Rusům v hybridní válce nahrává i Facebook, šíří se na něm a zveličují dezinformace, varuje expert
Válka na Ukrajině probíhá ve více směrech. Válčí se přímo na Ukrajině, ještě před samotnou invazí však propukla hybridní válka, na kterou Rusové notně sází. K šíření jejich dezinformací přispívaly i některé proruské weby, které nyní zablokovaly operátoři v Česku. Také YouTube zablokoval kanály spojené s ruskou státní televizí či webem Sputnik. Jenže problém vyvstává na sociální síti Facebook, kde se dezinformace mohou šířit dál. Podle analytika a experta na dezinformace Františka Vrabela by byla vhodná regulace jeho algoritmů. Proč?
„Většina dezinformací je nejenom rozšiřována, ale i zveličována na sociálních sítích. Dominantní sociální sítí v ČR je facebook a ta obrana musí spočívat v tom, že (...) se upraví algoritmy sociálních sítí,“ uvedl analytik Vrabel pro pořad Epicentrum na Blesk.cz.
Algoritmy si můžeme představit jako umělou inteligenci, miliony uzlů, které rozhodují podobně, jako v lidském mozku, popisoval. Proč je třeba je regulovat a změny ohledně těchto regulací uzákonit v době, kdy řada lidí dokáže nekriticky přistupovat k informacím, šířením po Facebooku a sedat tak na lep ruské propagandě? „Je to něco, na co bychom se měli zaměřit, ne na zakazování jednotlivých příspěvků,“ míní Vrabel.
Přidává i kritiku Facebooku. „Nervové buňky této inteligence jsou naprogramované jen na to, aby maximalizovaly příjmy platformy. Ony rozpoznají, když je nějaký příspěvek, který má potenciál, aby byl mnohokrát sdílen. Tzv. ho naboostojí, zveličí, stříknou mu dodatečné palivo, aby se rozšířil daleko více,“ upozorňuje.
V daný moment však nejde o relevanci obsahu. „Když je zpráva o tom, že ukrajinská armáda udržela Kyjev další noc, že se jim podařilo nepustit ruské tanky do Kyjeva, tak ta zpráva se rozšíří normálně, bez nějakého zveličení. Když někdo napíše, že ukrajinští vojáci ukřižovali ruské děti a že je potom zasypali v masových hrobech, tak ta zpráva je potom zveličena tisíckrát, stotisíckrát, i když to vůbec není pravda - jenom proto, že ten algoritmus, do kterého nebyl vložen žádný mravní rozměr a který sleduje jen maximalizaci toho, aby lidé koukali na obrazovky a nechávali se ovlivňovat reklamou, činí to, co je podle mého názoru nepřijatelné,“ upozorňuje Vrabel.
A to v době, kdy je válečná situace opravdu třeskutá - výbuchy po celé Ukrajině, mohutné ruské ostřelování v Charkově a veledlouhý konvoj ruské armády mířící na Kyjev... Prozatímní vývoj nesmyslné války Vladimira Putina, který navíc nařídil uvést do vysokého stupně bojové pohotovosti jaderné síly, vzbuzuje řadu obav.
Agrese se však stupňuje právě i ve virtuálním prostoru. Kybernetickým útokům a proruské dezinformační propagandě čelí bezmála celý západní svět. I hackerská skupina Anonymous vyhlásila ruskému leaderovi kybernetickou válku.
Rusové mají spoustu hackerů, ale...
Podle Vrabela měli mnohem lepší předpoklady k boji v kyberprostoru oproti Ukrajincům Rusové.
„Mají obrovské zdroje a spoustu mimořádně schopných hackerů, kteří se živí kriminální činností a částečně pracují také pro stát. To je ten způsob, jak ruské tajné služby získávají nejlepší hackery – za příslib, že je nechají vydělávat na tom kybernetickém zločinu musí odvádět takové desátky ve smyslu jejich schopností pro ruský stát,“ vysvětlil v Epicentru analytik Vrabel.
Jenže ani to Rusům nepomohlo, aby zcela opanovali situaci. „Člověk by čekal, že Rusové to v kyberprostoru ‚srovnají se zemí‘, ale nestalo se tak. Vidíme, že stále vystupuje ukrajinský prezident Zelenskyj, často i v přímém přenosu, internet na Ukrajině funguje a nezávislí reportéři používají bezproblémově i nenarušenou telefonní síť,“ všiml si Vrabel.
Podle něj se Ukrajina v kybernetickém prostoru velmi dobře představila. Předcházela tomu ale i pomoc ve formě dodávky špičkových telekomunikačních zařízení ze západu, poznamenává Vrabel.
Podle šéfa společnosti Semantic Visions se politický a diplomatický boj na internetu odlišuje od toho obvyklého tím, že válka v kyberprostoru probíhá dlouhé roky a má nižší intenzitu než obvyklé formy boje.
„Válka“ v tomto případě navíc není úplně nejvhodnější termín, protože jak v Epicentru upozornil Vrabel, válka se v tomto prostředí zpravidla nevyhlašuje. Má to podle něj na svědomí „hybridní působení“ aktérů v kyberprostoru. „Mezi nejagresivnější země na internetu patří Rusko, Severní Korea, hodně Írán a v neposlední řadě také Čína, ale ta se drží více zpátky. Zdaleka nejaktivnější jsou Rusové,“ dodal Vrabel.
Ruští poslanci dnes v prvním čtení schválili návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled pro další dva roky, uvedla ruská média. Návrh počítá se zvýšením obranných výdajů v příštím roce o 30 procent, napsala agentura AFP, která připomněla, že v letošním roce výdaje Ruska na armádu vzrostly o 70 procent. Příští rok tak mají být na obranu a bezpečnost vynaloženy dvě pětiny výdajů ruského rozpočtu, a to bez započtení řady položek, vedených jako tajné, dodala AFP.
Pro návrh tříletého rozpočtu na roky 2025 až 2027 hlasovalo 314 poslanců, 78 se zdrželo a jediný hlasoval proti. Druhé čtení má následovat zřejmě 14. listopadu. Po schválení rozpočtu poslanci bude zapotřebí, aby zákon schválili ruští senátoři a podepsal prezident Vladimir Putin.
Návrh počítá s tím, že rozpočty v příštích třech letech budou hospodařit s deficitem. Schodek má v příštím roce činit 0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v roce 2026 stoupne na 0,9 procenta a v roce 2027 to bude činit 1,1 procenta HDP, napsal list Kommersant.
Takhle ukrajinský obránce sám odrazil útok Rusů. Snímek sdílel Anton Gerasčenko, bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra.
Přibližně 2000 severokorejských vojáků se po výcviku přesouvá na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nyní nachází asi 3000 severokorejských vojáků.
Důkazy o vyslání Severokorejců do Ruska má i NATO. „Pokud by tyto jednotky byly určeny k bojům na Ukrajině, znamenalo by to významnou eskalaci severokorejské podpory nezákonné války vedené Ruskem,“ uvedla ve středu mluvčí aliance Farah Dakhlallahová.
O severokorejských vojácích v Rusku hovoří i vysocí představitelé Spojených států a německé ministerstvo zahraničí si kvůli tomu předvolalo chargé d'affaires KLDR. Polský prezident Andrzej Duda a jeho jihokorejský protějšek Jun Sok-jol dnes důrazně odsoudili vyslání Severokorejců do Ruska, což může podle nich ohrozit globální bezpečnost.
Počet lidí, kteří dnes ráno utrpělo zranění při ruském bombardování města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny se vyšplhal na devět, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Původně uváděl dva mrtvé a tři raněné poté, co ruská bomba dopadla poblíž místní tržnice, později však upřesnil, že informace o obětech nebyly potvrzeny.
„Z devíti zraněných ve věku od 40 po 71 let museli být čtyři převezeni do nemocnice, jedna osoba je ve vážném stavu,“ dodal Syněhubov.
Ukrajinská policie odhadla, že Rusové použili k útoku na Kupjansk leteckou bombu ODAB-1500, patřící mezi termobarické zbraně, které pracují na principu výbuchu aerosolového oblaku paliva smíšeného se vzduchem a následné mohutné tlakové vlny. V blízkosti výbuchu se ocitli místní civilisté, zranění většinou utrpěly ženy.
Ukrajinský velvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran dnes vyzval Bratislavu, aby v souvislosti s ruskou agresí vůči jeho zemi zůstala na správné straně dějin. Nynější slovenská vláda dříve například zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob a premiér Robert Fico opakovaně kritizoval strategii západních zemí ohledně války na Ukrajině.
„Dokud pokračuje ruská agrese, apeluji na vás, abyste byli s námi, abyste byli na naší straně a abyste byli na správné straně historie a dějin. Prostřednictvím pomoci Ukrajině společně obnovujeme mír a stabilitu na celém evropském kontinentu,“ řekl Kastran v proslovu při symbolickém předání 18 slovenských sanitek Ukrajině. Zároveň ocenil tuto formu humanitární pomoci.
Podle Kastrana by Slovensko v blízké době mělo poskytnout Ukrajině také další balík pomoci, jehož součástí budou odminovací systémy slovenské výroby a také stroje na zemní práce.
Západ využívá Ukrajinu k vytvoření kritického ohrožení bezpečnosti Ruska a ignoruje ruské životní zájmy, prohlásil dnes na summitu skupiny BRICS v ruské Kazani Vladimir Putin. „Západ se snaží na ukrajinském bojišti uštědřit Rusku strategickou porážku, ale tyto kalkulace jsou iluzorní,“ prohlásil dále Putin, na jehož rozkaz ruská vojska předloni v únoru vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Ukrajinu využívají k vytvoření kritických hrozeb pro bezpečnost Ruska. Ignorují při tom naše životní zájmy, spravedlivé obavy ohledně porušování práv rusky hovořících lidí a nyní už vůbec neskrývají cíl uštědřit naší zemi strategickou porážku,“ prohlásil na adresu západních států Putin podle agentury Interfax. Ruský prezident označil západní kalkulace za „iluzorní“, vyplývající podle něj z neznalosti dějin Ruska a ignorování jednoty, síly semknutosti ruského lidu.
Ukrajinští vojáci podle tamního generálního štábu odrazili čtyři útoky v Chersonském směru. Okupanti měli útočit především v prostoru obce Hola Prystan v deltě Dněpru.
Charkovská oblastní správa nepotvrdila předchozí informaci lokálních médií o mrtvých u Kupjanska!
„Zpod trosek byla vyproštěna žena ve vážném stavu,“ uvedla v prohlášení pro televizi Kanal 24. Tisková mluvčí regionální administrativy sdělila i aktuálně potvrzený počet zraněných osob: 4.
Tři lidé zřejmě nepřežili dnes ráno úder okupačních sil nedaleko ukrajinského města Kupjansk v Charkovské oblasti. Dva další pak měli utrpět vážná zranění. Informovala o tom místní média. „Kolem 10:00 Rusové udeřili v blízkosti obchodu a místního tržiště,“ napsal server Nakipilo.Charkov
Ruští poslanci dnes schválili dohodu o strategickém partnerství s KLDR. Informovaly o tom tiskové agentury. Děje se tak na pozadí zpráv o vyslání severokorejských vojáků do Ruska a jejich přípravě na nasazení do války proti Ukrajině.
Diktátoři obou zemí Vladimir Putin a Kim Čong-un podepsali vzájemný obranný pakt během Putinovy červnové návštěvy Pchjongjangu. Rusko a Severní Korea prohloubily spolupráci po rozpoutání války proti Ukrajině. Jižní Korea a Ukrajina tvrdí, že severokorejští vojáci se připravují k nasazení ve válce, aby podpořili Rusko, připomněla agentura Reuters.
"Dohoda v plné míře přihlíží ke vzniklé geopolitické situaci a povyšuje vztahy mezi Ruskem a Severní Koreou na novou, spojeneckou úroveň," prohlásil šéf zahraničního výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Leonid Sluckij.
Polsko a Jižní Korea se v reakci na severokorejské vojenské angažmá na straně Ruska dohodly na užší vojenské spolupráci. Na setkání prezidentů Juna Sok-jola a Andrzeje Dudy v Soulu došlo také k dohodě, že je potřeba odsoudit jaderný a raketový program KLDR. „Zejména jsme se shodli na tom, že vyslání severokorejských vojsk do Ruska, které je přímým porušením Charty OSN a rezolucí Rady bezpečnosti OSN, je provokací, která ohrožuje globální bezpečnost nejen na Korejském poloostrově a v Evropě,“ řekl po jednání Jun.
Jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun označil severokorejské vojáky bojující na straně Ruska proti Ukrajině za žoldáky a potravu pro děla. Řekl to na zasedání vojenského výboru tamního parlamentu, na kterém tajná služba odhalila, že 3000 vojáků KLDR má bojovat v ruských uniformách na straně agresora. Informovala o tom jihokorejská tisková agentura Yonhap. „Když jsou vojáci vysláni do zahraničí, obvykle zachovávají strukturu velení své země a hrdě vykonávají činnost se svou vojenskou uniformou, insigniemi a vlajkou. Severní Korea se maskuje ruskou uniformou a jedná pod ruským vojenským velením bez jakýchkoli operačních pravomocí,“ řekl Kim. „Jsou tam považováni za pouhý žoldnéřský kanónenfutr,“ dodal.
Rusko podle ukrajinského letectva v noci zaútočilo na Ukrajinu dvěma řízenými střelami X-22 z letounů Tu-22M3 letícími nad Černým mořem, dvěma řízenými střelami X-59 ze vzdušného prostoru ruské Brjanské oblasti a 50 údernými drony Shahed íránské výroby a dalšími drony, jejichž původ se nepodařilo určit, ze směrů Orel, Kursk a Krym.
„Letecký útok byl odražen letectvem, protiletadlovými raketovými jednotkami, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami,“ uvedly na Telegramu vzdušné síly. „K 8:30 hod. (7:30 v Česku - pozn.red.) bylo potvrzeno 40 sestřelených nepřátelských bezpilotních letounů. Kromě toho bylo zlikvidováno 7 ruských bezpilotních letounů, z toho 1 ve vzdušném prostoru Ukrajiny, a další 2 byly obráceny zpět směrem do Ruska a Běloruska,“ doplnilo ukrajinské letectvo.
Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu. Vyjádřil se tak v rozhovoru s britskou stanicí BBC na okraj summitu rozvíjejících se ekonomik uskupení BRICS v ruské Kazani, jehož členem by se Bělorusko pod Lukašenkovým vedením rádo stalo.
Šéf jihokorejských zpravodajců řekl, že ruští instruktoři mají vysoké mínění o morálce a fyzické síle severokorejských vojáků, ale zároveň si myslí, že nakonec utrpí těžké ztráty na životech kvůli nezkušenostem s moderní válkou. Rusko mimo jiné rekrutuje velké množství tlumočníků.
Jiný představitel americké administrativy dnes podle Reuters uvedl, že by Moskva mohla Severokorejce vyslat na východ Ukrajiny nebo do ruské Kurské oblasti, kde od srpna pokračuje ukrajinská přeshraniční vojenská operace. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov už v úterý řekl, že by vojáci KLDR měli zamířit do Kurské oblasti, aby tam pomohli ruským jednotkám.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Vladimir Putin a další světoví vůdci na summitu BRICKS. Podívejte se na aktuální snímky.
Prezident Biden oznámil, že USA poskytnou Ukrajině půjčky za 20 miliard dolarů, které budou spláceny výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. „Ukrajina nyní může dostat pomoc, kterou potřebuje, aniž by to zatížilo daňové poplatníky. Tyto půjčky podpoří ukrajinský národ při obraně a obnově jejich země,“ uvedl Biden v prohlášení. „A naše úsilí to říká jasně: tyrani se budou zodpovídat za škody, které způsobí,“ dodal.
Skupina zemí G7 významně pokročila se zajišťováním půjčky Ukrajině v celkové výši 50 miliard dolarů (1,17 bilionu korun), která bude kryta výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Spojené státy plánují v rámci tohoto balíku poskytnout 20 miliard dolarů (469 miliard Kč), potvrdil dnes mluvčí Bílého domu. Informovala o tom agentura AP.
Plzeňská společnost ŠMT (dříve Škoda Machine Tool) dodá ve druhé polovině příštího roku na Ukrajinu tři obráběcí stroje. Dva speciální soustruhy a jednu horizontální vyvrtávačku si objednal strojírenský výrobce v Užhorodské oblasti v západní části země. Kontrakt se pohybuje řádově ve vyšších jednotkách milionů eur (v přepočtu až ve stovkách milionů korun). ČTK to dnes řekla Šárka Chytrá z marketingu firmy. ŠMT je podle svého webu jedním z nejvýznamnějších světových výrobců strojů na obrábění kovových, nekovových a kompozitních materiálů.
Tři mobilní pracoviště ochrany knižní kultury Archa pomohou k záchraně kulturního dědictví Ukrajiny. Memorandum o vzájemné spolupráci a darovací smlouvu k mobilnímu pracovišti ochrany knižní kultury dnes podepsali zástupci Národní knihovny České republiky, Národní knihovny Jaroslava Mudrého v Kyjevě a Ukrajinské knihovnické asociace. Archa I. zaměřená na záchranu písemného dědictví Ukrajiny by měla dorazit na Ukrajinu letos v prosinci.
Rusko čelí kvůli sankcím nedostatku letadel, což mu znemožňuje zajistit v plném rozsahu služby na domácím trhu. Moskva se proto obrací na letecké společnosti ze zemí ve Střední Asii, aby v Rusku pomohly zajistit v Rusku vnitrostátní lety, a uspokojit tak rostoucí poptávku po cestování letadlem. Uvedla to dnes agentura Reuters. Moskva se v této souvislosti obrátila na vlády několika zemí, včetně Kazachstánu.
Na podporu zdravotnických projektů na Ukrajině vláda uvolnila 20 milionů korun v rámci programu Medevac. Pomohou s vybavením nemocnic pečujících o raněné z konfliktu s Ruskem či rehabilitacemi onkologických pacientů. O souhlasu kabinetu informovalo ministerstvo vnitra, které program spravuje.
„Ukrajinské zdravotnictví je extrémně zatížené následky ruské válečné agrese. Proto podpoříme aktivity na vybavení zatížených nemocnic, které léči raněné, obnovu zdravotnického systému, ale třeba i na rehabilitaci onkologických pacientů,“ uvedl v tiskové zprávě ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Členské státy EU dnes formálně schválily poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši až 35 miliard eur ( (884 miliard korun). Splátky mají být hrazeny z výnosů ze zmrazeného ruského majetku. O ukončení takzvané písemné procedury informovalo na sociální síti X maďarské předsednictví v Radě EU.
„Po úspěšném uzavření písemné procedury dnes Rada EU přijala balíček finanční pomoci Ukrajině, včetně mimořádného úvěru na makrofinanční pomoc (MFA) ve výši až 35 miliard eur a mechanismu úvěrové spolupráce, který podpoří Ukrajinu při splácení půjček až 45 miliard eur poskytnutých EU a partnery z G7,“ uvedlo maďarské předsednictví.
Ruské ministerstvo zahraničí a summit zemí BRICS, který se koná v ruské Kazani, se staly terčem masivních kybernetických útoků. Podle ruské státní agentury TASS to dnes oznámili vysoce postavení ruští činitelé, podle nichž jsou útoky prováděny ze zahraničí.
„Dnes ráno začal masivní kybernetický útok ze zahraničí na infrastrukturu oficiálních webových stránek, portálu ruského ministerstva zahraničí,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová s tím, že útok nejspíše souvisí se summitem BRICS, který Rusko nyní pořádá.
No jo Vrábele. To není jako covid, aby sis upravoval algoritmy jak potřebuješ.