Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na dnešek dva lidi a dalších pět zranil. Na platformě Telegram to oznámil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Výbuchy byly také slyšet ve městě Sumy a sirény se rozezněly i v Kyjevské, Charkovské, Sumské, Doněcké, Dněpropetrovské, Černihivské a Záporožské oblasti, píše agentura AFP.
Útok v Oděse poškodil obytné budovy, domy, supermarket, školu a auta, na některých místech propukly požáry, dodal Kiper. Při útoku v Charkově zasáhl ruský dron čerpací stanici a způsobil požár, uvedl podle agentury Reuters charkovský starosta Ihor Terechov.
„Jako uznání významné finanční a materiální podpory, kterou lid Spojených států poskytl na obranu Ukrajiny od zahájení ruské invaze, umožňuje toto ekonomické partnerství našim dvěma zemím spolupracovat a společně investovat, aby tak zajistily, že naše společná aktiva, talenty a schopnosti urychlí ekonomickou obnovu Ukrajiny,“ uvádí prohlášení amerického ministerstva financí k podpisu dohody o nerostném bohatství.
Z návrhu dohody, který agentura Reuters zveřejnila dříve ve středu, vyplývá, že Ukrajina dosáhla zrušení amerického požadavku, aby Spojeným státům zpětně zaplatila vojenskou pomoc z minulosti. Návrh také neuváděl žádné konkrétní bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, což byl jeden z hlavních původních cílů Kyjeva.
Podle návrhu dává dohoda Spojeným státům přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům týkajících se přírodních zdrojů, USA nicméně automaticky nezískají podíl na ukrajinském nerostném bohatství nebo jeho plynárenské infrastruktuře. Návrh stanoví vytvoření společného americko-ukrajinského fondu pro obnovu, který bude dostávat 50 procent zisků a licenčních poplatků plynoucích ukrajinskému státu z nových povolení k těžbě přírodních zdrojů v zemi. Jakákoliv budoucí vojenská pomoc USA Ukrajině se bude započítávat jako americký příspěvek do společného fondu.
Dobrý den. USA a Ukrajina podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo ve středu večer místního času (v noci na dnešek SELČ) americké ministerstvo financí.
Agentura Bloomberg píše o podpisu „dohody o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům“. Dohoda poskytne Spojeným státům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Americkou stranu při podpisu dohody o nerostném bohatství zastupoval ministr financí Scott Bessent, ukrajinskou stranu ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
Dohoda je podle Bessenta signálem Rusku, že americká administrativa je odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na „svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“. Bessent v prohlášení zdůraznil, že žádnému státu či osobě, které financovaly či zásobovaly „ruskou válečnou mašinerii“, nebude umožněno mít prospěch z obnovy Ukrajiny. „Jak prezident řekl, Spojené státy jsou odhodlány pomoci ukončit tuto krutou a nesmyslnou válku,“ uvedl Bessent v prohlášení.
Podle Svyrydenkové budou Spojené státy do fondu přispívat a kromě přímých finančních příspěvků mohou také poskytnout novou pomoc, přičemž jako příklad uvedla systémy protivzdušné obrany pro Ukrajinu, píše agentura Reuters.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, které uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme vám dobrou noc.
Vrchní rabín Ukrajiny Moše Reuven Azman natočil klip s písní, ve které vybízí amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby bojoval ve jménu dobra a pomohl Ukrajině dosáhnout spravedlivého a trvalého míru po více než třech letech od vpádu ruských vojsk do země.
Rabín Azman se rozhodl píseň složit několik hodin poté, co 24. dubna navštívil v Kyjevě místo, které zasáhly ruské rakety a zabily 13 lidí. „Viděl jsem mrtvé, zraněné a spoustu škod. Hudbou můžete vyjádřit věci, které nelze slovy vysvětlit,“ řekl 59letý rabín agentuře AFP.
Na Ukrajině, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj je sám židovského původu, ale židovskou víru nepraktikuje, žilo v roce 2023 45 000 Židů, což podle Světového židovského kongresu představovalo čtvrtou největší židovskou komunitu v Evropě a jedenáctou největší na světě.
Spojené státy jsou podle amerického ministra financí Scotta Bessenta připraveny ještě dnes podepsat dohodu s Ukrajinou o jejím nerostném bohatství. Kyjev ale podle něj chce ještě malé změny na poslední chvíli. Bessent to dnes řekl na zasedání kabinetu za účasti prezidenta Donalda Trumpa.
„Naše strana je připravená to podepsat toto odpoledne,“ podotkl Bessent, podle něhož je znění dohody stejné, jak se obě strany domluvily o víkendu. Ukrajina ale ještě chce určité změny, které však neupřesnil. „Jsme si jisti, že to přehodnotí,“ vyjádřil také své přesvědčení.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že malé skupiny ukrajinských vojáků jsou stále v Kurské oblasti na západě Ruska, kde se podle něj ukrývají ve sklepech a dalších úkrytech. Podle ruských médií také ukrajinské vojáky vybídl, ať složí zbraně a vzdají se.
Minulou sobotu náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podal Putinovi hlášení o vyhnání ukrajinských sil ze západoruského regionu, kam Ukrajinci překvapivě vpadli na počátku loňského srpna, tedy před téměř devíti měsíci. Šlo o první vpád nepřátelských sil do Ruska od druhé světové války. Následující den Putin podle oznámení Kremlu zatelefonoval veliteli ruských sil a velitelům nejúspěšnějších jednotek, aby jim poblahopřál k osvobození Kurské oblasti. „Putin jim pogratuloval k vítězství a poděkoval jim za hrdinskou práci,“ prohlásil prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak týž den tvrdil, že ukrajinští vojáci „pokračují v aktivních obranných operacích“ v Kurské i sousední Běloruské oblasti na západě Ruska.
Ruský plynárenský gigant Gazprom se loni vrátil k zisku díky zlepšení obchodů s plynem a rostoucím úrokovým výnosům z finančních investic. Čistý zisk činil 1,2 bilionu rublů (322,8 miliardy Kč) po ztrátě 629 miliard rublů v roce 2023. Uvedla to dnes společnost.
Rusko je ochotno v rámci urovnání konfliktu na Ukrajině posoudit se Spojenými státy jejich přítomnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně, uvedl dnes šéf státní korporace Rosatom Alexej Lichačov.
„V případě, že vedení země přijme politické rozhodnutí, jsme připraveni to posoudit s americkou stranou,“ řekl Lichačov agentuře Interfax.
Dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou o nerostných surovinách, která by mohla být podepsána už dnes, má USA zajistit přednostní přístup k novým ukrajinským kontraktům na přírodní zdroje. Neznamená ale, že by Washington získal automaticky podíl na ukrajinském nerostném bohatství nebo jeho plynárenské infrastruktuře, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na návrh dohody, který měla možnost vidět.
Ukrajinsko-americká dohoda o nerostném bohatství podle zdrojů Financial Times narazila na poslední chvíli na problémy, její podpis není jistý.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého rodiny dobrovolníků zabitých při obraně země dostanou od státu stejnou pomoc jako pozůstalí po vojácích. Tato suma nyní činí 15 milionů hřiven (asi osm milionů Kč), napsal dnes server RBK-Ukrajina.
Až dosud rodiny dobrovolníků, kteří se přidali k ukrajinské armádě ve věku od 18 do 24 let, dostávaly mnohem nižší sumu, okolo 1,86 milionu hřiven. Zákon navrhlo ministerstvo pro záležitosti veteránů ve snaze zajistit, aby se všem obráncům Ukrajiny dostalo stejného zacházení. Rodinám, které již dostaly menší odškodné, by měla být doplacena celá částka, dodal portál.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v televizi uvedl, že Ukrajina a USA mohou nerostnou dohodu podepsat během 24 hodin poté, co dokončí poslední detaily. Dohodu následně ratifikuje parlament, konzultace začnou podle premiéra už ve čtvrtek.
Dnes Šmyhal podle agentury Reuters prohlásil, že další americká pomoc může být podle dohody považována za americký příspěvek do investičního fondu. Dohodu, jejíž návrh byl přepracován, označil šéf ukrajinské vlády nyní za "skutečnou partnerskou dohodu".
Česko požádá Evropskou komisi a Radu Evropské unie o uvolnění rozpočtových pravidel kvůli financování zvýšených výdajů na obranu. Na dotaz ČTK to dnes uvedlo ministerstvo financí. Záměr žádat o aktivaci takzvané národní únikové doložky už Evropské komisi oznámilo. S uvolněním rozpočtových pravidel kvůli investicím do obrany počítá plán na zvýšení obranyschopnosti EU nazvaný ReArm, který Evropská komise představila v březnu.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes na X napsal, že Ukrajina znovu potvrzuje připravenost k mírovým rozhovorům, a vyzval Rusko k alespoň 30dennímu příměří. "Pokud je Rusko připraveno na 60denní či 90denní příměří, jsme my také," uvedl Sybiha. Dodal, že Rusko by mělo přestat o ochotě k míru mluvit, ale zastavit boje.
Prezident Petr Pavel v neděli odpoledne přijme na Pražském hradě zahraniční hlavu státu. Dnes to bez dalších podrobností oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Podle serverů Seznam Zprávy nebo iDNES.cz se jedná o ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
V neděli budou podle webu Hradu zároveň pro veřejnost po celý den uzavřeny pokladny, informační střediska, zahrady, návštěvnické objekty a výstavy na Pražském hradě. Areál pak bude nepřístupný od 11:00 do 16:30.
Ukrajina je připravena ještě dnes podepsat se Spojenými státy dohodu o americkém podílu na svém nerostném bohatství. S odvoláním na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Poznamenala přitom, že tento krok by díky posílení hospodářského partnerství mohl být vzpruhou americké podpory Kyjevu. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková je nyní na cestě do USA.
Konec druhé světové války je podle primátora Ostravy Jana Dohnala (Spolu) nutné připomínat i v kontextu dnešní doby a především v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Primátor to dnes řekl po pietním aktu k 80. výročí osvobození Ostravy a konce druhé světové války, který se konal u Památníku Rudé armády v Komenského sadech. Zúčastnily se ho stovky lidí z řad armády, politiků i veřejnosti.
„Výročí 80 let od osvobození a konce války je událost, kterou si musíme připomínat. Ostravská operace byla jednou z nejkrvavějších bitev na našem území a 30. dubna 1945 vyvrcholila právě osvobozením Ostravy,“ řekl Dohnal ČTK.
Tyto události je ale podle něj nutné připomínat i v kontextu dnešní doby. „V Česku, ale i v Evropě jsme si zvykli, že máme mír. Začátek roku 2022 nám ale ukázal, že to tak vždy nemusí být. Nikdo by týden před tím (útokem Ruska na Ukrajinu) nečekal, že v moderní Evropě může vypuknout tak krvavý konflikt,“ řekl. Podle něj je důležité se naučit vnímat novou realitu. „Úkolem politiků pak je vytvořit podmínky, aby válka co nejdříve skončila a neopakovala se,“ doplnil.
„Charkov, Dnipro, Dobropillja, další naše města a hromady,“ napsal na síti X Zelenskyj v příspěvku, kde informoval o množství ruských dronů vyslaných na jeho zemi. Hromada je správní jednotka zahrnující například město a přilehlé vesnice.
„Ruské drony celé ráno nadále létají nad Ukrajinou. A tak je to denně,“ dodal ukrajinský prezident a vyzval k vyvinutí tlaku na Rusko, aby ukončilo svou válku proti Ukrajině, a k dalším sankcím proti Moskvě. „Potřebujeme další systémy protivzdušné obrany k ochraně našich lidí, které znemožní tento ruský vzdušný teror,“ napsal Zelenskyj.
Rusko a Severní Korea dnes zahájily stavbu silničního mostu přes řeku Tuman, který obě země spojí. Oznámil to ruský premiér Michail Mišustin, podle kterého projekt utuží vzájemné strategické partnerství, informovala agentura Reuters.
„Význam (mostu) daleko přesahuje inženýrský úkol,“ prohlásil Mišustin na ceremonii ke spuštění výstavby. „Symbolizuje společnou touhu posílit přátelské a dobré sousedské vztahy a prohloubit meziregionální spolupráci,“ dodal.
Nový most vzniká nedaleko stávajícího železničního Mostu přátelství, který obě země spojuje od roku 1959. Silniční vozidla mířící z Ruska do KLDR dosud musela volit zdlouhavou objížďku přes čínské území.
Rusko na Ukrajině musí dosáhnout svých cílů, k jejich splnění ale upřednostňuje mírovou cestu. Dnes to novinářům řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov, uvedla agentura Reuters. Peskov rovněž zopakoval, že Rusko je připravené k přímým rozhovorům s Ukrajinou, ale že Kyjev se dosud nevyjádřil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země od února 2022 čelí ruské invazi, opakovaně Moskvu vyzval, aby přistoupila na bezpodmínečné příměří. Zastavení bojů na Ukrajině se snaží zprostředkovat Spojené státy, které varovaly, že pokud v brzké době nenastane pokrok, své úsilí vzdají.
Konflikt na Ukrajině je podle Peskova příliš složitý na to, aby mohl být vyřešen okamžitě. Zatímco USA i Ukrajina vybízejí k okamžitému zastavení bojů, Rusko se v této věci ještě jasně nevyjádřilo. Uvádí ale, že i jeho cílem je válku zastavit, zároveň chce ale řešit takzvané prvotní příčiny konfliktu.
Podívejte se na fotografie ruského útoku na ukrajinská města v noci na dnešek.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) bude v nejbližších týdnech informovat vládu o revizi vztahů České republiky s Čínou. ČTK to sdělili mluvčí ministerstva zahraničí. Podle informací ČTK ale nepůjde o formální dokument. Na začátku února Lipavský ČTK řekl, že by chtěl kabinetu analýzu vztahů předložit zhruba za měsíc či dva.
„Revize je kontinuální proces, o jehož průběhu bude ministr Lipavský informovat vládu v nejbližších týdnech,“ uvedla česká diplomacie. Revize vztahů s Ruskem a Čínou je zakotvena v programovém prohlášení vlády Petra Fialy (ODS).
Co se týče Ruska, kabinet zprávu o revizi vztahů schválil předloni v červnu. Lipavský tehdy novinářům k analýze řekl, že Rusko bude zdrojem hrozeb a rizik pro bezpečnost Česka i Evropy i v následujících desetiletích, pokud nenastane fundamentální proměna ruské společnosti.
V dokumentu také česká diplomacie uvedla, že řada protiruských sankcí zůstane i v nadcházejících letech v platnosti. Ruské vedení bude Česko, Evropskou unii i Severoatlantickou alianci (NATO) podle zprávy nadále považovat za své nepřátele.
„Těžká noc pro Dnipro,“ napsal dnes ráno na sociální síti šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Nepřítel podnikl masivní útok (drony) Šáhed na město. Zahynul třiapadesátiletý muž,“ uvedl činitel, podle něhož osmasedmdesátiletý člověk utrpěl zranění. „Většina škod je v soukromém sektoru. V některých částech oblastního centra vypukly požáry. Záchranáři je už zkrotili,“ dodal.
Ukrajinské úřady v noci na dnešek vydaly varování před hrozbou ruských vzdušných útoků po celém území státu, podle serveru Ukrajinska pravda tak učinily kvůli vzletu ruského letounu MiG-31K schopného nést nadzvukové střely Kinžal. Krátce před pátou hodinou ranní (před čtvrtou SELČ) úřad poplach odvolaly.
Zda Rusové střelou Kinžal zaútočili, není zatím z dostupných informací jasné. Jak poznamenala agentura Reuters, celkový rozsah ruského nočního útoku na Ukrajinu zatím není zřejmý. Ukrajinské letectvo v noci varovalo i před útoky ruských dronů.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.