Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak uvedl, že město Nikopol a jeho okolí bylo 21. prosince po celý den pod těžkou palbou. Podle něj byli včera zraněni tři lidé, včetně šestnáctiletého chlapce. Ve východní Doněcké oblasti, kde zuří nejprudší boje, vedly ruské útoky na frontové oblasti k jednomu zranění ve městě Pokrovsk, jak uvedl gubernátor Vadym Filaškin.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil odvetou a destrukcí za sobotní útok na Kazaň, který ruské úřady připisují Ukrajině. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Podle místních úřadů několik bezpilotních prostředků v Kazani zasáhlo obytný dům. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.
Putin dnes hovořil s představiteli Tatarstánu, kde se Kazaň nachází. „Kdokoliv se snaží něco zničit v naší zemi, tak bude ve své vlasti čelit ještě větší destrukci a bude litovat toho, co se pokusil udělat v naší zemi,“ uvedl Putin.
Během uplynulého dne byl při ruských útocích zabit nejméně jeden člověk a deset jich bylo zraněno, informovaly místní úřady.
V jižní Chersonské oblasti gubernátor Oleksandr Prokudin uvedl, že od rána 22. prosince byl zabit jeden člověk a šest osob, včetně dítěte, bylo zraněno. Informoval o tom, že ruská vojska udeřila na západní břeh řeky Dněpr kluzákovými bombami a dělostřelectvem. Krom toho zasadila v Chersonské oblasti úder balistickou raketou.
Papež dnes zmínil Ukrajinu, která „nadále čelí útokům na svá města“, a vyzval k příměří na všech bojištích v době vánočních svátků.
Papež František dnes znovu kritizoval krutost, které podle něj čelí v Pásmu Gazy děti i další lidé. Podobně se hlava katolické církve vyjádřila i v sobotu, za což si vysloužila ostrou kritiku ze strany Izraele, informují zahraniční tiskové agentury. V dnešním kázání František vyzval ke klidu zbraní v době vánočních svátků.
Jeden z útoků způsobil požár na zařízení palivové infrastruktury ve vesnici Stalnoj Koň, uvedl gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov. „Naštěstí, díky rychlé reakci, se útok obešel bez následků. Požár byl rychle lokalizován a je nyní zcela uhašen. Nejsou žádné oběti ani významné škody,“ sdělil gubernátor. Podle Reuters jde o druhý týden v řadě, kdy se terčem útoků stala zařízení palivové infrastruktury v Orelské oblasti.
22. prosince byly drony sestřeleny nad 12 ukrajinskými oblastmi, například nad Poltavou, Sumy, Charkovem, Kyjevem, Černihovem, Čerkasy, Kirovohradem, Žytomirem, Dněpropetrovskem, Chersonem, Mykolajivem a Záporožím, informovalo letectvo.
Obrazem: Evakuace civilistů z Pokrovsku
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že její letectvo v noci sestřelilo 52 ze 103 ruských dronů. Dalších 44 dronů zmizelo z radarů a jeden opustil ukrajinský vzdušný prostor směrem do Běloruska, uvedla armáda na platformě Telegram.
Gubernátoři Rostovské a Brjanské oblasti uvedli, že poslední dronové útoky nezpůsobily žádné oběti na životech ani škody. Zprávy z konfliktních oblastí je obtížné bezprostředně nezávisle ověřit. Ruské ministerstvo obrany dnes také podle agentury Ria Novosti informovalo, že ruské síly dobyly vesnici Soncivka v Doněcké oblasti a vesnici Lozova v Charkovské oblasti.
Novináři identifikovali jména 84 761 ruských vojáků, kteří zemřeli během ruské invaze na Ukrajinu, píše BBC Russia a Mediazona. Podle závěrů těchto médií bude rok 2024 pravděpodobně znamenat „nejsmrtonosnější rok války“, přičemž aktuální počet potvrzených úmrtí za posledních 12 měsíců přesahuje 20 000.
Ruské systémy protivzdušné obrany v noci na dnešek zničily 42 ukrajinských dronů nad pěti regiony na západě Ruska. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura Reuters.
Dvacet bezpilotních letounů bylo sestřeleno nad Orelskou oblastí, po osmi nad Rostovskou a Brjanskou oblastí, pět nad Kurskou oblastí a jeden nad Krasnodarským krajem, uvedlo ministerstvo na platformě Telegram.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
pokračujeme v online zpravodajství z konfliktu na Ukrajině.
Slovenský premiér Robert Fico se v pondělí chystá do Ruska jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách plynu do Evropy, řekl v pátek srbský prezident Aleksandar Vučić a dnes o tom informoval slovenský deník Pravda. Kreml ale zatím tuto informaci nepotvrdil a slovenský deník čeká na odpověď od úřadu premiéra.
Podle Vučiče chce Fico s Putinem hovořit o tom, že Ukrajina má v úmyslu od 1. ledna zastavit tranzit plynu do Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu zopakoval, že jeho země neprodlouží tranzit ruského plynu přes své území. Platnost dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu skončí v závěru letošního roku.
Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnující se válce na Ukrajině. Další zprávy vám přineseme zase od zítřejšího rána a přejeme dobrou noc.
Čínská loď I Pcheng 3 podezřelá z přerušení kabelů v Baltském moři v listopadu dnes vyplula z baltské úžiny, kde měsíc kotvila. Podle agentury AFP to oznámila švédská pobřežní stráž. Stalo se tak po čtvrtečním jednání na palubě lodi mezi zástupci Číny, Švédska, Finska, Německa a Dánska.
Ve dnech 17. a 18. listopadu někdo přerušil dva telekomunikační kabely, které vedou na dně Baltského moře. Jeden z kabelů spojoval Litvu se Švédskem, druhý Německo s Finskem. Některé dotčené země mluvily o sabotáži. Podezření padlo na čínskou loď, protože se podle záznamů o plavbě nacházela v oblasti. Loď od 19. listopadu kotvila v úžině Kattegat, která se nachází mezi Dánskem a Švédskem.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišla ruská invazní armáda na Ukrajině již o více než 770 000 vojáků.
Podle OSN bylo na Ukrajině v období od 24. února 2022 do 30. listopadu 2024 zabito přes 12 340 civilistů a více než 27 830 jich bylo zraněno.
Tvrzení, že příslušníci protivzdušné obrany jsou kvůli nedostatku vojáků přeřazováni k pěchotě, jsou „nevěrohodná a nesprávná“, uvedl 21. prosince Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.
Maďarsko jedná s Moskvou a Kyjevem o zachování dodávek plynu přes Ukrajinu, uvedl 21. prosince premiér Viktor Orbán. Ukrajina uvedla, že neprodlouží dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území, která vyprší 31. prosince. Toto rozhodnutí vyvolalo obavy Maďarska a dalších zemí a Orbán nyní naznačil možné netradiční řešení, jak udržet trasu pro Budapešť otevřenou.
„Nyní zkoušíme takový trik. Co kdyby plyn v době, kdy vstoupí na území Ukrajiny, už nebyl ruský, ale byl by už ve vlastnictví kupujících,“ řekl v komentáři pro Reuters.
Slovenský premiér Robert Fico se v pondělí chystá do Ruska jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o dodávkách plynu do Evropy, řekl v pátek srbský prezident Aleksandar Vučić a dnes o tom informoval slovenský deník Pravda. Kreml ale zatím tuto informaci nepotvrdil a slovenský deník čeká na odpověď od úřadu premiéra.
Podle Vučiče chce Fico s Putinem hovořit o tom, že Ukrajina má v úmyslu od 1. ledna zastavit tranzit plynu do Evropy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu zopakoval, že jeho země neprodlouží tranzit ruského plynu přes své území. Platnost dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu skončí v závěru letošního roku.
Ukrajinské síly 20. prosince úspěšně zaútočily na ruské pozice, přičemž místo pěchoty použily pouze pozemní drony a bezpilotní letouny, tvrdí armádní mluvčí.
V projevu v národní televizi seržant Volodymyr Dehtiarov, mluvčí Chartijské brigády Národní gardy Ukrajiny, uvedl, že při útoku u obce Lyptsi severně od Charkova byly použity „desítky jednotek robotické a bezpilotní techniky“ podporované pozorovacími drony.
Dvě ruská letiště pozastavila lety poté, co ukrajinské drony zaútočily na Kazaň, informují média a úředníci. Ruská státní média Kommersant informovala, že letiště v Kazani i v sousedním Iževsku pozastavila lety.
Německý ministr obrany Boris Pistorius vyzval ke zvýšení obranného rozpočtu země, jako hlavní důvod uvedl Rusko, informoval 21. prosince německý Spiegel. „Od roku 2028 potřebujeme obranný rozpočet ve výši nejméně 80 miliard, spíše 90 miliard eur ročně, abychom splnili požadavky, které máme kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci,“ řekl Pistorius. „Pokud Putin zaútočí, musíme být schopni vést válku,“ dodal.
Ze 113 dronů vyslaných Rusy během dnešní noci na ukrajinské území se podařilo ukrajinským vzdušným silám do 09:00 (8:00 SEČ) sestřelit 57 z nich, uvedl ruskojazyčný server BBC. Oběti na životech nejsou hlášeny. Ruská strana hlásí útok drony v Kazani.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila drony v 11 různých regionech včetně Kyjeva. Dalších 56 bezpilotních letounů se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. V Záporožské a Charkovské oblasti sestřelené drony poškodily soukromé a bytové domy, dodala letectvo. Již dříve regionální vojenské správy informovaly o útocích dronů na Záporoží a Charkov.
Rusko zaútočilo včera večer na Záporoží a zranilo čtyři lidi, včetně dvanáctiletého chlapce, informoval gubernátor regionu Ivan Fedorov. Útok poškodil devítipatrový obytný dům, zranění utrpěly tři ženy a dvanáctiletý chlapec. Podrobnosti o jejich stavu Fedorov nesdělil.
Ukrajina v posledních měsících válečného konfliktu s Ruskem ztrácí podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany mnohem víc, než se čekalo. Celkově průběh konfliktu v roce 2024 poněkud otupil optimistický pohled Západu na možné převzetí iniciativy ukrajinskou stranou, řekl Petráš ČTK. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu předloni v únoru.
„Pokud budeme hodnotit vývoj konfliktu v roce 2024, pak bude nutné podotknout, že Ukrajina především v posledních měsících ztrácí mnohem více, než se čekalo. V tuto chvíli je obtížné posoudit, zda je to v důsledku kritického nedostatku vojáků k nasazení na frontové linii, či v důsledku zahájení ofenzivy v oblasti Kurska, jelikož to mohlo oslabit ukrajinskou obranu na klíčových úsecích frontové linie a možná tím Ukrajina poskytla Rusku až příliš prostoru pro další postup,“ uvedl Petráš.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.