Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Erdogan v této souvislosti uvedl, že Turecko je podle něj „ideální zemí“ pro pořádání rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Od začátku bojů, které začaly invazí ruských vojsk v únoru 2022, uplynou v sobotu tři roky.
Podívejte se na video, které na X sdílel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ze své návštěvy Turecka.
Zelenskyj uvedl, že odložil středeční cestu do Rijádu na pondělí 10. března. Zopakoval, že rozhovorů o míru na Ukrajině se musí zúčastnit i Kyjev a že žádná jednání se nemohou konat „za jeho zády“. Zelenskyj tak narážel na dnešní americko-ruská jednání v saúdskoarabské metropoli Rijádu, která se týkala rovněž Ukrajiny. Podle Zelenského by se jednání o míru mělo zúčastnit i Turecko a Evropa.
Ukrajina má plnou podporu Turecka, řekl dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan. Zelenskyj označil společné rozhovory obou státníků v Ankaře za konstruktivní, informují tiskové agentury. Zelenskyj měl být ve středu v Rijádu, dnes ale řekl, že cestu odkládá na březen.
Turecko podporuje územní celistvost a suverenitu Ukrajiny a pro Ankaru jsou tyto hodnoty nezpochybnitelné, řekl Erdogan. Dodal, že americká diplomatická iniciativa usilující o ukončení války na Ukrajině je v souladu s dosavadní politikou Turecka.
Komplexní urovnání války podle Peskova není možné bez posouzení celoevropské bezpečnosti. „Komplexní urovnání, dlouhodobé urovnání, životaschopné urovnání není možné bez komplexního zvážení otázek bezpečnosti na kontinentě,“ uvedl mluvčí Kremlu. Na konci roku 2021 Rusko žádalo přepracování evropské bezpečnostní architektury a de facto stažení sil NATO ze střední a východní Evropy, jakož i závazek Západu nerozšiřovat alianci na východ, podotkla v této souvislosti agentura AFP a dodala, že nedlouho poté, co byly tyto požadavky odmítnuty, zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu.
Podívejte se na nové snímky z mírových rozhovorů mezi USA a Ruskem.
Zástupci Ruska a USA se dnes v saúdskoarabském Rijádu dohodli na nutnosti vytvořit podmínky, které povedenou k plnému obnovení spolupráce mezi oběma zeměmi. Zároveň se shodli, že je třeba vytvořit proces vedoucí k urovnání války na Ukrajině, řekl dnes podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Markem Rubiem. Zopakoval také, že ukrajinské členství v NATO by pro Rusko bylo nepřijatelné a ohrožovalo by ruské zájmy. Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina před téměř třemi roky.
Přibližně polovina Němců je pro zapojení německých vojáků do případné budoucí mírové mise na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu společnosti Forsa pro časopis Stern.
Z průzkumu vyplývá, že 49 procent Němců případné nasazení německých vojáků podporuje, zatímco 44 procent to odmítá a sedm procent oslovených nevyjádřilo jasný názor.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) se dnes setkal se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze. Oba politici komentovali také dnešní rozhovory mezi Spojenými státy a Ruskem v saúdském Rijádu.
„Pokud budeme dostatečně silní, tak to nebude o nás bez nás,“ dodal Lipavský s odkazem na mnichovskou dohodu z roku 1938. Hlavním poučením podle něj je, že se hranice v Evropě nemají měnit silou. Podle Blanára měla EU dost prostoru na to, aby začala mírová jednání, ale nevyužila ho. Srovnání s Mnichovem 1938 odmítl. „My nejsme v pozici oběti, my nejsme součástí konfliktu, v konfliktu je Ukrajina,“ podotkl. Ukrajina podle něj bude a musí být za jednacím stolem. EU pak musí být za stolem také, ve fázi, do které patří, dodal.
Premiér Petr Fiala (ODS) svolal na příští úterý jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Reaguje tak na informace médií, které se v poslední době kolem sbírky objevily, sdělil dnes ČTK. Je v zájmu naší bezpečnosti, aby se věci, které se objevily v médiích, vyjasnily, doplnil předseda vlády.
Orgány činné v trestním řízení prověřují podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. „V posledních týdnech se v médiích objevily nejrůznější spekulace týkající se sbírky na drony Nemesis. Protože iniciativy na podporu Ukrajiny považuji za důležité, rozhodl jsem se na příští úterý svolat jednání ministerstva obrany se zástupci Skupiny D, aby se věci, které se objevují v médiích, vyjasnily,“ uvedl Fiala.
Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí. Po dnešních americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu to prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio podle agentury Reuters. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války.
Členové sněmovního branného výboru dnes neprojednávali podezření kolem vývozu dronů na Ukrajinu. Bod, v němž měli zástupci ministerstva obrany informovat o závěrech prověřování ministerské inspekce k dronům a souvisejícím cestám vojáků na Ukrajinu, z návrhu programu schůze z iniciativy Pavla Růžičky (ANO) hned v úvodu vyřadili.
Dnešní rozhovory mezi Ruskem a USA v saúdském Rijádu po čtyřech a půl hodinách jednání skončily, uvedla agentura Reuters. Ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině, uvedl podle Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Podle zahraničněpolitického poradce Kremlu Jurije Ušakova bylo jednání dobré, diskutovalo se také o budoucí schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Její termín ale nebyl stanoven.
„Myslím, že je předčasné mluvit o kompromisech. Lze říci, že obě strany spolu začaly komunikovat, začaly si naslouchat. Začal dialog,“ řekl Kirill Dmitrijev, výkonný ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF). Podle Dmitrijeva se k sobě obě delegace chovaly s respektem, jako rovný s rovným.
Ruská a americká delegace si vyložily své postoje k urovnání války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před třemi lety svým útokem na sousední zemi, a dohodly se, že ohledně tohoto tématu navážou kontakt „ve vhodný čas“ samostatné týmy vyjednávačů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Turecku setkal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen jednal v pondělí odpoledne v Bruselu s místopředsedkyní slovenské vlády a ministryní hospodářství Denisou Sakovou a ukrajinským ministrem pro energetiku Hermanem Haluščenkem, potvrdila dnes mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. Tématem byla energetická situace v EU poté, co Ukrajina na začátku roku zastavila tranzit ruského plynu přes své území na Slovensko. Slovenský premiér za tento krok Kyjev několikrát zkritizoval. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém rozhodnutí trvá, Moskva totiž mimo jiné i prodejem plynu financuje své válečné tažení proti Ukrajině.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze. Debaty o vyslání vojáků jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi předcházely pondělnímu pařížskému summitu několika evropských lídrů, shoda mezi zeměmi ale zatím nepanuje. Slovensko podobný krok odmítlo.
Dnešní rozhovory mezi Ruskem a USA v saúdském Rijádu po čtyřech a půl hodinách jednání skončily, uvedla agentura Reuters. Podle zahraničněpolitického poradce Kremlu Jurije Ušakova jednání proběhlo dobře, diskutovalo se o budoucí schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Termín schůzky ale nebyl stanoven.
Členství Ukrajiny v NATO je pro Rusko nepřijatelné, prosté odmítnutí její nynější žádosti o vstup ale nestačí, prohlásila dnes podle agentur RIA Novosti a Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Dodala, že Severoatlantická aliance by měla upustit od svého prohlášení z bukurešťského summitu v roce 2008, kdy byl Kyjevu přislíben budoucí vstup do aliance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je na návštěvě Turecka. Podívejte se na aktuální snímky.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Itálie čelí druhým dnem po sobě kybernetickým útokům, které provádí proruská hackerská skupina NoName057(16). Tentokrát se zaměřila na ministerstva, ale i policii či dopravní podniky. Informovala o tom dnes agentura APA s odvoláním na místní média.
Itálie se podle APA stává terčem útoků ruských hackerů zejména kvůli podpoře Ruskem napadené Ukrajiny. Italského prezidenta Sergia Mattarellu označili hackeři za rusofoba kvůli jeho vyjádřením na univerzitě v Marseille z tohoto měsíce. Mattarella přirovnal dobyvačnou válku nacistického Německa k současné ruské agresi vůči Ukrajině.
Vstup Ukrajiny do EU je suverénním právem Kyjeva, ale zcela odlišný postoj zastává Moskva v případě vojenských aliancí, řekl mluvčí Kremlu Peskov. Ruský prezident Putin je připraven jednat také s ukrajinskou hlavou státu Zelenským, pokud to bude nutné, řekl dále podle agentur Peskov.
Šéfka EK při setkání se zmocněncem Kelloggem uvedla, že EU chce s USA spolupracovat na ukončení války na Ukrajině a chce pomoci zajistit trvalý mír.
„Finančně a vojensky přispěla Evropa více než kdokoli jiný. A ještě to navýšíme. Chceme spolupracovat s USA a zajistit spravedlivý a trvalý mír pro Ukrajinu. Nacházíme se v kritickém okamžiku,“ napsala von der Leyenová na síti X.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 176 bezpilotními letouny, z nichž 103 sestřelila protivzdušná obrana nad 12 oblastmi, oznámilo ukrajinské letectvo. Dalších 67 bezpilotních prostředků podle ukrajinských vzdušných sil zmizelo z radarů, aniž by zasáhly cíle. O zbylých šesti dronech se letectvo nezmiňuje, ale škody jsou podle něj ve čtyřech regionech - Kirovohradské, Charkovské, Kyjevské a Čerkaské oblasti. Ruské ministerstvo obrany uvedlo zničení pěti ukrajinských dronů.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se dnes v Bruselu setkala se zvláštním zmocněncem americké vlády pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. Původně se měla schůzka konat již v pondělí, byla ale přesunuta, protože se šéfka unijní exekutivy účastnila jednání lídrů některých evropských zemí v Paříži. S Kelloggem se v pondělí setkal eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius a americký zmocněnec rovněž navštívil sídlo NATO, kde jednal s generálním tajemníkem Markem Ruttem.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.