Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl na počátku dubna novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí Aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu. Jen za letošní únor NATO ruské ztráty odhaduje na více než 35.100.
Dva lidé – 80letý muž a 70letá žena – přišli o život při ruském bombardování vsi u Kupjanska. Další čtyři lidé utrpěli zranění, uvedly úřady.
Rusko se připravuje na přímá jednání s Ukrajinou v Istanbulu a doufá, že se schůzka uskuteční, řekl dnes agentuře TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, aniž však uvedl, kdo se schůzky v Istanbulu za Rusko zúčastní.
Ministerstvo zahraničí na ruskou diplomatickou nótu ohledně sochy sovětského maršála Ivana Koněva odpovědělo, že památník není válečným hrobem a Rusko na něj nemá právní nárok. Informoval o tom dnes server iROZHLAS.cz.
Koněv, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, je kontroverzní postavou především kvůli své roli při potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a při krizi v Berlíně o pět let později. Radnice Prahy 6 v čele s tehdejším starostou Ondřejem Kolářem (TOP 09) v srpnu 2019 sochu na náměstí Interbrigády zakryla, začátkem dubna 2020 ji pak nechala odstranit.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes před novináři prohlásil, že udělá vše pro to, aby se uskutečnila jeho schůzka s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ve čtvrtek v Turecku, a že také udělá vše pro to, aby začalo platit příměří ve válce rozpoutané v únoru 2022 Putinem. Šéf Kremlu se dosud nevyjádřil, zda se zúčastní čtvrtečních jednáních s ukrajinskou stranou v Istanbulu, které sám v neděli navrhl uspořádat.
Přímých rusko-ukrajinských rozhovorů v Istanbulu se za Spojené státy zúčastní Steve Witkoff a Keith Kellogg, píše Reuters s odkazem na své zdroje.
Do války proti Ukrajině se v Rusku každý měsíc hlásí okolo 50.000 až 60.000 dobrovolníků, prohlásil podle agentur Putin, na jehož rozkaz válka začala.
Podívejte se na nové snímky Volodymyra Zelenského z tiskové konference v Kyjevě.
Evropská unie zpřísní protiruské sankce, pokud do konce týdne nepokročí jednání o ukončení války na Ukrajině. Na tiskové konferenci po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj je na tahu v jednáních o konci války výhradně Rusko. Případné nové sankce proti režimu prezidenta Vladimira Putina by se týkaly energetického sektoru a finančního trhu.
„Teď je to opravdu na Putinovi... Míč leží výhradně na ruské straně,“ uvedl Merz. Moskvě dal čas do konce týdne, aby pokročila jednání o ukončení války na Ukrajině, kterou před více než třemi lety na Putinův rozkaz Rusko rozpoutalo. V případě, že se situace nezmění, přistoupí podle kancléře Evropská unie k „výraznému zpřísnění sankcí“.
Kreml dnes odmítl závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která o den dříve označila Rusko odpovědné za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny, při kterém v létě 2014 zemřelo 298 lidí. O reakci Moskvy informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, který zjištění organizace označil za zaujaté.
„Naše pozice je dobře známa. Rusko se vyšetřování této nehody nezúčastnilo. Proto žádné angažované závěry nepřijímáme,“ prohlásil dnes na pravidelné tiskové konferenci Peskov. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
Jména ruských zástupců na možných jednáních s Ukrajinou Moskva oznámí, jakmile to ruský prezident Vladimir Putin bude považovat za nezbytné, řekl dnes podle státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP nechtěl sdělit, zda se rozhovorů v Turecku zúčastní samotný Putin.
Lidé mohou přispívat na opravu dvou škol na Ukrajině zničených válkou, obnovit by se díky penězům měla základní infrastruktura včetně školních krytů. Podle organizace Koridor UA, která sbírku pořádá, je cílem umožnit návrat do škol pro více než 500 dětí. Za první týden lidé na sbírku poslali přes 62 000 korun, cílová částka je 765 000 korun. Zájemci mohou přispět přes platformu Darujme.cz.
Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu deset útočných dronů, všechny se podařilo sestřelit, uvedl Kyjev. Podle Reuters jde o nejméně dronů za několik týdnů.
Ruské ministerstvo zahraničí večer podle ruské státní agentury TASS uvedlo, že o Putinově iniciativě na zahájení přímých jednání s Ukrajinou v Turecku telefonicky hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se svým tureckým protějškem Hakanem Fidanem. Telefonát mezi oběma ministry podle agentury Reuters již dříve potvrdily i turecké zdroje, podrobnosti ale nesdělily.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od úterního rána.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že než se v Turecku uskuteční jakékoliv přímé mírové rozhovory, musí Rusko přistoupit na klid zbraní. Podobně se vyjádřili francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která obvinila Moskvu z hraní her.
Šest Bulharů usvědčených v březnu ze špionáže pro Rusko poslal dnes londýnský soud do vězení na pět až téměř 11 let. Hrozilo jim až 14 let za mřížemi. Po propuštění z vězení budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky a probírala únosy či vraždění odpůrců Kremlu.
Žalobkyně městského státního zastupitelství v Praze nesouhlasí s vydáním ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové do Ruska. Podle ní existuje překážka, která mu brání. Soudu proto zaslala návrh na vyslovení nepřípustnosti vydání. Seznam Zprávám to řekl mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. O vydání novinářky požádalo Rusko v únoru, údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.
Belgie zakoupí 200 až 300 polských protiletadlových střel Piorun, které se osvědčily v bojích na Ukrajině. Uvedl to dnes místopředseda polské vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Polský hostitel a belgický ministr obrany Theo Francken dnes podle polských médií navštívili zbrojovku Mesko, která tyto přenosné střely vyrábí, a podepsali prohlášení o záměru střelu nakoupit.
Úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes obvinil nepřátele Francie z šíření nepravdivých tvrzení, že Macron spolu s britským premiérem Keirem Starmerem a německým kancléřem Friedrichem Merzem užívali ve vlaku do Kyjeva kokain. Příspěvky řady ruských a proruských dezinformačních webů tvrdí, že prezident se na videu natočeném novináři snaží skrýt sáček s bílým práškem. Elysejský palác publikoval snímek, podle něhož jde o použitý kapesník.
Myšlenku na účast Donalda Trumpa při jednání Ukrajiny a Ruska podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého celá Ukrajina doufá v Trumpovu přítomnost v Istanbulu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podle agentur vyjádřil, že doufá, že tato nová šance nebude promarněna.
„My všichni na Ukrajině bychom si samozřejmě přáli, aby tam s námi na tomto setkání v Turecku byl prezident Trump. Je to dobrý nápad. Můžeme toho hodně změnit. Prezident Erdogan skutečně může uspořádat setkání na nejvyšší úrovni,“ napsal Zelenskyj na sociální síti. Připomněl také, že podpořil Trumpův návrh na bezpodmínečné příměří i Trumpovu myšlenku na přímé rozhovory s Putinem. „Budu v Turecku. Doufám, že se Rusové tomuto setkání nevyhnou,“ zdůraznil.
Polští autodopravci dnes zablokovali hraniční přechod s Ukrajinou u obce Dorohusk. Stalo se tak podle polských médií poté, co okresní soud ráno zrušil rozhodnutí starosty obce zakazující řidičům kamionů zablokovat silnici vedoucí k hraničnímu přechodu. Autodopravci požadují omezit levnější ukrajinskou konkurenci, která jim přebírá zakázky v Evropské unii. Organizátoři blokády uvedli, že dovolí průjezd jednoho kamionu za hodinu, ale propustí konvoje s vojenskou či humanitární pomocí, s rychle se kazícím zbožím či živými zvířaty, stejně tak autobusy.
Americký prezident Donald Trump věří, že se ve čtvrtek v Istanbulu setkají prezidenti Ukrajiny a Ruska, Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Přemýšlí o tom, že by se jednání také zúčastnil. Řekl to dnes novinářům ve Washingtonu a dodal, že doufá v dobré výsledky jednání.
„Letěl bych tam, kdybych si myslel, že to pomůže,“ uvedl Trump, který v té době bude na návštěvě zemí na Blízkém východě. Záleží podle něj na tom, jestli bude mít pocit, že se věci mohou posunout dopředu.
Rusko chce seriózní vyjednávání o ukončení války s Ukrajinou, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, který v neděli navrhl uspořádat tento čtvrtek v Istanbulu přímá jednání mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov nic neřekl o návrhu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se ve čtvrtek osobně dostaví do Istanbulu, aby jednal se svým ruským protějškem, uvedla agentura AFP.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.