Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Írán podepíše s ruskými společnostmi smlouvu o rozvoji sedmi ropných polí v hodnotě čtyř miliard dolarů (88 miliard Kč). Ve státní televizi to řekl íránský ministr ropného průmyslu Mohsen Páknežád, který je na návštěvě Moskvy. Později dodal, že Írán posílí spolupráci s Ruskem v oblasti zemědělství a bankovnictví a odstraní překážky ve všech oblastech spolupráce mezi oběma zeměmi.
Rusko od začátku vojenského konfliktu na Ukrajině prohloubilo vztahy s Íránem a v lednu podepsalo s Teheránem smlouvu o strategickém partnerství. Na obě země se vztahují západní sankce. Rusko má s Íránem dlouhou historii spolupráce, pomohlo například vybudovat první íránský jaderný reaktor, který je v Búšehru na jihu země.
Při výbuchu nálože nastražené v autě nedaleko Moskvy zahynul ruský generál, informují zpravodajské kanály na ruských sociálních sítích.
V Moskvě přistálo americké letadlo, kterým nejspíše přiletěl zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, informují ruská média. Witkoff se má podle serveru Axios sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Letadlo právě přistálo na letišti Vnukovo,“ řekl agentuře Interfax její zdroj z leteckých služeb. Agentura dodala, že podle údajů serveru Flightradar24 letoun Bombardier Global 7500 přiletěl do Moskvy přímým letem z Miami na Floridě ve Spojených státech.
„Budeme informovat, pokud se uskuteční nové kontakty prezidenta s Witkoffem,“ sdělil dříve novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Dostanete štědrý plat, vysokou jednorázovou odměnu a bezúročnou půjčku na koupi domu. Ale budete muset rok bojovat na frontě nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války, píše agentura Reuters o náborové kampani ukrajinské armády zaměřené na mladé rekruty. Je ale těžké zlákat mladé lidi, kteří mají celý život před sebou, konstatuje.
Dva měsíce poté, co Ukrajina zahájila celostátní kampaň zaměřenou na nábor mladých k boji v jejích unavených a zestárlých ozbrojených silách, podepsalo roční smlouvy méně než 500 lidí, uvádí Pavlo Palisa, vojenský poradce prezidenta Volodymyra Zelenského.
Dva lidé zahynuli a osm utrpělo zranění při dronovém útoku, který Rusko v noci na dnešek podniklo na Pavlohrad v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Na telegramu o tom informoval Serhij Lysak, šéf vojenské správy tohoto regionu. V Kyjevě dnes drží smutek za oběti čtvrtečního raketového útoku.
Protivzdušná obrana nad Dněpropetrovskou oblastí podle Lysaka sestřelila 11 ruských dronů. V důsledku útoků v obcích Synelnykove a Samarivka vznikly požáry ve dvou blíže neurčených podnicích. V Pavlohradu bylo zasaženo několik vícepodlažních domů. Lysak zveřejnil fotografii panelového domu, kde z oken několika bytů šlehají plameny a vychází z nich černý dým. Dva lidé přišli o život, šest skončilo v nemocnici a dva lehčeji zraněné záchranáři ošetřili na místě. Rusko s nasazením dronů a raketometů Grad útočilo také na města Marhanec a Nikopol ležící na západním břehu Dněpru.
Evropská unie poskytne Moldavsku 20 milionů eur (499 milionů Kč) na modernizaci protivzdušné obrany. Dnes to oznámila Rada Evropské unie, která zastupuje členské státy. Někdejší sovětská republika si podle Reuters opakovaně stěžuje na drony, které se do jejího vzdušného prostoru dostávají v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Rada EU uvedla, že finance poslouží k posílení vzdušné obrany krátkého dosahu, a to jak o odpalovací zařízení, tak o střely. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během návštěvy Kišiněva uvedla, že pomoc pomůže zabránit dopadu ruských střel a dronů na moldavské území.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Spojené státy a Rusko postupují správným směrem k ukončení války na Ukrajině a Moskva je připravena uzavřít dohodu, ale některé její specifické prvky ještě zbývá dojednat. Řekl to ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s americkou televizní stanicí CBS News.
Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že se domnívá, že Spojené státy s Ruskem už mají dohodu o ukončení války na Ukrajině a že zbývá uzavřít dohodu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Rusko při útoku na Kyjev, při kterém zemřelo 12 lidí, použilo raketu vyrobenou v Severní Koreji, napsal na síti X ukrajinský prezident Zelenskyj.
USA vyvíjejí silný tlak na Rusko i Ukrajinu k uzavření dohody, která je velmi blízko, obě země chtějí mír, řekl Trump po schůzce s norským premiérem.
Lidé na Slovensku dnes protestovali proti zákonu, kterým sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace, včetně sestavování zvláštního výkazu o jejich dárcích. Demonstranti vyzvali prezidenta Petera Pellegriniho, aby zákon nepodepsal. V Bratislavě průvod a shromáždění svolalo občanské sdružení Mír Ukrajině v rámci série protivládních demonstrací, které organizuje od loňského prosince. Účast na nich mezitím značně klesla.
„Z parlamentu přichází takzvaný ruský zákon, který nasměruje Slovensko pryč od demokracie směrem k autoritářskému režimu. Tento návrh útočí na občanskou společnost, na aktivní lidi, kteří se snaží dělat naši zemi lepší,“ řekl za organizátory protestu Dávid Selyem. Jde podle něj o hodnoty, kam Slovensko patří - zda na východ, kde vládne strach, nebo na západ, kde je svoboda.
Noční ruské útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev si podle nové bilance záchranářů vyžádaly nejméně 12 mrtvých a 90 zraněných. Dnes odpoledne o tom informoval portál Ukrajinska pravda. Záchranáři nadále prohledávají trosky a pátrají po přeživších.
Mluvčí kyjevských záchranářů Pavlo Petrov řekl, že pozdě odpoledne našli záchranáři v troskách těla dvou lidí a předtím ještě tělo 27leté ženy, čímž původně oznámená bilance vzrostla na 12 mrtvých. Ze zhruba 90 zraněných jich je polovina v nemocnici.
Ruský úder zasáhl Svjatošynskou čtvrť na západě metropole, odkud Petrov ohlásil všechny mrtvé.
Kyjev a Washington pokročily v přípravě dohody o americkém podílu na ukrajinském nerostném bohatství, ujednání ale tento týden ještě hotové nebude. Dnes to ve Washingtonu podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko.
„Nastal pokrok a naše týmy nyní spolu velice úzce pracují,“ řekl Marčenko. „Stále zůstávají některé otázky, o kterých diskutujeme,“ uvedl bez upřesnění.
Spojené státy s Ukrajinou minulý týden podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž chce Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa to bude splátka za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu k obraně před ruskou invazí poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.
Noční útok na Kyjev je podle prezidenta Petra Pavla dalším z mnoha důkazů o cynickém přístupu Ruska k mírovým jednáním. Řekl to dnes na tiskové konferenci v Jičíně. Konkrétní činy svědčí o tom, že chce Rusko spíše celou situaci protahovat, vytvářet další podmínky a tlak na to, aby prosadilo vše na úkor Ukrajiny i Evropy.
Ruské útoky v noci na dnešek podle ukrajinského letectva cílily zejména na Kyjev, ale i na další města. Zahynulo při nich nejméně devět lidí a desítky dalších podle záchranářů utrpěly zranění.
Kyjev dříve přijal americký návrh na celkové třicetidenní příměří. Putin ale požadavek prezidenta Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nepřijal. Vyhlásil pouze krátké velikonoční příměří, obě strany se následně obviňovaly z jeho porušování.
„Pokud by skutečně Rusku záleželo na mírových jednáních, tak to nejjednodušší, co se dá udělat, je, že prezident Putin bude souhlasit s 30denním příměřím jako dobou, po kterou má smysl vůbec příměří nastavit,“ řekl Pavel. V rámci takového příměří je podle prezidenta možné monitorovat to, jak to která strana se zastavením bojů myslí vážně, a jedná se zároveň o relativně dostatečnou dobu k posunu v mírových jednáních.
„Takzvané příměří, které vyhlásil prezident Putin po část velikonočních svátků, byl spíš výsměch, protože za tu dobu ani nejde po víc než třech letech intenzivního válčení zastavit efektivně palbu na tak dlouhém úseku fronty a nedá se ani pořádně ověřit,“ dodal Pavel.
Noční ruské údery na Kyjev a další ukrajinské regiony cílily na vojensko-průmyslový komplex. Dnes to podle agentury Reuters uvedlo ruské ministerstvo obrany. Útoky, které si v Kyjevě vyžádaly nejméně devět mrtvých a které kritizoval americký prezident Donald Trump, Rusko vedlo vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu a drony, dodalo ministerstvo.
Moskva uvedla, že útoky zasáhly továrny ukrajinského leteckého, raketového, kosmického a strojního průmyslu, výrobu obrněných vozidel a také zařízení na produkci raketového paliva a střelného prachu. Ruské ministerstvo obrany upřesnilo, že k úderům nasadilo vedle dronů i střely odpalované ze země, vzduchu a moře.
Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti Truth Social odsoudil nejnovější ruské útoky na Kyjev a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby údery zastavil a uzavřel dohodu. Ruské útoky v noci na dnešek podle ukrajinského letectva cílily zejména na Kyjev. Zahynulo při nich nejméně devět lidí a desítky dalších podle záchranářů utrpěly zranění.
Kromě hlavního města zasáhly ruské střely také Charkov, Dněpropetrovskou, Žytomyrskou, Poltavskou, Chmelnyckou, Sumskou a Záporožskou oblast.
„Nejsem spokojen s ruskými údery na Kyjev. Není to nutné a je to velmi špatně načasované. Vladimire, přestaň! Týdně umírá 5000 vojáků. Pojďme uzavřít mírovou dohodu!“ napsal dnes Trump na své sociální síti.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa upustila od řady iniciativ, jejichž cílem je dohnat Rusko k odpovědnosti za válečné zločiny na Ukrajině, píše deník The Washington Post. Americká vláda uvolnila zákonem zřízenou pozici koordinátora pro shromažďování zpravodajských informací napříč celou vládou o údajných ruských zvěrstvech spáchaných na Ukrajině. Bílý dům také omezil činnost týmu ministerstva spravedlnosti, který se zabývá otázkami odpovědnosti za válečné zločiny.
Trumpova administrativa se už dříve rozhodla vystoupit z mezinárodní skupiny vedené Evropskou unií, která má za cíl potrestat Moskvu za porušení mezinárodního práva při invazi na Ukrajinu, připomíná list. Vláda také zrušila program zabavování majetku ruských oligarchů, na které byly uvaleny sankce.
Nyní uvolněná pozice koordinátora pro shromažďování informací o ruských válečných zločinech vznikla na základě legislativy, kterou společně sepsali demokratický kongresman za Colorado Jason Crow a někdejší kongresman za Floridu Mike Waltz, který nyní působí jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost.
Koordinátor „má za úkol hnát Putina k odpovědnosti za zločiny, které spáchal proti ukrajinskému lidu,“ sdělil WP Crow. Pozici podle něj zřídily obě politické strany v Kongresu a administrativa musí pověřit toho, kdo ji zastává, plněním příslušných povinností v souladu se zákonem.
„Kvůli své beztrestnosti vrah dál zabíjí. Dnes Rusko zabilo v Kyjevě nejméně 9 lidí. 70 zranilo, vč 6 dětí. Pod troskami budov se stále hledají lidé. Zločiny Ruska nejsou nijak ospravedlnitelné. RU nesmí být za to odměňováno ústupky, ale musí být potrestáno a donuceno k míru silou,“ uvedl na síti X ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč.
Jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo. Po ruských nočních útocích na Kyjev a další města to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je Rusko tím, kdo nechce dohodu.
Fiala uvedl, že zatímco Ukrajina už dříve přijala americký návrh na příměří, Rusko opět útočilo na města, civilisty, děti. Kyjev dříve přijal návrh na celkové třicetidenní příměří, Putin ale na Trumpův požadavek na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. „Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo, jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny,“ dodal ministerský předseda.
„Rusové ve svých zvěrstvech nepoleví, naopak demokratický svět musí přidat v pomoci Ukrajině. Je to Rusko, kdo nechce dohodu. A kdo nechce mír, ten porozumí jen síle,“ poznamenal šéf diplomacie Lipavský.
Ruská tajná služba FSB dnes podle médií oznámila, že zabila dva migranty původem ze Střední Asie, kteří prý chystali útok na petrochemický podnik v Nižegorodské oblasti. FSB tvrdí, že dvojice konala na základě pokynů ukrajinské rozvědky. Rusko před více než třemi lety sousední zemi vojensky napadlo.
„Během zatýkání (podezřelí) kladli ozbrojený odpor. Byli zneškodněni odvetnou střelbou,“ citoval list Kommersant z vyjádření tajné služby, která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB.
Na místě agenti našli dva drony s výbušným zařízením, útočnou pušku kalašnikov a pistoli Makarov. V mobilních telefonech pak podle tvrzení FSB našli komunikaci s ukrajinským řídícím důstojníkem, se kterým projednávali přípravy na útok. Podezřelí byli podle tajné služby přívrženci „ideologie mezinárodní teroristické organizace, zakázané v Rusku“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ruší část své státní návštěvy Jihoafrické republiky kvůli ruskému útoku na Ukrajinu z dnešní noci a vrací se zpět do vlasti. Oznámil to na síti Telegram. Dnes se ještě setká s jihoafrickým prezidentem Cyrilem Ramaphosou, kterého chce informovat o situaci na Ukrajině.
Ostatních důležitých schůzek v JAR se místo něj zúčastní ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Ramaphosa mezitím na síti X uvedl, že si telefonoval s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, se kterým se prý dohodli na nutnosti ukončit válku na Ukrajině co nejdříve.
„Je to už 44 dní, co Ukrajina souhlasila s úplným příměřím a zastavením úderů. Jednalo se o návrh Spojených států. A je to 44 dní, kdy Rusko pokračuje v zabíjení našich lidí a vyhýbá se tvrdému tlaku a odpovědnosti za své činy,“ napsal dnes Zelenskyj.
Slabost a ústupky nezastaví ruský teror. Putin svými činy, a ne slovy, dokazuje, že překážkou míru je Moskva, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X po ruském útoku na Kyjev, který si podle úřadů vyžádal řadu mrtvých a 77 raněných. Ukrajinská média interpretují Sybihovo vyjádření jako vzkaz západním spojencům.
„Ruské maximalistické požadavky, aby se Ukrajina stáhla ze svých regionů, v kombinaci s těmito brutálními údery ukazují, že překážkou míru je Rusko, nikoli Ukrajina. Tlak by měl být vyvíjen v Moskvě, ne v Kyjevě,“ napsal Sybiha.
„Putin svými činy, nikoli slovy, dává najevo, že nerespektuje žádné mírové snahy a chce jen pokračovat ve válce. Slabost a ústupky jeho teror a agresi nezastaví. Pouze síla a tlak,“ zdůraznil.
Vojenská správa dříve oznámila, že ukrajinské hlavní město čelilo „nepřátelskému raketovému útoku“. Podle zdrojů Reuters bylo ve městě slyšet několik silných výbuchů.
Také Charkov podle místních úřadů čelil dnes v noci raketovému útoku. Starosta města Ihor Terechov uvedl na sociálních sítích, že ve městě bylo slyšet několik výbuchů. Později dodal, že město čelilo i úderu za použití bezpilotních letounů.
Údery v Kyjevě zasáhly obytné domy a záchranáři stále pátrají po lidech pod sutinami. Zasahovali celkem na 13 místech a pomáhali jim specialisté a psi. Celkem vypuklo 14 požárů.
„Z pod trosek je slyšet zvonění mobilních telefonů. Pátrání bude pokračovat, dokud nedostaneme všechny,“ uvedla podle Reuters ukrajinská záchranná služba.
Při raketovém úderu na Kyjev z dnešní noci zahynulo nejméně devět lidí a dalších 63 bylo zraněno. Uvedla to dnes ráno před 6:00 SELČ agentura AFP s odkazem na záchranáře.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.