Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Rada Evropy podporuje zvláštní tribunál pro ruskou agresi proti Ukrajině. Toto rozhodnutí představuje milník v úsilí o to, aby ruský prezident Vladimir Putin a další vysocí představitelé byli pohnáni k odpovědnosti za zahájení totální invaze.
„Ruská delegace bude 15. května čekat na ukrajinskou delegaci v Istanbulu,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ohledně složení delegace se podle něj čeká na příslušný pokyn prezidenta Vladimira Putina. Ministr zahraničí Sergej Lavrov mezi ruskými zástupci ale pravděpodobně nebude, napsal list Kommersant, aniž uvedl, odkud tuto informaci má. Peskov podle listu také řekl, že ruská hlava státu má na 15. května naplánovanou pracovní schůzku, avšak neupřesnil, kde se bude konat.
V Polsku narůstají protiukrajinské nálady, píše dnes na svém webu stanice BBC. Situace se vyostřuje i kvůli nadcházejícím prezidentským volbám, jejichž první kolo se koná tuto neděli. Mnozí uprchlíci ze sousední země popisují, že se setkávají s nepřátelským postojem v dopravě, ve školách nebo v online prostředí.
Nejméně dva mrtvé a devět zraněných si dnes vyžádal ruský útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde ruská raketa zasáhla průmyslový objekt. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu, uvedly místní úřady na sociální síti. Již dnes ráno útok ruského dronu na nákladní automobil v Sumské oblasti připravil o život jednoho člověka a další dva zranil, uvedl starosta Sum Artem Kobzar.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části svého území. V Česku také nejméně lidí regionu věří dezinformacím. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnila nevládní organizace Globsec.
Evropská unie musí řešit nastavení pravidel dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny. Současné zrušení většiny poplatků je problematické pro vnitřní trh Unie, nastavení standardních cel by ale poškodilo ekonomiku země, která se brání ruské agresi. Novinářům to dnes před výjezdním jednáním vlády v Kutné Hoře řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Deník Financial Times (FT) dnes uvedl, že se EU chystá výrazně zvýšit cla na zemědělský dovoz z Ukrajiny.
Ve válce na Ukrajině je ve hře mírové uspořádání Evropy, uvedl dnes ve vládním prohlášení nový německý kancléř Friedrich Merz. Německo podle něj rozhodně vystoupí proti všem ruským pokusům o její destabilizaci. Země pod jeho vedením bude podle Merze spolehlivým a předvídatelným partnerem a úzce spolupracovat bude s Francií, Polskem, ale také s malými a středními státy v Evropské unii. Důležitá je podle kancléře také transatlantická jednota.
Ukrajinské vedení rozhodne o dalším postupu v mírových rozhovorech v Turecku, teprve až bude jasné, zda se jich zúčastní Putin, řekl dnes agentuře Reuters zdroj z ukrajinské diplomacie. „Všechno bude záležet na tom, jestli se Putin bojí do Istanbulu přijet, nebo ne. Na základě jeho reakce ukrajinské vedení rozhodne o dalších krocích,“ uvedl zdroj Reuters.
Trump neví, zda se Putin ve čtvrtek ukáže v Istanbulu na jednání s Ukrajinou. Prezident USA cestou do Kataru neřekl, zda se rozhovorů zúčastní.
Kreml dnes zkritizoval vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v němž deklaroval ochotu rozmístit francouzské jaderné zbraně v dalších zemích Evropy. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova to bezpečnosti Evropy nepřispěje, informovala dnes ruská státní agentura TASS.
„Šíření jaderných zbraní na evropském kontinentu je něco, co nepřidá evropskému kontinentu na bezpečnosti, předvídatelnosti a stabilitě,“ řekl mluvčí Kremlu a poznamenal, že celý systém strategické stability a bezpečnosti v Evropě je „v žalostném stavu“.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes uvedl, že Rusko určitě vyšle delegaci na čtvrteční jednání s Ukrajinou v Istanbulu. Její složení však podle něj prý dosud nebylo stanoveno. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
„Ruská delegace bude čekat na ukrajinskou delegaci v Istanbulu 15. května,“ řekl mluvčí. Ohledně složení delegace se podle něj čeká na příslušný pokyn prezidenta Vladimira Putina.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) považuje za klíčové, aby spojenci znovu označili Rusko za nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Řekl to před dnešním odletem do Turecka na neformální jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO). Spojenci podle Lipavského nečelí jen samotnému Rusku a jeho prezidentu Vladimiru Putinovi, stojí proti nové ose zla, kterou dále tvoří Severní Korea a Írán.
„Za klíčové považuji, aby spojenci znovu označili Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Platí, že taková hrozba nezmizí ani po případném klidu zbraní na Ukrajině,“ řekl Lipavský. Realistické chápání ruské hrozby by podle něj mělo být základem všech změn v NATO včetně modernizace a posilování obranyschopnosti.
V příhraniční Sumské oblasti zemřel jeden člověk a další dva byli zraněni v důsledku ruského útoku, jehož cílem byl nákladní automobil, uvedl starosta Sum Artem Kobzar. O třech zraněných po ruských nočních útocích drony informuje charkovská oblastní prokuratura. Šéf Rivnenské oblasti na západě země Oleksandr Koval uvedl, že při ruském útoku dva lidé utrpěli zranění.
Policie v Německu a ve Švýcarsku zadržela tři Ukrajince podezřelé ze sabotáže. Informovalo o tom dnes německé generální státní zastupitelství. Podle časopisu Der Spiegel působili zadržení muži v ruských službách a plánovali útočit pomocí balíčků s výbušninou.
Na zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo nebude žádný ruský taneční pár ani sportovní dvojice. Mezinárodní bruslařská unie (ISU) povolila účast v olympijské krasobruslařské kvalifikaci pouze jednotlivcům. Tanečníci ani sportovní dvojice nezbytný neutrální status nezískali, vyplývá z dokumentu zveřejněného na webu ISU.
Zástupci členských států EU se dnes shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.
Nová omezení se zaměří na lodě z takzvané ruské stínové flotily, tedy zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty. Na příslušném seznamu by mělo být téměř 200 lodí včetně ropných tankerů. Na sankční seznamy rovněž přibydou další osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Podle diplomatických zdrojů má jít o 75 osob a subjektů napojených na ruský vojenský průmysl a 30 společností zapojených do obcházení sankcí.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu a 145 dronů různých typů. Na 80 z nich bylo sestřeleno, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Jednoho mrtvého a několik zraněných hlásí ukrajinské úřady.
„K 09.00 (8:00 SELČ) bylo 80 potvrzených sestřelů útočných bezpilotních letounů typu Šáhed (a dalších typů dronů) na východě, severu, západě a ve středu země,“ uvedlo letectvo. Na 42 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody.
Maďarský národněkonzervativní premiér Viktor Orbán v úterý obvinil Ukrajinu z toho, že se v Maďarsku snaží narušit vládou spuštěné dotazování veřejnosti týkající se možného vstupu Ukrajiny do EU. Server telex.hu napsal, že podle Orbána k tomu Ukrajincům slouží hlavní maďarská opoziční strana TISZA.
„Ukrajina proti Maďarsku spustila koordinovanou očerňující kampaň, aby narušila naši iniciativu, jejímž cílem je umožnit Maďarům dát najevo názor ohledně členství Ukrajiny v EU,“ řekl Orbán podle Telexu ve videu zveřejněném po úterní schůzce bezpečnostní rady.
Z vojenského výcvikového prostoru u Rostova na Donu na jihozápadě Ruska uteklo od jednotky deset rekrutů, kteří podepsali s ministerstvem obrany kontrakt o účasti ve válce na Ukrajině. Před naverbováním si ve věznicích odpykávali tresty za vážné zločiny, včetně vražd, znásilnění, loupeže, přepadení či obchodování s drogami. Část dezertérů se již podařilo dopadnout, uvedl rostovský server 161.ru. Trestanci podle nepotvrzených informací utekli krátce před vysláním do boje.
„Ráno se nedostavili k výdeji uniforem. Zbraně u sebe neměli. Všech deset jsou trestanci,“ řekl portálu nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Čtyři uprchlíky se podařilo dopadnout krátce po útěku. „Víme, kde se skrývají další dva, chystá se jejich zatčení,“ dodal zdroj. Po zbývajících dezertérech pátrá vojenská policie.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes večer uvedl, že nemá více informací než ostatní lídři o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na jednání s Kyjevem v Istanbulu. Upozornil, že bez příměří na Ukrajině přijme EU v příštích dnech nové sankce proti Rusku a bude se koordinovat se Spojenými státy.
„Jako vždy čekáme na postoj Ruska,“ řekl Macron v rozhovoru pro stanici TF1. Podle něj současným cílem evropských států a Ukrajiny je dosáhnout 30denního příměří, ke kterému evropští lídři vyzvali v sobotu při jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Rozhodli jsme se pomoci Ukrajině, aniž bychom zvyšovali napětí,“ uvedl Macron ohledně možného vyslání evropských vojáků na Ukrajinu po možném uzavření příměří či míru.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.
Předseda sněmovního bezpečnostního výboru a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček (ODS) dostal ukrajinský řád Za zásluhy třetího stupně. Jménem hlavy státu Volodymyra Zelenského mu ho předal náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis, který dříve působil v Česku jako velvyslanec. Informoval o tom dnes večer na síti X.
Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
"(Ruský) finanční systém a celkový stav hospodářství jsou pod tlakem. Nejsou v rovnováze a rizika narůstají. To ale neznamená, že si můžeme v klidu sednout a odpočívat," řekl Becker novinářům po schůzce ministrů financí členských států Evropské unie (EU).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestuje tento týden do Ankary, kde se ve středu či ve čtvrtek setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řekl to dnes podle agentur na tiskové konferenci. Do Istanbulu, kde by se mohly uskutečnit ve čtvrtek rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zamíří podle svých slov v případě, že tam přijede i ruský prezident. K přímému jednání na nejvyšší úrovni Zelenskyj vyzval Putina po předchozím návrhu Kremlu na přímé rozhovory mezi zeměmi, které mezi sebou válčí.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.