Omezí Česko sociální sítě dětem? Havel varuje před závislostmi, exministr Plaga zmínil agresivitu
Sociální sítě mají v posledních měsících ve veřejném prostoru špatné jméno. Kromě jiného se na sítích jako TikTok šíří toxická maskulinní ideologie vycházející z videí obviněného rumunského influencera Andrewa Tatea. Ta kolem sebe vytváří komunitu mladých mužů zvanou manosféra, která je spojovaná s rostoucím násilím mladých mužů vůči ženskému pohlaví a LGBTI+ osobám. Řešení? Podle některých zemí zabránit v dalším šíření takové ideologie může zákaz používání sociálních sítí dětem do 15 nebo 16 let.
Téma, které ve společnosti přednedávnem zvednul seriál z produkce Netflixu Adolescent, tedy radikalizace mládeže skrze sociální sítě, je znovu středobodem politické debaty.
Expertní pracovní skupiny uvnitř Evropské komise totiž podle informací zahraničních médií připravují takzvaný certifikát digitální dospělosti. To by mělo efektivně zakázat dětem do 16 let přístupu alespoň na některé sociální sítě.
Na alarmující počet dětských vražd upozornila v rozhovoru pro Seznam Zprávy i nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Není to však jediný pokus o limitaci přístupu dětí na sociální sítě. Přednedávnem ohlásila podobný záměr i dánská vláda, která rovněž předsedá Radě Evropské unie. Francie jistou podobou zákazu taky má. Když bychom se podívali mimo evropský kontinent, podobný zákaz testuje aktuálně Austrálie, ale uvažuje o ní Nový Zéland.
I proto se Blesk podíval na současné nálady na české politické scéně, jestli by podobný zákaz podporovali i v zdejším právním řádu.
Redakce oslovila experty na školství a vzdělávání ze stran a hnutí, které mají šanci po příštích volbách sestavovat vládu, nebo v ní sedět a odborníky z oblasti psychologie a sociálních sítí. Ve zkratce lze říct, že politici napříč stranami podporují tvrdší přístup k regulacím sociálních sítí, zatím co expertní oblast volí spíš opatrnější přístup.
Máme velký problém
Exministr školství, a pokud by volby dopadly podle současných průzkumů, tak pravděpodobně i ten příští, Robert Plaga z hnutí ANO říká, že problém, který sociální sítě způsobily u dětí, je už velký.
„Je potřebná i určitá regulace sociálních sítí, minimálně pro děti na základních školách. To je směr, kterým bychom měli uvažovat, protože statistika psychických poruch, ale i násilí v kyberprostoru, je odstrašující. Sociální sítě opravdu radikalizují děti a přináší mnoho problémů a je to prokazatelné na statistikách,“ popisuje Plaga.
Podle něj je nutné k technologiím přistupovat opatrně – mohou být dobrým pomocníkem, ale i špatným pánem. A vzhledem k algoritmům, které uzavírají uživatele do „bublin“, musí společnost podle Plagy rychleji reagovat.
„Myslím, že to je záležitost, o které se velmi rychle musíme začít bavit. Čísla vzrůstající agresivity v kyberprostoru a souvislost se psychickými poruchami a radikalizací skrz sociální sítě je už poměrně prokazatelná, což mi říkají psychologové. Takže ano, regulaci rozhodně podporuju,“ vzkázal Plaga.
Radikalizaci musí prokázat policie
Obdobně reaguje taky bývalý ředitel Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové a poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP09). On by ale přístup na některé sociální sítě reguloval víc než jiné.
„Typicky u TikTok regulace na vyšší věk dává smysl. Je prokázáno, že u malých dětí to vede ke vzniku závislosti, brzdí je to v dalším rozvoji, v přirozené zvídavosti a hraní si. Tady by věková hranice mohla být klidně pod 15 let. Obecně pod 12 let by neměli být přístupné žádné sociální sítě,“ míní Havel.
Na větší zpřísnění regulace by si ale chtěl počkat, jestli zprávy psychologů nebo vyšetřování policie poukážou na pokračující radikalizaci na sociálních sítích.
„Co vidím ve škole, že když jsou děti na sociálních sítích o přestávkách, tak jim to omezuje sociální kontakt a přirozeně se s jinými nebaví. Takže to je špatně určitě. Co se týká kriminalizace, že by se tam zhlédly patologicky v nějakém vzoru a třeba páchaly vraždy, to ať posoudí odborníci,“ popisuje lídr kandidátky Spolu v Královéhradeckém kraji.
Důležité je pomáhat v rodinách
Na posouzení zákazu odborníky se odvolává taky pirátská poslankyně Olga Richterová. Podle ní je debata o regulaci užívání smartphonů a sociálních sítí dětmi teprve na začátku a sítě jsou součástí běžného života, které ovlivňují někdy pozitivně, jindy zase negativně.
„Výzkumy ukazují, že sociální sítě mají na děti velký vliv, a proto si umím představit, že nějaká pravidla nebo omezení budou potřeba. Už dnes ostatně má být třeba pro Facebook věkový limit třináct let, ale není reálně vymáhaný. Jako rodič mám zkrátka obavy. Je důležité vycházet z odborných poznatků a dobře promyslet, jaká opatření budou opravdu fungovat a budou vymahatelná,“ napsala redakci místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.
Rezervovaný přístup má taky poslanec Jan Berki z hnutí STAN. On regulaci chápe a ze zásady ji neodmítá, ale chtěl by se soustředit i na jiné aspekty ochrany dětí před negativními vlivy ze sociálních sítí. „Důležité je pomáhat v rodinách na začátku v rané péči, protože velmi často se digitální technologie používají jako tzv. digitální dudlík, a to je to, co ve skutečnosti u spousty dětí podporuje vytváření závislosti,“ říká Berki.
Ještě k tomu dodává, že i prostor pro vzdělávání o negativech sociálních sítí by měl být už i v prvopočátcích používání sítí u dětí. „Problematický prostor není primárně školní prostor, i když, ano, může to k tomu přispět. Ale podle mě máme hledat nástroje, jak vzdělávat rodiče,“ míní poslanec.
Líbivé řešení, ale...
Co si ale o zákazu sociálních sítí u dětí myslí odborníci? Nadšení z tohoto nápadu moc nepanuje. Blesk oslovil se žádostí o komentář psycholožku Adélu Švestkovou z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která se specializuje na používání internetu a digitální technologie. Podle ní je pozitivní, že se otevřela debata o sociálních sítích a jejich vlivu na děti i na celoevropské úrovni.
Zákaz ale podle ní dobrý krok není, a to mimo jiné proto, že výzkumy neukazují univerzální vliv na psychiku dospívajících. „U těch, na které sociální sítě škodlivý vliv mohou mít, naopak často pozorujeme nějaké predispozice, které určují, co na sítích dělají nebo jak na obsah reagují. Můžou to být osobnostní rysy nebo třeba potřeby spojené s vývojem (u dospívajících třeba objevování vlastní identity, sexuality, genderové role, prolamování tabu),“ popisuje Švěstková.
Podle ní by zákaz řešil jen následky, nikoliv příčinu problému. „Tyto potřeby nikam nezmizí a dospívající si je budou plnit jinak a potenciálně s většími riziky. Například si založí účet tajně nebo se přesunou na rizikovější platformy, jako jsou některá vlákna na Redditu, Discordu nebo Telegramu,“ říká odbornice.
Švestková taky upozorňuje, že žádný ze států, které už regulaci odhlasovaly, zatím nepřišel na to, jak zákaz uvést do praxe. Zatím není podle ní jasné, jakým způsobem by se měl věk ověřovat, kdo by za to měl zodpovídat a vlastně ani kterých sítí by se měl přesně týkat.
„Celkově jde podle mě o líbivé řešení, které by ale situaci mohlo i zhoršit, protože se budeme tvářit, jednak že dospívající na sociálních sítích nejsou, jednak že jsme tím vyřešili jejich nepohodu,“ zhodnotila expertka.
Ještě dodala, že by chtěla vidět tlak na provozovatele sociálních sítí, aby omezili kognitivně zatěžující prvky, jako je automatické přehrávání videí, ale taky třeba méně agresivní nastavení algoritmů.
„Vedle toho je také třeba je učit, jak se sítěmi zacházet efektivně - hlídat si čas a obsah, uvědomovat si vlastní reakce na to, co vidím, nebo rozpoznávat, kdy ještě dělám to, co jsem měla v plánu, a kdy už mě stáhly algoritmy někam, kam nechci,“ míní psycholožka.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.