Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

„Kybernetičtí specialisté SBU zabránili pokusům Ruska získat nové technologie v oblasti jaderné energetiky. Výsledkem komplexní speciální operace v Charkově bylo zadržení šesti bývalých úředníků ukrajinských konstrukčních ústavů, kteří pracovali pro sankcionovaný ruský Rosatom,“ informuje ukrajinská kontrarozvědka SBU.

„Na žádost ruské korporace vypracovali výzkumnou a projektovou dokumentaci pro modernizaci ruských jaderných elektráren. Představitelé Rosatomu také plánovali zapojit své spolupracovníky do high-tech prací na dočasně okupované části území na jihu Ukrajiny. Tam měli obvinění pomoci okupantům plně začlenit Záporožskou jadernou elektrárnu do ruského energetického systému,“ říká služba v tiskovém oznámení s tím, že odměnu dostávali v kryptoměnách. „SBU však nepřátelské komplice předem odhalila, jejich trestnou činnost postupně zdokumentovala a zadržela je ve fázi přípravy projektové dokumentace pro agresora. Ukrajinská speciální služba tak zmařila pokusy Rosatomu získat přístup ke strategicky důležitým ukrajinským technologiím.“

Do příprav mistrovství světa v hokeji (v Praze a Ostravě od 10. do 26. května) se zapojila i Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě či Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost. „Vnímáme, že v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu, s děním v pásmu Gazy a v souvislosti s migračními vlnami je bezpečnostní situace podstatně více problematická,“ komentoval  to policejní prezident Martin Vondrášek.

Policie informace získává i prostřednictvím příslušné platformy Interpolu, která sdružuje 190 států světa, tedy nikoliv jen země, které se mistrovství zúčastní. „Nebyla indikována žádná rizika, která by znamenala konkrétní hrozbu pro tento šampionát,“ sdělil Vondrášek k prvotnímu vyhodnocení. Zmínil, že policie rizikové faktory analyzuje už téměř dva roky. Vyhodnocovat je bude ještě těsně před mistrovstvím a také v době jeho konání.

Více než dvě třetiny ekonomicky aktivních uprchlíků z Ukrajiny mají v Česku práci, vyplývá z průzkumu Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Mezivládní organizace sdružující 175 států dělala průzkum pomocí dotazníků mezi uprchlíky po celý loňský rok. Většinu lidí, kteří před ruskou invazí uprchli z Ukrajiny do Česka, tvoří podle průzkumu ženy. Často mají vysokou úroveň vzdělání a v České republice dokázali získat místo jen pod úrovní své předchozí kvalifikace.

Ukrajinu opustily podle údajů OSN miliony lidí, v České republice je podle posledních údajů ministerstva vnitra asi 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Mezi uprchlíky z Ukrajiny v Česku je podle průzkumu IOM 77 procent ekonomicky aktivních, což jsou lidé, kteří mají práci, nebo ji aktivně hledají. Z nich má práci 69 procent. „Najít si stabilní práci představuje problém zejména pro matky samoživitelky, respondenty starší 60 let nebo osoby se zdravotními problémy,“ sdělila Andrea Svobodová z analytického oddělení IOM.

Velkou roli hraje podle průzkumu znalost češtiny. Z migrantů, kteří češtinu ovládají, mají práci více než čtyři pětiny. Největší zaměstnanost je mezi těmi, kteří předtím na Ukrajině pracovali jako obsluha strojů, montéři, řidiči, řemeslníci nebo kvalifikovaní zemědělští dělníci. Neúspěšně hledají práci často uprchlíci starší 60 let. Téměř tři pětiny z těch, kteří nemají práci a ani si ji nehledají, uvedly, že musí pečovat o členy rodiny – děti, seniory nebo handicapované.

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň říká, že odrazil podezření z úplatků od proruské sítě. Německá média k dnešnímu jednání AfD s odvoláním na své zdroje uvedla, že předsednictvo Bystroně skutečně podpořilo.

Podezření vyslovila česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mělo jít o nyní zablokovaný proruský portál Voice of Europe, kterému Bystroň v minulosti poskytoval rozhovory. „Nedovolíme, aby zahraniční tajné služby diktovaly naši volební kampaň skrze manipulativní obvinění. Nyní musí Fialova vláda vysvětlit, zda zveřejnění vzniklo tlakem ze zahraničí a jakou roli zde sehrály NATO a německá vláda,“ uvedl Bystroň k okolnostem zveřejnění své kauzy možného uplácení. 

Spolkový poslanec, který je českého původu, poznamenal, že je třeba se věnovat i důvěryhodnosti české kontrarozvědky BIS a možnému ovlivňování Čechů Německem. Již před týdnem ujistil vedení AfD, že žádné peníze od spolupracovníků Voice of Europe a ani od Rusů nebral. 

Britský ministr zahraničí David Cameron se chce během své návštěvy USA zasadit o uvolnění 60 miliard dolarů z amerického balíčku pomoci pro Ukrajinu. Při setkání s republikánským vůdcem Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem hodlá Cameron varovat, že Spojené státy ohrožují bezpečnost Západu, pokud budou republikáni nadále blokovat finanční pomoc schválenou Senátem. Cameron to napsal ve společném článku se svým francouzským protějškem Stéphanem Séjourném, který zveřejnil list The Daily Telegraph.

Cameron a Séjourné v článku zdůraznili, že Ukrajina musí vyhrát válku proti Rusku. „Pokud Ukrajina prohraje, prohrajeme všichni. Cena za to, že nyní Ukrajinu nepodpoříme, bude mnohem vyšší než cena za odražení Putina,“ uvedli.

Ukrajina vyšetřuje další případ, kdy ruští vojáci údajně zastřelili neozbrojené ukrajinské válečné zajatce. V neděli o tom podle Rádia Svoboda informoval úřad generální prokuratury. Případ se podle ní stal v obci Krynky v Rusy okupované části Chersonské oblasti.

V neděli bylo na jednom z telegramových kanálů zveřejněno video, na kterém ruský voják několika ranami zřejmě z útočné pušky zastřelil tři příslušníky ukrajinských ozbrojených sil. V popisku pod videem bylo uvedeno, že se to stalo nedaleko Krynek. Tato obec leží na levém, Rusy ovládaném břehu Dněpru. Podle úřadu generální prokuratury „představitelé Ruské federace znovu demonstrativně ignorují ustanovení Ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci, což svědčí o tom, že takové jednání podporuje nejvyšší velení ruských ozbrojených sil“.

„Zatímco na stovky systémů protivzdušné obrany po celém světě se jen práší, ukrajinští lidé každý den a noc trpí ruským leteckým terorem...“ apeluje ukrajinská poslankyně Kira Rudiková. „Znovu vyzýváme naše spojence: pomozte nám chránit naše města.“

Za poslední den ztratil protivník 890 lidí, 13 tanků, 24 obrněných vozidel, 40 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Okolo 10 000 našich dětí se už nachází v jiných regionech,“ informoval Vjačeslav Gladkov, gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, často ostřelované. „Dík patří všem, kteří nám pomáhají vypořádat se s tímto složitým problémem,“ napsal na sociální síti VKontaktě s tím, že je stále potřeba z příhraničních míst Belgorodské oblasti odvážet děti. V neděli o tom jednal se šéfy několika ruských oblastí, včetně Baškirska na jižním Urale. Úřady v Belgorodské oblasti se podle Gladkova dohodly na odvozu dětí do Severní Osetie ležící na Kavkaze. „Doufám, že se našim dětem bude líbit tamní příroda, kultura a památky a že si oblíbí nové přátele,“ napsal také Gladkov.

Dračí zuby. Protitankové bariéry v Doněcké oblasti.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová komentuje včerejší výbuch dronu v budově reaktoru Záporožské jaderné elektrárny: „Mluvčí ukrajinské rozvědky popřel, že by Ukrajina měla s drony v areálu jaderné elektrárny v Záporoží cokoli společného. Elektrárna je v pořádku, žádné zařízení důležité pro bezpečnost nebylo poškozeno,“ tweetuje ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci.

Ukrajinská protiletecká obrana v noci na dnešek zničila 17 z 24 ruských útočných dronů a jednu raketu Ch-59. Informovalo o tom ukrajinské letectvo. V Oděské oblasti bylo zasaženo logistické centrum a čerpací stanice a v části Žytomyrské oblasti platí v důsledku ruského útoku varování před znečištěním ovzduší.

„V Oděské oblasti jsou bohužel zásahy. Poškozené je logistické centrum... Trosky sestřeleného dronu také poničily čerpací stanici,“ informovalo podle serveru Ukrajinska pravda jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Přesné následky nočních útoků, jejichž cílem byla podle ukrajinské armády kritická infrastruktura, se stále zjišťují. Nikdo neutrpěl zranění.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Prezident Petr Pavel dnes večer přijme na Pražském hradě předsedu vlády Petra Fialu (ODS). Diskutovat by mohli například o chystané Fialově cestě do Bílého domu, jednání na Hradě k důchodové reformě či české iniciativě ohledně nákupu dělostřelecké munice pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi. Tématem by mohlo být i jmenování nového českého velvyslance v Moskvě.

Pavel s Fialou se takto setkají letos potřetí. Poobědvali spolu v polovině února, kdy podle prezidentské kanceláře jednali o ekonomickém výhledu České republiky nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na Ukrajině. Podle Fialy se tehdy politici shodli na potřebě dodržování spojeneckých závazků v Severoatlantické alianci (NATO) a investování do bezpečnosti země. Počátkem roku spolu prezident s premiérem poobědvali i s manželkami, tehdy to ale bylo spíše společenské setkání.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina popřela, že by měla cokoliv společného s provokacemi v areálu Záporožské jaderné elektrárny. Z útoku drony ji předtím obvinilo Rusko.

Generální prokuratura zahájila vyšetřování videa, které údajně zachycuje ruské vojáky střílející na tři zajaté a neozbrojené příslušníky ukrajinské armády poblíž Krynky v Chersonské oblasti.

Zahraniční partneři vyčlenili na odminování Ukrajiny více než 700 milionů dolarů, informovalo ministerstvo pro reintegraci. Mezi hlavní dárce patří USA, Švýcarsko, Norsko, země EU a Japonsko. Koalice pro odminování Ukrajiny zahrnuje přibližně 20 zemí.

Bývalý americký prezident Donald Trump v soukromí prohlásil, že by mohl ukončit válku s Ruskem tím, že bude tlačit na Ukrajinu, aby Moskvě postoupila Krym a Donbas, uvedl 7. dubna deník Washington Post s odvoláním na své zdroje. Trump opakovaně uvedl, že by v případě zvolení prezidentem mohl ukončit válku s Ruskem do 24 hodin, aniž by upřesnil kroky k dosažení mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou.

Ukrajinští pohraničníci odrazili ruský útok v oblasti Bachmutu. Skupina 23 Rusů, podporovaná tankem a 4 obrněnými transportéry, se pokusila proniknout na pozice ukrajinských obranných sil. Okupanti však byli poraženi a ustoupili.

Ukrajina prohraje válku s Ruskem, pokud pro ni americký Kongres neschválí další balík pomoci, varoval dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Bez podpory Kongresu podle něj bude pro bránící se zemi nejen těžké zvítězit, ale dokonce přežít. Schválení podpory ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu Kč) už několik měsíců brání především americké vnitropolitické spory.

„Pokud Kongres Ukrajině nepomůže, Ukrajina válku prohraje,“ citovala AFP Zelenského, který se tak vyjádřil během dnešní videokonference se zástupci platformy United24, prostřednictvím které mohou lidé přispívat zemi, už déle než dva roky vzdorující ruské agresi.

Rusové stále nejsou schopni obnovit provoz ropné rafinerie Syzran, na kterou bylo zaútočeno 16. března, píše The Insider. Zaměstnanci již nedostávají výplaty.

Rusko během ukrajinského útoku dronů na leteckou základnu Jeysk v Krasnodarském kraji ztratilo sedm vojenských letadel, uvedl 7. dubna zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) pro deník Kyiv Independent. Ukrajinské síly zaútočily 5. dubna neidentifikovanými drony na tři ruská letiště. Společná operace vojenské rozvědky a ozbrojených sil zasáhla letiště Jeysk, Engels-2 a Kursk.

Rusko uvedlo, že nad příhraničními regiony zničilo 15 ukrajinských dronů. Nad Belgorodskou oblastí jich podle AFP bylo 12, zbylé nad Brjanskou.

Ukrajina potřebuje vyspělé systémy protivzdušné obrany, aby ochránila svou energetickou infrastrukturu před útoky ruských raket a dronů a zabránila tak výpadkům elektřiny. Poptávka po elektřině se v létě blíží zimní špičce, uvedl ministr energetiky German Galuščenko.

Při několikanásobném ruském raketovém útoku na Charkov, druhé největší ukrajinské město, byli 7. dubna zraněni čtyři lidé, informoval gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syniehubov. Ruský útok zasáhl průmyslovou zónu a centrální park.

V areálu Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny, kterou mají pod kontrolou ruské jednotky, dnes explodoval dron. Uvedl to šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Správa elektrárny dosazená ruskými okupačními orgány předtím oznámila, že na území zařízení vybuchly ukrajinské bezpilotní letouny.

„Odborníci MAAE dostali informaci a výbuchu dronu v areálu Záporožské JE. Taková exploze odpovídá pozorováním MAAE,“ uvedla agentura. „Naléhavě vyzývám, aby se upustilo od akcí, které jsou v rozporu se zásadami MAAE a ohrožují jadernou bezpečnost,“ citovala pak agentura Grossiho, který nezmínil, kdo za explozí stojí.

Ukrajinští pohraničníci ukázali záběry z bojové operace proti dronům Šáhid nad Dněpropetrovskem. Celkem byly zničeny dva vzdušné cíle.

Německé letectvo 6. dubna pozdě večer oznámilo, že nasadilo své stíhačky, aby zachytily ruský letoun II-20, který letěl nad Baltským mořem bez transpondéru. Stíhačky vzlétly ze základny v Lielvarde, lotyšském městě asi 50 km jihovýchodně od Rigy.

Polský prezident Andrzej Duda dnes pogratuloval slovenskému předsedovi sněmovny Peteru Pellegrinimu k vítězství v prezidentských volbách, jejichž rozhodující druhé kolo se na Slovensku konalo v sobotu. Na sociální síti X uvedl, že i nadále počítá se spoluprací mezi Bratislavou a Varšavou. Polská média dnes nicméně píší, že Pellegriniho zvolení patrně nevěstí nic dobrého pro Ukrajinu, která se s pomocí Západu brání ruské invazi.

Výsledky prezidentských voleb na Slovensku proto nevěstí pro Ukrajinu nic dobrého, napsal dnes polský list Gazeta Wyborcza. Server Onet.pl připomněl, že při slovenských protivládních protestech demonstranti nazývali Pellegriniho Ficovým „podržtaškou“. Nový slovenský prezident podle serveru v kampani vsadil na hlasy proruských a protizápadních voličů a stejně jako Fico odmítá vojenskou podporu Ukrajině.

Rusko obnovuje raketové útoky na Charkov. Dne 7. dubna byly hlášeny zatím dva útoky, přičemž většina cílů zůstává nezveřejněna. Dosud byl hlášen jeden zraněný civilista.

Obrazem: Lidé v ulicích Kyjeva

Při ruském útoku na Kupjansk v Charkovské oblasti byla zabita 85letá žena. Tělo bylo vyzdviženo z trosek bytového domu, který Rusové zasáhli pozdě večer 6. dubna.

Rusko zahájí ofenzivu u Donbasu na začátku léta, řekl Kyrylo Budanov. Šéf ukrajinské rozvědky rovněž zdůraznil, že Ukrajina nyní potřebuje „další dělostřelecké systémy a munici“.

Podporovat vojenský konflikt, který za dva roky nepřinesl výsledek, je tragédií, řekl dnes k ruské agresi na Ukrajině příští slovenský prezident Peter Pellegrini. V diskusi v televizi TA3 také odmítl, že by prezidentský úřad měl být protiváhou vládě.

„Věřím, že je třeba okamžitě zastavit zabíjení a poté začít jednat. Podporovat jen vojenský konflikt, který dva roky nepřinesl žádný výsledek a máme za sebou desítky tisíc zemřelých lidí, je absolutně tragédií,“ uvedl Pellegrini. Dodal, že nebude zpochybňovat, že Rusko je ve válce na Ukrajině agresorem. „Slovenská republika nebude nikdy uznávat násilné odtržení území nebo anexi Krymu,“ řekl Pellegrini, který v kampani podporoval rozhodnutí nynější slovenské vlády zastavit ze státních zásob dodávky zbraní na Ukrajinu, byť v minulosti vojenskou pomoc Kyjevu sám podporoval.

V Charkově se ozvaly dva výbuchy, hlásí starosta Ihor Těrechov. Dříve dnes se objevily zprávy o explozích v Oděse.

Podpora Ukrajiny je klíčem k obnovení míru v Evropě. Válka skončí, až se Putin rozhodne stáhnout své vojáky, řekl německý kancléř Olaf Scholz. „Válka na Ukrajině skončí v okamžiku, kdy se Putin rozhodne stáhnout své jednotky. Toto rozhodnutí však učiní pouze tehdy, pokud si uvědomí, že válku na bojišti nemůže vyhrát,“ řekl kancléř na setkání sociálních demokratů v Bukurešti.

Při ostřelování vesnice Huljajpole v jihoukrajinské Záporožské oblasti zahynuli tři civilisté, uvedl dnes šéf oblastní správy Ivan Fedorov. Další tři lidé byli zraněni, když ruský dron poškodil dům v Charkově na severovýchodě země, oznámil tamní oblastní šéf Oleh Syněhubov.

„Dva muži a žena zahynuli pod sutinami domu, který zasáhla ruská střela,“ napsal Fedorov na telegramu. Další muž je podle něj po útoku ruských raketometů Grad zraněný a je v nemocnici v péči lékařů.

Ukrajina v noci sestřelila 17 ruských bezpilotních letounů. Podle letectva byly drony vypuštěny ze základny na okupovaném Krymu. Rusko údajně rovněž odpálilo dvě rakety. Jedna zasáhla Oděsu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov začátkem nadcházejícího týdne navštíví Čínu, oznámila ruská diplomacie. Peking je klíčovým diplomatickým partnerem Moskvy, jejíž vztahy se Západem jsou od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 na bodu mrazu.

Lavrov Čínu navštíví v pondělí 8. a v úterý 9. dubna. Setká se mimo jiné se svým čínským protějškem Wangem I, se kterým hodlá jednat o „široké škále témat bilaterální spolupráce“ či o společných postojích v mezinárodních uskupeních jako je OSN, skupině rozvíjejících se zemí BRICS, G20 a dalších, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Ruské použití severokorejských raket na Ukrajině představuje pro Pchjongjang jedinečnou příležitost, jak zhodnotit své zbraně ve skutečných bojových scénářích, uvedl podle média Bloomberg vysoký americký vojenský představitel.

Na Slovensku vyhrál prezidentský kandidát odmítající dodávky zbraní na Ukrajinu a podporující rychlé řešení konfliktu, píší ruská média o vítězi voleb, předsedovi slovenského parlamentu a vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Peteru Pellegrinim. Média na Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské ozbrojené agresi, připomínají Pellegriniho výroky ohledně války či pomoci Kyjevu a upozorňují na blízké vztahy s premiérem Robertem Ficem, jehož názory označují za proruské.

„Pellegrini se zasazuje o ukončení bojů na Ukrajině,“ napsala ruská agentura RIA Novosti a připomněla, že nově zvolený prezident „projevil obavy“ ohledně dodávek munice Kyjevu. Agentura TASS Pellegriniho označila za „podporovatele rychlého řešení konfliktu na Ukrajině“.

Ukrajinská média po slovenských volbách připomínají Pellegriniho výroky ohledně války či pomoci Kyjevu, upozorňují na blízké vztahy s premiérem Ficem.

Rusko zasáhlo Oděsu balistickými raketami: cílem byla přístavní infrastruktura. Podle  informací Jižních obranných sil agresor pokračuje v přesných balistických útocích na jih Ukrajiny. V sobotu odpoledne nasměroval raketu, pravděpodobně „Iskander-M“, na Oděskou oblast . Nepřítel zasáhl technické zařízení, a administrativní budova byla poškozena. Byl zabit civilista - zaměstnanec podniku, informuje agentura Unian.

Zelenskyj: „Podpořil jsem Macronův návrh, aby sem francouzská armáda přišla trénovat naše lidi.“ 

Obrazem: Obyvatelé Charkova se během ruského útoku dnes ráno museli uchýlit do sklepů

Pokud budou ruské útoky pokračovat nynější intenzitou, mohly by Ukrajině dojít rakety, které používá k obraně, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho slova z rozhovoru s ukrajinskou televizí přinesla dnes agentura Reuters. „Pokud budou (na Ukrajinu) útočit každý den tak jako poslední měsíc, mohou nám dojít rakety, a partneři to vědí,“ řekl Zelenskyj.

Ruské jednotky ostřelovaly obce Kurachove a Marinka v Doněcké oblasti, přičemž zabily tři a zranily dva lidi, informoval gubernátor Vadym Filaškin.

Ukrajina potřebuje 25 protiletadlových raketových systémů Patriot, informovala o tom již všechny západní partnery, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský prezident dále vyjádřil naději, že americký Kongres nakonec přeci jen schválí další balík pomoci jeho zemi.

Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov

Dva ruské útoky na druhé největší ukrajinské město Charkov si dnes vyžádaly osm životů civilistů a nejméně deset zraněných. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na tamní úřady, podle nichž se jeden útok odehrál nedlouho po půlnoci a druhý odpoledne.

Ukrajinská pohraniční stráž úspěšně zničila na jihu Ukrajiny automobil ruské armády. Pohraniční stráž spolu s jednotkami leteckého průzkumu zjistila přítomnost narušitelů v regionu. Ukrajinci cíl zlikvidovali pomocí FPV dronů.

Obrazem: Poničený kostel v Orichivu v Záporožské oblasti

Volodymyr Zelenskyj se setkal s delegací Kongresu USA, diskutovali zejména o situaci na frontě. „Včera jsem se v Černihivské oblasti setkal s delegací Kongresu Spojených států, která zahrnovala zástupce obou stran a obou komor. Naši partneři musí být přímými svědky toho, co se děje na Ukrajině, v našich regionech, které jsou ostřelovány ruskými teroristy,“ uvedl ukrajinský prezident.

Ruské síly zasáhly komunální zařízení v Oděské oblasti a zabily jednoho ze zaměstnanců, informoval gubernátor Oděské oblasti Oleh Kiper.

Ruská média zveřejnila video z údajného ukrajinského útoku na Belgorod z dnešního rána.

Ruské síly odpoledne zasáhly Charkov, přičemž zabily nejméně jednoho člověka, dalšího zranily a poškodily civilní infrastrukturu, uvedl oblastní gubernátor.

Nizozemsko dodá stihačky F-16 Ukrajině
Nizozemsko odhaluje i načasování a množství dodávek letadel ukrajinským ozbrojeným silám „Celkem dodáme 24 stíhaček F-16. Budou předány Ukrajině, jakmile bude vše připraveno. Tento okamžik závisí na výcviku ukrajinských pilotů a techniků a také na infrastruktuře,“ uvedlo Nizozemsko. 

Peníze z Ruska politikům v Evropě proudily do Česka přes Polsko
Německé investigativní skupině Correctiv to řekl předseda českého sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Ten také upřesnil, že to byly stovky tisíc eur až jeden milion eur (až 25 milionů). Aféra, která se týká podezření z úplatků od proruské sítě, nejvíce dolehla na spolkového poslance pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně. Ten tento týden odmítl, že by od Rusů či od nyní zablokované proruské platformy Voice of Europe bral peníze. Žáček ČTK sdělení potvrdil a doplnil, že podrobněji by se operací Bezpečnostní informační služby (BIS) měl sněmovní výbor zabývat 25. dubna.

V Pokrovsku v Doněcké oblasti byla v důsledku ruského útoku ostřelována a zcela zničena kancelář mezinárodní organizace Lékaři bez hranic. Uvádí se, že zaměstnanci organizace nebyli zraněni, ale zraněno bylo pět místních obyvatel, kteří byli poblíž úřadu.

Po výbuchu je mimo provoz ropovod v katastru města Azov ruské Rostovské oblasti,

uvedla v sobotu ukrajinská tajná služba HUR. Ropovodem teče nafta z místního skladu k přístavišti tankerů Azovského námořního přístavu.

Německo modernizuje své ozbrojené síly

Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse země vytvoří jednotné operační velení pro čtyři hlavní složky ozbrojených sil, včetně kybernetických sil. Poznamenal, že německé ozbrojené síly musí být připraveny na válku.

Stanice NEXTA upozornila, že dnes bylo ruské město Belgorod cílem útoků. Místní média uvádějí, že nad městem bylo sestřeleno 10 vzdušných cílů, záběry níže ukazují následky po útoku. 

Kulminace vody se teprve čeká!

Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, která v souvislosti s tím ve čtvrtek vyhlásila stav nouze. Orsk leží na řece Ural po proudu od Iriklinské přehrady, ze které musely po prudkém zdvižení hladiny úřady upustit rekordní množství vody, napsal ruskojazyčný server BBC.

V Orsku se část hráze sloužící k regulaci vody protrhla ve Starém městě, tedy v části ležící na asijském břehu Uralu. Evakuovat se muselo přes 4200 obyvatel.

„Momentálně je zaplaveno více než 2400 obytných budov a 3065 přilehlých pozemků,“ uvedla dnes v prohlášení oblastní vláda. Hladina vody se podle ní v zaplavených oblastech od pátku zvýšila, přičemž kulminace se teprve čeká.

Více než 2400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska, informovala s odkazem na úřady agentura TASS.

U města Orsk v Orenburské oblasti se protrhla hráz a hrozí zaplavení více než 4000 domů, ve kterých žije téměř 11.000 lidí. Z ohrožených míst začala evakuace, uvedla v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Protržená hráz nebyla vodohospodářským dílem, ale slouží k regulaci řeky, která městem protéká, poznamenal list Kommersant na svém webu a připomněl, že záplavy sužují celý region. TASS později upřesnil, že část hráze se protrhla ve Starém městě, tedy v části Orsku, která leží na asijském břehu řeky Ural.

Dobré ráno,

při novém ruském útoku na druhé největší ukrajinské město Charkov dnes brzy ráno přišlo o život šest lidí a deset dalších bylo zraněno. Uvedli to na sociální síti Telegram šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov a starosta Charkova Ihor Terechov.

Ukrajinská policie uvedla, že útok byl proveden bezpilotními letouny. Zveřejnila také fotografie požárů, které vypukly v ulicích města a kolem budov.

Veřejnoprávní televize Suspilne podle agentury Reuters uvedla, že byl poškozen výškový bytový dům v Ševčenkivské čtvrti a vyhořel obchod. Další zprávy uváděly, že útok se uskutečnil krátce po půlnoci. Terechov dodal, že útok zasáhl obytné oblasti a poškozeno bylo nejméně devět výškových budov, tři ubytovny, řada administrativních budov, obchod, čerpací stanice, autoservis a automobily.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina vyhlásila povinnou evakuaci dětí z 52 osad v Sumské oblasti. Místní úřady plánují bezplatně evakuovat 297 dětí s jejich rodinami nebo jinými zákonnými zástupci do bezpečnějších ukrajinských regionů, uvedlo ministerstvo pro reintegraci.

Rozmach tureckého obchodu s Ruskem slábne kvůli „rychle se rozšiřujícím“ západním sankčním seznamům, uvedla agentura Bloomberg. Tureckým vývozcům strojírenských zařízení, kteří v loňském roce těžili z prudkého nárůstu prodeje do Ruska, mohou v roce 2024 kvůli sankcím klesnout tržby o 1 miliardu dolarů.

Obrazem: Ruská armáda na Ukrajině

Prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Černihivskou oblast na hranicích s Ruskem a Běloruskem, aby se setkal s místními představiteli a prohlédl si výstavbu opevnění, informovala prezidentská kancelář.

Stíhačky F-16 nebudou „stříbrnou kulkou“, která pomůže Ukrajině zázračně vyhrát válku s Ruskem, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro Bild. „Myslím, že skutečnost, že spojenci NATO dodávají stíhačky F-16 a také cvičí piloty a dodávají munici, je dalším příkladem významné vojenské podpory Ukrajiny. Ale situaci na bojišti nelze změnit jedním systémem. Není to ‚stříbrná kulka', která může změnit celou válku.“

Ruské síly vypálily 5. dubna na město Záporoží pět raket, které zabily tři lidi a zranily nejméně 13 osob, včetně jednoho dítěte a dvou novinářů, uvedl tamní gubernátor.

Radarovou stanici na vojenské základně v Podněstří zasáhl bezpilotní letoun, uvedly podle AFP úřady tohoto separatistického moldavského regionu.

Náměstek ministra vnitra Oleksij Serhiev uvedl, že ruské jednotky za poslední tři měsíce provedly na území Ukrajiny přibližně 30 000 úderů.

Nejméně dva lidé dnes odpoledne zahynuli při ruském útoku na jihoukrajinské Záporoží. Na telegramu to uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ve městě se podle něj i poté ozvaly výbuchy.

Ruský útok podle Fedorova zabil muže a ženu a zranil dalších šest lidí. „Ve středně těžkém stavu jsou devítiletý chlapec a jeho 36letá matka a mladíci ve věku 20 a 22 let. Ve vážném stavu je 55letá žena a 51letý muž,“ uvedl šéf záporožské správy.

Pokud by dostal povolávací rozkaz, je ukrajinský fotbalista Oleksandr Zinčenko připraven narukovat do armády a jít do války s Ruskem. Obránce Arsenalu to prohlásil v rozhovoru s BBC.

„Myslím, že odpověď je naprosto jasná: Šel bych,“ řekl sedmadvacetiletý Zinčenko. Jeden ze zástupců kapitána reprezentace uvedl, že v armádě proti ruské invazi bojuje několik jeho spolužáků ze školy.

Ve válce, kterou na Ukrajině rozpoutala Moskva před více než dvěma roky, padlo přinejmenším přes 50 000 ruských vojáků, zjistila ruská služba BBC a server Mediazona. K bilanci média dospěla na základě informací z otevřených zdrojů, tedy ze zpráv médií, ze hřbitovů, oznámení činitelů či příspěvků příbuzných na sociálních sítích. Skutečný počet zabitých bude zřejmě výrazně vyšší.

Podle odhadů BBC může být skutečný počet padlých až dvojnásobný, tedy kolem 100 000 ruských vojáků, a to bez započtení bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny. Vojáků z takzvané Doněcké lidové republiky (DNR) a Luhanské lidové republiky (LNR), tedy mezinárodně neuznaných proruských separatistických útvarů, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla anektovat, mohlo podle BBC padnout kolem 23 400. Zabitých na ruské straně tak může být kolem 123 400, píše BBC.

Moskevský soud podle médií uvalil vazbu na dalšího podezřelého původem z Tádžikistánu v souvislosti s útokem na koncertní síň na okraji Moskvy.

„Pomník Jevgenije Prigožina a nacisty Dmitrije Utkina ("Wagnera") byl vztyčen v krasnodarském Gorjačím Ključi,“ tweetuje kanál Nexta. „Zřejmě je instalován na území kaple Wagnerovy skupiny, která se nachází v lesní oblasti před vstupem do města. Kaple byla otevřena v roce 2018 a na jejím území se nachází pamětní areál a hřbitov.“

„Šéf Roskosmosu Jurij Borisov a generální ředitel mediálního holdingu MAER Konstantin Major podepsali dohodu o spolupráci,“ informuje státní kosmická korporace Ruska o kroku k podpoře vlastenectví. „Ve formátu nové mediální společnosti MAER budou obyvatelé informováni o nejdůležitějších událostech v kosmickém průmyslu - startech kosmických lodí, práci posádek na oběžné dráze a gratulacích kosmonautů.“

Obyvatelé Moskvy, Novosibirsku, Jekatěrinburgu, Čeljabinsku, Ufy, Permu, Ťumeni, Samary, Nižního Novgorodu, Volgogradu a dalších měst budou moci sledovat starty raket na digitálních pouličních obrazovkách a mediálních fasádách.

Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že ruské jednotky dobyly vesnici Voďane u dříve ovládnuté Avdijivky na východě Ukrajiny. Podobná prohlášení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Voďane mělo před válkou zhruba 300 obyvatel.

Avdijivku se ruským silám podařilo po mnoha měsících bojů ovládnout v únoru. Šlo o nejvýznamnější územní zisk ruských sil na frontě od loňského května, kdy se invazní vojska zmocnila města Bachmut. Obě města jsou prakticky zcela zničená boji.

Od ovládnutí Avdijivky ruská strana informovala o dobytí několika vesnic v jejím okolí. Část ruských zisků potvrdila i ukrajinská armáda, když informovala o svém stažení z některých míst.

Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán dnes od prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika převzal nejvyšší vyznamenání této entity, která je součástí Bosny a Hercegoviny. Podle agentury DPA šéf maďarské vlády při přijímání Řádu Republiky srbské v Banja Luce kritizoval politiku Západu, který se podle něj vůči Srbům chová nespravedlivě. Loni stejné vyznamenání dostal ruský prezident Vladimir Putin.

Srbský ultranacionalista Dodik je dlouhodobě terčem kritiky kvůli svým výhrůžkám i krokům vedoucím k možnému oddělení Republiky srbské od Bosny a Hercegoviny. DPA připomíná, že se postaral o to, že v této části země nejsou uznávána rozhodnutí ústavního soudu v Sarajevu. On sám neuznává ani autoritu vysokého představitele pro Bosnu Christiana Schmidta. Ten nedávno v reakci na neschopnost politických stran dosáhnout dohody uskutečnil vlastní reformu bosenského volebního zákona, která má zajistit svobodné hlasování, omezit možnost podvodů a přiblížit tak balkánskou zemi k Evropské unii.

Jména více než 50 000 ruských vojáků, kteří padli ve válce na Ukrajině od února 2022, identifikovala ruskojazyčná služba BBC společně s Mediazonou a týmem dobrovolníků na základě otevřených zdrojů. Nejméně 43 % z nich nebylo v době zahájení invaze na Ukrajinu spojeno s armádou. Je však pravděpodobné, že skutečný počet těch, kteří odešli na frontu „z civilu“, může dosahovat až 70 % všech bojových ztrát na ruské straně.

Na obraně země se musí podle zástupce náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče podílet celá společnost, nejen profesionální vojáci. Zkušenost z konfliktu na Ukrajině podle něj ukazuje význam dobře připravených záloh, bez kterých se neobejde armáda žádné země, prohlásil na dnešním slavnostním nástupu na Vítkově při příležitosti 20 let od vzniku aktivních záloh.

Ministerstvo vnitra Ukrajiny před víkendem předvádí i hezčí momenty z války. „Fotografie ukazují podporu čtyřnohých 'bratrů' vojákům brigády Burevij na frontě. Gardisté říkají, že psi k nim obvykle přicházejí jako 'dobrovolníci' a vybírají si sami svou jednotku.“

„Jsou to naprosto nepodložená obvinění - v prvním i druhém případě,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v reakci na vyjádření Martina Kupky o sabotážích železnic a také na čtvrteční slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož Moskva bude chtít nějak zasáhnout do chystané olympiády v Paříži. „Taková obvinění absolutně neakceptujeme,“ dodal Peskov.

Rusko v rámci snahy o destabilizaci Evropské unie a sabotování její klíčové infrastruktury uskutečnilo tisíce pokusů o narušení evropské železniční sítě. Podle listu Financial Times (FT) to uvedl český ministr dopravy Martin Kupka.

Podle Kupky je Moskva podezřelá z toho, že od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 podnikla „tisíce pokusů o oslabení našich systémů“, píší FT. Ministr v rozhovoru s tímto listem rovněž uvedl, že terčem hackerských útoků se staly také České dráhy. Dodal, že všechny systémy se podařilo ochránit.

Ruské pokusy o destabilizaci evropské energetické infrastruktury jsou dobře zdokumentované, zatímco o snaze o narušování dopravních sítí se hovoří méně, píše Financial Times.

Ukrajinská tajná služba SBU zadržela duchovního ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu v Chustském rajónu Zakarpatské oblasti na západě Ukrajiny. „Duchovní podněcoval náboženskou a etnickou nenávist v pohraničí a ospravedlňoval agresivní válku Ruska proti Ukrajině,“ píše SBU.

Podle vyšetřování obviněný označil  invazi do Ruska za „občanskou válku“ a vyzýval věřící, aby se vyhnuli mobilizaci. Kromě toho osobně i na Facebooku podněcoval farníky proti Židům a lidem jiných náboženských vyznání.

Nejméně šest letounů se podařilo zničit během ukrajinské operace na ruském letišti Morozovsk, sdělila anonymně ukrajinská rozvědka několika médiím.

Za poslední den ztratil protivník 860 lidí, 15 tanků, 73 obrněných vozidel, 61 cisteren a dalších vozidel atd., informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Cílem náletu v Rostovské oblasti bylo patrně armádní letiště Morozovsk, napsala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na videozáznamy šířené na sociálních sítích. Podle Unian dronové útoky mířily i na leteckou základnu u města Engels v Saratovské oblasti stovky kilometrů od ukrajinských hranic a na letiště v Jejsku na jihozápadě Ruska u pobřeží Azovského moře.

Ruské ministerstvo nálety připsalo Ukrajině, která se k nim oficiálně nepřihlásila.

Letiště v Morozovsku slouží jako základna pro bombardéry Su-24 a Su-34, uvedla Unian. Z letiště v Jejsku startují ruské bombardéry útočící na jih a východ Ukrajiny.

Ukrajinská armáda popírá tvrzení té ruské, že její vojáci vstoupili na okraj Časiv Jaru nedaleko Bachmutu. „Nevěřte ruským zprávám,“ řekl mluvčí Ozbrojených sil Ukrajiny Andrij Zadubinnyj. „Situace je tam velmi obtížná, boje pokračují, ale oni tam nejsou,“ dodal pro agenturu Reuters.

Vyšetřovatelé vyslechli muže zadrženého kvůli útoku nožem na gubernátora Murmanské oblasti Andreje Čibise, uvedl Vyšetřovací výbor. Podle agentury svůj čin vysvětlil tím, že se mu úředník nelíbil, ačkoli se s ním osobně neznal. Svůj čin vysvětlil „hlasem v hlavě“.

Již dříve byl muž trestán za způsobení lehké újmy na zdraví, píše server RBK.

Agentura útočníka nejmenovala, ale podle kanálů Kommersant a Telegram se jednalo o 42letého obyvatele Apatity Alexandra Bydanova, který pracoval jako montér kolejí u ruských železnic. 

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek a dnes ráno sestřelila v pěti regionech 53 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 44 v Rostovské oblasti. Podle agentury TASS o tom informovalo ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Saratovskou, Kurskou, a Belgorodskou oblastí protivzdušná obrana zneškodnila po jednom dronu a nad Krasnodarským krajem šest.

Gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin podle ruského servisu BBC uvedl, že bezpilotní letoun byl sestřelen nad městem Engels, které je vzdálené stovky kilometrů od ukrajinských hranic a u něhož se nachází letecká základna Engels 2. Tam mají ruské vzdušné síly umístěné strategické bombardéry Tu-22 a Tu-95. Z nich Rusko odpaluje obvykle z oblasti Kaspického moře řízené střely proti cílům na Ukrajině.

Ruský vyšetřovací výbor nadále tvrdí, že nedávný teroristický útok v koncertní hale v Krasnogorsku může souviset se „speciálné vojenskou operací“, kterou Rusko už více než dva roky vede proti Ukrajině.

„V telefonu teroristy byly nalezeny snímky osob v maskáčích s ukrajinskou vlajkou na pozadí zničených domů a ukrajinské poštovní známky s obscénním gestem,“ uvedl vyšetřovací výbor. Jeden z podezřelých podle výboru také 24. února, tedy na druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu, na pokyn svého šéfa našel na internetu fotografie vchodů do komplexu, kde se koncertní síň nacházela, a příjezdů k němu. Zaslal mu příslušné snímky obrazovky.

Ukrajina kvůli ochraně před ruskými útoky na energetickou infrastrukturu potřebuje postavit stovky malých elektráren, řekl šéf energetické společnosti Ukrenerho Volodymyr Kudryckyj podle ruskojazyčného serveru BBC.

"Nyní je výroba elektrické energie soustředěna doslova na několika málo místech ve velkých tepelných a vodních elektrárnách, takže jejich poškození při masivním ostřelování Rusy vede k vážným problémům s dodávkami elektřiny," řekl Kudryckyj.

Rusko při sérii útoků v uplynulých týdnech zasáhlo velké ukrajinské tepelné a vodní elektrárny, včetně Dněperské vodní elektrárny v Záporoží, která je největší na Ukrajině. Útočilo i na výrobny energie v centrálních a západních částech země.

Rusko tvrdí, že jeho jednotky vstoupily na okraj města Časiv Jar v Doněcké oblasti. Napsala to agentura Reuters, podle které nelze tvrzení nezávisle ověřit. Město se nachází zhruba deset kilometrů od Bachmutu a stalo se opěrným bodem ukrajinských jednotek. O útocích ruské armády na okolí tohoto města informoval ve čtvrtek také Institut pro studium války (ISW).

O postupu ruských jednotek na okraj města Časiv Jar informoval ruskou agenturu RIA Novosti představitel ruské okupační správy Doněcké oblasti. Podle ruské agentury ukrajinské jednotky Časiv Jar silně opevnily.

Ukrajina v noci zaútočila drony na vojenské letiště v ruském Morozovsku, na sociálních sítích se šíří záběry výbuchů. Letiště se nachází stovky kilometrů v hloubi Ruska.

💥 Russia: Morozovsk military airfield in Rostov region currently under attack by Ukrainian drones. Fires reported. pic.twitter.com/8gDO8CmCvE

— Igor Sushko (@igorsushko) April 4, 2024

Dobré ráno, v Murmanské oblasti někdo pobodal ve čtvrtek večer tamního gubernátora Andreje Čibise. Čibis se podrobil operaci a jeho stav je vážný, napsala ruská agentura TASS. Policie zadržela muže, který je podezřelý z toho, že místního představitele pobodal.

Agentury uvedly, že se k Čibisovi přiblížil ve čtvrtek neznámý muž poté, co gubernátor skončil setkání s občany ve městě Apatity, jež se nachází na jihu od Murmansku. „Jednalo se o ozbrojený útok a (Čibis) utrpěl ránu nožem do žaludku,“ uvedla tisková služba Murmanské oblasti.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.