukrajinským vzdušným silám do 09:00 (8:00 SEČ) sestřelit 57 z nich, uvedl ruskojazyčný server BBC. Oběti na životech nejsou hlášeny. Ruská strana hlásí útok drony v Kazani.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila drony v 11 různých regionech včetně Kyjeva. Dalších 56 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. V Záporožské a Charkovské oblasti sestřelené drony poškodily soukromé a bytové domy, dodala letectvo. Již dříve regionální vojenské správy informovaly o útocích dronů na Záporoží a Charkov.
Rusko zaútočilo včera večer na Záporoží a zranilo čtyři lidi, včetně dvanáctiletého chlapce, informoval gubernátor regionu Ivan Fedorov. Útok poškodil devítipatrový obytný dům, zranění utrpěly tři ženy a dvanáctiletý chlapec. Podrobnosti o jejich stavu Fedorov nesdělil.
Ukrajina v posledních měsících válečného konfliktu s Ruskem ztrácí podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany mnohem víc, než se čekalo. Celkově průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí iniciativy ukrajinskou stranou, řekl Petráš ČTK. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu předloni v únoru.
„Pokud budeme hodnotit vývoj konfliktu v roce 2024, pak bude nutné podotknout, že Ukrajina především v posledních měsících ztrácí mnohem více, než se čekalo. V tuto chvíli je obtížné posoudit, zda je to v důsledku kritického nedostatku vojáků k nasazení na frontové linii, či v důsledku zahájení ofenzivy v oblasti Kurska, jelikož to mohlo oslabit ukrajinskou obranu na klíčových úsecích frontové linie a možná tím Ukrajina poskytla Rusku až příliš prostoru pro další postup,“ uvedl Petráš.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase od zítřejšího rána a přejeme dobrou noc.
Slovenský premiér kritizuje Volodomyra Zelenského za odmítnutí prodloužení ruského tranzitu plynu, varuje před krizí. Slovenský premiér Robert Fico varoval 20. prosince před hrozící plynovou krizí, protože Ukrajina stále odmítala prodloužit tranzitní dohodu pro ruský plyn, jejíž platnost má vypršet 31. prosince, uvedla agentura Reuters. Prezident Volodymyr Zelenskyj toto odmítnutí znovu potvrdil na tiskové konferenci 19. prosince s tím, že Kyjev neumožní Moskvě získat dodatečné příjmy a pokračovat ve válce.
Útok na město Rylsk potvrdil úřadující gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn, podle nějž si útok vyžádal šest obětí včetně jednoho dítěte a zraněno bylo deset lidí.
„To, co se dnes stalo, je pro nás všechny obrovská tragédie,“ uvedl Chinštejn na síti Telegraf. „Truchlíme společně s rodinami obětí. Nikdo nezůstane bez podpory,“ dodal s tím, že ti, kdo jsou za útok zodpovědní, se dočkají „zasloužené odplaty“.
Chinštejn uvedl, že Ukrajina vypálila rakety HIMARS dodané USA, které poškodily několik budov včetně školy, rekreačního střediska a soukromých rezidencí ve městě Rylsk ležícím asi 26 kilometrů od hranic s ukrajinskou Sumskou oblastí.
Rusku a Ukrajině se nepodařilo uzavřít dohodu o pokračování vývozu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Dohodu se snažil zprostředkovat Ázerbájdžán. Agentuře Reuters to dnes řekl vysoce postavený zdroj z ázerbájdžánské energetické společnosti SOCAR.
Rusko utrpělo nejvyšší ztráty za jediný den od začátku invaze, uvedlo dnes ukrajinské ministerstvo obrany. Během 24 hodin bojů bylo zabito 2200 ruských vojáků, tvrdí ministerstvo na svém účtu na sociální síti X. Moskva to nekomentovala a informaci ve válečných podmínkách není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajina repatriovala do vlasti těla 503 vojáků, kteří přišli o život ve válce rozpoutané Ruskem, uvedl dnes ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti záležitosti válečných zajatců. Do Ruska se naopak vrátilo 42 těl ruských vojáků, řekl serveru RBK ruský poslanec Šamsail Saalijev, který je členem prezidentské rady pro lidská práva.
Prezident Petr Pavel si telefonoval se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o potřebě výcviku ukrajinských jednotek i pokračování muniční iniciativy v příštím roce, uvedl dnes Pavel na síti X.
„Pár dní před Vánoci jsem si telefonoval s Volodymyrem Zelenským. Bavili jsme se o potřebě výcviku ukrajinských jednotek i pokračování muniční iniciativy tak, aby i v příštím roce byly zajištěny dodávky dělostřeleckých granátů,“ napsal Pavel.
Dodávky ropy ruským ropovodem Družba, kterým proudí ruská ropa přes Bělorusko do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a který také přesměrovává kazašskou ropu do Německa, jsou od čtvrtka pozastaveny. Na vině jsou technické problémy. S odkazem na čtyři zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Mluvčí české rafinerie Orlen Unipetrol agentuře ovšem řekl, že dodávky ropy Družbou teď pokračují bez přerušení. ČTK zjišťuje podrobnosti.
Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde dnes zaútočili Rusové.
Ruský vojenský soud poslal muže z východoukrajinské Luhanské oblasti na 16 let do vězení za vlastizradu, oznámila dnes podle agentury AFP ruská tajná služba (FSB). Ukrajinskou Luhanskou oblast Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala půl roku po své invazi na Ukrajinu z února 2022.
Muž, jehož jméno nebylo zveřejněno a který si bude muset trest odpykat v táboře s přísným režimem, je obviněn z předávání vojenských informací ukrajinské tajné službě (SBU), uvedla podle ruské agentury TASS místní pobočka FSB v Luhanské oblasti. Podle FSB muže soud v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska poslal do vězení za vlastizradu a spoluúčast na teroristických aktivitách.
Tlaková vlna dnes při ruském vzdušném útoku na ukrajinskou metropoli poškodila České centrum v Kyjevě, které je součástí českého velvyslanectví. Šlo tak o první škody, které budovy české diplomatické mise utrpěly za téměř tři roky ruské agrese proti Ukrajině, řekl ČTK zástupce velvyslance Jiří Preclík. Ruský útok na ukrajinské hlavní město si dnes ráno podle tamních úřadů vyžádal jednoho mrtvého a devět zraněných.
„České centrum bylo poškozeno tlakovou vlnou, což znamená, že byly zničeny skleněné výplně dveří uvnitř Českého centra a stropy,“ řekl v telefonickém rozhovoru diplomat. Odhadl, že nejspíše potrvá několik týdnů, než se škody podaří opravit. „Škody to jsou a je třeba si uvědomit, že České centrum je nedílnou součástí české ambasády, čili byla vlastně poničena část české diplomatické mise,“ poznamenal.
Ruský útok na Kyjev si vyžádal nejméně jednoho mrtvého a devět raněných, z nichž čtyři museli být hospitalizováni, uvedl dnes starosta města Vitalij Kličko. Ruské ministerstvo obrany označilo útok na cíle v Kyjevě za odvetu za středeční ukrajinský útok na Rostovskou oblast, podniknutý americkými raketami ATACMS a britskými střelami s plochou dráhou letu Storm Shadow.
Tlaková vlna při ruském raketovém úderu poničila České centrum v Kyjevě. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na místě nikdo nebyl, v okolních bytech se nacházeli civilisté, poznamenal.
"Takto si Rusko představuje 'předvánoční příměří'. Až Ukrajina zvítězí, Kreml nám zaplatí za všechny škody a zničené životy," dodal šéf české diplomacie.
Rusko ničí ukrajinské životy a majetky, dnes ráno i náš, český. V důsledku ruského raketového úderu na Kyjev bylo tlakovou vlnou poničeno České centrum. Na místě naštěstí nikdo nebyl. V okolních bytech se ale nacházeli civilisté. pic.twitter.com/vXaT7qnUne
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) December 20, 2024
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.