Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.

Zákon, který přijal ukrajinský parlament, zakazuje mobilizovat vězně odsouzené za závažné zločiny, jako jsou vraždy nebo znásilnění. Bránit vlast nemají také ti, kteří si odpykávají tresty za trestné činy proti národní bezpečnosti, nebo veřejní činitelé odsouzení za korupci. Nikomu nesmí do konce trestu zbývat více než tři roky. Odsouzení se budou moci nechat odvést do bojů dobrovolně a na základě rozhodnutí soudu a se souhlasem příslušné armádní jednotky.

Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 5,4 procenta. Tempo růstu zrychlilo z 4,9 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Ekonomiku podpořily vojenské výdaje a příznivý vývoj cen na ropy, vyplývá z předběžného odhadu, který dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Statistici rovněž oznámili, že inflace v dubnu zrychlila na 7,84 procenta z březnového tempa 7,72 procenta.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o půl procenta. Ceny potravin stouply meziměsíčně o 0,49 procenta a meziročně o 8,33 procenta. Nepotravinářské zboží proti březnu zdražilo o 0,41 procenta, meziročně pak o sedm procent. Ruská ekonomika se loni vrátila k růstu. HDP se zvýšil o 3,6 procenta po poklesu o 1,2 procenta v roce 2022.

Ukrajina se snaží zachránit 4 děti z Ruskem okupovaného území Chersonské oblasti. Evakuované děti jsou tři bratři a sestra ve věku od dvou do 12 let, řekl 17. května místní guvernér Oleksandr Prokudin.

Dnes odpoledne shodila ruská armáda tři letecké bomby na vesnici Kupjansk-Vuzlovyj, při útoku byla zraněna 74letá žena. Informovaly o tom ukrajinské internetové noviny Ukrajinská pravda.

Soud v Petrohradě dnes nařídil zabavit majetek italské bankovní skupiny UniCredit za 463 milionů eur (11,4 miliardy Kč). Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Soud rozhodl v arbitrážním sporu, ve kterém figuruje jedna z dceřiných společnosti ruské plynárenské skupiny Gazprom. Italská banka rozhodnutí zatím nekomentovala.
Agentura Reuters uvedla, že soud nařídil mimo jiné zmrazit bance účty, nemovitý majetek a rovněž akcie dceřiných firem. Podle italské agentury ANSA nařízení ovlivňuje také německou součást UniCredit AG.

Ruské naváděné bomby zabily dnes ve městě Charkov na severovýchodě Ukrajiny nejméně dva lidi a 13 dalších zranily. S odkazem na místní úřady to dnes uvedla agentura Reuters. Nebylo bezprostředně jasné, na co byly namířeny, ale šéf správy Charkovské oblasti uvedl, že zraněni byli civilisté.
„Ze 13 zraněných jsou čtyři ve vážném stavu,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na komunikační platformě Telegram.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje některým odsouzeným vstoupit do ozbrojených sil a bojovat proti ruským invazním silám. Ukrajinská armáda by tímto způsobem mohla mobilizovat 10.000 až 20.000 vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na databázi ukrajinského parlamentu.

Evropská unie uvalila sankce na čtyři mediální subjekty, které podle ní šíří ruskou propagandu. Jde o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se týkají také ruské mediální platformy RIA Novosti a ruských listů Izvestija a Rossijskaja Gazeta. Členské státy EU sankce schválily takzvanou písemnou procedurou, která se uskutečnila v uplynulých dnech.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj dnes uvedl, že Rusové obnovením pozemních útoků na severu Charkovské oblasti rozšířili oblast aktivních bojů o téměř 70 kilometrů. Snaží se podle něj přimět Ukrajinu vyslat do bojů v regionu další vojáky ze zálohy. „Nepříteli se však nepodařilo prolomit naši obranu,“ uvedl na facebooku a dodal, že Ukrajince čekají další těžké bitvy.
Rusové podle něj zaměřili své hlavní úsilí na frontu mezi městy Strileča a Lypci a na dobytí Vovčansku, což by jim umožnilo usilovat o postup na obec Bilyj Kolodjaz a zahájit ofenzívu do týlu ukrajinských jednotek. Několik desítek kilometrů jihovýchodněji se nachází Kyjevem kontrolované ukrajinské město Kupjansk a další úsek frontové linie.

V souvislosti s možným budoucím podpisem dohody s Ukrajinou Putin zpochybnil politickou legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jeho normální volební období tento měsíc končí, ale kvůli stannému právu vyhlášenému na začátku války se nyní volby neuskuteční.
Putin, kvůli jehož setrvání ve funkci se měnila ruská ústava, dnes na tiskové konferenci dostal otázku, jestli se politická legitimita Zelenského nestává problémem. Řekl, že to je především otázkou pro ukrajinský ústavní soud, ale také, že Rusku na tom záleží. „Pokud jde o podepisování dokumentů, měli bychom je v tak klíčové oblasti podepisovat s legitimními orgány,“ uvedl.

Vladimir Putin dnes uvedl, že bude sledovat dění na švýcarské konferenci o Ukrajině. Je ale přesvědčen, že cílem je přijít s ultimátem pro Rusko. Rusko na summitu nebude.
Ruské síly podle Putina v Charkovské oblasti postupují podle záměru. Za ofenzivu podle něj může Ukrajina. Dobytí Charkova zatím není v plánu.

Ukrajinská armáda informovala o sestřelení všech 20 útočných dronů, které podle ní Rusko vyslalo v noci na dnešek na ukrajinské území. Protivzdušná obrana bezpilotní letouny zlikvidovala nad Charkovskou, Poltavskou, Vinnyckou, Oděskou a Mykolajivskou oblastí, uvedl na platformě Telegram velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Ruský prezident Vladimir Putin končí dvoudenní návštěvu Číny. Po setkání se Si Ťin-pchingem v Pekingu se dnes vydal do města Charbin na severu země, kde se zúčastnil zahájení obchodního a investičního veletrhu a vyrazil i do Chrámu na přímluvu Matky Boží.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo fotky odpalovacích zařízení mezikontinentálních balistických raket Yars během vojenského cvičení v Rusku.

Podívejte se na nová videa z nočních a ranních náletů dronů na ruská zařízení.

Ukrajinské armádě se podařilo stabilizovat situaci na severu Charkovské oblasti, ruská invazní vojska nepostoupila o více než deset kilometrů. Novinářům to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko minulý týden obnovilo pozemní ofenzivu v tomto příhraničním regionu na severovýchodě Ukrajiny, čímž otevřelo novou frontu, a v prvních dnech přicházely zprávy o postupu invazních vojsk.
„Hlavní pro dnešek je, že naše obranné síly situaci stabilizovaly,“ uvedl podle serveru Ukrajinska pravda Zelenskyj, jenž ve čtvrtek navštívil Charkov, kde jednal s veliteli armády. Rusové podle něj pronikli přes hranice na ukrajinské území do vzdálenosti několika kilometrů. „Nejhlubší bod jejich postupu je deset kilometrů,“ řekl. Invazní vojáci se podle něj dostali pouze k první ukrajinské obranné linii.
Americký Institut pro studium války (ISW) ve své středeční analýze napsal, že tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti nadále zpomaluje. Podle odhadů analytiků ISW Rusové od začátku obnovené ofenzívy v regionu nepostoupili o více než osm kilometrů.

Dva ukrajinské drony dnes zaútočily na rafinérii v Tuapse a po dopadu jednoho stroje vypukl požár. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn, uvedl krizový štáb v Krasnodarském kraji, kde se rafinérie nachází.
„Ve vsi Okťabrskij dron zaútočil na automobil, ve kterém se nacházel řidič a tři cestující (matka, otec a dítě). Žena zahynula na místě, čtyřletý chlapec podlehl zraněním v nemocnici,“ uvedl gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov, citovaný agenturami TASS a AFP.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Severoukrajinský Charkov ve čtvrtek zažil nejdelší letecký poplach od začátku ruské invaze. Server The Kyiv Independent dnes píše, že trval více než 16 a půl hodiny, úřady ho odvolaly teprve dnes kolem 01:00 místního času (kolem půlnoci SELČ).
Starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov během čtvrtka na svém telegramovém účtu průběžně informoval o útocích na město. Odpoledne psal o tom, že byla zasažena výšková obytná budova v centru Charkova, poškozeno bylo její desáté patro. Hořet začaly garáže u tohoto domu. Zranění utrpělo jedenáct lidí, mezi nimi jedno osmileté dítě.

Nad Novorossijskem sestřelila protivzdušná obrana podle Moskvy deset dronů. Nálet se podle předběžných informací obešel bez obětí a zraněných, oznámil gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondraťjev. Drony podle něj útočily na civilní objekty a padající trosky místy způsobily požáry, napsala agentura Interfax.
Protivzdušná obrana během noci zničila 102 dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Podle něj ruští vojáci sestřelili 51 dronů nad Krymem, 44 dronů nad Krasnodarským krajem, šest nad Belgorodskou oblastí a jeden dron nad Kurskou oblasti. Letectvo a hlídkové lodě ruského námořnictva během noci zničily šest bezposádkových plavidel v Černém moři, dodalo ministerstvo.
Obyvatelé Novorossijska hlásili přinejmenším 19 výbuchů. Terčem náletu mohl být přístav a sklady s ropou, poznamenala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na informace ze sociálních sítí.
Dobré ráno. Ruská obrana Sevastopolu na anektovaném Krymu čelila rozsáhlému útok vzdušných a námořních dronů, tedy bezpilotních letadel a bezposádkových plavidel. Oznámil to podle tiskových agentur ruský gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev. Náletu dronů podle agentury Interfax čelilo i ruské přístavní město Novorossijsk, které je další základnou ruské Černomořské flotily, decimované ukrajinskými útoky.
„Síly protivzdušné obrany, flotily a uskupení vojsk obrany Krymu v různých částech Sevastopolu pokračují v ničení bezpilotních letounů a také bezposádkových člunů,“ uvedl gubernátor podle agentury TASS. Později na sociální síti poděkoval vojákům za to, že se jim rozsáhlý útok podařilo odrazit. „Zničeny byly desítky bezpilotních letounů a více než pět bezposádkových člunů,“ tvrdil a dodal,že útok si podle záchranářů nevyžádal žádné zraněné.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Potřebujeme pouze dva systémy Patriot. Rusko nebude schopno dobýt Charkov, pokud je získáme, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News.

Ruské úřady označily nezávislý zpravodajský kanál SOTA za nežádoucí organizaci, čímž prakticky znemožnily jeho další činnost v zemi. Podle ruské generální prokuratury toto médium pod vlivem Západu destabilizuje ruskou společnost, což jeho provozovatelé v reakci na zprávu odmítli a slíbili dále pokračovat v činnosti. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Kanál SOTA v posledních letech pokrýval například procesy s oponenty režimu prezidenta Vladimira Putina nebo opoziční demonstrace. Moskva jeho zpravodajské výstupy označila za „bezostyšnou snahu destabilizovat sociopolitickou situaci v Rusku“. Činnost média je podle prokuratury „zjevně povzbuzována takzvanými západními ideovými vůdci“ a jejím cílem je „podrývat duchovní a morální základy ruské společnosti“.

V ruské fotbalové lize bude od příští sezony navzdory pokračující válce na Ukrajině trénovat někdejší srbská hvězda Dejan Stankovič. Bývalý záložník Lazia Řím a Interu Milán se stal koučem Spartaku Moskva. Klub to dnes oznámil na svém webu. Stankovič podepsal smlouvu na dva roky.

Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dnes obvinil ruské invazní síly ze zadržování a zabíjení civilistů ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, o které v posledních dnech svádějí boje ukrajinští a ruští vojáci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se k tomu Moskva zatím nevyjádřila. O zabíjení civilistů podle médií hovoří také dobrovolníci pomáhající s evakuací obyvatel města.
Ruské úřady naopak podle agentur obvinily ukrajinskou armádu ze smrti čtyř žen, které přišly o život při dnešním ostřelování okupovaného Doněcku. Další dva civilisté, včetně jednoho dítěte, vyvázli se zraněním. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zahájí v nadcházejících týdnech novou misi na Ukrajině, kde bude posuzovat plnění podmínek úvěrového programu 15,6 miliardy USD (354,6 miliardy Kč) a nejnovější vývoj a výkon ekonomiky země zasažené už déle naž dva roky tvrající ruskou ozbrojenou agresí. Řekla to podle agentury Reuters na dnešní tiskové konferenci mluvčí MMF Julie Kozacková.
Mise posoudí nejnovější ekonomický vývoj na Ukrajině, ale také prověří analýzu MMF týkající se udržitelnosti ukrajinského dluhu. Toto hodnocení ovlivní snahu země o restrukturalizaci dluhu 20 miliard USD, dodala Kozacková.

Ruské síly ostřelovaly chersonskou čtvrť Korabelnyj a zranily dva lidi, informovala Chersonská oblastní vojenská správa.

Ukrajina loni sklidila 80 milionů tun obilí a olejnin a vyvezla zemědělské zboží v hodnotě 22 miliard dolarů, oznámil ministr zemědělství Taras Vysockij.

Ruská armáda nedisponuje dostatečným počtem vojáků k dosažení strategického průlomu v oblasti Charkova na severovýchodě Ukrajiny. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil americký generál Christopher Cavoli, který je vrchním velitelem sil Severoatlantické aliance v Evropě, po jednání šéfů generálních štábů členských zemí NATO v Bruselu. Ukrajinské síly podle něj udrží v regionu své pozice.
Rusko minulý týden obnovilo pozemní ofenzivu na severu Charkovské oblasti, a otevřelo tím novou frontu. Podle dřívějších informací agentury AP se tam následně zmocnilo území o rozloze přibližně 100 až 125 kilometrů čtverečních, což zahrnuje přibližně sedm vesnic. Rusko podle Reuters tvrdí, že obsadilo 12 obcí.

Moldavsko uspořádá 20. října referendum o vstupu do Evropské unie. Podle agentury Reuters o tom dnes rozhodl parlament postsovětské republiky, která požádala o členství v evropském bloku krátce po předloňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Zároveň s referendem budou Moldavané volit novou hlavu státu.
Všelidové hlasování prosazuje proevropská prezidentka Maia Sanduová. Referendum by podle ní zabránilo možné změně proevropského směřování země s 2,6 miliony obyvatel v případě, že by jiné vedení státu v budoucnu například prosazovalo orientaci na Rusko.

Na sociálních sítích se šíří záběry z bojů ve Vovčansku.

Rusko vyhostí britského vojenského přidělence v zemi. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí, podle něhož jde o odvetu za obdobný krok Británie, o němž Londýn informoval minulý týden. Ruská diplomacie dnes přislíbila i další odvetné kroky, které však nespecifikovala, napsala agentura Reuters.
Britská vláda se minulou středu rozhodla vyhostit diplomata, kterého ministr vnitra James Cleverly označil za nedeklarovaného důstojníka ruské vojenské rozvědky. Londýn podle něj vyhoštěním reaguje na škodlivé aktivity Moskvy v zemi i jinde v Evropě. Rusko označilo tvrzení o škodlivých aktivitách za nepřijatelné a dnes oznámilo zrcadlový krok.

Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že ruská armáda zasáhla kazetovou municí obec ve Vovčanské hromadě, přičemž zranila pět lidí včetně šéfa městské správy a zdravotníků. Hromada je ukrajinské označení pro správní jednotku zahrnující například město a přilehlé vesnice. Podle vyjádření náčelníka regionální policie Volodymyra Tymoška pro stanici Suspilne Rusové ostřelovali místo v době, kdy se tam odehrávala evakuace civilistů.

Dánsko pošle Ukrajině, která již více než dva roky čelí ruské invazi, nový balíček vojenské pomoci v hodnotě přibližně 5,6 miliardy dánských korun (18,5 miliardy Kč). Zahrnovat bude především protivzdušnou obranu a děla. Podle agentury Reuters to dnes napsal dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen na sociální síti X.

Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko dnes obvinil ruské invazní síly ze zadržování a zabíjení civilistů ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, o které v posledních dnech svádějí boje ukrajinští a ruští vojáci. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se k tomu Moskva zatím nevyjádřila.
„V severní části Vovčansku, kde se bojuje, berou ruští vojáci civilisty do zajetí,“ napsal na platformě Telegram ukrajinský ministr. Rusové podle něj nedovolili místním obyvatelům evakuovat se a nahánějí je do sklepů. „Je známo o prvním střílení civilistů ruskými vojáky,“ uvedl dále Klymenko.

Situace v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny je k dnešnímu dni obecně pod kontrolou, ale zůstává extrémně složitá, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jenž se podle svého sdělení na platformě Telegram vypravil do Charkova, kde jednal s veliteli ukrajinské armády. Ta podle hlavy státu posiluje své jednotky v regionu a ruské invazní armádě způsobuje citelné ztráty.
Ukrajinský generální štáb ve své dopolední operační svodce uvedl, že jeho vojáci zmařili plány ruských invazních sil vklínit se co nejvíce do nitra zástavby příhraničního města Vovčansk a usadit se tam. „Ukrajinské ozbrojené síly přinutily Rusy výrazně snížit intenzitu svých akcí,“ uvedlo velení ukrajinské armády. Boje podle něj pokračují na severu města. Také ukrajinský generální štáb uvádí, že situace je pod kontrolou.

Při útoku na vojenské letiště Belbek na Ruskem okupovaném ukrajinském poloostrově Krym byly v noci na středu zničeny dvě ruské stíhačky MiG-31. Napsal to dnes server Meduza s odvoláním na portál Astra. Na základnu podle něj zaútočila ukrajinská armáda střelami dlouhého doletu ATACMS. Ruské ministerstvo obrany ve středu uvedlo, že protivzdušná obrana tehdy zničila deset střel stejného typu.

Podle admirála Roba Bauera „není pozdě na to, aby Ukrajina zvítězila“. „Svoboda Ukrajiny nemůže a nesmí zemřít,“ dodal s tím, že svět je nyní na historické křižovatce, kdy na jedné straně stojí beztrestnost a na druhé odpovědnost. „Ruské velení si vybralo beztrestnost,“ doplnil šéf Vojenského výboru NATO Bauer.

Mluvčí Kremlu dnes odsoudil středeční atentát na slovenského premiéra Roberta Fica a popřál mu brzké uzdravení. Informoval o tom ruský list Izvestija. Ruský prezident Vladimir Putin už ve středu podle informací svého úřadu zaslal slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové telegram v podobném znění, ve kterém střelbu na předsedu slovenské vlády označil za ohavný zločin, jenž nemá ospravedlnění.
„Tento útok co nejdůrazněji odsuzujeme a považujeme ho za absolutně nepřijatelný. Je to velká tragédie. Doufáme, že se panu Ficovi podaří se z toho dostat a co nejrychleji se zotavit. Přejeme mu brzké uzdravení,“ řekl deníku mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Putin podle Reuters během návštěvy Číny uvedl, že je „logické“, že jeho první cesta po prezidentské inauguraci mířila právě do ní. Siovi poděkoval za vřelé přijetí a řekl, že vztah Pekingu a Moskvy je ukázkovým příkladem mezinárodní spolupráce. Na programu jednání byly podle Putina „všechny oblasti“, konkrétně však plánují Rusko a Čína rozvinout spolupráci v oblasti jaderné energetiky a dopravy. The Economist připomíná, že jde o 43. setkání Putina a Siho od roku 2000, kdy Putin poprvé usedl v Kremlu, a Putinovu 19. cestu do Číny.

Ukrajinští vojáci zmařili snahy Ruska získat oporu v hlubších městských oblastech ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti, informoval dnes ukrajinský generální štáb. Ukrajinské jednotky pokračují v provádění bojových misí v městské oblasti severního předměstí Vovčanska a podle generálního štábu drží ruské vojáky pod palbou.

Ukrajinci ukázali světu, že mají schopnost dosáhnout úspěchů na bojišti, neexistuje nic, co by nedokázali, jediné, co potřebují, je naše pomoc. Na úvod jednání Vojenského výboru NATO v Bruselu to prohlásil jeho předseda, admirál Rob Bauer. Zdůraznil, že Ukrajina bude mít i nadále podporu Severoatlantické aliance. Česko na jednání v Bruselu zastupuje náčelník generálního štábu Karel Řehka.
„Dnes je 813. den toho, co se Rusko domnívalo, že bude třídenní válka,“ uvedl admirál Rob Bauer. „Čas na Ukrajině se neměří ve dnech, týdnech nebo měsících, ale v lidských životech,“ dodal.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Rusko a Čína podle Putina prohloubí spolupráci v jaderné energetice. Si vyjádřil naději, že se do Evropy vrátí mír a Čína sehraje konstruktivní roli. Podívejte se na nové snímky z Putinovy návštěvy Číny.

Mírová konference o Ukrajině chystaná Švýcarskem je bez účasti Ruska zbytečná, nejde o seriózní pokus najít mírové řešení, uvedl podle Reuters Kreml.

Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl dnes podle agentury AFP na úvod jednání čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země.
Podle Putina mají oba státy pevný základ pro praktickou spolupráci, píší ruská média. V Pekingu zároveň po setkání prezidentů začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, píše agentura TASS.
„Čína bude pro Rusko vždy dobrý soused, přítel a důvěryhodný partner,“ uvedl Si. Vzápětí ale dodal, že „čínsko-ruské vztahy nevznikly jen tak jednoduše z ničeho nic a obě strany by si jich měly vážit a pečovat o ně“. Peking je zároveň připraven ve spolupráci s Ruskem dosáhnout vzájemného rozvoje a „podpořit světovou rovnost a spravedlnost“.
V předvečer návštěvy Putin uvedl, že Kreml je připraven jednat i o konfliktu na Ukrajině. „Jsme otevřeni dialogu o Ukrajině, ale takové jednání musí brát v úvahu zájmy všech zemí zapojených do konfliktu, včetně našich,“ citovala Putina čínská tisková agentura Nová Čína.

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se loučíme, dění k Ukrajině budeme online sledovat zase brzy od rána. Dobrou noc.

Předseda parlamentu autonomního Čečenska Magomed Daudov „po poradě s hlavou republiky Ramzanem Kadyrovem odstoupil z funkce“, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na vyjádření Daudova před poslanci. Daudov, který patřil k nejbližším Kadyrovovým spolupracovníkům, odchází na pozadí fám o nemoci čečenského vládce, poznamenal server BBC News, podle kterého je Daudov pokládán za možného Kadyrovova nástupce.
Daudova, který řídil republikový sněm devět let, vystřídal Šaid Žamaldajev, napsal Kommersant s odvoláním na Kadyrovovo vyjádření. Připomněl, že sedmdesátník Žamaldajev býval poradcem Kadyrovova otce.

Čína je mezi zhruba stovkou ze 160 delegací, které zatím nepotvrdily účast na mírové konferenci o Ukrajině, kterou pořádá v polovině června Švýcarsko, řekla švýcarská prezidentka Viola Amherdová.
Zhruba polovina zemí, které účast na konferenci u švýcarského Lucernu potvrdily, leží mimo Evropu. Jde o státy z Asie, Latinské Ameriky či Afriky, řekla Amherdová, podle které se však seznam účastníků může na poslední chvíli změnit.
Pozvánku na konferenci nedostalo podle švýcarské diplomacie Rusko. Účast Číny však experti považují za důležitou, protože Peking patří k nejbližším spojencům Ruska. Západní politici už dříve Čínu vyzvali, aby využila svého vlivu na Moskvu, a pomohla tak zastavit válku na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes představil velitelům vojenských okruhů nového ministra obrany Andreje Belousova. Podle serveru BBC News to bylo poprvé od začátku války na Ukrajině, co Putin ukázal všechny velitele okruhů. Ze seznamu účastníků vyplývá, že generálplukovník Alexandr Lapin, dříve kritizovaný za selhání na Ukrajině, se nově stal velitelem Leningradského vojenského okruhu.
Schůzky v Kremlu se zúčastnil také Belousovův předchůdce Sergej Šojgu, který je nyní tajemníkem bezpečnostní rady, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, velitel výsadkových vojsk Michail Teplinskij, velitel vojsk Leningradského vojenského okruhu Lapin, Moskevského vojenského okruhu Sergej Kuzovlev, Centrálního vojenského okruhu Andrej Mordvičev a generálové Gennadij Anaškin a Alexandr Sančik, kteří jsou pověřeni velením Jižního a Východního vojenského okruhu.
Finsko chce mít možnost povolat na hranici s Ruskem příslušníky armádních záloh. Počítá s tím návrh zákona, který připravila ministerstva obrany a vnitra. Povolání rezervistů má představovat rychlou reakci na možné krize na hranici, napsal dnes web stanice Yle. Finsko loni svou hranici s Ruskem uzavřelo kvůli rostoucímu počtu žadatelů o azyl, kteří se snažili do Finska z východu dostat. Finské úřady to považují za uměle vyvolaný migrační proud a hybridní hrozbu.
Pokud bude změna zákona schválena, umožní povolat na hranici s Ruskem zhruba jedno procento příslušníků armádních záloh, kterých je zhruba 900.000.
„Chceme zaručit, že Finsko bude mít dostatek lidí na dohled a správu hranice nezávisle na tom, jak vážná bude situace,“ uvedl ministr obrany Antti Häkkänen.

Terčem ruského náletu se stal i Cherson na jihovýchodě země, kde zranění utrpělo 11 lidí ve věku od 15 do 88 let, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Dalších šest zraněných hlásí záchranáři v Mykolajivu, který dnes byl zasažen ruskou raketou, napsala agentura Interfax-Ukrajina.

„Jednotky uskupení vojsk Dněpr zcela osvobodily obec Rabotino (ukrajinsky Robotyne) v Záporožské oblasti,“ uvedlo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany, které používá termín „osvobození“ pro dobytí a okupaci ukrajinských území.
„Ve skutečnosti jsou pouze na okraji a my ve vesnici stále držíme své pozice. Rusy odtud vyháníme každý den. A každý den se vracejí a znovu se pokoušejí tady uchytit. Ale dosud držíme většinu území obce,“ tvrdí podle listu Ukrajinska pravda poručík Serhij Skibčyk. Ten je mluvčím 65. brigády, která obec brání. Tyto informace podle listu potvrzuje i zpravodajský kanál DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie.
Dnes Jourová představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.
„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.

Nejméně dva mrtvé si dnes vyžádal ruský útok na infrastrukturu ve městě Dnipro, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Počet zraněných se upřesňuje, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda, který se odvolává na šéfa oblastní správy Serhije Lysaka a na ukrajinské ozbrojené síly. Ty podle deníku hlásily, že protivzdušná obrana sestřelila poblíž Dnipra řízenou leteckou raketu Ch-59.

Při dnešním ruském útoku na centrum Chersonu bylo zraněno nejméně 11 lidí, uvedl guvernér Oleksandr Prokudin. Informoval o tom list The Kyiv Independent.

Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová očekává, že se dezinformační kampaň ze strany Ruska bude před evropskými volbami ještě zhoršovat. Jourová míní, že Putinovo Rusko potřebuje dostat do Evropského parlamentu (EP) co nejvíce nových členů, kteří budou brzdit podporu Ukrajiny ze strany Evropské unie. Uvedla to v rozhovoru s ČTK.
Jourová dnes představila svým kolegům z EK zprávu o tom, jak dezinformace ovlivňují fungování unijní společnosti. „Vyhodnotili jsme to jako bezpečnostní riziko,“ uvedla k tomu česká eurokomisařka.
„Tady se nebavíme o nějakých nepříjemných názorech či kritice nebo o něčem, co se nám zdá nepěkné, ale co je kryto svobodou slova. Bavíme se o dezinformačních kampaních, které mají za cíl zneužít citlivé věci a snižovat důvěru lidí v demokracii a demokratické instituce,“ dodala. Za dezinformacemi stojí podle ní z velké části „náš hlavní nepřítel Rusko“. Moskva je podle ní nejen ve válce s Ukrajinou, ale i v informační válce „s námi se všemi“.

Estonský parlament dnes schválil zákon, který umožňuje použít ruský majetek, zmrazený v této pobaltské zemi na základě mezinárodních sankcí, na nápravu škod způsobených Ukrajině válkou. Pro zákon hlasovalo 65 poslanců, proti byli tři, uvedl server Delfi.ee. Válku proti Ukrajině rozpoutalo Rusko před více než dvěma lety, Estonsko spolu s dalšími pobaltskými zeměmi patří k předním spojencům Ukrajiny.

Stát pomůže 430 Ukrajincům s dočasnou ochranou v Česku s dobrovolným návratem do vlasti. Pilotní program asistence dnes schválila vláda, naplánován je na půl roku od letošního června do listopadu. Pro 400 z uprchlíků stát zajistí autobusovou jízdenku z ČR do nejbližšího místa pobytu na Ukrajině. U zbylých 30 osob v komplikovaném zdravotním stavu se počítá s individuální asistencí a zajištěním zdravotní dopravní služby. Projekt nemá žádnou souvislost s brannou povinností Ukrajinců, ale slouží lidem, kteří se chtějí vrátit domů například ze zdravotních či rodinných důvodů, sdělilo ČTK ministerstvo vnitra. O schválení programu informoval po jednání kabinetu ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odkládá všechny zahraniční návštěvy, oznámil dnes bez dalších podrobností mluvčí hlavy státu Serhij Nykyforov. Podle agentury Belga se odložení návštěv týká také Belgie.

Ukrajinský generální štáb odpoledne na facebooku uvedl, že ukrajinští vojáci odrazili útoky ruských sil v oblasti Vovčansku a částečně nepřátelské jednotky z města vytlačili. Boje podle něj pokračují na severním a severozápadním okraji obce. Boje hlásí i na dalších místech frontové linie.

Americká vláda poskytne další dvě miliardy dolarů (45 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu, oznámil dnes na tiskové konferenci v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle agentury AP jde o střednědobou a dlouhodobou pomoc pro zemi bránící se ruské agresi už déle než dva roky. Blinken nicméně prohlásil, že nové peníze přinesou Kyjevu zbraně okamžitě.

Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí vesnice Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti, kterou Ukrajinci osvobodili od ruské okupace loni v létě. Invazní vojska se dále podle prohlášení Moskvy zmocnila obcí Lukjanci a Hlyboke v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Podobná tvrzení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Kyjev se k prohlášení Ruska nevyjádřil. Mluvčí ukrajinské armády ráno uvedl, že se ukrajinští vojáci stáhli na výhodnější pozice u obcí Vovčansk a Lukjanci, aby zabránili svým ztrátám.
„Jednotky uskupení vojsk Dněpr zcela osvobodily obec Rabotino (ukrajinsky Robotyne) v Záporožské oblasti,“ uvedlo podle státní agentury TASS ruské ministerstvo obrany, které používá termín „osvobození“ pro dobytí a okupaci ukrajinských území. Obdobně se Moskva vyjádřila ohledně obcí Lukjanci a Hlyboke, které leží v Charkovské oblasti u hranic s Ruskem a jsou od sebe vzdáleny několik kilometrů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odkládá všechny zahraniční návštěvy, oznámil dnes bez dalších podrobností mluvčí hlavy státu Serhij Nykyforov. „Volodymyr Zelenskyj dal pokyn odložit všechny mezinárodní akce s jeho účastí naplánované na nadcházející dny a vypracovat nové termíny. Děkujeme našim partnerům za pochopení,“ napsal Nykyforov na konci facebookového příspěvku, kde zmiňuje situaci v Charkovské oblasti a informuje o vyslání vojenských posil do regionu.

Prezident Petr Pavel včera poskytl rozhovor britské televizi Sky News. V ní se vyjádřil o zpoždění dodávek pomoci. „To, co vidíme, je následek dlouhé přípravy. Bylo jasné, že s přicházejícím teplejším počasím začne Rusko s útočnými operacemi. Ukrajinci se na to připravovali dlouho, žádali nás o pomoc, zvýšení dodávek munice, zvýšení dodávek výzbroje,“ řekl Pavel.
Přečtěte si celý článek o rozhovoru s prezidentem Pavlem pro britskou televizi Sky News.

Zástupci členských zemi EU se dnes v Bruselu shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které podle Unie šíří ruskou propagandu. Jde také o platformu Voice of Europe, kterou zařadila na národní sankční seznam už koncem března i česká vláda. Sankce se dotknou také mediální platformy RIA Novosti a listů Izvestija a Rossiskaja Gazeta.
Dnešní dohodu ještě musí země formálně potvrdit. Zatím není jasné, zda k tomu dojde jen písemně, nebo na nejbližším jednání unijních ministrů zahraničí na konci května.

Náčelník policie ve Vovčansku Oleksij Charkivskyj dnes zveřejnil na facebooku video, kde řekl, že Rusové obsazují pozice přímo v ulicích města a intenzivně se tam bojuje. „Situace je extrémně těžká,“ prohlásil policejní šéf, zatímco v pozadí byla slyšet střelba.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli složité situaci na Ukrajině zrušil cestu do Španělska a Portugalska plánovanou na tento týden, uvedla stanice CNN Portugal. Kyjev se zatím oficiálně nevyjádřil. Podle zpravodajské televize naznačili diplomaté, že složitá situace na několika frontových liniích - hlavně v Charkovské oblasti - neumožňuje hlavě státu cestu do zahraničí, píše web RBK-Ukrajina. Ruská invazní vojska minulý týden obnovila pozemní ofenzivu a otevřela novou frontu na severu Charkovské oblasti.

Tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zřejmě zpomalilo. Ve své poslední analýze vývoje bojů to uvedl americký Institut pro výzkum války (ISW), který vyjádřil mínění, že aktivity invazních vojsk v tomto sektoru bojiště spíše odpovídají snaze vytvořit u hranic v regionu určitou nárazníkovou zónu, než proniknout hlouběji do Charkovské oblasti.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes vzkázal Ukrajincům, že za svobodu jejich země i jinde bojují nejen Spojené státy, ale i velká část světa. Prohlášení šéfa americké diplomacie se ale od jiných projevů podpory Kyjevu lišilo tím, že jej učinil na pódiu sklepního baru v ukrajinské metropoli, a to krátce předtím, než si s tamní kapelou zazpíval a zahrál na kytaru.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Zákon o podpoře bydlení, který má systémově řešit bytovou nouzi v Česku a pomoci k efektivnějšímu nastavení potřebných investic do bydlení, projedná na dnešním zasedání vláda. Kabinet by se měl zabývat i pilotním projektem programu pro asistovaný dobrovolný návrat uprchlíků, kteří pobývají v Česku po ruské invazi a chtějí se vrátit na Ukrajinu například z rodinných či zdravotních důvodů.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Dva dobrovolníci působící ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti jsou již čtyři dny pohřešováni. Je možné, že byli zastřeleni ruskými vojáky, uvedly místní úřady.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo potenciální prodej protiletadlových střel s infračerveným naváděním AIM-9 Sidewinder Rumunsku za zhruba 340,8 milionu dolarů (přes 7,8 miliardy Kč). Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na Pentagon.
Nadzvukové střely AIM-9 Sidewinder mohou nést například americké stíhačky F-16, kterými rumunské síly disponují. Konečná cena potenciálního kontraktu se může před uzavřením dohody změnit.

Kancelář francouzského prezidenta nezveřejnila bližší detaily ohledně dnes oznámené vojenské pomoci Ukrajině. V minulosti Paříž poslala Ukrajincům houfnice Caesar, obrněné vozy, protivzdušné systémy i munici. Při slyšení v parlamentu dnes odpoledne ministr obrany Lecornu oznámil novou dodávku protivzdušných střel. „Mohu možná prozradit, že jsme podepsali druhou dodávku střel Aster, abychom umožnili další fungování (protivzdušného) systému SAMP/T, který jsme předali spolu s italskými partnery,“ uvedl podle agentury Reuters ministr.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnosy, kterými jmenoval členy nové vlády premiéra Michaila Mišustina, oznámil dnes večer Kreml na svém webu. Předchozí Mišustinova vláda v souladu s ústavou odstoupila po Putinově inauguraci před týdnem. Členy staronového kabinetu mezitím schválil parlament. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS potvrdil, že prezident se ještě dnes s novým kabinetem sejde.
Patrně největší změnou v kabinetu je výměna v křesle ministra obrany. Tuto funkci posledních 12 let zastával Sergej Šojgu, pokládaný za blízkého Putinova spolupracovníka, který ale za výkony ruské armády ve válce proti Ukrajině čelil ostré kritice, zejména od šéfa soukromé žoldnéřské armády zvané Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina Jevgenije Prigožina; ten po loňské vzpouře proti Moskvě přišel o život při záhadné letecké katastrofě.

Zemřel kremelský propagandista Maxim Kononenko, informovala ruskou stanici RT jeho manželka. Příčiny úmrtí nebyly upřesněny. Bylo mu 53 let.

Počet zraněných v důsledku ruského útoku na Charkov vzrostl na 20. Mezi raněnými jsou údajně i 3 děti.

Přibližně 280 občanů Srí Lanky bylo naverbováno, aby bojovalo na obou stranách konfliktu na Ukrajině. Uvedli to dnes srílanští úředníci, kteří byli pověřeni vyšetřováním zapojení svých krajanů do války, informuje agentura AFP.
„Obdrželi jsme stížnosti od přibližně 280 rodinných příslušníků,“ řekl agentuře AFP ministr bezpečnosti Tiran Alles. Stížnosti rodin přicházejí od chvíle, kdy ministerstvo obrany minulý týden zřídilo speciální jednotku, která má shromažďovat informace o Srílančanech, kteří odcestovali do Ruska a na Ukrajinu. Většina z nich byla naverbována ruskou armádou a oklamána příslibem vysokého výdělku a falešnými ujištěními, že nebudou vysláni do bojových misí, řekl dnes v parlamentu poslanec Gamini Valeboda. Oficiální počet Srílančanů zabitých v konfliktu parlament nezveřejnil.

Lotyšsko přispěje deseti miliony eur (asi 248 miliony Kč) na českou iniciativu na obstarání dělostřelecké munice pro Ukrajinu, oznámili novinářům po dnešním jednání vlády premiérka Evika Siliňová a ministr obrany Andris Sprúds. Kromě toho Lotyšsko dodá Ukrajině další drony.

Sociálními sítěmi se šíří video zachycující zbytek jedné z ruských raket, které dnes dopadly na Charkov.

Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) polovina ukrajinských uprchlíků v Německu, Polsku a Česku uvedla, že je „méně pravděpodobné, že se vrátí“ na Ukrajinu.

Spojené království nebude nutit ani přesvědčovat Ukrajinu, aby přijala nevýhodnou mírovou smlouvu, zejména takovou, která by znamenala ztrátu území, uvedl britský ministr obrany Grant Shapps v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Times Radio.

Často opakovaný narativ, že „Ukrajina na jaře 2022 odmítla mírovou dohodu nabízenou Ruskem“, je „jednou z oblíbených lží, které Rusko propaguje“, uvedl ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Kuleba připustil, že se ruští a ukrajinští delegáti v prvních měsících války skutečně setkali a jednali o ukončení bojů. Příslušné pozice však byly „tak vzdálené“ a „ruské požadavky natolik bizarní, že vyhlídka na skutečné řešení nebyla reálná“.

Nejméně 17 zraněných si dnes vyžádal ruský vzdušný útok na Charkov, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na sociální síti. Starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov dříve oznámil devět zraněných poté, co Rusové zasáhli výškovou budovu s mnoha byty v centru Charkova.

Francie dodá v příštích dnech a týdnech vojenskou pomoc Ukrajině. V dnešním telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to podle Elysejského paláce řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Hlava Francie také odsoudila sílící ruské údery na Ukrajinu, například na její energetickou infrastrukturu, uvedla agentura AFP. Rusko francouzský prezident vyzval k zastavení bojů a k takzvanému olympijskému příměří.
V prohlášení, které vydal Elysejský palác po telefonátu obou prezidentů, stojí, že Francie je odhodlána dále podporovat Ukrajinu, aby ruská agrese nebyla úspěšná. Macron také detailně hovořil „o dodávkách v příštích dnech a týdnech na podporu ukrajinského vojenského úsilí“. Francouzský prezident odsoudil rostoucí ruské údery i „probíhající ofenzivu“ ruské armády.

Nejméně devět zraněných si dnes vyžádal ruský vzdušný útok na Charkov, oznámil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov na sociální síti. Rusové podle něj zasáhli výškovou budovu s mnoha byty v centru Charkova.
„Zásah utrpělo desáté podlaží bytového domu. Požár nevypukl,“ napsal starosta s tím, že záchranáři nyní prohledávají byt po bytu a hledají možné oběti a raněné. Zásah podle něj utrpěly také garáže, z nichž asi deset hoří. Na místě zasahují záchranné složky a dobrovolníci.

Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku pomoci už přijíždí na Ukrajinu, část dorazila a další zásoby jsou na cestě. Dnes to na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken. Dodal, že dodávky budou mít skutečný význam na bojišti.
Blinken se dnes podle agentury Reuters setkal také se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, se kterým si dal pizzu, a se zástupci občanské společnosti kávu. Šéf americké diplomacie dorazil dnes do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Cílem cesty je podle agentury AP ujistit Ukrajinu v době zesílených útoků ruských invazních vojsk o americké podpoře.

„V posledních měsících polský stát zmařil připravované pokusy o sabotážní akce a požáry. Jde o vážnou věc,“ řekl polský premiér Donald Tusk. Polské bezpečnostní složky jsou ve zvýšené pohotovosti v souvislosti s válkou na Ukrajině, rostoucí aktivitou ruských tajných služeb nebo situací na polsko-běloruské hranici, kde se může režim běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, blízkého spojence Ruska, snažit znovu vyvolat migrační krizi.
Polská vláda má podle Tuska jasné zprávy z různých evropských zemí, že Rusko se snaží zasahovat do červnových voleb do Evropského parlamentu. „Z našich i spojeneckých zdrojů vyplývá, že v největší míře jsou ohrožené Polsko, Litva a Estonsko,“ uvedl polský premiér.
Varoval také, že Rusko se snaží zasahovat do blížících se voleb do Evropského parlamentu, a oznámil, že vláda na činnost tajných služeb vyčlení dodatečných 100 milionů zlotých (579,6 milionu korun).

„Hovoříme o personálním obsazení ozbrojených sil. Chtěl bych novinářům zdůraznit, že nehovoříme o mobilizaci nebo o nějakých mimořádných opatřeních. Hovoříme o plánovaných opatřeních, ale tento proces již byl zahájen, a to jak odvody občanů, tak zejména důležité kontrahování,“ prohlásil podle agentury TASS Andrej Belousov, ekonom nominovaný na pozici ruského ministra obrany, při slyšení v Radě federace, horní komoře parlamentu, jež by ho měla ve funkci potvrdit.

Ruský nejvyšší soud zamítl odvolání ruského opozičního představitele Vladimira Kara-Murzy proti jeho odsouzení k 25 letům vězení za údajnou vlastizradu a šíření falešných zpráv o ruské armádě. Kara-Murza, který odsoudil válku proti Ukrajině a kritizuje ruského prezidenta Vladimira Putina, už dříve vinu odmítl a přirovnal soud s ním k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech 20. století.
Agentura Reuters jeho trest označila za nejtvrdší svého druhu od doby, co ruská armáda v únoru v roce 2022 vpadla na sousední Ukrajinu. Opozičního politika zatkli dva měsíce po začátku ruské invaze a obvinili ho z šíření toho, co ruské úřady nazývají nepravdivými informacemi o ozbrojených silách země. Kvůli protiválečným výrokům později otce tří dětí obvinili i z vlastizrady.
Kara-Murza ve svém odvolání argumentoval tím, že se nedopustil žádného zločinu a byl odsouzen pouze za to, že uplatnil své právo na svobodu projevu vyjádřením veřejného nesouhlasu s Putinem a jeho válkou. „Celý tento případ je založen na popření samotných pojmů práva, spravedlnosti a zákonnosti,“ uvedl opoziční představitel. Jde podle něj o snahu úřadu vydávat opoziční činnost za „zradu“, což činí každá diktatura.

Bezpečnější počítačové sítě a komunikační kanály budou pro Ukrajinu klíčové pro úspěchy na bojišti proti ruským agresorům. Na konferenci v britském Birminghamu to dnes řekl šéf odboru pro kyberbezpečnost Bílého domu Harry Coker.
„Od počátku ruské invaze ukrajinští obránci v kyberprostoru prokázali, jak úspěšně bránit kritickou infrastrukturu své země před útoky světové počítačové velmoci. Ruské hrozby v kyberprostoru se nicméně od té doby proměnily,“ uvedl Coker. Dodal, že Rusové „lépe porozuměli ukrajinské cloudové infrastruktuře a zneužili toho pro úspěchy na bojišti“. „Zlepšení zabezpečení sítí a komunikace bude pro ukrajinské úspěchy klíčové,“ uvedl Coker.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon zakazující dovoz obohaceného uranu z Ruska, které bylo dosud významným dodavatelem paliva pro americké jaderné elektrárny. Jde o nejnovější krok Washingtonu ve snaze odstřihnout se od ruského hospodářství na pozadí ruské agrese na Ukrajině. Podle Bílého domu je to také pozitivní impulz pro jadernou energetiku v USA.
Rusko je nejvýznamnějším světovým výrobcem obohaceného uranu a dodávky z této země dosud tvořily asi 24 procent jaderného paliva používaného v amerických elektrárnách, napsala agentura Reuters. I proto zřejmě zákaz dovozu přišel mnohem později než stejný postup vůči ropě a plynu z Ruska, který Kongres schválil krátce po ruské invazi z února 2022.

„Ten pocit, když vám manželský pár z Bratislavy pošle na munici třináctý důchod, který dostal od Fica...“ sdílí iniciativa Dárek pro Putina výpis ze svého účtu. Nová vláda Roberta Fica přestala posílat Ukrajině peníze na obranu před Ruskem, četní občané se to snaží nahradit ve sbírkách jako tato.

Pokračování rošády na předních postech ruské bezpečnostní sféry: Nikolaj Patrušev byl podle internetových stránek Kremlu jmenován asistentem ruského prezidenta. Na jeho pozici tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace se přesouvá odvolaný ministr obrany Sergej Šojgu.
Patrušev se s Vladimirem Putinem zná od 70. let, kdy spolu pracovali v tajné službě KGB v Leningradě. Její nástupkyni FSB pak řídil po Putinovi, v letech 1999-2008.

Rusko tvrdí, že ovládlo západní a severní část města Vovčansk v Charkovské oblasti. Podle Kyjeva je však situace ve městě pod kontrolou.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.